Linux.

[Falco]

Co se týče distribucí Linuxu, je dnes jedna z nejlepších UBUNTU - http://www.ubuntu.cz/. Používám dva týdny a jsem nadšen, Windows se poté jeví jako nepovedená hračka

[Akord]

Live Ubuntu jsem zkoušel, je to dobré, ale uprednostnil bych normální instalaci, no a zatím porád chodím na starém Redhatu, protože málokdo v nových distrech uklízí. To jako kdybych musel s manželkou brát všechnu rodinu nejmíň do 10. kolene včetne sousedu a známých.

[Návštěvník]

Mimo téma (offtopic)

A máme to tu! Do vašich počítačov práve prichádza nový MICROSOFT WINDOWS XP SERVICE PACK 3 !
Také "povolenie" šmírovania počítačov tu ešte nebolo

[Aquarius1]

Mimo téma (offtopic)

Nic instalovat nemusíš k tomu tě přeci nikdo nemůže donutit,nehledě na to že stačí spustit xp-Antispy a nastavit.Nebo to jde přes ,,nástroje přes správu-služby".A nic tě otravovat nebude.

Tady je strojový překlad licence k sp3

[chiq]

Mimo téma (offtopic)

Vieš, ide skôr o princíp, ako o spôsob. Zarazila ma možnosť kontrolovať tvoj prístup na i-net bez tvojho vedomia, poza chrbát, vraj z dôvodu ochrany pred spyware a nevimčímešte. Je to presne to isté, ako keď nič nebudeme robiť s voľne pobehujúcimi zlodejmi, vrahmi a pedofilmi, ale budeme prísne sledovať poctivých ľudí čo robia, porušíme ich súkromie, aby "sme mohli zasiahnuť, keď budú ohrození"...

[Aquarius1]

Mimo téma (offtopic)

Jasně to chápu jako rozhodování o tom co budu na netu dělat a co ne ,pak jde o to že sp3 vyhodnotí nějaký soft jako nelegál a nespustíš ho ani kdyby ses picnul,toť síla.Ostatně něco podobného dělají už dnes někteží poskytovatelé připojení jmenovitě Vodafon,blokuje některé stránky s nevhodným obsahem a pak tady máme zákon o sledování pro mobilní operátory,většina z nich poskytuje též internet takže jsme sledováni vlastně pořád.

[chiq]

Mimo téma (offtopic)

A o tom to je... pripadá mi to ako režim v istom nemenovanom štáte, kde si pritom pochvaľujú, aká je to slobodná zem a krajina neobmedzených možností...

[gimper]

Pánové, srovnávat Linux s Windows je jako srovnávat nesrovnatelné.
Linux je sice svobodná volba, ale až tolik svobodná, že v ní polovina věcí stojí za prd a druhá se musí naimprovizovat, protože neexistuje.
Pokud si máte v životě potřebu si jen přidělávat starosti a trávit dny nad řešením nejbyzardnějších problémů prosím, linux je akorát pro vás.
Sám sem z Linuxu přešel na Windows, protože doba kdy si má člověk čas hrát končí s dobou kdy je donucen něco dělat, dělat něco efektivního pod Linuxem není možné.

Mimochodem, kdyby si někdo myslel, že vařím z vody, musím ho sklamat, na obou systémech mám přes 8 let denní praxe.

[Akord]

Mimo téma (offtopic)

Microsoft více než o kvalite je o schopnosti vydírat.
Od dob Dosu námatkove:
1. Špatná obsluha klávesnice a periferií znemožňující účinný multitasking.
2. Služby Dosu propletené páté pres deváté, špatná manipulace s pametí.
3. Velké bububu a Win3.1 multitasking velmi omezene.
4. Potlačení firem produkujících produkty podobné Offisu
5. Úmyslná destrukce souboru typu dbf pri import/export ve všech verzích windowsu.
6. Padání C: disku pri reinstalaci systému, nebo instalaci jiného softu nejméne do Win95
7. Nejednoznačná obsluha Windowsu a špatné struktury menu, zdržování obsluhy klikáním a enterováním, honením nevhodne udelané myši, a pokusy o diskreditaci klávesnice.
8. Požírání strojového času systémem a vynucování prechodu na nové neodladené verze ne zadarmo
9. Pokus ukrást ppp protokol pomocí implementace vlastních verzí príkazu(zahalen pod propagací společné distribuce exploreru a windowsu)
10. Nekompatibility www stránek od Microsoftu
11. Donucení používat Microsoft vynucené státními institucemi a školami v jejich službách
12. Nezverejnený USB master znemožňující obsluhu usb periferií, a dotovaná existence periferií (tiskárny, foťáky,...) obsloužitelné pouze windowsem.
13. Nabízení levných laptopu verejnosti, které mají disk kódovaný výločne na windows, bez možnosti instalace jiných OS.
14. Hromada viru a nanic ochrana, softy umožňující šírení spamu
15. Špatná zpetná kompatibilita.
16. Sledování a špionáž i kdybych s nechutí bral(ať se dívají jak čúrám), ale je udelána bez garance na zneužití, nebo funkce systému, v prípade výpadku není pojišťovna, jenom lampárna.

