Psychické příčiny nemocí a jejich odstraňování.

Léčebné postupy.
Odpovědět

Myslíte, že je toto téma pro Vás přínosné?

ano
106
92%
ne
9
8%
 
Celkem hlasů: 115

Uživatelský avatar
hanka
Zasloužilý člen
Příspěvky: 1697
Registrován: ned 13 zář 2009 11:22
Bydliště: Severní Morava
Dal: 812 poděkování
Dostal: 875 poděkování

Re: Psychika .

Příspěvek od hanka »

No, vždyť to říkám - Tvoje názory a vědomosti stojí na celý dlouhý příspěvek! Nebuď sobec a pouč nás, takhle v kouskách Tvoje rady zaniknou, což je škoda !


Všechno je tak, jak má být.
"Všechno co jsme, povstává v našich myšlenkách. Mluv a jednej s nečistou myslí, a budou tě následovat problémy. Hovoř a jednej s čistou myslí, a štěstí tě bude následovat jako stín." Buddha
Hmm...

Re:Psychika.

Příspěvek od Hmm... »

,,hanka", moja zdržanlivosť nie je o sebectve ako sa mylne domnievaš ale o nespočetne krát potvrdenom (i tu na fore) poznaní . Pre dnešného človeka (tak 90% ludí) je jeho vnútorný postoj k zadarmo nadobudnutým cenným informáciam taký istý ako k veciam ktoré sú preneho bezcenné . Ďakujem - neprosím si . P.


NAVAR
Zasloužilý člen
Příspěvky: 1739
Registrován: stř 16 dub 2008 10:00
Dal: 37 poděkování
Dostal: 262 poděkování

Lazrev IV

Příspěvek od NAVAR »

Tak poslední přeložený díl.
Přílohy
Lazarev, S. N. - Diagnostika karmy IV.pdf
(823.75 KiB) Staženo 294 x


Není ani tak důležité najít "kámen mudrců" jako cesta k němu.
To co není vidět a ani není možno měřit nelze už z principu prohlásit za neexistující.
Pomož si sám, protože ti stejně nikdo jiný nepomůže.
Moderátor raději žádný než vadný.
Uživatelský avatar
hanka
Zasloužilý člen
Příspěvky: 1697
Registrován: ned 13 zář 2009 11:22
Bydliště: Severní Morava
Dal: 812 poděkování
Dostal: 875 poděkování

Re: Lazrev IV

Příspěvek od hanka »

NAVAR píše:Tak poslední přeložený díl.
Navare, dobré čtení (i když ještě pořád louskám I. díl), + :good: :lol: .


Všechno je tak, jak má být.
"Všechno co jsme, povstává v našich myšlenkách. Mluv a jednej s nečistou myslí, a budou tě následovat problémy. Hovoř a jednej s čistou myslí, a štěstí tě bude následovat jako stín." Buddha
Uživatelský avatar
hanka
Zasloužilý člen
Příspěvky: 1697
Registrován: ned 13 zář 2009 11:22
Bydliště: Severní Morava
Dal: 812 poděkování
Dostal: 875 poděkování

Princip vzniku nemoci I.

Příspěvek od hanka »

Neustále vybízím příznivce tohoto vlákna, ale i oponenty, aby přispěli svojí troškou do mlýna, a napsali něco ze svých bohatých nebo i skrovných zkušeností k tématu. Kromě Navara, který tady dal výborné knížečky, za které mu ještě jednou děkuji :eclap: , se nikdo nechce přidat. Nevím, jestli z nezájmu, nebo k tomu nemáte co říct a jenom si to rádi přečtete. Vím, že jsou ale i takoví (a mají na to právo), kteým se tohle vlákno vyloženě nelíbí - tyto lidi před dalšími mými příspěvky varuji a přímo je vybízím, aby na této stránce nepobývali a nenutili se do čtení, ušetří si tak svoje citlivé nervy :enaughty:.

No jo, ale přece to tady nenechám zahálet :) , když jsem tohle vlákno otevřela - takže mi nezbývá nic jiného, než se pustit do dalšího článku. Přiznám se, že tentokrát mám obavy, že se spustí velký křik od znalců fyziky a chemie - tzn. prakticky od všech mužů... já to ale nevymyslela, jenom to předávám dále...... :lol:

Princip vzniku nemoci I.

Aby se mohl do hloubky vysvětlit obecný mechanismus vzniku nemoci, tak budu muset začít ze široka, což někomu možná bude připadat zbytečné, ale pro objasnění tohoto tématu je to nezbytně nutné.
Nejdříve si totiž budeme muset připomenout znalosti, které nás učili již na základní škole při hodinách fyziky a chemie.

Všude samá energie
Ve škole nás učili, že vše, co je okolo nás, jakákoli hmota či látka je tvořena malými částicemi, kterým se říká atomy.
Ještě před dvěmi stoletími si vědci mysleli, že atom je dále nedělitelný. Avšak ke konci devatenáctého století tento svůj názor poopravili, protože byl učiněn objev, že atom lze ještě dále dělit na menší části - na tzv. subatomární částici, kterou vědci pojmenovali elektron. A o pár desítek let později vědci ještě zjistili, že atom lze dělit nejen na elektrony, ale i na další částice, kterými jsou protony a neutrony.
Později s velkým údivem vědci zjistili, že ve skutečnosti tyto subatomární částice nejsou hmotné částice, ale že jsou to buď kladně, či záporně anebo neutrálně nabité elektrické náboje. A díky rozdílné polaritě svého náboje tyto nehmotné částečky uvnitř atomu kmitají, čímž vzniká lidským okem zachytitelná frekvence, která se navenek lidem jeví jako pevná hmota.
Shrneme-li tyto vědecké fakty, tak zjistíme, že vše, co je na této Modré planetě není ve skutečnosti pevnou a kompaktní hmotou, jak to vnímáme pohledem svých očí, ale že ve skutečnosti je celý svět nehmotný - je to vlastně shluk nábojů, které různým způsobem kmitají .
Tedy vše na tomto světě - auta, nábytek, mobily, jídlo, stromy, rostliny atd., prostě všechno, co okolo sebe vidíme je tvořeno shlukem frekvencí elektrického náboje - pro zjednodušení již budu dále psát jen frekvence.

