Předpovídáček - E-Cat

[E_man]

Maroši, já teď tady zkusím načrtnout pár kvantitativních faktů, při kterých budu vycházet z těchto obecných údajů a budu uvažovat nikl s atomovým číslem 58.
Obecné:
Rychlost světla=299792458m/sec, Planck.konst h=6,62606896E-34 Jsec, Atomová hmotnostní konstanta=1,660538921E-27 kg,
Převodní konstanta mezí ElektronVoltem a Joulem 1eV = 1,602E-19 J
Nikl58:
Hustota=8,908 g/cm3, Relativní at.hmotnost=58,6934, Podle Wiki Měrná(mělo by být molární!!) tepelná kapacita=26,07 [J mol-1 K-1],
Molární objem=6,59 E−6 [ m3/mol] = 6,59 [cm3/mol], a z toho vypočítaná Měrná tepelná kapacita v J na ccm3 na 1°K=3,956.
Z těchto údajů mi kupeckými výpočty(žádné vymývání mozku), jestli jsem neudělal chybu vychází, že jestli pustím do nanočástice (pro jednoduchost tvaru krychle) energetický řízek 2.23[MeV]=3,57E-13[J], tak se mi nanočástice o velikostech 10, 100 a 1000nm ohřeje o 90000, 90 resp o 0,09[°K]. Už tady je vidět, proč Defkalion preferuje mikročástice před nanočásticema.
Pro gama záření 2,23MeV mi podle E=hf vychází frekvence záření 5,39E+20[Hz] s vlnovou délkou 1,85E-21[m].

Při hmotnosti 1 atomu niklu cca 9,75E-23[g] vychází počet atomů niklu v 1mm3 cca 9,14E+19 a přibližný počet atomů na 1mm délky cca 4,5 milionů tj rozteč atomů řádově 220[nm]=220E-9[m], což je o mnoho řádů více než vlnová délka gama záření.
Já nevím do jakých frekvencí byl zkoumán Comptonův jev, ale radary pracujou na Giga-frekvencích a tady jsou frekvence gama o 8-9 řádů vyšší, pro něž rozteč atomů vytváří obrovská okna.
Co je ale jiné proti normálním podmínkám, za kterých byl Comptonův jev zkoumán, je prostředí. Musíme si uvědomit, že prostor mezi atomy je vyplněn strašné silným elektromagnetickým polem, o jehož rozložení a síle si teprve začínáme dělát představu. Nevím jak ty, ale já si zatím neumím vůbec představit chování těch gama-fotonů v tom uzavřeném kontejneru atomů a polí ze kterých podle všech známek nemá šanci uniknout.
Kdyby fyzikové ve své nezměrné pýše (a kdoví jestli ne záměrně) nezablokovali na čtvrt století volnou výměnu názorů v této oblasti, mohla by už být fyzika podstatně dále v oblasti kvantových teorií o chování pevných látek.
Zajímavě popisuje Ludwik Kowalski pokusy jistého rusa Dr. Karabuta v tomto dokumentu http://pages.csam.montclair.edu/~kowals ... rabut.html .
Podle něj naměřil protony s energiemi do 3MeV, alfa-částice do 14MeV a měkké roentgenové záření.
Po mnohahodinových pokusech kromě abnormálního výskytu tepla zjistil isotopy s nejméně 1% výskytem 7Li, 12C, 15N, 20Ne, 29Si, 44Ca, 48Ca, 56Fe, 57Fe, 64Zn, 66Zn, 75As, 107Ag, 109Ag, 110Cd, 111Cd, 112Cd and 114Cd.
Fyzikové na rozdíl od politiků to jednou pod tíhou důkazů budou muset uznát ať se jím to líbí, nebo ne.
Doufám, že letošní rok bude pro technologii LENR (dříve "studená fůze") přelomovým a první takový nejbližší termín se nabízí příští čtvrtek 4.7.2013.
Zdraví E_man

[lajos]

Prosím tě a co má být příští čtvrtek?

