Fyzioterapie, čínská medicína, akupunktura, apod.

[Mo]

Ďakujem Hanka, si veľmi milá
aj Merlinovi teda už som to stiahla
dík moc

[jarda ovčák]

Včera jsem kecal se starým číňanem, co si jezdí pro starý ovce a.... Přemýšleli jsme o tom, proč jsou ti lidi tak nemocný.... on tvrdí, že to je nedostatkem vzduchu.
Že mají lidi moc uzavřený byty, že jsou utěsněný a že když člověk spí a bydlí v uzavřeném utěsněném bytě, že to je zachvíli vydýchané a ..... Člověk že má dva litry plíce a kůže že taky dejchá, a za dvě hodinky má člověk v místnosti už málo vzduchu na dýchání. Neprojeví se to nijak, jen je člověk mrzutý, bolavý a nemocný. Nemoce pak přičítá kdečemu a nad tímto faktem se nepozastavuje.
Dříve že byly domy děravější a lidé zdravější a veselejší........ tak nevím......
Hned jsem volal švagrovi architektovi, co na to normy.... každou hodinu by se mělo vyměnit 50% vzduchu.....
To nikdo nemá ani nedělá. poze staté okna jsou dobrá.... tudy funí a..... funí.

[NAVAR]

Bratře souhlasím, mám to vyzkoušené. Od té doby co bydlím v lese je mi lépe, dříve jsem v krcálku vzduch vydýchal hned. Teď mám chatrč s parametry děravého stanu a je to jiná a to ještě spím při otevřeném okně. Akorát mi vždycky vleze kocour oknem, začne si olizovat jisté partie těla a vrnět, tak k tomu mám i budíček. A vlastně i dost práce protože bez 20-30m3 dřeva na zimu se to špatně vytápí.

[jarda ovčák]

Nízká vlhkost vzduchu je mnohde stále alarmující (a norma zastaralá)

Verze č. 7 (únor 2009)

Nízká vlhkost vzduchu v některých bytech či na pracovištích, ale mnohdy například i v mateřských školkách, školách či nemocnicích je často alarmující a způsobuje zejména během topného období zvýšený výskyt některých onemocnění a zdravotních problémů.

Na úvod bych chtěl uvést pár základních údajů týkajících se rizikových a optimálních hodnot vlhkosti vzduchu. Hodnoty 40 a 80% je dle mého soudu (s ohledem na dlouhodobý pobyt) možné považovat za mezní, zatímco hodnoty mezi 45 až 60, resp. 70% z hlediska nároků cest dýchacích za optimální. Norma ukládá rozmezí 30 až 70%, což pokládám zejména v dolní hranici za překonané a neudržitelné; dlouhodobě snášené hodnoty 40 % a nižší (v některých školkách bylo naměřeno i jen 30%) již podle mého pozorování mohou působit škodlivě, a to zejména u osob citlivých, například u osob se sklonem k onemocnění horních cest dýchacích, se sníženou funkcí sliznic a také u osob predisponovaných typologicky či dokonce etnicky (například u osob s menším/kratším nosem, u etnik zvyklých na vlhčí ovzduší, u etnik a skupin sociálně predisponovaných k chorobám cest dýchacích – např. u našich Romů) či věkem (u osob se sníženou funkčností sliznic) může docházet k snadnějšímu vysoušení sliznic a tím i k menšímu zvlhčování vdechovaného vzduchu.

Je zřejmé, že člověk obecně toleruje mnohem lépe vlhké prostředí než suché, je tak biologicky nastaven, protože podstatná část vývoje našich biologických předků se odehrála v tropických pralesích, kde se vlhkost pohybuje mezi 50 a 100%, většinou přesahuje 90%. A i u nás se bez vážnějších následků (při krátkodobém působení) v interiéru (plovárna, sauna, koupelna, kuchyně, prádelna) i exteriéru (např. v létě po dešti) můžeme setkat s vlhkostí vzduchu přesahující 90%. Při svém biologickém vývoji, tedy historicky, s postupem do sušších oblastí a zejména do oblastí chladnějších se člověk částečně přizpůsobil i na sušší klima, např. dalším vývojem (zvětšením) nosu, který pomáhá zvlhčovat, resp. zahřívat vdechovaný vzduch a vyšší odolností cest dýchacích na zátěž suchým, resp. chladným vzduchem. Přesto však je to stále zejména suchý vzduch, který dokáže způsobit vážné zdravotní problémy.

Samo o sobě ani dosti vlhké ovzduší (nad 80, resp. 90%) lidem téměř neškodí a většinou ani subjektivně příliš nevadí. Vlhčí ovzduší je pro člověka někdy nevýhodné spíše sekundárními účinky, zvýšeným množením roztočů, zvýšenou produkcí plísní (např. na stěnách, v matracích, v květináčích), zvýšenou schopností různých patogenů přežít; vlhké prostředí také napomáhá difúzi látek ze stavebních a nábytkových materiálů (včetně potenciálních alergenů, spor a toxinů), co má převážně negativní účinky. Může být zaznamenána individuální přecitlivělost na vysoké (nad 90%) hodnoty vlhkosti (pocity slabosti, malátnost), teoreticky (převážně mimo tradiční vědu) se předpokládá zvýšená schopnost velmi vlhkého prostředí pohlcovat bioenergii, resp. některé složky energetického pole člověka a elektrosmogu, co může mít obecně i individuálně pozitivní i negativní účinek.