Jak těžké je toto si představit, že?
Vždyť i ten můj notebook, na kterém teď píši tento článek, vidím jako něco pevného, celistvého, jednolitého a vůbec nevidím, že by v něm něco kmitalo, že by to byla pouhá frekvence.
A to, co vidím jako údajnou hmotu, potvrzují i moje prsty, když se dotýkají kláves a narážejí na něco pevného, do čeho se mi prsty nezaboří.
Kdybych však začala tento můj notebook zkoumat pod silným elektronickým mikroskopem, tak bych opravdu zjistila, že uvnitř je tvořen malými částečkami, které v něm různým způsobem kmitají a že můj notebook je vlastně zhmotněním pohybu, frekvence.
Před chvílí za mnou přilétla vosa a sedla si na horní hranu displeje mého notebooku. I ona se pomocí mého oka zdá jako tvoreček, jehož tělíčko je tvořeno pevnou hmotou, která je černožlutě zbarvená. Jenomže i kdybych tuto vosu opět dala pod silný mikroskop, tak bych viděla spoustu malých částeček, které se v ní pohybují a zjistila bych tedy, že i její tělíčko je vlastně tvořeno shlukem elektrického náboje, který nějakým způsobem kmitá.

Lidské tělo je také „pouze“ shlukem frekvencí
Ačkoliv se to na první pohled tak nezdá, tak i naše tělo ve skutečnosti není pevnou hmotou. Když bychom se totiž podívali na lidské tělo silným elektronickým mikroskopem, tak bychom opět viděli to, co nás učili ve škole.
Viděli bychom, že i naše tělo se skládá z atomů, tedy z kladně, neutrálně a záporně nabitých elektrických nábojů, které určitým způsobem kmitají.

Z toho tedy vyplývá, že i naše tělo je shlukem frekvencí a je tedy něčím nehmotným.
Každý orgán těla má svoji specifickou frekvenci, což ostatně potvrzují i vědci, kteří zjistili, že každý orgán uvnitř kmitá jinak - frekvence slinivky je rozdílná od frekvence jater, frekvence jater od frekvence žaludku atd.
Některé z těchto frekvencí se lékaři naučili měřit. Například lékaři umí změřit frekvenci mozku - EEG, či frekvenci srdce EKG.
Jak je tedy ale možné, že když se dotkneme lidského těla, tak že se dotkneme něčeho pevného a nepropustného?
Jak jsem již říkala, každá frekvence má svoje vlastnosti. Tyto vlastnosti se odvíjejí především od vnitřního kmitočtu, který určuje její hustotu, její barvu a tvar.
Například čím je vnitřní pohyb rychlejší, tím je hustota frekvence větší a navenek se nám při pohledu lidským okem slévá v celistvé těleso.
Abych vám toto lépe vysvětlila, tak si vezmu na pomoc třeba větrák, který je tvořen vrtulkou. Když je větrák v klidu, tak zcela zřetelně vidíme lopatky vrtulky, mezi kterými je prázdný prostor. Pustíme-li však větrák a budeme přidávat na rychlosti jeho otáčení, tak zjistíme, že jednotlivé lopatky vrtulky i prázdný prostor mezi nimi po čase přestaneme rozeznávat, až nakonec se z vrtulky větráku se zdá, že je celistvé kompaktní kolo. Jak zdání klame, že?
Principielně je to stejné i s lidským tělem, a ostatně se všemi věcmi okolo. Díky vnitřnímu pohybu ho vnímáme jako něco kompaktního, celistvého. A čím je kmitočet dané věci silnější nebo rychlejší, tím je i „hmota“ kompaktnější.
Například kmitočet (hustota) vody je menší než kmitočet (hustota) lidského těla, proto člověk může proniknout do frekvence vody a může v ní plavat. Zatímco kmitočet kovu je rychlejší než kmitočet lidského těla, proto kov může proniknout do lidského těla a může ho poranit.

Lidské oko nevidí vše
Z vlastní zkušenosti znám, že toto není zcela jednoduché si připustit, protože výše zmiňovaná fakta jsou v rozporu s tím, jak svět den co den vnímáme my „pouhým“ pohledem lidského oka.
Lidské oko je totiž svojí strukturou nastavené tak, že pohyb atomů, respektive jeho částic coby nábojů nevnímá, což pro mnoho lidí může být právě matoucí při vnímání podstaty světa.
Avšak je dobře, že je takto lidské oko nastaveno.
Vždyť zkuste si představit, že byste třeba místo již zmiňovaného notebooku viděli shluk tetelících se atomů, který by svým vzhledem vůbec nepřipomínal notebook a vy byste na něm měli něco psát.
Nebo kdybyste pohlédli na své milované dítě a místo pohledu, na který jste zvyklí, byste uviděli jenom směsici pohybujících se elektrických nábojů. Místo obličeje byste viděli rej různých pohybů a kdybyste svému dítěti chtěli dát pusu, tak místo úst byste hledali oblast, která kmitá jinak než ostatní.
Anebo zkuste si představit, že si sednete do auta a místo současného tradičního pohledu byste místo volantu viděli cosi kruhového, co se uvnitř hýbe. Místo karoserie, která v člověku vytváří pocit bezpečí, byste viděli cosi nehmotného, co určitým způsobem kmitá.
Toto všechno by byly natolik rušivé elementy, které by odváděly vaši pozornost, že lidské oko z tohoto důvodu bylo nastaveno tak, že pohyb uvnitř atomů za normálních okolností nevnímá.
To, že však tuto skrytou frekvenci uvnitř údajné hmoty člověk nevidí, neznamená, že neexistuje. Což si ostatně můžete potvrdit tehdy, když se na okolní svět podíváte pomocí silných elektronických mikroskopů, které umožňují frekvenci „hmoty“ vidět.