[maroš]

eman výpočty máš správne ale aplikoval si to na mech. energiu. tú už musíš mať fonóny aby pohli molekulou.lúč by nemal mať väčšiu hrúbku ako je vlnová dĺžka. tzn. že je to síce veľká energia ale pôsobí na extrémne malej ploche. porovnaj tú vlnovú dĺžku s veľkosťou častice. tam by ani nebol taký problém ale kde zohnať toľko pomalých neutrónov.aby vytvorili mech energiu na jednej častici. po comptonovom jave by mal elektróny mať energiu asi 0,5 mev (nie pokojovú energiu ktorá by ale v hmote rýchlo klesla a vznikli by fonóny. to by sa dalo realizovať boritou vodou. lenr tvrdí že vytvára sa taká veľká energia že musí byť jadrová. všetky reakcie v jadre (neutrónový záchyt, elektrónový záchyt, beta rozpad pri alfačastici je zase reakcia resp. sila veľmi slabá aj rozpad jadra musia vyžarovať nejaké silné žiarenie. tie fotóny si radšej nepredstavujem pre mňa je to vlnová dĺžka. hovoríš o tom protóne, ale koľko energie spotreboval kým ho získal. atómy do molekúl spája zbytková elektromagnetická sila, takže až taká veľká nie je. je to elmg sila čo pôsobí na veľmi malej dĺžke ale pomerne dosť veľkej ploche. to všetko je urobené experimentálne. som zvedavý čo bude na tej prednáške. nedaj sa zblbnúť ich výpočtami.

[xdraho]

Pánové, vaše úvahy mne přímo fascinují. Tolik různých pojmů!!!
Mám ale pocit, že pomocí všeobecně známých poznatků na to nepřijdete. Tam musí být něco, co ještě není všeobecně známé. Nějaká úplně nová závislost nebo vlastnost.
Mám pocit, že např. Rossi náhodou na něco přišel a teď spíše experimentálně hledá cestičky jak to co nejlépe využít. Vždyť i on neustále mění názory na to, jak to celé funguje. Chvilku mluví o transmutaci niklu na měď, pak to zase popírá nebo říká, že k tomu dochází jen minimálně.

[E_man]

Prosím tě a co má být příští čtvrtek?

No, napadl mne "American Independent Day", který by mohl být Obamovou příležitosti oznámit to světu vzhledem k tomu, že se podle zatím nepotvrzené zprávy objevily příznivé informce o činnosti jedné ze dvou 1MW elektráren, které Rosi prodal někám do USA. Jak mne ale ujistili diskutující na jiném(anglicky mluvícím) fóru, Obama prý je zatím poslední, kdo o tom ve vládě ví a že ještě testy potrvají nejméně 6 měsíců až 1 rok.
Příznivé je, že včera poprve prolomil mlčení Washington Post http://www.washingtonpost.com/blogs/won ... ld-fusion/ a začal opatrně informovat o tom, že podle nějakých průzkumů považuje spousta nadšenců studenou fůzi za nejslibnější americkou energetickou budoucnost (doslova "most immediate promise for America’s energy future").

....Mám ale pocit, že pomocí všeobecně známých poznatků na to nepřijdete. Tam musí být něco, co ještě není všeobecně známé. Nějaká úplně nová závislost nebo vlastnost.
Mám pocit, že např. Rossi náhodou na něco přišel a teď spíše experimentálně hledá cestičky jak to co nejlépe využít. Vždyť i on neustále mění názory na to, jak to celé funguje. Chvilku mluví o transmutaci niklu na měď, pak to zase popírá nebo říká, že k tomu dochází jen minimálně.

Tak, tak.... Už to tu nejméně jednou bylo. Jsme v situaci, že ikdyž už jsme poprve vykřesali jiskru a rozdělali oheň, nevíme proč, ale ohřát se můžeme!