Linux trpí taky mnohými chorobami jako složitost, každá distribuce po svém, nezkušenost programátoru, opičení se po windowsu, nedostupnost periferií a nekterých druhu softu.

Určite jsem všechno nenapsal. Celkem nechutná vojna zdržující lidi, čím umele klesá užitek z počítaču a jde více o peníze a soustavný prodej debilních hraček pro dospelé.

[poota]

Smyslem Windows je vydělávat co nejvíc peněz. Aby si uživatelé koupili novou verzi, musí být vždycky v něčem lepší, než ta předchozí. Ovšem ne příliš, protože ta další verze musí být opět o něco lepší. Takže tím pokrokem se musí zatraceně šetřit, protože dokonalá verze by byla nutně ta poslední prodejná. Přitom každá další verze si vynucuje silnější hardware, takže na tom vydělávají i prodejci železa, a na oplátku zase podstrojují Microsoftu. Výhodou komerčních programů je povinnost podpory a záruk, i když ta je leckdy jen formální.

Linux nevytvářejí programátoři placení a řízení nějakou firmou. Jedná se o komunitu, ve které si každý sám rozhodne, co se mu zrovna chce programovat a také jak. Může odstraňovat chyby, přidávat nové vlastnosti nebo vytvářet úplně nové programy. Výsledky své práce dává volně k dispozici celé komunitě k používání či vylepšování. Vývoj Linuxu tedy směřuje k dokonalosti bez marketingového chytračení. Nerovnoměrnost jeho vývoje je dána tím, že programování některých potřebných věcí není dost atraktivní a nebo je programátoři nepovažují za tak nutné, jak to vnímá prostý lid. Většinu těchto problémů uspokojivě řeší distra, která jsou nejčetněji používaná. Ta také často nabízejí i komerční verze s podporou.

V Linuxu je třeba rozlišovat mezi základem systému a aplikacemi. Základem je jádro, které může běžet samostatně a dalo by se při troše dobré vůle přirovnat k DOSu, s nímž má společné i to, že komunikuje v textovém režimu. Jádro obsluhuje veškerá zařízení, je neustále a intenzivně vyvíjeno a zdokonalováno, jsou přidávány nové vlastnosti a odstraňovány chyby. A to tempem, o kterém se Microsoftu nemůže ani zdát. Problémy s některými zařízeními nejsou způsobeny nedokonalostí jádra, ale tím, že jejich výrobci nezveřejnili specifikace, bez kterých se nedají napsat dokonalé ovladače.

Nad jádrem pracuje server, zvaný X Windows, který se stará o veškeré zobrazování v grafickém režimu. Je tedy obdobou MS Windows, ovšem jeho možnosti a schopnosti jsou mnohem vyšší, podobně jako jádro překonává ve všech směrech DOS. Tento server pracuje bez problémů a s vysokou spolehlivostí.

Nad grafickým serverem ještě pracuje některý Window manager nebo Desktop Environment. Těch je pro Linux celkem několik desítek. Starají se o vzhled a chování oken a o virtuální plochy - to, co je vidět na monitoru, může být jen část mnohem větší plochy, po které je možné se různými způsoby pohybovat. Navíc těch ploch může být i celkem libovolně více a je možné se mezi nimi přepínat. Pracovní prostředí je možné tedy nastavit naprosto libovolně, od nejprostšího až k trojrozměrným efektům.