Vlhké horké prostředí zvyšuje potivost, co může rovněž přinést pozitivní i negativní účinek. Jako rozhodující/limitující faktor horní hranice vlhkosti v interiéru (byty, pracoviště, školky, nemocniční pokoje) dnes pracovníci zdravotnictví a hygieny uvádějí zvýšené množení plísní a roztočů, které zjišťujeme již při vlhkosti 60%. Tak se nám optimální pásmo vzdušné vlhkosti v interiéru zužuje na 45 až 55%. Tam, kde můžeme výskyt roztočů a plísní omezit můžeme horní hranici posunout až na 60%.

Hlavní dilema (zejména u alergiků) se tedy odehrává na frontě suchý vzduch versus plísně. Vlhké prostředí, tedy již nad 40% a zejména nad 50% vzdušné vlhkosti se již mnoha plísním začíná zamlouvat, podobně jako lidem. MUDr. Hana Drahoňovská ve své jinak velmi přínosné publikaci Víme si rady s alergií? radí vedle pravidelného větrání a udržování teploty do 22 st. C udržovat vlhkost v rozmezí 35 – 40%, co je nepochybně pro plísně nepříjemné, ale tak nízká vlhkost je neúnosná i pro většinu lidí a pro alergiky se sklonem k onemocněním dýchacích cest, sliznic, spojivek a vedlejších dutin nosních zvlášť. Tak suchý vzduch ostatně neodpovídá ani nejčastějšímu (běžnému) venkovnímu klimatu na našem území. Jako horní (s přivřenýma očima) akceptovatelnou hranici v interiéru uznává paní doktorka 50% dlouhodobou vzdušnou vlhkost. Takže nejjednodušší rada, jak se může vlk oficiální medicíny nažrat a koza našeho zdraví zůstat celá, je udržovat vlhkost doma i na pracovišti právě na 50%.

Omezení výskytu roztočů můžeme dosáhnout zvýšenou hygienou, větráním a sluněním lůžkovin, vyloučením rizikových materiálů, jako např. koberců (náhrada za hladké podlahové krytiny nebo textilie, které je možno kompletně vyprat či vyčistit), molitanových matraci a čalounění s prostupným povrchem (přes koženku či kůži se roztoči nedostanou), vypnutím vlhčení v době, kdy se v prostoru nikdo nevyskytuje (např. rozlišením denního a nočního režimu), ošetřováním rizikových materiálů (např. molitanových matrací a koberců) chemicky, podtlakem, vysáváním, vibračním vysáváním, zmrazováním, větráním, sluněním, ozařováním UV-paprsky aj.).

Výskyt plísní můžeme kromě vlhkosti omezit např. ozonizací či protiplísňovými nátěry, zvýšenou hygienou (včetně pravidelného utírání prachu vlhkou houbou či hadrou). Některé z nich ovšem pro značnou toxicitu zastánci alternativního životního stylu nedoporučují. Není totiž možné (zejména ve vlhčím prostředí) teoreticky zcela vyloučit jejich difúzi do ovzduší. V zásadě považujeme za nevhodné k pravidelnému pobytu prostory, kde je již působení plísní (např. na zdech) viditelné, kde tedy plísně vytvářejí spory, které jsou uvolňovány do ovzduší. Pro výskyt plísní jsou často typické i vlhké zdi, které je obtížné vysušit jen suchým vzduchem nebo kondenzačními přístroji a většinou je třeba sáhnout k radikálnějším zásahům, jako je podřezání zdi, její impregnace apod. Samotný zápach zatuchliny vyskytující se někdy v místnostech s vlhkými zdmi můžeme redukovat pomocí ozonizace, která likviduje i patogeny a některé nežádoucí látky v ovzduší. Je třeba si ale uvědomit, že i použití ozónu má svá pravidla a ozonizace se nehodí do každého prostředí, např. do prostředí se zvýšeným výskytem prachových částic.

Dokonce i v některých školkách či nemocnicích je alarmující zejména časté překračování dolní hranice rozsahu, a to zejména během topného období, kdy klesá vzdušná vlhkost pod 45%, někde dokonce až na hodnoty 30%, což znamená bezprostřední ohrožení zdraví a kondice u většiny osob, které v takovém prostředí pobývají. Takto nízká vlhkost prakticky automaticky vyvolává u většiny dětí v době v řádu hodin zdravotní problémy, které se projevují nejprve méně zjevně a jsou spíše přechodného rázu, po několika hodinách či dnech se však manifestačně projeví, nejčastěji jako rýma či zánět horních cest dýchacích. U dětí, které jsou již nemocné nebo mají oslabeny sliznice či jsou k některým onemocněním náchylné, však již hodina či dvě pobytu v relativně suchém prostředí (teda zejména od 40% vzdušné vlhkosti níže) mohou významně přispět k vyvolání onemocnění či zdravotních problémů. Prvním signálem, že něco není v pořádku může být u dětí nechutenství, neklid (hyperaktivita), podrážděnost, svědění kůže, kýchání či bolest hlavy. Dokonce i dospělým osobám v prostředí se suchým klimatem méně chutná a letecké společnosti z těchto důvodů začaly více dbát na vlhčení vzduchu.

