Psychické příčiny nemocí a jejich odstraňování.

Léčebné postupy.
Odpovědět

Myslíte, že je toto téma pro Vás přínosné?

ano
106
92%
ne
9
8%
 
Celkem hlasů: 115

Uživatelský avatar
hanka
Zasloužilý člen
Příspěvky: 1697
Registrován: ned 13 zář 2009 11:22
Bydliště: Severní Morava
Dal: 812 poděkování
Dostal: 875 poděkování

Příklad.

Příspěvek od hanka »

Příklad:

Vznik infarktu
Pan Adam je ženatý a má dva malé syny. Žijí skromně a nemohou si mnoho věcí dovolit, ale na druhé straně si dokáží našetřit na vše, co potřebují.
Pana Adama to "věčné" šetření jednoho dne přestane bavit a začne se zaobírat myšlenkou, že si najde ještě jedno zaměstnání, které by mohl dělat po večerech a o víkendech. Napadlo ho sice, že pak nebude mít čas na rodinu, ale pro něj bylo přednější, že budou mít víc peněz a že nebudou muset "věčně" na něco šetřit.
Tehdy pana Adama píchlo u srdce. Tělo ho totiž upozornilo, že se do jeho smýšlení vloudila chyba - uvažuje totiž o tom, že bude zanedbávat svoji rodinu, což by vedlo k následnému nesprávnému rozhodnutí.
On však tento signál těla pominul a opravdu si našel druhé zaměstnání, kterému se věnoval po večerech a o víkendech. Rodině se pan Adam přestal věnovat, což si občas uvědomoval. Avšak tyto jeho výčitky vždy převážilo to, že mají více peněz a že si mohou dovolit více věcí.
Pan Adam po čase začal mít problémy se srdcem. U srdce ho čím dál více píchalo, dokonce někdy pociťoval dušnost a cítil jak mu srdce buší jako o závod. Občas mu dokonce bylo tak nedobře, že si musel jít na chvíli lehnout.
Jinými slovy tělo ho již začalo varovat, že nemá sebe a ani svoji rodinu zanedbávat.
Pan Adam se tedy vypravil k lékaři, který mu řekl, že jeho zdravotní problémy pramení z přetíženosti a že by se měl šetřit. On si však nedal říct a místo toho, aby práci omezil, tak si jí naopak nabral ještě více, chtěl totiž vydělat peníze na nové auto.
Tím také ještě více zanedbával i rodinu, avšak již nepociťoval žádné výčitky, protože již uvěřil tomu, že to tak má být, že chlap vydělává peníze a nemá čas na rodinu.
A tak pan Adam pracoval a pracoval, až jednoho dne dostal infarkt - přišla zastavovací nemoc.
Pana Adama odvezli do nemocnice, kam za ním na návštěvu chodila jeho žena a synové.
Při návštěvách si pan Adam uvědomil, jak jeho synové vyrostli, že za chvíli budou dospělí. Že vlastně o nich nic pořádně nezná a že si jich vůbec neužil.
Také si všimnul, jak jeho žena je utrápená a že také moc nezná, co se v ní děje.
Po několika dnech v nemocnici začal naplno pociťovat to, jak se od své ženy i od svých synů odcizil a že mu rodinný život tzv. protéká mezi prsty a že zanedbává to nejcennější v životě co má.
Pan Adam se rozhodl, že už se přestane honit za penězi, vždyť kam to díky tomu dopracoval a že dožene v rodině co se dá.
Na tyto jeho myšlenky zareagovalo jeho tělo, jeho zdravotní stav se výrazně zlepšil a pan Adam byl propuštěn domů.
A teď bude velmi záležet, zda svoje předsevzetí dodrží a opravdu nebude zanedbávat rodinu a ani sebe, anebo zda znovu sklouzne do honby za penězi.
Pokud by totiž pan Adam svoje předsevzetí nedodržel, tělo by ho muselo znovu zastavit a tentokrát by už to zastavení muselo být důraznější než předtím - dostal by druhý, horší infarkt.
Tudíž je důležité vnímat signály svého těla. Signály případné nemoci totiž ukazují člověku nakolik zásadně se odklonil svým smýšlením od správné cesty.
Člověk, který nechce, aby nemoc postupovala dál, má změnit nesprávnou myšlenku či pocit, dokud jsou v nejméně škodlivém stádiu.
Chce to jenom cvik, všímat si svých myšlenkových pochodů a člověk postupem času získá potřebnou praxi.
Ze začátku to trvá déle, ale člověk se nemá odradit neúspěchem. Jeho zdraví mu přece za to stojí.
____________________________
Slunce v duši.


NAVAR
Zasloužilý člen
Příspěvky: 1739
Registrován: stř 16 dub 2008 10:00
Dal: 37 poděkování
Dostal: 262 poděkování

Re: Příklad.

Příspěvek od NAVAR »

Tak to nemám moc dobré vyhlídky. jediná výhoda je v tom že většinou pracuji pro potěchu, když se mi nechce tak ani za zlaté prase.
Přikládám první díl zajímavého pojednání. Škoda že další díly tohoto autora nejsou jíž přeloženy a u nás vydávány.
Přílohy
Lazarev, S. N. - Diagnostika karmy I.pdf
(679.2 KiB) Staženo 428 x


Není ani tak důležité najít "kámen mudrců" jako cesta k němu.
To co není vidět a ani není možno měřit nelze už z principu prohlásit za neexistující.
Pomož si sám, protože ti stejně nikdo jiný nepomůže.
Moderátor raději žádný než vadný.
pepina
Nový člen
Příspěvky: 7
Registrován: čtv 07 kvě 2009 7:18
Dal: 15 poděkování

Re: zkušenost...