Tento základ je společný pro všechny distribuce, které se tak liší propracovaností instalačního procesu, výběrem skladby programů pro instalaci a způsobem doinstalovávání dalších programů. Distribucí je značně přes stovku, ale dobře vybrat si lze i v desítce nejpoužívanějších. Běžné jsou i tzv. Live distribuce, které se dají spustit přímo z CD aniž by cokoli zapisovaly na disk. Programy se tak spouštějí o něco pomaleji, ale je možné si distribuci "nanečisto" vyzkoušet. V případě zájmu lze distribuci nainstalovat na disk a další programy doinstalovat přes síť. Live distribuce se dá použít i pro opravu systému nebo disku.

Celý systém včetně programů a vlastních souborů je možné mít na USB klíčence a z ní startovat svůj stále stejný systém na jakémkoli počítači bez nebezpečí virové nákazy. To je výhodné zvláště na cestách, kdy se nemusíme bát použít jakkoli zavirovaný hotelový počítač.

Instalace Linuxu trvá přibližně stejně dlouho, jako instalace Windows, ale na rozdíl od nich je po ní v počítači dostatečný výběr programů pro jakoukoli běžnou činnost. Další stovky programů je možné doinstalovat - v Linuxu je pro každou věc na výběr většinou několik programů, takže začátečník má paradoxně problém, který si z nich vybrat.

Zatím ještě zůstává slabinou Linuxu jeho vybavení těmi "správnými" hrami a dostatečným výběrem účetních a CAD programů. To se dá řešit provozováním Windows a Linuxu na tomtéž počítači, nebo použitím Wine, Cedegy nebo Cross Office v Linuxu - tyto programy umožní spuštění Win programů, i když zatím ještě ne úplně všech.

To gimper:
Návrat ztraceného syna do milující náruče Microsoftu mohl být sice způsoben nedostatkem vhodných programů, ale jelikož se zmiňuješ i o potížích, byla chyba zřejmě někde jinde. Správně nastavený a správně používaný Linux je totiž dokonale blbuvzdorný. Jestliže jsi nebyl schopen ho správně nainstalovat, měl sis pořídit distribuci s podporou a nebo na to někoho zjednat. Pokud jsi žádal o pomoc na příslušných fórech s Tobě vlastním šarmem, tak se ani nedivím, žes příliš neuspěl. Pokud ses bez dostatečných znalostí pokoušel jako "root" systém opravovat postupem vhodným pro Windows, pak se Tvému návratu ovšem vůbec nedivím a bylo to to nejlepší, cos mohl udělat. A to jak pro Tebe, tak i pro Linux. Jenom bych Tě chtěl v zájmu objektivity požádat, abys svou vlastní neschopnost neprezentoval jako Tvoje hrdinství a neschopnost Linuxu. Děkuji - poota

[gimper]

Jsi naprosto mimo.
Microsoft jako takový nemám příliž v lásce, ale i přes to mi dokáže nabídnout to co Linux nikolilv.
Linux je jen a pouze jádro OS, nic víc a nic míň, všemu ostatnímu se "nadává" software.
Že bych něco nedokázal nastavit, nebo měl s něčím problém trvdíš ty, já vím opak.
Dnes a denně na Linuxu dělám, nemám s tím problém, až na fakt, že se jedná o servery, nikoliv o desktop nebo workstation's.
Vlastně celá tvoje úvaha je chybná, ale o tom se netřeba bavit, hold jsi se zmýlil, toť vše.

Rozhodně nejsou moje argumenty založeny ani podloženy neschopností, nýbrž zkušeností a rozumem, pokud máš jiný názor tak je to dáno jenom tím, že vůbec nevíš o čem mluvíš.

PS: Pokud víš o čem píšeš, pak zajisté pochopíš, že člověk co vlastní distrubuci gentoo - Gentoo, optimalizuje systém přesně podle architektury procesoru, jeho instrukčních sad a software optimalizuje podle svých potřeb ví o čem píše, v opačném případě nevíš ani co píšeš sám

[poota]

Vidím, že se nás snažíš přesvědčit o tom, že jsi v Linuxu prostě machr. A třeba taky jsi, koneckonců proč ne. Jenomže právě jako linuxový guru jsi nám dokonale k ničemu, protože (pokud mi něco neušlo) jsi nám zatím vysvětlil pouze to, že je Linux na nic, protože se v něm nedá pracovat, tedy myšleno snad jako v souvislosti s obživou. Nedorozumění možná pochází z toho, že většinu z nás servery jako takové vůbec nezajímají - pokud fungují, tak si jejich existenci ani neuvědomujeme. Naopak Tebou opovrhované desktopy jsou právě to, s čím jsme v přímém kontaktu.