- pokračování příště..... :bye:


Všechno je tak, jak má být.
"Všechno co jsme, povstává v našich myšlenkách. Mluv a jednej s nečistou myslí, a budou tě následovat problémy. Hovoř a jednej s čistou myslí, a štěstí tě bude následovat jako stín." Buddha
Uživatelský avatar
poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2418 poděkování

Re: Princip vzniku nemoci I.

Příspěvek od poota »

hanka píše:Neustále vybízím příznivce tohoto vlákna,...
Vybíráš pro nás informace a posléze nám je předkládáš. Jsou zajímavé a rádi si je přečteme, ale reagujeme až tehdy, když nám něco není jasné, nebo s něčím nesouhlasíme a nebo chceme doplnit. Krom toho, že to není zdvořilé, je navíc i zbytečné Ti kvůli něčemu "skákat do řeči", zvlášť když nevíme, jestli se nám to ještě v dalším textu třeba nevyjasní. Pokud to někoho zajímá - čte. Pokud ne, tak svůj čas marní někde jinde. Takže klidně pokračuj a nenech se vyvést z míry.
Zdravím - poota


Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe
jarda ovčák svitavy

Vznik nemocí....

Příspěvek od jarda ovčák svitavy »

Ortodoxní, i když do jisté míry excentričtí bylinkáři, s nimiž se paktuju hlasají zcela jednoduché příčiny a důsledky.
Je třeba se vyhnout všemu, co v přírodě není. Magnetické a elektromagnetické záření při běžných denních pracech,při odpočinku i při přípravě stravy. Velice se do léčby ducha, jenž léčbě těla předchází prolíná budhismus a toltécké učení.
svobodná duše je nejsilnější oporou těla.....
Nemoc má člověkovi znázornit ten vykřičník s otazníkem. Je to křižovatka na cestě. Pro indiány všeho druhu na stezce..
pro křesťany na pouti.
Je to připomenutí, že čas má rozměr a že přišla chvíle ke změně.Že nejsme nesmrtelní a že by si měl jeden vážit každého dne, kdy může zevlovat na zemi. Nemoci jsou užitečné. Chytrému napověz a hloupého.....
Nemoc má moc nás změnit. Pokud si vše dokážeme uvědomit a s pokorou přijmout svůj osud a zodpovědnost, pak můžeme modifikovat nejen chování, ale i myšlení.
Můj osobní názor na vznik nemocí je obecně znám, a přesto s radostí testuju živou vodu ke které mi dopomohl cimírek, od pala mám javorový syrup se sodou a od navara jím vlastoručně vyrobené tobolky s čistícíma bylinkama, peter mi vnuknul peroxid vodíku a já šířím dál. Bez nemocí by se nestalo nic. Nic bych nevěděl, nic bych nepoznal a nic bych nemohl předat dál. Jak vidno, vznik nemocí je nutný a blahodárný.
Specielně pro hanku.... já nevidím lidské tělo jako shluk energií, ani zářící čakrami,ani rozplyzlé atomy, ani jako produkt všehomíra sedmé dimenze. Je to maso na skeletu se sofistikovaným hardverem, jenž má pevnou vazbu na Zoftvér. Vím to bezpečně.
Jsme prach a v prach se obrátíme. Je jen na nás, kdy a jak, a co si sebou poneseme do další reinkarnace..... :shock:


Uživatelský avatar
laik
Zasloužilý člen
Příspěvky: 858
Registrován: sob 23 úno 2008 21:41
Bydliště: Brno
Dal: 36 poděkování
Dostal: 43 poděkování
Kontaktovat uživatele:

reakce

Příspěvek od laik »

Zdravím Hanko
Sem zajedno z pootovým příspěvkem.
Pilně a se zájmem sledujem toto vlákno
A snažím se praktikovat nabité zkušenosti v životě a ve svém okolí....
dík moc...
:good:

ps:a dík Navar za Lazareva


Jsem svobodný, protože dělám to co chci a ne to co musím......
Hmm...

Re: Lazrev IV

Příspěvek od Hmm... »

hanka píše:
NAVAR píše:Tak poslední přeložený díl.
Navare, dobré čtení (i když ještě pořád louskám I. díl), + :good: :lol: .
Vydis vzdis , presne o tomto je tych 90% . Ako dobre pre tuto zem , ze ka ,,kopa hnoja" nevide na zmar . :P.


Uživatelský avatar
hanka
Zasloužilý člen
Příspěvky: 1697
Registrován: ned 13 zář 2009 11:22
Bydliště: Severní Morava
Dal: 812 poděkování
Dostal: 875 poděkování

Re: Lazrev IV

Příspěvek od hanka »

Vidíš, Pepe, právě v tom je rozdíl mezi náma dvěma. Zatímco Ty z fleku odsoudíš, co jiní řekli či napsali, já si to napřed důkladně přečtu a až potom si udělám závěr, bez ohledu na to, co o věci soudí jiní. Kromě toho jsem u Navara ocenila to, že se umí rozdělit o to, co je zajímavé pro něj - to každý nedovede, většina lidí chce jenom brát a nic nechce dávat - dokonce ani na oplátku ne! Ochoty rozdělit se nezištně s jinými lidmi si já osobně velice cením!
Zatímco pro Tebe je to kopa hnoje, pro člověka, který se o tyto věci zajímá, je to materiál, ke kterému se rád vrací a působí mu potěšení. Promiň, ale slovy "kopa hnoje" bych nikdy neoznačila žádné věci, které jiného těší, i když mně to nic neříká.