Příspěvek od pepina »

laik píše: skoro vše v těle máme dvakrát i hemisféry v hlavovým mozku (proto se ty dva nemužou pořádně dohodnout) ale srdce je jen jedno a proto disponuje jen jednou energii ,tou jedninou z kterou je neustále ve spojení??????....
:D
Jen mě tak napadlo, že i srdce má dvě předsíně a komory... :)


Uživatelský avatar
laik
Zasloužilý člen
Příspěvky: 858
Registrován: sob 23 úno 2008 21:41
Bydliště: Brno
Dal: 36 poděkování
Dostal: 43 poděkování
Kontaktovat uživatele:

srdce

Příspěvek od laik »

pepino
srdce má sice dvě komory atd. ,ale ty asi nemají žádný ambice myslet.....a hádat se mezi sebou (jako hlavovej mozek)....i když kdo ví....
ale o tom není tady ve vlákně řeč.....tak promin hanko za miniplevelíček....


Jsem svobodný, protože dělám to co chci a ne to co musím......
Uživatelský avatar
hanka
Zasloužilý člen
Příspěvky: 1697
Registrován: ned 13 zář 2009 11:22
Bydliště: Severní Morava
Dal: 812 poděkování
Dostal: 875 poděkování

Při zranění rozlišuj, kdo ti ho způsobil.

Příspěvek od hanka »

NAVAR píše:[.....Přikládám první díl zajímavého pojednání. Škoda že další díly tohoto autora nejsou jíž přeloženy a u nás vydávány.
....Uf, tak jsem mi to konečeně podařilo zvětšit do čtecího stavu :) ...po zběžném prolistováním soudím, že jde o zajímavé čtení, a už se těším, až se do toho za chvíli pustím... :)
-----------------

Jinak pro zájemce dalších pravidel pokračuji:
Pravidlo č. 5: Při zranění rozlišuj, kdo ti ho způsobil.

Již z názvu tohoto pravidla je evidentní, že toto pravidlo je specifické tím, že ho lze použít pouze při zraněních.
Jak jsem již vícekrát psala, každá nemoc má hlubší příčinu, která je ukryta v psychice člověka. Když člověk onemocní, vždy ve svém smýšlení udělal nějakou chybu, na kterou je nemocí upozorňován. A jestliže člověk tuto chybu napraví, tak se uzdraví.
Takto to funguje nejen u nemocí, ale i u zraněních. Když člověk odstraní svoji nesprávnou myšlenku či pocit, které jsou skutečným původcem zranění, tak se zranění velice rychle zahojí. Někdy tento proces hojení je tak nezvykle rychlý, že i lékaři jsou z toho udivení.
Pokud tedy člověk chce, aby se mu zranění co nejdříve zahojilo, tak by měl dohledat psychickou příčinu svého zranění.

Zranění, které si člověk způsobil sám
Mezi zranění, která si člověk způsobí sám, patří všechny příhody na těle, které si člověk způsobí svojí nepozorností či neopatrností:
• spáleniny a opařeniny - nejčastěji při vaření a žehlení
• pořezání - opět nejčastěji při vaření a domácích pracích
• naraženiny - člověk si "ukopne“ palec, kopne se do holeně apod.
• zlomeniny - člověk si přerazí prst
• pracovní úrazy - člověk se poraní při práci na soustruhu, dřevorubec se sekne do ruky
• autonehody - člověk usne za volantem
• atd.
Zranění, které si člověk způsobil sám, jsou vždy znamením, že člověk si svým nesprávným smýšlením sám sobě ubližuje.

Zranění, které člověku způsobil druhý člověk
Mezi zranění, které dotyčnému člověku způsobil druhý člověk, patří všechny příhody na těle, které dotyčnému člověku způsobí svojí nepozorností či neopatrností někdo jiný:
• spáleniny a opařeniny - na člověka někdo zvrhne horké kafe
• pořezání - někdo druhému podá obráceně nůž
• naraženiny - někdo člověka nechtěně kopne do nohy
• zlomeniny - při lyžování na sjezdovce někdo do člověka zezadu najede a zlomí nu nohu
• pracovní úrazy - v pneuservisu jeden druhému pustí kolo na nohu
• autonehody - nehodu zavinil řidič a zraněný člověk byl spolujezdec
• atd.
Zranění, které člověku způsobil někdo jiný, vždy nasvědčuje tomu, že tito lidé nemají něco mezi sebou dořešené a že by to měli začít řešit, nebo také, že jeden druhému něco vnitřně vyčítá.

Jestliže člověku způsobí nějaké zranění neznámý člověk, tak dotyčný člověk by si měl srovnat vztah k druhým lidem. Např. když se srazí dva neznámí lidé na ulici, tak to vždy nasvědčuje o jejich povrchnosti či neohleduplnosti.

Zranění, které vzniklo jako zásah vyšší moci
Mezi zranění způsobené jako zásah vyšší moci patří všechny příhody na těle, u kterých nelze jednoznačně určit původce tohoto zranění - lidé říkají, že se to stalo náhodou:
• spadnutí větve na člověka, kterou nikdo nehodil
• zranění při havárii letadla, kdy se prokáže ze ta nemohl ani pilot a ani nějaká technická závada
• zranění při povodni, zemětřesení či jiných pohromách a katastrofách
• atd.
Zranění zásahem vyšší moci vždycky vznikají tehdy, když zraněný člověk:
• si neváží života - tzn. nemá správně srovnané životní hodnoty a priority
• je nevděčný
• nenakládá s tím, co má, tak, jak by měl, protože si toho neváží.

Příklady:
Popálenina
Paní Alena vaří nedělní oběd, kdy k nim má na návštěvu přijít její tchýně. S tchýní si nerozumí, protože tchýně zcela evidentně dává najevo, jak si představovala pro svého syna jinou nevěstu a paní Alenu často i před dětmi sráží.
I přesto ji však paní Alena, aby měla klid od svého manžela, pozvala na nedělní oběd.
Při představě, jak se tchýně do ní zase bude navážet, je však plná vzteku. A když smaží řízky, tak se hodně popálí od prskajícího oleje.
Tuto popáleninu si paní Alena způsobila sama. Ovšem ne svojí nepozorností, jak by se na první pohled mohlo zdát, ale ve skutečnosti si ji způsobila svými vnitřními myšlenkovými pochody. Toto zranění jí totiž tlumočí, že si svým smýšlením ubližuje.
Paní Alena si díky té popálenině má uvědomit, jak protichůdně se chová. Na jedné straně má vztek na to, že k nim tchýně zase přijde, ale na druhé straně ji sama k nim pozvala. A právě toto chování má změnit. Buď ať ji nezve, anebo ať ji pozve a ať si v sobě i navenek vztah k tchýni srovná - ať si to s ní vyříká.
_______________________
Slunce v duši.