Zřejmě bez vyjímky jsme všichni používali Windows, což někteří činí dodnes. To, že jsou Windows ideálním systémem, si netroufne (kromě Billa Gatese) asi tvrdit žádný jejich uživatel, a nejspíš ani Ty. Linux je tedy pro nás alternativou, kterou by mnozí rádi vyzkoušeli a případně na ni přešli i natrvalo. Jenže Linux je docela jiná písnička. Takže se vnucují otázky, jestli se dají při tom přechodu zachovat i všechny dosavad vytvořené a nasbírané soubory, jestli by třeba šlo s těmi soubory pracovat střídavě ve Windows a v Linuxu, jestli jsou v Linuxu stejné (nebo co nejpodobnější) programy, a ještě spousta dalších. A právě na tyto otázky by bylo dobré znát odpovědi předem, tedy pokud možno ještě dřív, než dojde k odklepávání voleb instalačního procesu. Tedy hlavně proto, abychom se nedozvěděli, že právě tak, jak jsme něco udělali, se to dělat nemělo.

V tomto vlákně je zájem o informace proč a jak Linux používat a dále o zasvěcené rady, jak postupovat v případě různých problémů. Jestli na to máš, jsi zde vítán. Gentoo sice není distribuce, kterou bych doporučil začátečníkům, ale pro řešení problémů je to výborná průprava. Sám používám Mandrivu a PClinuxOS, oboje s KDE a ani si nevzpomínám, kdy jsem naposled spustil Windows - mám v nich totiž pocit, že je to jen "chudý příbuzný" Linuxu. Počítač mám na to, aby mi sloužil; fungující věci nerozvrtávám a tak jsem se dostal přibližně na úroveň "pokročilý klikač". Příkazová řádka se mi neprotiví, jenom je poněkud nepohodlné předem někde vyhledávat příkazy a jejich parametry.

S řečmi typu "Linux je na nic" Tě uvítají na některém fóru Windows, ale upřímně řečeno, mám z Tebe takový pocit, že právě tam bys vynášel Linux do nebe a kydal hnůj na Windows. Doufám, že se mýlím - poota

[gimper]

Vidím, že se nás snažíš přesvědčit o tom, že jsi v Linuxu prostě machr. A třeba taky jsi, koneckonců proč ne. Jenomže právě jako linuxový guru jsi nám dokonale k ničemu, protože (pokud mi něco neušlo) jsi nám zatím vysvětlil pouze to, že je Linux na nic, protože se v něm nedá pracovat, tedy myšleno snad jako v souvislosti s obživou. Nedorozumění možná pochází z toho, že většinu z nás servery jako takové vůbec nezajímají - pokud fungují, tak si jejich existenci ani neuvědomujeme. Naopak Tebou opovrhované desktopy jsou právě to, s čím jsme v přímém kontaktu.

Já nikomu nikde nevysvětloval, že je Linux na nic, to bych si nedovolil.
Konstatoval sem, že je Linux na nic Tobě a to v tom slovasmyslu, že kladné prvky jeho platformy nevyužiješ ani trošku a na druhou stranu s jeho neduhy se budeš trápit zbytečně.
Víš ono když něco někde běží na serveru, kam se dostaneš maximálně přes ssh tak to plní svoji úlohu, ale jakmile s tím budeš nucen denně "pracovat" bude efekt přesně opačný.
Mimochodem desktop má kde kdo, nevidím důvod jimy opovrhovat, jenom sou prostě věci, které se do sebe nemíchají.

Zřejmě bez vyjímky jsme všichni používali Windows, což někteří činí dodnes. To, že jsou Windows ideálním systémem, si netroufne (kromě Billa Gatese) asi tvrdit žádný jejich uživatel, a nejspíš ani Ty. Linux je tedy pro nás alternativou, kterou by mnozí rádi vyzkoušeli a případně na ni přešli i natrvalo. Jenže Linux je docela jiná písnička. Takže se vnucují otázky, jestli se dají při tom přechodu zachovat i všechny dosavad vytvořené a nasbírané soubory, jestli by třeba šlo s těmi soubory pracovat střídavě ve Windows a v Linuxu, jestli jsou v Linuxu stejné (nebo co nejpodobnější) programy, a ještě spousta dalších. A právě na tyto otázky by bylo dobré znát odpovědi předem, tedy pokud možno ještě dřív, než dojde k odklepávání voleb instalačního procesu. Tedy hlavně proto, abychom se nedozvěděli, že právě tak, jak jsme něco udělali, se to dělat nemělo.