V extrémně suchém vzduchu dochází navíc také k rychlému vysušování organizmu, co při nedostatku tekutin může v extrémních případech vést (například u horolezců v mrazivém prostředí velehor) až k zápalu a otoku plic a (pokud není zjednána náprava) s vysokou pravděpodobností k úmrtí, u školních dětí (zejména při dlouhodobé zátěži suchým vzduchem a současném nedostatku tekutin) dochází vedle zátěže dýchacích cest k zátěži ledvin se širokým následným negativním vlivem na organismus, zejména však k dispozici pro pozdější různé dysfunkce ledvin a náchylnost močových cest k zánětlivým onemocněním. Faktem je, že i ve školkách, kde děti mají možnost se průběžně napít, k tomu často v potřebné míře nedochází; děti se buď stydí se jít samostatně napít nebo o nápoj požádat nebo prostě na žízeň v zápalu hry a při různých školních povinnostech zapomínají. Suchý vzduch je tak ohrožuje více a nejen formou zátěže horních cest dýchacích.

Dominantní negativní působení suchého vzduchu ve školkách je však na dýchací systém. U dětí se začátkem topného období hromadně každoročně projevují různá onemocnění horních a dolních cest dýchacích, zejména rýma a zánět průdušek, a to často i v mimochřipkovém a mimovirózním období. U některých dětí se následkem pravidelného pobytu v suchém prostředí vyvine chronický zánět průdušek a (někdy i celoživotní) náchylnost na onemocnění vedlejších dutin nosních. Samotní rodiče si mnohdy všímají, že děti, které jsou ve školce déle, jsou nemocné častěji a více, než děti, které jsou ve školce např. jen dopoledne; a u dětí, které jsou již prakticky zdravé, dochází často hned po prvním dnu pobytu v suchém vzduchu školky ke zhoršení a recidívě. Děti, které absolvují celé tři roky školky v relativně suchém prostředí, mají již často silný základ pro chronické onemocnění typu chronické rýmy, chronického zánětu průdušek či chronického zánětu přínosních dutin. Není divu, že děti příznivě reagují na léčbu inhalací vodních par/částic (např. inhalace Vincentky), protože jim tato léčba často nahrazuje chybějící vlhkost a zvyšuje vlhkost i v okolí.

Za příčinu tohoto stavu (častá extrémně nízká vlhkost vzduchu nejen v domovech a na běžných pracovištích, ale i ve školkách, nemocnicích a dalších veřejných zařízeních) pokládám zejména fakt, že širší veřejnosti dosud nejsou obecně známy některé důsledky nízké vzdušné vlhkosti. Například záněty cest dýchacích (rýma, průdušky) jsou dle odborných studií v 90% případů způsobovány prvotně nízkou vzdušnou vlhkostí, a ne viry a bakteriemi. Ty přicházejí na řadu většinou až sekundárně, kdy jim suchým vzduchem oslabená sliznice nemůže klást dostatečný odpor, sliznice, průdušky a neuronové senzory na sliznici a v okolí jsou podrážděny, sliznice je oslabena, potřebná energie nervové a imunitní soustavy v dané oblasti vyčerpána. Suchý vzduch může spoluvyvolat také záněty přínosních dutin (např. čelních). zhoršovat stav alergiků, akutně již i chronicky nemocných atd. Hodnoty vlhkosti pod 40% je třeba v každém případě považovat za rizikové, příp. zdraví ohrožující, zejména při dlouhodobém vlivu.

Situace je špatná zejména v topném období, a to ze dvou základních důvodů. Jednak je topením vysušován vzduch, jednak ani studený vzduch venku (zejména za mrazu) neobsahuje potřebnou vlhkost, takže sliznice dýchacích cest a přínosních dutin si neodpočine ani na procházce či cestou do či ze školky nebo při větrání.

Hygienické kontroly iniciované v r. 2008 ve školách ministerstvem školství navíc zjistily, že jsou školské místnosti často zbytečně přetápěné, co vede na jedné straně k velkým finančním ztrátám, na straně druhé k většímu vysušování vzduchu ve třídách a ostatních školních prostorách a ke zhoršení všech zmiňovaných důsledků na lidské zdraví.

Je také obtížné bojovat proti něčemu co nemůžeme diagnostikovat. Zatímco v každé rodině a na mnohém pracovišti nalezneme různé druhy teploměrů, vlhkoměry nejsou obvyklé ani na takových místech, kde vážné odchylky vlhkosti vzduchu mohou působit hromadná onemocnění a závažné důsledky, tedy např. ve školkách, školách, v nemocnicích či domovech důchodců. Mnoho lidí, kteří si vlhkoměr koupili, jej neumí využívat a tak někdy slouží spíše jako dekorativní předmět.