[ťuťu]

....se podle zatím nepotvrzené zprávy ojevily příznivé informce o činnosti jedné ze dvou 1MW elektráren, které Rosi prodal někám do USA...

Zatím neprodal.

[lajos]

eman výpočty máš správne ale aplikoval si to na mech. energiu. tú už musíš mať fonóny aby pohli molekulou.lúč by nemal mať väčšiu hrúbku ako je vlnová dĺžka. tzn. že je to síce veľká energia ale pôsobí na extrémne malej ploche. porovnaj tú vlnovú dĺžku s veľkosťou častice. tam by ani nebol taký problém ale kde zohnať toľko pomalých neutrónov

Nebo možná spíš obráceně-měl bys mít velké množstvý částic aby se zvýšil pravděpodobnost zachycení-obdobný princip lehkovodní reaktory s pomalými neutrony

[E_man]

Právě jsem objevil dokument, který bude "Rajskou hudbou" pro odpůrce studené fůze, potažmo E-catu.
Dva atomovi fyzici Göran Ericsson a Stephan Pomp z Divize Aplikované Nukleární Fyziky ve Švédské Uppsale se v tomto 10-stránkovém dokumentu viz http://arxiv.org/pdf/1306.6364v1 snaží významným způsobem znevěrohodnit květnový dokument 7 jiných fyziků t.zv 3rd Party Report http://ecat.com/files/Indication-of-ano ... device.pdf , mezi nimiž jsou další 4 fyzici Torbjörn Hartman, Bo Höistad, Roland Pettersson a Lars Tegnér také ze Švédské university v Uppsale.
Nenapadají sice samotnou podstatu a možnost funkce E-catu, ale ani k jejich výhradám se nelze stavět netečně.
Zatím se nebudu k jejím závěrům vyjadřovat, ale učitě se k tomu vrátím, pokud to někdo neuděláte dříve, třeba ťuťu !?

[maroš]

eman tie stránky resp. obsahy tých linkov už boli formulované i iných stránkach. prečo nerobili funkčné skúšky ale také zložité kde meranie mohlo byť skreslené. ukázali už vzorku kde by bolo preukazateľné že došlo k studenej fúzii. firma black light power nehovorí o studenej fúzii ale hovorí o tzv. hydríne, možno keby to inak interpretovali tak by som im veril, resp. podobný princíp som opisoval v tom hornom príspevku.

[E_man]

Přiznám se, že jsem Black Light Power zatím vůbec nevěnoval pozornost vzhledem k tomu, že jméno Mills bylo spojováno s MIT(Mass.Inst.of Technology), kde se zabývají paládiem a deuteriem, ktere jsou v mých očích diskvalifikované kvůli drahotě vstupních látek.
Prvním pohledem se mi zdá, že jejich technologie by mohla mít souvislost s pokusy Stanleyho Mayera - tedy technologie absolutně odlišná od technologií které se pokoušejí zdůvodnit zastánci tzv studené fůze, ale to je opravdu teď jen první dojem z rychlíku a určitě se na to podívám blíže.
Samozřejmě ti nedokážu odpovědět, proč ty testy u Rossiho dělali takovým napadnutelným způsobem. Snad jen, že Rossi už k tomu jednou někoho pustil blíže a hned vznikl Defkalion, který jak se zdá je dneska dále, než samotný Rossi.
Možná proto ze slušnosti Defkalion vyčkává, aby Rossimu neuteklo prvenství a sláva, které mu asi právem náleží. Zisk z trhu jim vzhledem k jejich zdá se lepší funkčnosti i účinnosti určitě neunikne.