Hodnotím takto všechno, i charakter lidí. Napřed vidím v lidech to dobré, a když ukazují jenom to špatné, pak to dobré v člověku klidně pohledám, protože nikdo na světě není jenom špatný, nebo jenom dobrý. Pak posoudím, jak moc špatné vlastnosti to jsou a jak moc mi vadí a až pak k tomu člověku zaujmu postoj.

Jasně, že jsou vlastnosti, které mi vadí více, než jiné, proto se i mně občas stane, že se s jistými lidmi nechci ani bavit - takovou vlastností je hloupost. Takového člověka poznáš na sto honů - on všechno ví nejlépe a když se ukáže, že neví, začne manipulovat se slovy jiných, překrucuje je a přizpůsobuje si je svým potřebám tak, aby zakryl svoji chybu, ovšem s takovou "logikou", že ostatní mají sto chutí mlátit ho po hlavě, aby se mu mozková kolečka uspořádala na místo :D. S těmito lidmi je úplně zbytečné ztrácet čas a energii, protože dopředu nechtějí připustit diskuzi, aby se neukázalo, že jsou hloupí buď oni, nebo jejich názory. V parlamentu jich máme celou kupu (ano, v tomto případě bych dokonce použila Tvoje slova - "kopa hnoja").


Všechno je tak, jak má být.
"Všechno co jsme, povstává v našich myšlenkách. Mluv a jednej s nečistou myslí, a budou tě následovat problémy. Hovoř a jednej s čistou myslí, a štěstí tě bude následovat jako stín." Buddha
NAVAR
Zasloužilý člen
Příspěvky: 1739
Registrován: stř 16 dub 2008 10:00
Dal: 37 poděkování
Dostal: 262 poděkování

Re: Lazrev IV

Příspěvek od NAVAR »

On to Pepe nemyslel špatně, jenom jsi možná zrovna nebyla na jeho "vlně". On to píše trochu šalamounsky.
Kupa hnoje je pro zem to nejlepší co může být, bez ní by nebylo nic, vím to rád zahrádkařím :)
Slunce v duši a domněky pryč.


Není ani tak důležité najít "kámen mudrců" jako cesta k němu.
To co není vidět a ani není možno měřit nelze už z principu prohlásit za neexistující.
Pomož si sám, protože ti stejně nikdo jiný nepomůže.
Moderátor raději žádný než vadný.
Hmm...

Re:Lazrev IV.

Příspěvek od Hmm... »

,,hanka" len pre poriadok vedz že nemám vo zviku nazivať veci ,,kopou hnoja", o ludoch to tvrdiť nemozem . Musim uznť zvaštná definícia ludskéj hlúposti , takto podanu ju ešte nepoznám . Ďakujem , snáď som zas o niečo múdrejší . Nemaj boja i ja sa rád nezištne podelim . No to s kým sa budem delím a o čo sa s nimi budem delím nechaj ty už radšej na mne . P.


Uživatelský avatar
hanka
Zasloužilý člen
Příspěvky: 1697
Registrován: ned 13 zář 2009 11:22
Bydliště: Severní Morava
Dal: 812 poděkování
Dostal: 875 poděkování

Princip vzniku nemoci II.

Příspěvek od hanka »

:lol: Tak, hezky jsme se rozptýlili, a já teď musím - opravuji, můžu jít znovu do práce. Pepe, jak vidíš, některé Tvoje názory přijímám a snažím se je začlenit do svého slovníčku, protože se mi zdají rozumné (rozdíl mezi slovy musím a můžu). To, že s Tebou diskutuji, taky znamená, že jsem Tě nezařadila mezi ty, se kterými se nechci bavit, přestože máš odlišné názory (a moc mi nesedí Tvůj slovník )- diskutuješ a nepřekrucuješ, a to uznávám :good: .

Jinak mě moc potěšilo zjištění, že si na tomto vlákně nemluvím jen tak sama pro sebe, a povzbudilo k dodání dalšího dílu Principu vzniku nemocí II :lol:
(Jestli se Vám bude zdát, že jsou jednotlivé příspěvky moc dlouhé, tak stačí říct a rozdělím to na vícekrát.)


Princip vzniku nemoci II..

Definice zdraví a nemoci

Všichni víme, že naše tělo se skládá z orgánů. Orgány se skládají z buněk, buňky z molekul a molekuly z atomů. Atomy se skládají ze subatomárních částic, které nejsou ničím jiným než elektrickými náboji. Tyto náboje kmitají určitým směrem, rychlostí, dráhou atd. Tudíž naše tělo je frekvence elektrických nábojů (dále již jen frekvence).
Abychom však lépe pochopili, jak vzniká nemoc, je potřeba si v rámci nového pohledu na lidského tělo jako na shluk frekvencí definovat, co je to nemoc a co zdraví.
Pro správný chod lidského těla je potřeba, aby elektrické náboje uvnitř těla byly v přirozené rovnováze a kmitaly přirozeným (normálním) způsobem.
Z toho tedy vyplývá, že zdraví je stav přirozené vyváženosti různých frekvencí uvnitř těla.
Jestliže však dojde k narušení této vnitřní vyváženosti tělesných frekvencí, tělo v postiženém místě přestane fungovat tak jak má a vznikne nemoc.
Například zrychlí-li se někde v těle pohyb elektrických nábojů, začne se tvořit větší teplo než obvykle a v daném místě vzniká třeba onemocnění, kterému říkáme zánět. Proto při zánětu je postižené místo teplejší než okolní.
Nebo zpomalí-li se někde v těle pohyb zmiňovaných elektrických nábojů, začne se vytvářet menší teplo a v daném místě dojde k podchlazení. Tento stav například vzniká při proleženinách, tedy při stavu, kdy dlouhodobým stlačením nemůže určitou tkání mimo jiné proudit elektrické náboje tvořící krev a kdy se snížením pohybu snižuje i tělesná teplota daného místa.