Dalšími příčinami snižujícími vzdušnou vlhkost ve školkách (vedle nedostatku přímého vlhčení) jsou např.: Velikost prostoru třídy (velké třídy potřebují k provlhčení větší kapacitu odpařovacích nádob či klimatizačního zařízení), počet dětí (větší počty dětí zejména v menší třídě dokáží způsobit dostatečné ,zadýchání' vydechovanou vlhkostí), odloučenost/blízkost kuchyně (produkující vlhkost) či prádelny, absorpce vlhkosti materiály, infiltrace par netěsnostmi, celková doba a kapacita větrání, pravidelnost vlhčení, přítomnost/nepřítomnost a druhy pokojových rostlin, aplikace vlhkoměrů a zvlhčovacích zařízení. Na zdraví žáků má vliv mimo jejich osobní dispozice, hygieny a přítomnosti patogenů také doba, po kterou děti v místnosti se špatným klimatem stráví. Znevýhodněny jsou tedy zejména děti, které ve školce zůstávají déle a děti s dispozicí k onemocněním horních cest dýchacích, vedlejších dutin nosních a někteří alergici. Samy maminky si všimly, že děti, které ve školce v topném období zůstávají i po obědě, jsou více nemocné než jen při dopoledním pobytu. Sami rodičové si všimli nepřirozeného nárůstu nemocnosti při začátku topného období, které zdaleka není možné vysvětlit jen poklesem venkovní teploty nebo zvýšeným šířením viróz (to má za ochlazením zpravidla delší časový odstup, zatímco suchý vzduch působí bezprostředně). Díky suchému vzduchu dochází ke změnám lidského biopole a snazší tvorbě elektrostatického napětí, které je jednou z hlavních (a fyzikálně měřitelných) složek elektrosmogu a biopatogenních zón a byly vědecky potvrzeny škodlivé účinky elektrostatického pole na organizmus. Plastové povrchy některých typů školních lavic při tom elektrostatické pole produkují.

V dnešní době, kdy je možné nejlevnější kvalitní vlhkoměry pořídit v ceně již od 90 Kč a s ohledem na to, že je možné vlhkost účinně zvýšit již prostým zavěšováním mokrých ručníků či určitého počtu odpařovacích nádob, není vážnějších důvodů k odkládání zaslání příslušného metodického materiálu vedení všech mateřských škol, příp. k odsunování jejich vybavení vlhkoměry. Denně mluvíme o ekologii prostředí, máme armádu hygieniků, která zkontroluje každou prodejnu masa či pískoviště v parku, ale, že naše děti existují v nevyhovujícím ekologickém prostředí školního mikroklimatu, se málokdy dozvíme. A tak v jedné školce můžeme vidět děti pobývat v téměř dokonale vysušeném prostředí, zatímco jinde je vidíme si hrát na špinavém koberci, který nebyl celá léta vyprán ani chemicky vyčištěn, který je vysáván jen zastaralým a téměř nefunkčním vysavačem, zatímco výkonný moderní vysavač s možností vodního čištění leží zamčen v kumbálku. (Možná proto, že se paní učitelky jej bojí používat, aby tento drahý přístroj nepoškodili, možná proto, aby byl v pořádku, když si jej jednou za čas vypůjčí úřednice z radnice, pro jejichž potřebu byl zřejmě ve skutečnosti zakoupen.)

S novými statistickými výzkumy a poznatky, které se k nám dostávají zejména ze zahraničí je dnes již evidentní, že zvýšením vlhkosti vzduchu zejména v topném období může být zabráněno vzniku či zhoršení vysokého procenta onemocnění dýchacích cest a dalších zdravotních problémů a následkem toho značným ekonomickým škodám. Nejnovější výsledky odborných studí prokazují, že v topném období až 90% onemocnění dýchacích cest vzniká zejména v důsledku suchého vzduchu, zatímco komplex dalších známých vlivů a příčin spolupůsobí málo významně. Naskýtá se tak snadná a levná cesta, jak zlepšit zdraví naší populace všech věkových kategorií, jak předcházet mnoha zbytečným onemocněním a následným ekonomickým škodám.

U starších osob a u osob dlouhodobě upoutaných na lůžko můžeme pozorovat jednak větší dispozici k problémům způsobeným suchým vzduchem, jednak u nich může suchý vzduch vyvolat vážnější onemocnění či onemocnění, které se ve vážný stav (např. na zápal plic), často i s fatálním koncem, může proměnit.