NAVAR
Zasloužilý člen
Příspěvky: 1739
Registrován: stř 16 dub 2008 10:00
Dal: 37 poděkování
Dostal: 262 poděkování

Lazarev

Příspěvek od NAVAR »

Od S.N. Lazareva mám celkem 4 knihy. Údajně jich vydal 11 které se ovšem českého překladu a vydání nedočkaly. Jak se k tomu dostanu přidám další knihy, je to opravdu zajímavé čtení.
K těm popáleninám a drobným zraněním, jednou mi jedna léčitelka z Brna říkala že člověk se spálí když dělá něco co se mu vnitřně příčí.
Mám to ověřeno. Od jisté doby nedělám nic do čeho se mi zoufale nechce.


Není ani tak důležité najít "kámen mudrců" jako cesta k němu.
To co není vidět a ani není možno měřit nelze už z principu prohlásit za neexistující.
Pomož si sám, protože ti stejně nikdo jiný nepomůže.
Moderátor raději žádný než vadný.
Uživatelský avatar
hanka
Zasloužilý člen
Příspěvky: 1697
Registrován: ned 13 zář 2009 11:22
Bydliště: Severní Morava
Dal: 812 poděkování
Dostal: 875 poděkování

Ještě příklady k tématu.

Příspěvek od hanka »

To je škoda, že jsou jenom 4 překlady. Zatím jsem ten jeden teprve začala číst, ale jestli přidáš další, to by bylo fajn...
----------------------
Jsem ráda, že se potvrzuje další pravidlo. Přidám ještě nějaký příkladek:

Autonehoda
Paní Alžběta leží v nemocnici s polámanými žebry, které jsou následkem autonehody, kdy její manžel řídil a svojí nepozorností naboural do stromu.
Manžel paní Alžběty je velmi sobecký a stará se především sám o sebe. Paní Alžbětě doma s ničím nepomáhá a věnuje se jenom své práci a koníčkům. I přesto, že se k ní její manžel chová velmi chladně, ona se o něj pečlivě stará a snaží se mu co nejvíce vyhovět a rozmazluje ho. On si však toho vůbec neváží a "věčně" je nespokojený: s tím, co mu uvařila, když na to nemá dneska chuť, také z toho, že uklízí, když on se chce dívat na televizi apod.
Zranění paní Alžbětě způsobil její manžel, což jednoznačně naznačuje, že mají mezi sebou nedořešený vztah.
Paní Alžběta vzhledem k tomu, jak se k ní její manžel chová, nemá už svému manželovi posluhovat a nechat si od něj jeho neoprávněné spílání líbit. Naopak, má manžela nechat, ať se i on stará o domácnost.
Manžel paní Alžběty si zase neváží své ženy, přehlíží ji a stará se jenom o sebe, což má změnit.
K této změně jejich chování napomáhá i zranění paní Alžběty.
Ona se díky zlomeným žebrům nemůže hýbat a tak se o domácnost musí starat její manžel.
A on se musí dívat na to, jak jí ublížil. Díky tomu, že ona nemůže nic dělat, si uvědomí, co všechno ona pro něj dělá, že si toho nevážil a začne si jí více všímat
Jinými slovy tato autonehoda jim v konečném důsledku může velmi pomoci, protože je navádí k tomu, co mají změnit.

Odřenina
Pan Karel je s rodinou na dovolené u moře. Celé dny se však jenom šnorchluje a své rodině se prakticky nevěnuje.
Jednoho dne, když šnorchluje blízko korálového útesu, najednou přijde větší vlna a hodí ho na ten útes a on se ošklivě odře na těle. Díky odřeninám se pan Karel už nemůže do vody a musí být se svou rodinou na břehu.
Jinými slovy toto zranění způsobené vyšší mocí, které mj. vzniká i jako ukazatel nesprávně srovnaných životních hodnot a priorit, "zařídilo“, že pan Karel se musel věnovat své rodině, což je tak správně.
_________________________
Slunce v duši.


Uživatelský avatar
hanka
Zasloužilý člen
Příspěvky: 1697
Registrován: ned 13 zář 2009 11:22
Bydliště: Severní Morava
Dal: 812 poděkování
Dostal: 875 poděkování

Při opakující se nemoci dohledej ...

Příspěvek od hanka »

Většina lidí se ve své psychice neumí příliš orientovat. Není divu, ve škole nás naučili spočítat si peníze, rozeznávat zvířata a rostliny, orientovat se v mapách, naučili nás mnoha fyzikálním a chemickým zákonům, ale o našem vnitřním světě - o naší psychice nás nenaučili téměř nic. Nenaučili nás, jak se máme sami v sobě vyznat, jak se máme orientovat ve svých myšlenkách, jak konkrétně máme pojmenovávat naše vnitřní pocity a ani nás nenaučili, jak si máme se svými problémy pořádně poradit. I proto je pro mnoho lidí tak těžké dohledávat ve své mysli to, co by mohlo způsobovat jejich nemoci.

Pravidlo č. 6: Při opakující se nemoci dohledej to, zda se ta nemoc nevrací v podobném období.
Jak už z názvu tohoto pravidla jednoznačně vyplývá, tak toto pravidlo pojednává o příčinách nemocí, které se opakují, a to vždy ve stejném či podobném časovém období (v létě, na jaře, o víkendech, o vánocích, o narozeninách apod.).

Mezi takovéto nemoci patří:

• alergie, které se opakují každé jaro či léto
• opakované chřipky o vánocích
• bolesti hlavy, které přicházejí každý víkend
• opakující se letní vyrážky ze sluníčka
• apod.
Toto pravidlo stoprocentně funguje u již zmiňovaných pravidelně se opakujících se nemocí, avšak může vám hodně napovědět i u nemocí jednorázových.