Co však způsobuje to, že frekvence uvnitř našeho těla najednou vybočí ze své přirozené vyváženosti? Co je tou příčinou, že tělo onemocní?

Lékaři tvrdí, že naše tělo reaguje především na impulsy okolo něj a že částečně, skoro až zanedbatelně reaguje na naše myšlenky. A že svými myšlenkami ovládáme pouze příčně pruhované svalstvo, které nám umožňuje pohyb a že jinak je fungování těla mimo dosah našeho myšlení.
Proto klasická medicína hledá příčinu nemocí mimo nemocného člověka - s kým byl, co snědl, co vypil, na co všechno sahal holýma rukama, jaké ten den bylo počasí, co měl na sobě za oblečení, z jaké textilie to oblečení bylo ušité, v čem ho vypral, na čem spal, jak dlouho spal, pod čím spal apod.
My však tvrdíme, že tělo reaguje především na myšlenky.

Myšlenkami ovládáme celé tělo
Svými myšlenkami člověk ovládá nejen svaly zajišťující pohyb těla, ale ovládá všechny jeho části a funkce.
Názorných příkladů, které jednoznačně dokazují prokazatelný vliv psychiky, tedy našeho myšlení na naše celé tělo, můžeme v každodenním životě najít mnoho.
Pro názornou ukázku uvedu jeden příklad, který vám má napomoci si uvědomit, že svými myšlenkami ovládáme skutečně celé naše tělo.

Kóma
Kóma je nejtěžší formou ztráty „vědomí“.
Existují dvě intenzity kóma, a to tzv. povrchní a hluboké kóma.
Já se dnes zastavím u slabší intenzity kóma, u povrchního kóma. Toto je stav, kdy ve většině případů všechny tělesné funkce v těle běží tak jak mají, akorát člověk není při vědomí a nelze ho „probudit“.

Jinými slovy, tělo je většinou v pořádku a zdravé, ale přesto mu něco chybí k tomu, aby se začalo hýbat, aby "obživlo". A tak dotyčný člověk v kómatu se nepohybuje, nekomunikuje a jen tak bezvládně leží na lůžku. A to i přesto, že srdce bije, mozek funguje, plíce dýchají, žaludek tráví, střeva vylučují atd.
Na tomto příkladu je nádherně vidět, jak by fungovalo naše tělo bez našich myšlenek.
A až teprve když člověk vyšle impuls svojí myšlenkou, že chce zvednout ruku, tak na tento impuls zareaguje náš mozek a zařídí, aby se naše ruka zvedla.
Až teprve když člověk vyšle impuls svojí myšlenkou, že chce něco říct, tak na tento podnět jeho tělo zareaguje tím, že rozpohybuje ústa a jazyk.
Až teprve když člověk začne myslet...

Jak je vidět, tak tím šémem, který naše tělo oživuje, je naše vědomí – naše myšlenky.

A že myšlenka má velkou sílu ukazuje i to, že na základě ní dokáže naše tělo překonat tak velkou sílu, jako je zemská gravitace. Vždyť stačí v duchu vyslat impuls: "Chci vyskočit" a několik desítek kilo živé váhy navzdory zemské přitažlivosti povyskočí.
Někdo by však teď mohl oprávněně namítnout, že to, co jsem tady nyní popsala, je přesně potvrzení slov lékařů, kteří tvrdí, že svým myšlením řídíme pouze pohyb těla a že vše ostatní funguje nezávisle na našem myšlení. Jenomže díky moderním přístrojům lékaři zjišťují, že toto jejich tvrzení není až tak pravdivé.
V případech, kdy se lékařům běžným způsobem nedaří nemocného člověka probrat z kómatu, přistupují k netradičním metodám. Například člověku v kómatu je pouštěna jeho oblíbená hudba, nebo se mu dává přivonět k vůním jeho blízkých lidí, či jeho blízcí se ho hodně dotýkají a vyznávají mu lásku, někdy se dokonce člověku v kómatu dávají na jazyk jeho oblíbené chutě apod. Všechny tyto metody jsou zaměřené na to, aby dotyčného člověka "probudily" z kómatu do normálního života.
Jak asi dobře znáte, tak člověk v kómatu je v nemocnici napojen na různé přístroje, které monitorují životně důležité funkce jako je činnost mozku a srdíčka apod. A právě díky těmto přístrojům lékaři zjistili, že na tyto emotivní impulsy reaguje srdíčko zrychlením srdečního tepu, že dotyčný člověk se začne potit apod. Přitom tělo takového člověka nehybně leží dál, takže není důvod, aby srdíčko zrychlilo svoji frekvenci a tělo se začalo najednou nadměrně potit.
Toto je jeden z dalších důkazu toho, že celé tělo reaguje na vnitřní psychické rozpoložení člověka. A navíc tento důkaz je dokonce potvrzen i lékařskými přístroji.
Jenom pro úplnost zde uvede i následující fakt.
Ti, kdo měli možnost vidět blízkého člověka v kómatu, byli zaskočeni tím, že ačkoliv tam ležel jejich blízký člověk, který vypadal navenek pořád stejně, tak že přesto všechno působil tak nějak cize. Že když se dotkli jeho ruky či ho políbili na tvář, tak že z toho člověka šel zvláštní chlad, že v těle jejich blízkého jako kdyby něco chybělo, jako kdyby to tělo ztratilo nějaké zvláštní fluidum.
Tato zvláštní cizost, která se těmto lidem tak špatně popisuje, je způsobena tím, že člověk v kómatu je bezvědomí a jeho tělo není nabito elektrickými náboji jeho obvyklých myšlenek, které dodávají tělu ten specifický osobitý náboj, který cítíme z každého člověka a z milovaného člověka obzvlášť. A tento myšlenkový náboj je prostoupen celým naším tělem.
Kdysi jedna paní na konzultaci popisovala, že jí tak moc chyběly doteky její manžela, který byl delší čas v kómatu, že si v nemocnici zkusila pohladit jeho rukou svoji ruku. Říkala, že tenkrát při tom "doteku od jejího manžela" v té jeho ruce cítila tak zvláštní prázdnotu, jako kdyby v ní její manžel ani nebyl, že měla pocit jako kdyby ta ruka byla uvnitř mrtvá...