Mno podívej se, jestli je něco ideálního je jenom pohled pozorovatele, nebo v širším měřítku pozorovatelů, ale to vůbec není podstatné.
Netvrdím, že jsou Windows dokonalým systémem, ale tvrdím, že jsou na desktop mnohem účelnější, uživatelsky přívětivější, blbuvzdornější a tak celkově jejich plus pořád převyšuje plus Linuxu v případě domácího použití, nejen domácího ale tak trošku celkově si myslím, že Linux je dobrý maximálně na servery nebo workstationy.
Soubory kromě binárních (exe, dll, ocx, ...) se přenášet dají, jelikož většina softwaru existuje jak pro Win32 tak pro Linux.
I když tohle s sebou nese mnoho trápení, protože né vždy je to všechno na 100%, nehledě na fakt, že softwaru pod Win32 je mnohonásobně větší množství, a některé aplikace pod Linux prostě neexistují.
Samozřejmě pod Linux existuje spousta softwaru, ale jejich kvalita v 90% nesahá těm pod Win32 ani po kotníky, ostatně co chtít zadarmo, že jo, ještě když si "každej" dělá co chce, vyvyjí co chce a pak to dopadne tak, že je všude všeho mraky, ale nic nefunguje pořádně, v tom je kámen úrazu GNU/GPL.

Nehledě na fakt, že od plno formátů, hardware a různých dnes hojně používaných věcí vůbec není uvolněná specifikace, takže oné GNU/GPL komunitě nezbývá nic jiného než tyto aplikace studovat na úrovni strojového kódu a informace získávat z 'Reverse Engineeringu', což je víceméně psaní programu naopak, né od začátku ke konci, ale od konce k začátku a taky podle toho to pak všechno funguje, jak si snad dokážeš představit.

V tomto vlákně je zájem o informace proč a jak Linux používat a dále o zasvěcené rady, jak postupovat v případě různých problémů. Jestli na to máš, jsi zde vítán. Gentoo sice není distribuce, kterou bych doporučil začátečníkům, ale pro řešení problémů je to výborná průprava. Sám používám Mandrivu a PClinuxOS, oboje s KDE a ani si nevzpomínám, kdy jsem naposled spustil Windows - mám v nich totiž pocit, že je to jen "chudý příbuzný" Linuxu. Počítač mám na to, aby mi sloužil; fungující věci nerozvrtávám a tak jsem se dostal přibližně na úroveň "pokročilý klikač". Příkazová řádka se mi neprotiví, jenom je poněkud nepohodlné předem někde vyhledávat příkazy a jejich parametry.

Já ti radím dobře, vůbec nemám potřebu ti něco nalhávat, však jednoho dne na to příde a budeš to proklínat.
Pokud bude v mých silách někomu něco poradit, nemám s tím problém, tedy až na věci co se dají najít jedním dotazem na google.com.
Gentoo byla moje první a taky poslední "distribuce", už víc ne.
Servery mi stačí, i na nich se dá pracovat.
Konsole má svoje kouzlo, ale neříkám, že je nejpohodlnější, každý má svoje, já sem například v Linuxu nikdy nic neklikal, protože i na to klikání je potřeba software, takže než bych našel ten "správnej, co funguje" je pro mě rychlejší to napsat do konzole.

S řečmi typu "Linux je na nic" Tě uvítají na některém fóru Windows, ale upřímně řečeno, mám z Tebe takový pocit, že právě tam bys vynášel Linux do nebe a kydal hnůj na Windows. Doufám, že se mýlím - poota

Nemám potřebu na podobná fóra chodit, ale přesto se mám právo vyjádřit, což ostatně dělám.
Rozhodně ale si Windows s Linuxem nemají co vytýkat, všechno je to stejný...