Sezónní nemoci
Sezónní nemoci jsou ty nemoci, které se opakovaně vracejí vždy v určitém ročním období - v určitou sezónu.
• alergie na pyly - jaro, léto
• vyrážky za sluníčka - léto
• jarní deprese
• apod.
Sezónní nemoci jsou vždy reakcí na nějakou situaci, která vznikla v příslušném ročním období a kterou člověk nesprávně pochopil a zpracoval.

Příklad sezónní nemoci

U pana Jirky už od dětství každé jaro propuká alergie na šeříky.
Jednou z příčin alergií je přecitlivělost. Přecitlivělost je vždy nežádoucí a vzniká na základě nějaké nesprávně zpracované zkušenosti, která dotyčného člověka nějak vnitřně poznamenala.
Pan Jirka trpí alergií od svých pěti let. Vraťme se tedy do období jeho dětství a pojďme se podívat na to, co tak vážného se mu tenkrát stalo, že ho to vnitřně zasáhlo natolik, že dodnes, byť bere různé léky, se z té alergie nevyléčil.
První, na co bychom měli zeptat pana Jirky, je to, čeho symbolem jsou pro něj šeříky, kde se šeříky v období okolo jeho pěti let setkával.
Na naši otázku nám pan Jirka odpoví, že si vybavuje, že šeříky rostly u školky, do které coby malý kluk chodil.
Jeho odpověď pro nás bude indicie k tomu, abychom se zaměřili na to, jestli pan Jirka chodil do školky rád, jestli se mu tam líbilo apod. Protože jeho odpověď nám jednoznačně ukazuje, že jeho přecitlivělost bude mít něco společného s obdobím, kdy chodil do školky.
Takže, jak to tenkrát bylo?
Pár měsíců před tím, než byly panu Jirkovi čtyři roky, se narodil jeho bráška Pavlík. V té době se jeho maminka rozhodla, že je na čase dát malého Jirku do školky. Pavlík vyžadoval hodně pozornosti a maminka si říkala, že když půjde Jirka do školky, ona bude lépe zvládat starat se o Pavlíka i o domácnost. A že si malý Jirka alespoň hezky pohraje se svými vrstevníky a bude také spokojený.
A tak jednoho květnového rána vzala maminka Jirku do školky. Předtím mu však nevysvětlila téměř nic, při snídani mu akorát řekla, že ho odvede tam, kde si bude moci hrát s dětmi a že si pak pro něho přijde.
Po cestě do školky Jirka vůbec nechápal, proč ho maminka do té školky dává. A tak ho napadaly různé myšlenky typu: "To mne už maminka nemá ráda, že mne dává pryč?", nebo "To už mne doma nechce?", anebo "Co když už pro mne nikdy nepřijde?"
Malý Jirka nechápal, proč ho maminka doma nechce, když přece nemusí do práce a zůstává doma s jeho malým bráškou.
Když přišli ke školce a maminka řekla: "Už jsme tady." Jirka nevydržel a propukl v pláč...
První, čeho si na školce všiml, byly keře šeříků, které rostly poblíž vchodu. Dokonce ucítil i jak krásně voní, ale v tu chvíli na kytičky, byť je měl rád, neměl ani pomyšlení. Byl vyděšený, zmatený a smutný. A přesto, že plakal a že se bál, maminka ho tam nechala s tím, že dala na paní učitelku, že si Jirka ve školce zvykne.
Malý Jirka první dny plakal pokaždé, když šli do školky. A když uviděl u vchodu keře šeříků, které byly pro něj znamením, že už jsou u školky, tak byl moc nešťastný. Ve školce se mu totiž vůbec nelíbilo a hlavně si připadal moc odstrčený, protože jeho bráška mohl být s maminkou doma a on ne. A stále nechápal, proč ho maminka doma nechce, a ve školce plakal a připadal si nemilovaný.
Takto plakával první měsíc každé ráno. Maminka se u školky, aby Jirku odpoutala od jeho smutku, vždy u šeříků zastavila a voněla si k nim a říkala Jiříkovi, jak krásně voní. Malý Jirka je však neměl rád, protože ta vůně pro něj vždycky znamenala to, že zase půjde do školky. A skutečně, měl před sebou ještě dva roky života ve školce.
Po roce, když šel do školky, kterou si mezitím oblíbil, začaly znovu kvést šeříky. Jirkovi se spustila rýma, která nešla zastavit a trvala celý měsíc. Aniž by si uvědomil, vůně keříků mu připomínala jeho silné trauma, kterým si prošel.
A totéž se zopakovalo i další rok. Opět se mu objevila silná rýma, která trvala také měsíc. A tato jeho rýma se začala stávat pravidelností.
Po čase u malého Jirky lékaři konstatovali alergii na šeříky. Nikdo ovšem nepřišel na to, že ve skutečnosti se o žádnou alergii nejedná, ale že se jedná pouze o připomenutí jeho nástupu do školky, který měl ve své mysli spojené s nepříjemnými pocity, jak ho maminka nechtěla a on musel do školky. A skutečně, tato reakce se začala opakovat každý rok, když začaly kvést šeříky.
A protože pan Jirka dodnes pořádně nepochopil, proč ho tenkrát maminka dala do školky, tak tou alergií trpí dodnes. Pan Jirka totiž nepochopil, že ho maminka to té školky nedala kvůli tomu, že ho doma nechtěla a že by ho nemilovala. Maminka ho té školky dala proto, aby ho uchránila před traumaty, které by měl, kdyby ho do té školky nedala: stranění se dětského kolektivu, nezvyk komunikovat, nepřizpůsobivost, strach z dětí (potažmo i z dospělých) apod.
Maminka udělala tenkrát chybu pouze v tom, že mu to patřičně nevysvětlila, ale jinak si počínala správně. A pan Jirka by to takto měl pochopit, aby mu už vůně šeříků nepřipomínala domnělou nelásku maminky, ale naopak aby byla připomínkou úžasné prozíravosti maminky, která mu tím začleněním do kolektivu ve školce moc pomohla.
Děti, které totiž do školky nechodily, jsou poznamenané některými z následujících prvků chování: v dospělosti se straní kolektivu, jsou pasivnější, než ostatní, nedůvěřují svému okolí, jsou uzavřenými, těžko se začleňují a navazují přátelství, mají problémy s autoritami, neumí být při komunikaci spontánní, neumí si hrát, neumí se podřizovat tolik dennímu režimu (ranní vstávání, pracovní kázeň) atd. - mají to v životě těžší. Tomuto všemu se pan Jirka vyhnul právě tím, že ho maminka umístila do školky.
_______________________
Slunce v duši.