Ideální by byly samozřejmě výkonné pračky vzduchu, které většinou vzduch současně čistí, vlhčí, příp. i ionizují, ale lze použít i různé jednofunkční přístroje – zvlhčovače vzduchu založené např. na ohřevu vody, na ultrazvukovém či mechanickém rozprašování vody či řadu provizorních, levných metod, jako např. pokládání vlhkých textilií na radiátory, zavěšování či pokládání odparných nádob. Zajímavou metodou je vložit mezi řebra radiátoru plastový sáček od mléka, který přilne k radiátoru lépe než např. keramický odparník, a lépe také vodí teplo. Textílie používané k vlhčení je třeba jednou týdne nechat vyprat při 80 st. C, v odparnících je třeba jednou týdně vyměnit nebo (jsou-li prázdné) doplnit vodu. Školy, školky a nemocnice se použití běžných odparníků a vlhčených textilií brání, argumentují zejména možností pomnožení patogenů v těchto nádobách a na těchto textiliích. Ke skutečným problémům však v praxi dochází jen výjimečně a při dodržení určitých zásad je množení a šíření skutečně škodlivých patogenů velmi omezeno. Faktem je, že tyto zvlhčovače a metody jsou již dnes překonané a za standard je možné považovat ultrazvukové zvlhčovače, které vyvíjejí studenou páru a jsou nejen bezpečné po stránce hygienické, ale i energeticky úsporné.

Pokud se nám zejména na počátku vlhčení nedaří (zejména ve velkých místnostech) dosáhnout základní hranice alespoň 45%, je možné v příslušné místnosti či v místnosti nejprve povařit vodu a dále uplatnit již mírnější prostředky.

Pokud na radiátory umisťujeme vlhký textil, musíme si uvědomit, že tak snižujeme tepelný výkon, protože např. bráníme cirkulaci vzduchu. Proto je většinou vhodné umístit textilii pouze na jedno či dvě žebra radiátoru. U elektrického radiátoru navíc dáváme pozor, abychom textilem nezakryli větrací otvor.

Za dobrý zvlhčovač považuji např. zařízení, kde dochází k rozprašování vody pomocí krystalu/ultrazvuku (cena cca 1000 Kč).

Při nákupu vlhkoměru je třeba s sebou mít vlhkoměr, jehož hodnoty jsou již ověřeny, abychom koupili vlhkoměr ukazující správné hodnoty a jednou za rok je zejména u levnějších (jednodušších) přístrojů funkčnost a správnou kalibraci vlhkoměru ověřit.

V nemocnicích někdy šetří na zakoupení regulačních ventilů na radiátory pro jednotlivé pokoje, radiátory jedou naplno a nadměrné teplo se vypouští i v mrazech stále otevřenými okny. Takový postup je nejen velmi nehospodárný a spolkne řádově více finančních prostředků než nákup a výměna ventilů, ale navíc ztěžuje aplikaci zvlhčovacích zařízení a metod a ohrožuje na zdraví zejména dlouhodobě ležící pacienty a pacienty s problémy dýchacích cest.

Podobně složitým a docela významným parametrem kvality klimatu (mikroklimatu) je i výskyt toxických látek, prachových částic a iontů na povrchu lidského těla, v jeho bezprostředním a širším okolí. Ani na tyto faktory bychom tedy při posuzování kvality životního prostředí neměli zapomínat.


můj názor je, že nízká vlhkost vzduchu je nebezpečná pro všechny skupiny lidí. kombinuje v sobě riziko dehydratace a vysoušení sliznic s dalekosálými důsledky.

[laik]

Zdravím
jardo dík moc za příspěvek.....
my co topíme přímotopama víme o vysušeném vzduchu svoje a navíc plast. okna a dům doslova polystyrénovou krabici.....
dřív sme aspon sušili prádlo v baráku přes zimu ,ted máme sušičku a tak krom nás a občasnýho vaření žádnej zdroj vlhka.......

[muflon]

Mnoho lidí má problémy různého typu, které ani neví že jsou od bloklé páteře (krční, bederní atd..)....

Příklad:
http://www.dedekkorenar.cz/poradna/tema/165.html
DOTAZ:
Dobrý večer dědečku kořenáři,měla bych na vás prosbu,můj přitel,kterému je 30 let,měl v pondělí 25.1. srdeční slabost,měl ztrnulé,studené ruce,mravenčení v rukou, a srdíčko mu rychle bušilo.byl nucen přestat řídit, a vyhledat lékaře, naměřili mu tlak 160/95. Po podání léků( Apaurin i.m. + Isoptin 40mg p.o.) se mu ulevilo.je odeslán na vyš,Holter.za 4 dny se vracelo mravenčení v rukou,a bušení srdce. Chtěla bych poprosit o radu, a pomoc,co zakoupit a jak mu pomoci,vzhledem k jeho věku.šlo o infarkt?děkuji zy vaši pomoc i odpověď.