Pro tělo podněty z okolí nemají takovou váhu, jako samotné myšlenky člověka

Pro někoho to může být velmi troufalé tvrzení, ale více než mnoho slov to nejlépe osvětluje názorný příklad, který je výsledkem bádání lékařů.

Hypnóza
Nádherným příkladem toho, že myšlenky mají daleko větší vliv na naše tělo než všechny ostatní okolnosti, je hypnóza.
Většina lidí zná, že hypnóza je pozměněný stav vědomí, který si člověk může navodit sám a nebo za pomoci jiné osoby (té se říká hypnotizér).
Hypnóza přitahuje pozornost vědců, kteří se zatím marně snaží do hloubky vysvětlit, jak je možné, že v hypnotickém stavu tělo nereaguje na skutečné podněty zvenčí.
Například při hypnóze bylo zhypnotizovanému člověku vysvětleno, že dostane chutné šťavnaté jablko, které má sníst. Ve skutečnosti však dotyčný dostal oloupanou cibuli. Zhypnotizovaný člověk podle instrukcí cibuli snědl. Vůbec ale necítil, že by ji jedl cibuli, nic ho v ústech nepálilo, ani oči mu neslzely, ale naopak si velmi pochutnával na údajném šťavnatém jablku.
Nebo zhypnotizovanému člověku bylo řečeno, že mu na kůži bude položena ledová kostka a ať popíše, co cítí. Hypnotizér však dotyčnému na kůži místo ledu položil minci. Posléze ale zhypnotizovaný člověk popisoval, že cítí v onom místě chlad až mrazení.
Někdo by teď mohl říct: „No jo, pocity lze ošálit, ale tělo ne.“ Jenomže to, co vědce nejvíce udivilo, bylo to, že ve stejném duchu zareagovalo i tělo. Na kůži pod mincí se objevil červený flek, který byl prokazatelnou předzvěstí omrzliny.
A aby se vyloučila eventuální náhoda, že tělo takto prapodivně zareagovalo, bylo takovýchto pokusů učiněno více. Například byl učiněn opačný pokus, kdy bylo dotyčnému sděleno, že na kůži mu bude přiložen rozžhavený uhlík, avšak hypnotizér místo přislíbeného horkého uhlíku na kůži přiložil led. A bylo velmi zajímavé, jak na kůži zhypnotizovaného člověka se pod kostkou ledu udělala bolestivá popálenina.
Tyto pokusy jednoznačně dokazují, že tělo daleko intenzivněji vnímá naše myšlenkové pochody než okolnosti, které na něho působí.

Shrnu-li zde vše, co jsem zde doteď napsala, tak z toho jednoznačně vyplývá, že na fungování celého našeho těla mají zásadní vliv naše myšlenky, proto i při hledání příčin nemocí těla je potřeba se zaměřit na psychiku člověka. Je potřeba se zaměřit na jeho pocity i na jeho myšlenky, protože pocity ovlivňují myšlenky a myšlenky následně ovlivňují i naše další pocity.

- příště další pokračování.... :bye:
Naposledy upravil(a) hanka dne pát 19 bře 2010 9:09, celkem upraveno 1 x.


Všechno je tak, jak má být.
"Všechno co jsme, povstává v našich myšlenkách. Mluv a jednej s nečistou myslí, a budou tě následovat problémy. Hovoř a jednej s čistou myslí, a štěstí tě bude následovat jako stín." Buddha
Uživatelský avatar
hanka
Zasloužilý člen
Příspěvky: 1697
Registrován: ned 13 zář 2009 11:22
Bydliště: Severní Morava
Dal: 812 poděkování
Dostal: 875 poděkování

Princip vzniku nemoci III.

Příspěvek od hanka »

Myšlenka - něco co nevidíme, neslyšíme a ani neumíme změřit, takže to vzbuzuje dojem něčeho nepodstatného, nedůležitého. Jenomže opak je pravdou, protože myšlenka má velkou moc a sílu. Toto však lidé v každodenním životě opomíjejí a místo toho, aby své myšlenky využívali ve svůj prospěch, tak si jimi velmi často škodí.