Uživatelský avatar
hanka
Zasloužilý člen
Příspěvky: 1697
Registrován: ned 13 zář 2009 11:22
Bydliště: Severní Morava
Dal: 812 poděkování
Dostal: 875 poděkování

Nemoci o dovolených.

Příspěvek od hanka »

Nemoci o dovolených

Nemoci o dovolených jsou reakcí na delší čas strávený s rodinou - s partnerem, s dětmi, s rodiči, s prarodiči, eventuálně se známými.
Jinými slovy, nemoci o dovolených jsou způsobeny tím, že rodina musí být delší čas na jednom místě pohromadě, kdy najednou vyplouvají na povrch problémy, které předtím nebyly tolik vidět. Mnoho rodin totiž funguje zdánlivě bez problémů jenom proto, že problémy "řeší" tím, že před nimi utíkají do práce, ke sportu, za kamarády, do svého pokoje, do dílny apod.
Na dovolené však rodina většinou musí být pohromadě - ve stanu, v jednom pokoji, v jedné malé chatce a její členové tedy před problémy nemají kam utéct. Díky tomu ty neřešené problémy najednou více vyplynou na povrch a více na celou rodinu dolehnou. A pak velmi záleží na tom, jak se k nim celá rodina postaví. Nejhorší řešení je pokusit se zase někam utéct, nebo problém přehánět či bagatelizovat.

Příklad nemoci o dovolených
Rodina pana Karla každý rok jezdí k moři. Poslední léta se však vždycky stalo to, že pan Karel na těchto dovolených prodělal zánět levého středního ucha.
Když navštívil lékaře, tak ten mu řekl, že tyto jeho záněty má z toho, jak se koupe v moři, že se mu do toho ucha dostane voda, která je teplá, tudíž plná mikroorganismů, které pak způsobují jeho obtíže. A že si pan Karel buď u moře nemá potápět hlavu, anebo si má při koupání do uší dávat ucpávky.
Pan Karel však rád šnorchloval, kterého se nechtěl vzdát. Proto se na dovolené vždycky vybavil ucpávkami do uší a léky na zánět středního ucha. A i přesto, že si potápěl hlavu pouze s ucpávkami uší, takže mu do nich nemohlo natéct, tak stejně ho to levé ucho vždycky bolelo.
Jak už jsem psala, tak tyto tzv. nemoci o dovolených jsou reakcí na čas strávený s rodinou. Proto se zaměřme na to, jak dovolené rodiny pana Karla probíhají.
Představa pana Karla o dovolené je taková, že si odpočine od práce a užije si klidu. To se však vylučuje s tím, jak si představuje společnou dovolenou jeho žena a synové. Ti se totiž moc těší na to, jak si pana Karla na dovolené užijí, protože on jinak přes rok hodně pracuje a téměř není doma.
Už jenom jejich rozdílné představy o tom, jak stráví společnou dovolenou, jsou předpokladem k tomu, že bude docházet k neshodám. A tak jejich dovolené probíhají tak, že děti i manželka si chtějí s panem Karlem povídat, chtějí si spolu hrát a něco podnikat. To ovšem pan Karel nechce, protože si chce užívat klidu a díky své rodině, která ho „pořád“ otravuje, ten klid nemá. A tak má po velmi krátkém čase pocit, že mu jeho rodina neustále něco „hučí“ do hlavy a nechce to ani slyšet.
A právě na tento jeho postoj, že nechce slyšet to, jak jeho rodina chce být s ním, zareaguje jeho ucho. Pan Karel si má totiž uvědomit, že má být rád za to, že se na něj jeho rodina těší, že s ním chce být, že si s ním chce povídat, protože to jsou projevy lásky vůči němu. A jeho to nemá otravovat, ani obtěžovat, ale naopak si svou rodinu má užívat.
_____________________
Slunce v duši.


NAVAR
Zasloužilý člen
Příspěvky: 1739
Registrován: stř 16 dub 2008 10:00
Dal: 37 poděkování
Dostal: 262 poděkování

Lazarev II.

Příspěvek od NAVAR »

Další díl...
Přílohy
Lazarev, S. N. - Diagnostika karmy II.pdf
(1.39 MiB) Staženo 369 x


Není ani tak důležité najít "kámen mudrců" jako cesta k němu.
To co není vidět a ani není možno měřit nelze už z principu prohlásit za neexistující.
Pomož si sám, protože ti stejně nikdo jiný nepomůže.
Moderátor raději žádný než vadný.
Uživatelský avatar
hanka
Zasloužilý člen
Příspěvky: 1697
Registrován: ned 13 zář 2009 11:22
Bydliště: Severní Morava
Dal: 812 poděkování
Dostal: 875 poděkování

Re: Lazarev II.

Příspěvek od hanka »

NAVAR píše:Další díl...
Výborně, díky + :good: !
_____________________
Slunce v duši.


Uživatelský avatar
hanka
Zasloužilý člen
Příspěvky: 1697
Registrován: ned 13 zář 2009 11:22
Bydliště: Severní Morava
Dal: 812 poděkování
Dostal: 875 poděkování

Nemoci víkendové.

Příspěvek od hanka »

Nemoci víkendové

Víkendové nemoci jsou nemoci, které se opakovaně vrací o víkendech.
Do této kategorie patří nemoci, které vznikly od pátečního odpoledne až do nedělního odpoledne. Nemoci, které propuknou až v neděli večer, patří již mezi nemoci pracovních dnů.
Všechny víkendové nemoci jsou reakcí na víkend - na víkendový program, víkendové akce, víkendová setkání, víkendové společníky, víkendovou tématiku.
Zkrátka, tyto nemoci jsou reakcí na očekávané víkendové vjemy.