Odpověď dědka kořenáře:
je to obvyklý následek blokády páteře, který se časem zhoršuje na trvalou křeč věnčité cévy. Někdy ho vezměte ke mně do poradny.
MK před jídly, JK po jídlech a CK mimo jídla. 3xD lžíci OO-KH do jídla. Sifon 6 2-3xD, novpoklony 6xD10-20, lehsedy 3xD 10, zadbalon 6xD minutu. Na noc masáž zad K1+MO, případně masážní koulí.
a
Ještě v takových případech doporučuji přelézt na sedadlo spolujezdce a lehnout si na něj na záda tak, že na sedadle řidiče jsou nohy a hlava a ruce přečnívají z otevřených dveří ven do záklonu s oporou o okraj sedadla někde kolem Th3, tedy na dolní úrovní ramen. Ruce spojené háčky z ukazováků zesilují vis a tudíž trakci páteře a roblokování. Může se ozvat mírné zachrupnutí nebo i nic, ale posečkat doporučuji asi 2-3 minuty se zcela uvolněnými vazy a svaly zad. Byla-li by tam hrana, například židle v kanceláři, budete bolestí napínat svaly a k rozbloku nedojde. Změkčete tedy případnou hranu čímkoliv (polštář, šat, molitan, složená deka, karimatka...).
V případě automobilu to doporučuji na straně spolujezdce jen proto, aby se nějaký jiný vůkoljedoucímu řidič nesplašili koně pod kapotou i v hlavě. Chápejte ho. Jinak je možné, že ho pak budete zachraňovat vy...

a Další (hlavně ty rady s cviky na odblokování páteře!) :
http://www.dedekkorenar.cz/poradna/tema/708.html
DOTAZ:
Již přes měsíc mě píchá dole v pravém podbřišku. Zašla jsem si na gynekologickou prevenci /prý vše o.k./ - mám 49 let. Aplikuji od té doby 2 x týdně výplach střev, užívám OO-KH,pocvičuji, dýchám. Není to každý den, ale když jo,tak to píchá celý den. Zajímavé je, že když si dřepnu a stlačím tak břicho, /mám 64 kg/, bolí to intenzívněji a jakoby nějaká bolest vedla do pravé ledviny, možná páteře. Připadá mi to, že to s tím souvisí. Fakt nevím. Trochu se obávám že ,když zajdu k lékaři, že mě pošle na nějakou tu kolosko...Manžel tvrdí, že ho obdobně bolívalo slepé střevo,než mu ho vytáhli, ale prý daleko akutněji. Prosím,prosím, poraďte,co s tím.

Odpověď dědka kořenáře:
Popisujete typickou blokádu bederky. Lehněte na záda na postel a zvedněte nohu ke stropu, uchopte za nohavici u kolene a překlopte přes druhou s postele dolů. To kontrolujte tou krajní rukou, aby to nebolelo. Uvolňujte svaly. Záda rovně na matraci druhá ruka to jistí. Až se v pohodě dotknete země. Otočit se na posteli a na druhou. Potom si kleknete a sednete mezi paty a na 5 minut předkloníte hlavou na zem. Potom nosit bederní pás od kostrče výš neustále půl roku. Mazat doporučuji K1+MO směrem k hlavě. Břicho mazat MO ve směru hodin. Zadbalon 4xD. Novpoklony od za týden 4xD 10. 4xD 1 lžíci MO mimo jídlo polknouti. Zapít to lze 12K 1/2 lžičky v 1 dcl vody...

Pozn.:
Pořadí mazání je důležité!
První mazání jsem nazval „první“ proto, že je důležité s ním mazat ještě před Měsíčkovým olejem MO, který by v obráceném pořadí ucpal póry a účinné látky z K1 by se do pokožky nedostaly.

VYsvětlivky:
K1 = PRVNÍ MAZÁNÍ (kostivalové první)
http://www.dedekkorenar.cz/zbozi-a-prod ... i-p20.html
MO = Měsíčkový olej - Lymfolej ® Masáže nepohyblivostí všeho na těle; hemeroidy, záněty, uzliny, prsa, spodek, lymfa
http://www.dedekkorenar.cz/zbozi-a-prod ... j-p32.html
12K = Zeměžlučový koncentrát
http://www.dedekkorenar.cz/zbozi-a-prod ... ty-k7.html

Ostatní používané zkratky:
http://www.dedekkorenar.cz/obchodni-inf ... caste.html
http://www.dedekkorenar.cz/obchodni-info/zkratky.html

Odpovědi DK na dotazy o zablokované bederní páteři:
http://www.dedekkorenar.cz/poradna/tema/327.html

[muflon]

Dědek kořenář (B.Nový) u zadbalonu říká :

Přiskřinutí nervů odstupujících od páteře ztuhlým vazivem bývá příčinou mnoha drobnějších i prudších bolestí či brnění převážně v trupu nebo v končetinách. V důsledku přiskřinutí totiž povrchová část nervového svazku přenáší nervové impulzy jen omezeně, což bývá příčinou i nedostatečného napětí (tonu) hladké svaloviny dutých orgánů. Svalovina se povoluje a protahuje do šířky i do délky a vzniká vak s městnavým obsahem. Typické jsou poruchy peristaltiky trávicího i urologického potrubí, výdutě, výchlipky a rozšíření, křečové žíly, ale také zcela opomíjené protažení podélné svaloviny, což může být například u střeva příčinou vstřebání většího množství vody s následkem špatného vyprazdňování a zácpy.
V některých případech útlakem podrážděný nerv, obvykle v hrudní oblasti, navozuje srdeční, žlučníkové a žaludeční potíže. Za poruchy prokrvení rukou, bolesti hlavy a migrény může zase krční páteř. Za křečové žíly, křeče v nohách, hemeroidy a problémy se slepým střevem pak odpovídá hlavně bederní úsek páteře.