Myšlenkou ovládáme naše tělo
Existuje naše mysl, ve které určitým způsobem vznikají naše myšlenky.
Tyto myšlenky, ostatně jako všechno na tomto světě, jsou frekvencí elektrických nábojů - myšlenka je jakýsi elektrický výboj různé intenzity.
Naše mysl je součástí našeho těla.
A jak už jsem posledně zmiňovala, tak naše tělo ve skutečnosti není také ničím jiným než shlukem frekvencí elektrických nábojů.
Takže zjednodušeně se dá říci, že pokud člověk přemýšlí, tak uvnitř elektrického náboje jeho těla vznikají jiné elektrické náboje - vznikají tam jeho myšlenkové elektrické výboje.
Když se nad tím do hloubky zamyslíme, tak dospějeme k logickému závěru, že tyto náboje na sebe musí zákonitě nějakým způsobem působit a že bude velmi záležet na to, který z nich má větší intenzitu, protože ten silnější ovlivní ten slabší náboj.

Co určuje sílu frekvence myšlenky
Aby myšlenka mohla ovlivnit naše tělo, tak intenzita její frekvence musí být dostatečně silná, aby mohla ovlivnit frekvenci našeho těla.

Po ulici často jezdí lidé na vozíčku, kteří nemohou chodit. Mezi nimi je však možné najít i ty, kteří prodělali určité zranění, na základě něhož přestali chodit. Avšak po čase se ze zranění vyléčili a po tělesné stránce jsou již v pořádku, takže defacto již nic nebrání tomu, aby chodili. Oni však přesto nechodí.
Tito lidé sice vysílají elektrické impulsy svými myšlenkami tělu, aby pohnulo nohami, ale přesto všechno na jejich impulsy jejich tělo nereaguje. Toto nevyslyšení jejich myšlenek je způsobeno tím, že náboj těchto myšlenek je příliš slabý na to, aby mohl ovlivnit náboje jejich těla. Jejich myšlenky jsou totiž často oslabené strachem, že již nikdy nebudou moct chodit, že to nedokáží.
Dokonce jsem se během své praxe setkala s paní léta odkázanou na invalidní vozík, která, i když po mých konzultacích začala hýbat nohami, nakonec mé působení ukončila, protože zjistila, že vlastně ani z toho vozíku vstát nechce, protože díky němu u druhých vzbuzovala určité pocity, které využívala ve svůj vlastní prospěch a toho se nechtěla vzdát, takže raději na vozíku dobrovolně zůstala.

Na zmíněném příkladu je vidět, že vnitřní rozpoložení člověka určuje sílu myšlenky - sílu jejího elektrického výboje.
Vnitřní rozpoložení člověka je široký komplex různých faktorů. Proto pro názornost zde uvádím ty nejdůležitější faktory, které nejvíce ovlivňují sílu myšlenky:

Jak silný pocit vyvolal myšlenku
V předchozí části tohoto článku jsem v závěru zmínila, že naše pocity ovlivňují naše myšlenky. Myšlenka totiž může vzniknout i jako reakce na nějaký pocit. A čím silnější ten pocit je, tím i silnější myšlenka z něho vzniká.
Například: Půjdu v džungli a najednou ucítím, jak mi něco chlupatého a velkého leze po zádech. Pomyslím si, že to bude určitě nějaký velký jedovatý pavouk. Dostanu velký intenzivní pocit strachu, na jehož základě pak vzniknou velmi silné myšlenky, které rychle a intenzivně ovlivní moje tělo a začnu třeba vyvíjet rychlé pohyby – začnu se rychle otřásat, aby ten pavouk ze mě spadnul apod.

Četnost opakování se myšlenky
V naší mysli se často vyskytují myšlenky, které nejsou na začátku tak silné, ale často se nám vracejí. A čím více se nám vracejí, tak tím získávají na svojí síle.
Například: Jednoho dne si jen tak mimoděk na základě toho, že mám spoustu povinností, které nestíhám, pomyslím, že už toho všeho mám dost, že už chci mít klid. Nebude to nijak silná myšlenka, defacto si jí jenom ulevím a za chvilku ji nebudu věnovat pozornost.
Ovšem další den se na mě zase nahrne kupa povinností a opět mě napadne, že chci mít už od všeho klid. Další den se situace znovu opakuje a když v tomto duchu smýšlení budu pokračovat i dále, tak z nenápadné myšlenky se stane myšlenka velmi intenzivní, která bude nabývat na síle.

Nakolik myšlenku myslím vážně
Budete-li upřímně hledat, tak ve svém smýšlení najdete mnoho myšlenek, na které sice myslíte, ale defacto je nemyslíte vážně.
Například: Mnoho kuřáků přemýšlí o tom, že konečně přestane kouřit. Dokonce tyto své myšlenky ztvrzuje i nahlas, kdy říká: "Od zítřka přestávám kouřit." Jenomže velmi často se stává, že ačkoliv tito kuřáci myslí na to, že přestanou kouřit, tak tyto myšlenky nemyslí vážně. Ve skutečnosti se pro to nerozhodli a ani to nechtějí. Díky tomu tyto jejich myšlenky ohledně odvykání od kouření nemají takovou sílu, jako kdyby je mysleli vážně.
Ze všech uvedených faktorů však největší měrou ovlivňuje sílu myšlenky a tedy i rozsah jejího vlivu na naše tělo to, nakolik danou myšlenku myslíme vážně.
A čím intenzivnější myšlenka je, tak tím síla jejího elektrického výboje je větší a tím více ovlivňuje elektrický náboj našeho těla.
Z toho tedy vyplývá, že čím silnější myšlenka tím větší změny v těle, ať již pozitivní či negativní.