Příklady víkendových nemocí:
Příklad Matýska
Matýskovi je sedm let a jeho rodiče jsou rozvedení. Bydlí u maminky a na tento letní prázdninový víkend má jet s tatínkem na vodácký víkend.
V pátek ve dvě hodiny odpoledne má pro něho přijet tatínek. Jenomže v poledne právě v den odjezdu začalo Matýska bolet bříško, začal mít průjmy, zvýšenou teplotu a zvracel.
Maminka znalá Pravidel, okamžitě dohledala, co se v Matýskovi odehrává. Zalovila totiž v paměti a skutečně našla příčinu jeho zdravotních obtíží a ani jí to nedalo moc práce.
Vybavila si totiž, že loni, také o víkendu, byl Matýsek s tátou na vodáku. Matýsek i jeho tatínek se tenkrát s lodí převrátili. Matýsek se hodně lekl, protože ještě neuměl pořádně plavat a byla tam hloubka. Sice měl záchrannou vestu, ale ta mu byla velká, takže z ní vyklouzl. Velký proud ho unášel pryč od tatínka a on se z posledních sil přidržoval vesty. Bál se vody a také se bál tatínkovi ukázat, že se bojí.
Nakonec to ale Matýsek zvládnul a tatínek místo toho, aby ho pochválil, že to i s tou velkou vestou hezky zvládl, mu ještě vynadal, že si tu vestu nandal špatně. A přitom za tu velkou záchrannou vestu přece nemohl Matýsek, ale ten, kdo mu tuto velikostně neodpovídající vestu dal. A tu mu dal tatínek, takže za to mohl on.
Tatínek neodhadl, co se v Matýskovi odehrávalo. Sám se hodně lekl, ale svůj strach zpracoval tak, že ještě vynadal svému synovi za něco, za co nemohl Matýsek, ale on sám. A pak už to bohužel ani neodvolal. Dokonce si namlouval, že to vynadání je adekvátní projev lásky mezi "chlapy". Matýsek z toho přece musí poznat, že mu na něm záleží, ne? Jenomže v Matýskovi se uložil strach, že něco na vodáku opět nezvládne.
Matýskovi se jinak vše kolem na vodáku líbilo. Líbila se mu parta lidí, se kterou tam s tatínkem byli. Líbilo se mu také koupání, stavění stanu, nafukování matrací, nošení kamenů na táborák. Dokonce mu táta půjčil i nůž a dovolil mu, aby si naostřil špičku větvě na opékání vuřtů. Líbilo se mu i pozdní usínání, hra na kytaru a zpěv. Nakonec přemohl i svůj stud a u táboráku zpíval.
Ale jediná věc - sjíždění řeky už bylo pro něho spíše za trest. Tenkrát totiž musel ten vodák dokončit v té velké vestě, která mu už jednou nepomohla. Vždyť ani nešla upevnit, protože neměla tkaničky. A tak se Matýsek bál, že mu znovu ta vesta nepomůže a že se už příště neudrží.
Tolik se bál každého jezu a tolik se těšil, jakmile vylezli z lodě. A tyto vzpomínky se mu uložily nesmazatelně do paměti.
A právě tyto vzpomínky maminka dohledala, protože se jí Matýsek tenkrát svěřil. Akorát netušila, že je v něm ten strach až tak velký, že se jednou ozve v podobě těchto projevů.
Maminka však zareagovala moc hezky. Byť pro Matýska měl tatínek přijet již za dvě hodiny, tak ona, napůl s tajuplným výrazem, napůl laškovně (z jejího obličeje i z jejího tajnůstkářství nešla zlověstnost) Matýska i s průjmem, zvracením a teplotou naložila do auta a až cestou mu vysvětlila, kam jedou. Řekla mu, že s ním jede koupit tu nejlepší záchrannou vestu, která mu padne jako ulitá.
Také mu řekla, že kdyby ji neměli v obchodě, kam teď mají namířeno, takže pojedou do dalších. A slíbila mu, že kdyby ji nesehnali, tak že ho tatínek nedá do lodě dřív, než mu nesežene vestu, která mu padne.
Také mu vysvětlila, že vodák, člun i voda nemohou za to, že má strach. Vysvětlila mu, že kdyby měl záchrannou vestu akorát na něj, tak by to pro něj bylo dobrodružství, ne-li legrace.
A ještě mu řekla jednu zásadní věc: "Podívej, vždyť ty jsi celý rok chodil na plavání. Ty už umíš plavat, jsi tak šikovný, že vestu už potřebuješ jenom na divoká místa a tam je potřebují i dospělí. Ta klidná místa přece uplaveš levou zadní." A na Matýska se uculila.
Matýsek ji pozorně poslouchal a cítil, že maminka má pravdu. Než dojeli do onoho sportovního obchodu, Matýskovi polevily křeče v bříšku, které provázely jeho průjmy a už mu najednou nebylo ani na zvracení.
Když si pak v obchodě vyzkoušel vestu, která ho skutečně objala a padla mu jak ulitá, tak ucítil pocit bezpečí a začal se těšit na to, až si ji vyzkouší. Přestal se bát, že se mu něco stane.
Najednou, tak jak přišla, tak zmizela i horečka. A než přijel tatínek, Matýsek byl v pořádku.
Kdyby maminka nebyla zasáhla, Matýsek by nejel na ten vodák a takto by reagoval každý rok. Rodiče, neznalí Pravidel, by jeho projevy přikládali jídlu či viróze apod. A neměli by ani nejmenší tušení, že jeho nemoc jde takto odstranit. Ponechali by ho, neznalí věci, napospas jeho matné, nepříjemné vzpomínce a velkému strachu. Jeho postoj k vodě by byl léta vyhýbavý. A otázkou je, kdy by Matýsek tento svůj postoj změnil a kdy by si uvědomil, že už je velký a že už by se převrácení lodě bát nemusel.