Jak se pomocí Zadbalonu zmasírovati:
Masáž i rozblokování probíhá velice jednoduše. Lehnete si zády na Zadbalon položený na zemi a poválíte se na něm od zadku až k šíji několikrát sem a tam, asi půl minuty až minutu, a je to.
Tuto činnost doporučuji provádět během dne podle potřeby vždy, když vás bolí záda, většinou v důsledku typického zatuhnutí svalů v nahrbené poloze (a ženy zvláště). Čiňte tak tedy 1-4×D 1 minutu a rozhodně na noc, protože v noci se má páteř povolit přirozeně sama, což se jí ale mnohdy pro nadměrnou únavu a otoky okolních svalů nedaří. A to je velice špatné, zvláště pro dobrou funkci vnitřních orgánů.
Při tomto cvičení se z vás mohou ozývat chrupnutí, jako když si praskáte klouby na prstech rukou. V páteři jde o podobný proces, tedy i podobné zvuky. Znamená to, že jste byli dosti ztuhlí, zablokovaní a že to bylo hodně potřeba. A s těmi prsty si takto nehrajte, cítíte-li potřebu jejich uvolnění, natahujte je klidně, pomalu a bez praskání. Budete-li se válet na míči zvolna, tak to také nebude chrupat nahlas.

Mnoho lidí bolí záda a přitom proti tomu stačí jenom se pravidelně poválet na Zadbalonu od kostrče po šíji a potíže nebudou. Osobně se domnívám, že toto cvičení a masáž je prevencí nejen zánětů slepého střeva, zaražených prdů, rakoviny střev a mnoha chorob zažívání i oběhu, včetně křečových žil, hemeroidů, astmatu a infarktů, ale i předpokladem dobré nálady, potřebného fyzického výkonu, schopnosti soustředění a pevného zdraví.

--------------------------

Pořídily jsme do rodiny už několik zadbalónů pro snadné a krátké cvičení (cca 1m. párkrát denně 2-10x), na odblokovávání a masáž pateře od kostrče až po krk.... :
http://www.dedekkorenar.cz/zbozi-a-prod ... n-p96.html

(lze koupit i jinde než u dědka kořenáře pokud chcete...a používají tento typ i na rehabilitačních pracovištích!)

[muflon]

Chůze na sněžnicích po polích a terénu(spálí se o 45% víc energie než při normální chůzi, a otužuje se člověk, nehledě na přírodní přísun kyslíku...a celkový přínos pro zdraví... porovnání : narozdíl od nordic walkingu který je vhodný spíše jen po sypaných cestách a rovnějším terénu bez sněhu(i v zimě lze), zatímco se sněžnicemi možno svobodně přes pole a kopce nebo vyjet do nejbližších hornatých terénů chcete-li si co nejdéle užít sněhu....)

Více viz zde, včetně videí...a základním info...:

VIDEA pro začátečníky
(snowshoes = sněžnice)
(Snowshoeing = chůze na sněžnicích)

a Lekce(angl):


...videí je tam samozřejmě více...

některá jsou i česky:
http://www.youtube.com/results?search_q ... Enice&aq=f

-----------------


Základní info:

http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/fsps ... ice/3.html

http://www.atlas-sneznice.cz/snezniceinfo.htm
(zde také odkazy na potřebné vybavení a sněhové zpravodajství v ČR i zahraničí...)
http://www.trekshop.cz/sneznice/

http://www.google.cz/search?client=oper ... 8&oe=utf-8


Dnešní sněžnice jsou většinou vyrobeny s volnou patou (standardní zavěšení, s odpružením), proto není potřeba vysoko zvedat kolena, stačí nohy se sněžnicemi sunout vpřed po sněhu až do místa došlapu. Bota je upevněna obvykle dvěma pásky, které se utahují přes zádrhové spony nebo pomocí systému upevnění využívaných u snowboardových vázání. Vázání s odpružením mají pružné zavěšení a špička sněžnice se automatický nadzvedává při posunu vpřed, tím výrazně ulehčuje chůzi do stoupání.
Moderní nebo sportovní sněžnice se dají používat i při stoupání nad 30° a nad 20° při traverzování. A to především díky kvalitním drapákům na spodní straně a celkově vysoké tuhosti sněžnic v příčném a podélném směru.
Sněžnice starších typů (rámové, s pevnou patou) jsou použitelné maximálně do těchto sklonů. U starších typů, kde byla pata pevně připevněna ke sněžnici, je (bylo) nutné nohu se sněžnicí poměrně vysoko zvedat nad sníh a přenášet vpřed. To je více únavné, navíc zadní části sněžnic neustále nahazovaly sníh na zadní části těla a při mokrém sněhu tak způsobovaly dřívější promoknutí.
Např. sněžnice Inook(franc.) mají výborně řešený systém uchycení špičky boty, který velmi dobře upevní jakoukoliv botu (trekkingová, pohorky atd...). Sněžnice díky posuvnému systému uchycení paty je velmi snadno nastavitelná pro jakoukoliv velikost boty. Zamknutí či odemknutí lze jednoduše udělat holí vestoje, jak známe ze skialpového vázání. Už žádné problémy při překračování spadlých stromů a podobně. Na ráčně je speciální systém, díky kterému lze ráčnu snadno povolit i v rukavicích. Navíc lze upínací pásek přizpůsobit objemu boty.