[poota]

Promiň, gimpere, ale ani při nejlepší vůli s Tebou nemohu souhlasit. Windows a Linux na tom skutečně nejsou stejně, ani obdobně a dokonce nejsou ani na stejné brdo. Tvoje názory sice respektuji, ale nepovažuji je za natolik objektivní, abych mohl souhlasit s tím, že se podle nich může běžný uživatel řídit. Také mi není jasné, co počítáš jako plus a co je u Tebe mínus. Zkusím to tedy srovnat:

Cena je u mě jednoznačně mínus pro Windows.
Spolehlivost je minus pro Windows - zatím každá instalace Windows se po kratším či delším čase zaneřádí natolik, že si vyžádá novou instalaci - nejlíp na tom byla verze Windows for Workgrup, té to trvalo nejdéle. U Windows serverů se doba mezi výpadky uváděla v hodinách až dnech, u Linuxových v měsících.
Automatické aktualizace si u Linuxu můžu zapnout, pokud o ně mám zájem, po odsouhlasení nabídnutých aktualizací se pouze aktualizuje, u Widows jsem k nim nucen otravnými hláškami - minus pro Windows.
Sledování uživatele - v Linuxu poskytuje uživatel údaje jenom když sám chce, ve Windows se ho nikdo neptá, údaje si stáhne v rámci aktualizace a zpracuje, navíc si do jeho počítače zapisuje soubory, např. genuine - u mě jednoznačně mínus pro Windows.
Antivirová ochrana je v Linuxu celkem zbytečná, ale je zdarma - ve Windows je to další placený program, který je sice nutný, ale zato systém docela citelně zpomaluje, mínus pro Windows.
Programové vybavení - po instalaci Windows je možné číst, psát, kreslit, počítat a hrát asi 4 hry, všechno na úrovni "se zaťatými zuby", aby bylo nutné si nainstalovat spoustu dalších programů. Těch je za peníze bohatý výběr v dobré kvalitě, zadarmo již mnohem menší a nepříliš kvalitních. V Linuxu je možné a běžné si již při instalaci vybrat programy, které se nainstalují. Na instalačních médiích a v repozitářích bývá několik tisíc programů. Aby z nich nebylo nutné vybírat jednotlivě, vybírají se většinou podle předpokládaného používání počítače v kategoriích. Například kategorie Vývoj je vybavena vším, co jen si programátor jen může přát. Všechno to je zdarma a v kvalitě většinou srovnatelné s komerčními programy pro Windows. Vzhledem k nulové ceně za programy je možné si nainstalovat úplně všechno, po několika měsíčním provozu si spustit statistiku používání programů, a podle ní nepoužívané programy odinstalovat. Zde je tedy u mě opět další mínus pro Windows.
Hry - tady získávají Windows logicky plus, protože hry jsou hlavně byznys. Většina "velkých" her je za tučný peníz a psána přímo pro Windows. V Linuxu je sice možné tyto hry hrát prostřednictvím komerční Cedegy, ale situaci nelze považovat ani za vyrovnanou, protože "pařani" zůstávají u Windows.
Firemní programy - účetnictví, CAD a podobné - situace je podobná jako u her, takže Windows mají druhé plus.

Zatím tedy vypadá, alespoň pro mě, skóre na 6:2 pro Linux.

Takže co bych s klidným svědomím doporučil? Především: Moudrý muž nikdy nenakládá všechno své zboží na jedinou loď. V praxi se tomu říká "dual boot" a znamená to, že se při startu rozhodne, jestli naběhnou Windows nebo Linux. Z Linuxu je snadný přístup do Windows, naopak mi to jaksi nejde, což sice beru jako mínus pro Windows, ale do skóre jsem to nepočítal.