Z tohoto příkladu tedy vyznívá rada na závěr: není radno znevažovat nebo přehlížet vzpomínky a ani nenápadné myšlenky či pocity.
_______________________
Slunce v duši.


Uživatelský avatar
laik
Zasloužilý člen
Příspěvky: 858
Registrován: sob 23 úno 2008 21:41
Bydliště: Brno
Dal: 36 poděkování
Dostal: 43 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Lazarev

Příspěvek od laik »

Lazarev...
dobrý...
zběžně pročítám...
také dík...


Jsem svobodný, protože dělám to co chci a ne to co musím......
Uživatelský avatar
hanka
Zasloužilý člen
Příspěvky: 1697
Registrován: ned 13 zář 2009 11:22
Bydliště: Severní Morava
Dal: 812 poděkování
Dostal: 875 poděkování

Nemoci víkendové - 2. příklad.

Příspěvek od hanka »

Příklad pana Aleše
Pan Aleš je ženatý a jeho žena je s jejich dvěmi malými dětmi na mateřské dovolené. Pan Aleš předtím nebyl moc nemocný, ale posledního půlroku víkend co víkend trpí migrénami. Vysledoval, že tyto jeho migrény pravidelně začínají v pátek v podvečer a trápí ho až do nedělní večera, kdy jako zázrakem zmizí.
Když se pan Aleš lékaře zeptal, proč tyto jeho obtíže přicházejí s tak "železnou" pravidelností, tak mu lékař odpověděl, ať v tom nic nehledá, že je to pouhá náhoda. A po vyšetření, které neodhalilo žádnou konkrétní příčinu těchto migrén, lékař předepsal panu Alešovi léky proti bolesti, které mu příliš nepomáhaly. A tak téměř všechny víkendy posledního půlroku strávil pan Aleš v posteli, kdy se tu bolest hlavy snažil zaspat.
Z toho, co jsem zde napsala, jednoznačně vyplývá, že migrény pana Aleše spadají mezi nemoci víkendové. Tzn. že tyto jeho zdravotní problémy jsou reakcí na dění o víkendu. Další indicií je to, že tyto migrény se u něj objevily před půlrokem, takže se pojďme podívat, co se před půlrokem u pana Aleše změnilo a co poznamenalo jeho prožitky víkendů strávených doma.
Do firmy, kde pracoval pan Aleš, před necelým rokem nastoupila nová zaměstnankyně. A hned od prvního okamžiku mezi nimi, jak se říká, přeskočila jiskra a oni se před půlrokem velmi sblížili a stali se z nich milenci.
Pan Aleš se na svoji milenku každý den moc těšil a tak začal chodit velmi brzo do práce a velmi pozdě se z ní vracel domů. Jeho manželce se to, že v práci tráví mnohem víc času než dřív, přestalo po čase líbit. Pan Aleš jí však vždycky lhal, že má hodně práce a že si v práci nemůže poroučet, co bude dělat a co ne, že by ho také mohli vyhodit a pak by zůstali téměř bez peněz. A že mu tedy nic jiného nezbývá, než hodně pracovat.
I přes jeho vysvětlování začala být jeho žena nespokojená a začala se viditelně trápit, že pan Aleš je tak málo doma. A tím, že nebyl přes týden téměř doma, tak se jeho paní o to víc těšila na víkendy, jak budou spolu a jak si to všechno vynahradí. Jenomže panu Alešovi se o víkendu stýskalo po jeho milence a vůbec netoužil být se svojí ženou. Po sblížení s jeho milenkou mu totiž začala jeho paní vadit, a to jak psychicky, tak i fyzicky (nechtěl se s ní ani již milovat) a tak se jí snažil co nejvíce vyhýbat. Na druhé straně však trpěl výčitkami, když viděl, jak je z jeho odmítání nešťastná a trápí se. A tak se víkendy pro něj staly "noční můrou".
O všedních dnech byl většinu času v práci a domů chodil až pozdě, kdy se vymluvil, že je unavený a šel hned spát. Ale o víkendech na něj celá ta svízelná situace doma dopadala v celé své váze. A tak se začal zmítat v pocitech výčitek, ale na druhé straně ho čím dál víc přepadala sebelítost a ukřivděnost, proč svoji milenku nepoznal dřív než se oženil, že teď musí doma čelit zájmu a touze své ženy a že se mu doma vůbec nelíbí.
Myslím, že je vám už jasné, kde pramení příčina migrén u pana Aleše, které pravidelně propukají víkend co víkend.
Pro úplnost ještě dodám, že obecně migrény vznikají mj. i na základě sebelítosti, neoprávněné ukřivděnosti vznikající na základě nepřijatelnosti nepříjemné situace, kterou si člověk způsobil sám.
Pan Aleš si nakonec celou situaci absurdně obrátil tak, že on je vlastně chudáček, který musí snášet přítomnost, lásku, touhu a zájem své ženy včetně jejích dotěrných otázek. A také si neoprávněně myslí, že osud si s ním nepěkně pohrál, že svoji milenku poznal až teď, kdy má dvě děti a ženu. Ve skutečnosti je to jinak, protože on si neměl s tou svojí kolegyní cokoli začínat dřív, dokud by si nevyřešil rodinné záležitosti následujícím způsobem:
1. když si uvědomil, že mu jeho u ženy doma něco chybí, tak jí měl to, co mu chybí, konkrétně pojmenovat. Jeho žena by tím alespoň dostala možnost se změnit tak, aby mu začala dávat to, co mu chybí.
2. kdyby mu to jeho žena i přesto nezačala dávat, kdyby se nezlepšila, tak měl právo od ní odejít. Důvodem jeho odchodu by však nesměla být jiná žena, ale to, že mu u jeho ženy něco chybí a jeho žena mu to odmítla dát.
3. když už své ženě nedal šanci na to, aby to, co mu chybí, mu začala dávat a on se zamiloval, tak se měl k celé situaci postavit čelem. Měl být ke své ženě férový a měl jí říci o své milence. A pak měl od ní odejít s tím, že se se svojí ženou, která za jeho odchod nemohla (protože jí nedal možnost se zlepšit) tolik jako on, velice slušně finančně i materiálně vypořádá. Měl ji nechat víc a odejít s málem, jako způsob nápravy dluhu, který způsobil on sám.
Toto vše mu ta bolest hlavy dávala najevo a vlastně mu říkala: "Aleši, ty jsi špatně vyhodnotil situaci, přehodnoť ji. Mýlíš se ve svých názorech a sice v tom, že ne tobě je ubližováno, ale ty Aleši ubližuješ.
________________________
Slunce v duši


Uživatelský avatar
hanka
Zasloužilý člen
Příspěvky: 1697
Registrován: ned 13 zář 2009 11:22
Bydliště: Severní Morava
Dal: 812 poděkování
Dostal: 875 poděkování

Nemoci pracovních dnů.