Pokud někdo budete mít hodně zkušeností se sněžnicema...napište aby člověk věděl jak vybírat a na co si dát pozor(např.(bez)údržbovost, dostupnost servisu apod.)

[hanka]

Jak jsem dříve psala v jiném vlákně, při užívání většího množství kapek HCl se mi stalo, že se ozvaly dávno zapomenuté ostruhy na patě a bolely. Kdo ostruhy má, ví, o čem mluvím...I když jsem přestala brát HCl, bolest při našlapování nepřestávala a zdálo se, že přece jenom budu muset zajít k ortopedovi na obvyklou léčbu.
O vložkách Hanák vím již dlouho, ale nešly nikde koupit, tak jsem je jenom vedla v patrnosti pro "někdy". Tvůj příspěvek, Muflone, způsobil, že jsem se pustila do důkladného hledání prodejců vložek Hanák, nakonec jsem ho našla a vložky si konečně zakoupila - dvoje: jedny na doma, druhé na venek. Hned druhý den jsem je dala do bot - a od té doby si je jenom přendávám z jedněch bot do druhých. Paty přestaly bolet hned ten den, mohla jsem chodit v pohodě, bez vložek to ale stále byl problém.
Teď, po necelých dvou měsících stálého nošení jsem zjistila, že paty mě už nebolí ani bez vložek - jako kdyby ostruhy vůbec nebyly .
Mohu tedy potvrdit z vlastní zkušenosti, že vložky Hanák jsou SUPER ! Kdo máte problémy s nohama, vyzkoušejte je - VŘELE JE DOPORUČUJI!

[muflon]

Jak jsem dříve psala v jiném vlákně, při užívání většího množství kapek HCl se mi stalo, že se ozvaly dávno zapomenuté ostruhy na patě a bolely. Kdo ostruhy má, ví, o čem mluvím......
Teď, po necelých dvou měsících stálého nošení jsem zjistila, že paty mě už nebolí ani bez vložek - jako kdyby ostruhy vůbec nebyly .
Mohu tedy potvrdit z vlastní zkušenosti, že vložky Hanák jsou SUPER !

Taky je nosíme jako rodina, a OK, spokojenost...páteř a uskřinování nervů má vliv i na psychiku a migrény...

PS:
je tam k dostání Nejlepší popisný atlas pro laiky, který se kdy objevil v CZ na trhu.
Kromě jednoduchých a srozumitelných anatomických obrázků jsou tam koncipované popisy pro laiky a zájemce.
Kniha je doplněna praktickým aplikačním souborem nepermanentně vlepených poznámek dědka kořenáře na daná témata:
http://www.dedekkorenar.cz/zbozi-a-prod ... -p191.html

[Mo]

Ahojte
chcem sa spýtať, neviete prosím o niekom z okolia trenčína, kto robí moxing?? hľadám už viac ako mesiac a nie úspešne, skôr sa stretávam s tým, že nik to nepozná, v Bratislave viem o ľuďoch, čo to robia, ale je mi to ďaleko, keď to treba 2x do týždňa, dík pekný dník

[Mo]

Ahojte
mám otázku cvičí niekto tai či - taoistické ale?? začali sme s priateľom, myslím, že je to výborná vec, ale nemôžem zohnať DVD alebo aspoň knihu, cvičíme tak tri - štyri mesiace, ani za pána si zapamätať cviky, čiže si to nemôžem doma precvičiť, tak skúšam, či tu náhodou niekto niečo také nemá, bola by som veeeľmi vďačná, viem že spôsobov tai či je veľa, preto píšem taoistické, ďakujem

[laik]

Zdravím
sem koukl na ulož.to a vyskočí tam hodně odkazů na tai chi možná se vám něco z toho bude hodit....

[Mo]

Ďakujem
lebo ja som to chcela od priateľa na Vianoce a vraj to taoistické sa nedá zohnať na nete, tak sa ho opýtam, či to tam kukal, dík moc

[krovak]

skus kuknut na bojovaumeni.cz je tam vela zdrojov, vela podpichovacov, ale aj odbornikov. Taoisticke taichi tam ale vo vseobecnosti nema vysoky kredit (zhruba v zmysle od dobreho taichi to ma dost daleko, ale zato to s taoizmom tiez nema vela spolocne ;-) ). Vlastnu skusenost ale nemam, takze nehodnotim.