Pro začátek je nejlepší sehnat někoho, kdo na Linuxu dělá, případně si to u něj prohlédnout; nejjednodušší je použít stejnou distribuci, protože s ní může snadno poradit.
Bez této možnosti si sehnat několik různých Live distribucí a vyzkoušet si je v klidu doma. Dají se stáhnout i různých stránek jako ISO a vypálit. Při rozhodování je dobré si projít i různá fóra, protože úroveň podpory a návodů, najmě v češtině, je různá.
Distribuce se dělí hlavně podle systému balíčků, hlavní dva směry jsou *.deb a *.rpm. Oba systémy jsou si prakticky rovnocenné a oba fungují bez problémů - debaty o jejich přednostech jsou celkem žabomyší války. Ve všech distribucích je možné si vybrat, jaké grafické prostředí budeme používat. Hlavní jsou dvě, Gnome a KDE, distribuce většinou jedno z nich nabízí jako výchozí, ale je možné si i tak vybrat pro instalaci to druhé. Velmi často se v poslední době používá i prostředí Xfce, na výběr je i mnoho dalších. Pokud si nainstalujeme více těchto prostředí, můžeme si vybrat, které z nich se spustí.
Pokud se tedy rozhodneme pro instalaci a vybereme vhodnou distribuci, můžeme si vybrat, jestli budeme instalovat rovnou z Live CD, nebo z instalačního CD nebo DVD. Vše se dá zdarma stáhnout a vypálit, koupit vypálené samostatné médium (např. v LinuxSoftware), najít jako přílohu v časopisech nebo koupit (za peníze!) zabalenou distribuci. K té je instalační příručka, Linuxová příručka a také podpora pro případ problémů.
Nejméně problémů s instalací a po ní bude v případě, že pro Linux pořídíme druhý disk, nebo pro něj samostatný disk vyhradíme. Ten by měl mít na začátku Swap oddíl o velikosti 2xRam, kořenový oddíl (značený /) pro systém a aplikace, a oddíl Home pro vlastní soubory. Pokud instalujeme více distribucí, mají společný Swap a Home, ale každá distribuce potřebuje vlastní kořenový oddíl.
Gimperovi můžete věřit, opravdu se dá v Linuxu dělat téměř všechno v textovém režimu, dokonce i prohlížet internetové stránky. Existují na to speciálně vytvořené distribuce, některé i zaměřené čistě účelově. Jsou i distribuce s grafikou bez použití X Windows. Jsou i takové, které se dají spustit z USB klíčenky nebo vizitkového CD, dokonce i z jedné nebo dvou disket. Použitelný textový režim a mnoho zvláštních (hodně přes 100) distribucí je pro mě další plus Linuxu, také mimo skóre.

Trochu jsem se rozepsal, ale třeba to někomu pomůže - poota

[Akord]

Gimpere, tak to bývá, že když je človek v nečem lepší, tak často v jiném pokulhává, to vím podle sebe. Kdyby jsi své filosofické názory uplatnil v softveru, tak by Ti počítám skoro nic nechodilo. Karel M. co jsem si všiml je lepší filosof než já, a proto se určite neopičí, napsal proste neco bez okolku. Kdybys vymyslel atomovou bombu, tak ji nebudeš umet použít stejne jako neumíš použít své znalosti ke prospechu jiných. Tvá otázka na to, co znamená ten kód je jenom o Tvé ješitnosti, co ostatní spíše zdrží. Lépe bys udelal, pokud by jsi Ty vysvetlil, nač je to nebo není dobré, jako se to pokouším já sám nekdy udelat v jiných tématech. Já taky lidi nezkouším, pokud je zrejmé, že mám v nekteré oblasti více zkušeností, treba zaplacené nejakou i nechtene odvedenou daní, kolikrát se dozvím i já nové veci, nebo inspirace.
Uvítal bych, kdyby jsi (mi) poradil namísto obecných kecu, které distro (si mám) dát na Desktop. Odpapouškuješ, že to záleží na...ale to mám prečtené z netu, to se nepotrebuji ptát. Napiš neco, co je užitečné a na netu odpapouškované není. V tomhle smyslu se mi líbil poslední Pootuv príspevek.
Sám používám starý RH7.1 a zkoušel jsem Mandriva,Suse,Knoppix,Ubuntu i více verzí.
Taky bych se mohl ptát proč zrovna ten, když mám bežnou 2jadrovou mašinu. Používám Gnome místo Kde. Proč asi. To taky o nečem vypovídá. Veštení o tom, že asi mám slabou mašinu, nebo se mi líbí/nelíbí grafika o tom není. Je to hlavne o tom, jak se softver chová k uživateli, ne jak naoko vypadá, je to stejné jako o lidech. Jako by se k uživateli chovali programátori, kterí bud chtejí predvádet své dovednosti, nebo chtejí uživateli usnadnit práci a šetrit čas. Windows zpusobil, že jsem pri PC nechtene díky jeho neférové funkci byl nucen sedet snad rok svého života ve virtuální base. Kvuli Linuxu jsem zatím sedel asi mesíc až dva. Je úplne jedno, zda jsem začátečník, nebo pokročilý, protože stupínky mají být razeny za sebou jak na rebríku, ne aby nekteré chybeli a nebylo praktické se je dopátrat. PC počítače nemely být smerovány prednostne na herní prumysl a podobne, to udelali lidé, kterí často nemají nic rozumnejší na práci.