Příspěvek od hanka »

Nemoci pracovních (školních) dnů .
U těchto nemocí je typické, že v době dovolených, volna či státních svátků nepřicházejí. Jsou reakcí na pracovní režim - tzn. na to, co se děje v práci či ve škole. Je to reakce na "kolotoč povinností" během pracovních či školních dnů.

Nemoci pracovních (školních) dnů vznikají i u dětí:
• u dětí, které nechodí do školky ani do školy, jsou reakcí na to, že rodiče musí do práce, nebo jsou reakcí na eventuální hlídání někým "cizím"
• u dětí, které chodí do školky, jsou reakcí na dění ve školce, či na režim dne, kdy musí do školky
• u dětí, které chodí do školy, jsou reakcí na dění ve škole, či na školní povinnosti a nebo jsou reakcí na denní režim, kdy je škola.

Příklad nemoci pracovních dnů
Paní Alžbětu před léty opustil manžel a tak zůstala sama se dvěmi syny. Paní Alžběta i přes to, že byla sama bez muže, byla vcelku spokojená a dařilo se jí. Kluci nijak zvlášť nezlobili a ani neměli nějaké výrazné problémy ve škole. Práce jí bavila a vydělala si i slušné peníze.
Jenomže před dvěmi měsíci začala paní Alžběta trpět tikem v pravém oku. Ze začátku tiku nevěnovala pozornost, ale poslední dva týdny tik zesílil natolik, že ji to začalo hodně obtěžovat.
Paní Alžběta se kdysi doslechla, že nemoci vznikají na základě určitých myšlenek a pocitů, které má člověk změnit. A že když je změní, tak i jeho obtíže zmizí. A tak paní Alžběta začala dohledávat, co by mohlo způsobit její tik.
První, co si paní Alžběta uvědomila bylo to, že tik ji trápí jenom v pracovních dnech a že o víkendech a vlastně i o dovolené, na které byla s dětmi před měsícem, jí ten tik jako zázrakem přešel. Tzn. že ten tik bude mít něco společného buď s prací nebo s denním režimem pracovních dnů.
Dále si paní Alžběta našla, že tik je způsoben stresem a nervozitou a začala se tedy sama sebe ptát, z čeho je ve stresu a nervózní. Zda je to z denního režimu v pracovní dny, anebo z práce.
Když o tom popřemýšlela, zjistila, že s kluky nemá v pracovní dny nějak závažné problémy, že mají rozdělené úkoly, které si vcelku plní, a domácí povinnosti zvládají bez problémů. Takže paní Alžběta začala dumat o tom, jestli je ve stresu či nervózní v práci. Po krátké úvaze si najednou uvědomila, v čem spočívá její problém.
Poslední dobou je velmi nervózní z nového kolegy, se kterým sdílí jednu kancelář. Její kolega nastoupil k nim do práce asi před třemi měsíci a vedoucí rozhodl, že bude s ní v původně její kanceláři. To se však paní Alžbětě vůbec nelíbilo. Roky byla v kanceláři sama a zvykla si při práci mít svůj klid.
Když však nastoupil její kolega, najednou v kanceláři byl v jejích očích rozruch a ona zjistila, že po těch rokách ticha a klidu jí v její kanceláři jeho přítomnost vadí a že se kvůli němu nemůže soustředit na práci.
Po čase začala paní Alžběta ve svém novém kolegovi vidět vetřelce, který jí znemožňuje pracovat a začala být z jeho přítomnosti nervózní. Navíc začala být ve stresu i kvůli tomu, že se nemůže pořádně na práci soustředit. Začala se bát, že udělá nějakou chybu, že se přepočítá (byla totiž účetní) a pak bude mít problémy.
Pro pravdivé dokreslení situace je však důležité zmínit, že její kolega v kanceláři nedělal nějaký nepořádek, ani nic podobného. Občas sice telefonoval, nebo si chtěl s paní Alžbětou povídat, ale nijak zásadně ji nerušil.
Paní Alžběta si celou situaci ohledně příchodu nového kolegy do její kanceláře zhoršila a na základě toho začala být ve stresu a nervózní. A právě to, že se zbytečně cítí ve stresu a že je z jejího nového kolegy zbytečně nervózní, ji přišel říct její tik.
Paní Alžběta by si měla uvědomit, že kolega v kanceláři dělá jenom běžnou práci a to, že občas telefonuje je nezbytnou součástí jeho práce. Ostatně, vždyť ona telefonuje také. A to, že si s ní občas chce její kolega povídat, nemá brát jako obtěžování, ale jako zájem o ní, který by ji měl těšit.
Ten tik ji říkal, že ona přešla do odporu a napětí, aniž by svému novému kolegovi nejprve dala šanci a hledala by si k němu cestu. Tudíž, ten tik ji říkal: "máš v sobě napětí, které nemáš mít a nervózní se cítíš neoprávněně".
A paní Alžběta tedy toto napětí má zmírnit tím, že by si sama aktivně k němu měla pokusit najít hezký pracovní vztah. Měla by se k němu zachovat tak, jak by chtěla, aby ji někdo přijal, kdyby k někomu do kanceláře nastoupila ona sama.
_________________________
Slunce v duši.


Odpovědět

Zpět na „Léčba těla i ducha“