Princip vzniku nemoci
V předchozí části tohoto článku jsem psala, že aby tělo onemocnělo, tak musí dojít k narušení vnitřní vyváženosti jeho frekvence, kdy elektrické náboje v postiženém místě se začnou pohybovat jinou rychlostí či jiným směrem apod. Tím daná tkáň přestane plnit svoji funkci a onemocní.
Co je však tím impulsem, který naruší vnitřní vyváženost těla?
Tím impulsem, který tento stav nevyváženosti, tedy stav nemoci způsobuje, je elektrický výboj nějaké nepříznivé myšlenky.
Právě takovýto nepříznivý elektrický výboj způsobuje, že elektrické náboje našeho těla v nějakém místě vybočí ze své dráhy přirozeného pohybu, nebo že se začnou pohybovat rychleji či pomaleji. Někdy takovýto myšlenkový výboj může být tak silný, že způsobí změnu samotného náboje subatomární částice, takže dojde k její transformaci apod. Tím dojde uvnitř těla k odchylce od normálu, kterou lékaři nazývají nemocí.

Každá nemoc tedy vzniká na stejném principu:
nejdříve dojde k nepříznivé změně v psychice - tato změna nastartuje i nepříznivou reakci těla - vznikne nemoc.
Z principu vzniku nemoci pak jednoznačně vyplývá i princip uzdravení:
příznivá změna v psychice - příznivá reakce těla - nemoc odchází.

- pokrač. .....


Všechno je tak, jak má být.
"Všechno co jsme, povstává v našich myšlenkách. Mluv a jednej s nečistou myslí, a budou tě následovat problémy. Hovoř a jednej s čistou myslí, a štěstí tě bude následovat jako stín." Buddha
Uživatelský avatar
hanka
Zasloužilý člen
Příspěvky: 1697
Registrován: ned 13 zář 2009 11:22
Bydliště: Severní Morava
Dal: 812 poděkování
Dostal: 875 poděkování

....závěr.

Příspěvek od hanka »

Léčebné metody klasické medicíny
Ačkoliv lékaři sami tvrdí, že naše tělo je ve skutečnosti shlukem frekvencí různých elektrických nábojů, tak při samotné léčbě se chovají tak, jako kdyby tomu tak nebylo.
Při léčbě se totiž k našemu tělu chovají jako ke hmotě, kterou se snaží z vnějšku ovlivňovat, a to mechanicky (chirurgickými zákroky - řežou, vrtají, odstraňují apod.), fyzikálně (teplem, chladem apod.) nebo chemickými látkami (léky, transfuze, infúze apod.) či jinými postupy.
Tento způsob léčby z venku je však nepřímým působením na frekvenci těla, který odstraňuje pouze důsledek, ale ne samotnou příčinu nemoci. Lékaři si totiž nevědí rady s tím, jak by měli člověka léčit na subatomární úrovni, tedy jako shluk frekvencí elektrických nábojů. Neznají totiž, jak s touto frekvencí pracovat přímo, jak ji ovlivňovat, jak na ní působit.
Proto i přes všechen pokrok se klasická medicína u některých nemocí, kterých bohužel rapidně přibývá, dostává do úzkých, protože je neumí vyléčit. Umí u nich nanejvýš tlumit jejich příznaky, ale vyléčit je neumí.
Celý tento stav klasické medicíny je právě způsoben tím, že nepracuje s pravou příčinou všech nemocí – nepracuje s lidskou psychikou a opomíjí ji.

Klasická medicína se obrazně chová tak, jak trefně popisuje následující příměr
Kdo z nás by nevěděl, že auto má na přístrojové desce všelijaké kontrolky, které signalizují nějaký skrytý problém uvnitř v autě, který by mohl vést k jeho poruše či dokonce poškození. A tak, když se nějaká takováto kontrolka rozsvítí, začneme tento problém řešit a jedeme třeba do servisu. Tam se opravář podívá, o jakou kontrolku se jedná a díky tomu pozná, co má auto za problém a problém odstraní.
Například když svítí kontrolka oleje, tak olej buď doplní anebo olej vymění. A určitě se vám ještě nestalo, abyste přijeli do autoservisu a technik místo opravy vám svítící kontrolku před vámi odstřihnul či případně odstranil úplně, takže přestala svítit a řekl vám: "Můžete jet, kontrolka vám už nesvítí, už je všechno v pořádku." Myslím si, že byste nad takovou prací opraváře minimálně žasli a nenechali byste si to líbit, protože byste věděli, že toto problém auta neřeší.

Lidské tělo pro názornost také můžeme přirovnat k autu. I lidské tělo má svoje kontrolky (bolest a nemoci), kterými upozorňuje na nějaký zádrhel uvnitř něj, který by při jeho neřešení mohl způsobit jeho poškození či až smrt. Když však člověk s nějakým problémem jde k lékaři, tak lékař defacto neudělá nic jiného, než že odpojí či úplně odstraní onu kontrolku (bolest potlačí léky, orgán vyoperuje apod.) a pacientovi řekne: "Jste již zdráv, kontrolka vás už nebolí." Jenomže v takovýchto případech obyčejně vnitřní problém v těle zůstává dál a je obyčejně otázkou času, kdy se projeví znovu.
Klasická medicína nepracuje s příčinou nemocí, tedy s našimi myšlenkovými elektrickými výboji, které poškozují frekvenci našeho těla v místě nemoci. A i když lékaři potlačí bolest, vyoperují orgán či provedou jinou radikální léčbu, tak onen elektrický výboj v člověku většinou zůstává dál a dokud tento myšlenkový výboj není napraven, tak vždy bude nepříznivě ovlivňovat naše tělo...
:bye:


Všechno je tak, jak má být.
"Všechno co jsme, povstává v našich myšlenkách. Mluv a jednej s nečistou myslí, a budou tě následovat problémy. Hovoř a jednej s čistou myslí, a štěstí tě bude následovat jako stín." Buddha
Odpovědět

Zpět na „Léčba těla i ducha“