[E_man]

A teď k Black Light Power http://www.blacklightpower.com/
Kromě zdá se detailně vypracovaných teorií, kterým už asi nebudu nikdy rozumět, říkaji ve stručnosti toto:
http://www.blacklightpower.com/faq/
Vodík, kromě dosud známých vzájemných stavů protonu a elektronu má další stavy (hladiny) s až 200x větší energii, do kterých lze elektron dostat. Podle nich dokážou elektrony vodíku v jejich zařízeních do těch stavů dostat, tím vytvořit jekési "Hydrino" a uvolnit tuto energii přímo na elektrický proud v jimi vyvíjených článcích.
Např běžná americká domácnost by s jejich 1,5KW-generátorem spotřebovala za rok 17l vody, auto by mohlo na 1 litr vody ujet okolo 5000Km.
Jestli je tady někdo, kdo se dokáže vyjádřit fundovaněji, má slovo. Já to zatím musím vydejchat!

[poota]

Vodík ... má další stavy (hladiny) s až 200x větší energii, do kterých lze elektron dostat.

Mezi různými hladinami elektronů je vždycky nějaký rozdíl energií. Zjednodušeně - když se ta energie dodá, tak se elektron celkem ochotně přesune a když ho nějak donutíme se vrátit, tak by tu energii měl zase vrátit. Čímž se jedná jenom o jakýsi "akumulátor" dodané energie. Aby z toho byl nějaký užitek, tak bychom ho potřebovali přesunout na tu energeticky vyšší hladinu nějak "zadarmo", jako že by si tu energii sám nacucnul odtamtud, odkud ji bere pro svůj pohyb. K tomu, aby se vrátil, by mělo stačit mu tu energii jenom odebrat a vrátil by se už sám. Jenomže je zase problém, jak mu ji vzít - kdyby se k tomu návratu dal donutit něčím, co by zase nestálo energii, tak by ji prostě "vyzářil" - a zase, jak ji nějak šikovně zachytit?
Je tam problém v tom, že elektron není ochoten přeskakovat z jedné dráhy na druhou jenom tak "pro srandu králíkům" a už vůbec ne zadarmo a navíc podle toho, jak bychom si přáli.
Určitý směr naznačují katalyzátory, u kterých pro nějakou reakci stačí jejich pouhá přítomnost, ale mám pocit, že tady to bude nejspíš ještě nějaká "další" liga.

Zdravím - poota

[E_man]

Zatím nemám čas to prostudovat, ale já to chápu tak, že se vodík do toho stavu "hydrina" v jejich článcich dostane dodáním malé energie, uvolní velkou energii a ve formě "hydrina" zůstane a bude zaneřaďovat planetu. !!!??? (ať si s tím příroda poradí jak umí)!?.
Ale jak říkam, chvíli mi to bude trvát, jak je to vlastně míněno.
Je to teď všechno strašně povrchní názor, neber to prosím zatím moc vážně!!!!

[lajos]

Jsem se trochu začetl do stránek blacklightu a v souvyslosti s e-cat vznikají paralely:
obě teorie vycházejí z excitovaného elektronu vodíku podle Rydbergera
obě teorie přesouvají exc. elektron na nižší dráhu přičem e-cat odebírá teplo a blacklight vyrábí přímo el energii
oba používají katalizátor a u blacklightu v textech též se vyskytuje Ni a Cu s různými předponami
U blacklight i identifikujou výsledný produkt jako hydrino který vodík je 200x ůčinnější než klasický.
V souvyslosti s těmito teoriemi a možná i praktickými výsledky mně napadá paralela s Mimovým vyvíječem. Proč?
Na to minimální množstvý podtlakem odebraného plynu by vlastně motor neměl běžet. Pokud uznáme že motor běží (já tomu věřím) tak by bylo vysvětlení s hydrínem který možná Mimův vyvíječ nevědomky vyrábí, do elektrolýzi se vpravujou vysokonapěťové pulzi (excitace elektronu H), což jsme zatím vysvětlovali jako narušení elektronové bariéry, nebo oboje? No a příkonový a výkonoví poměr by také vycházelo, za cca 200W vložené získáme třeba 40kW u motoru, což je poměr zajímavých 200.
Vše se motá kolem vodíku, jeho elektronu, katalizátor, elektrolýza.

[E_man]

Já jsem se do tohoto fóra poprve dostal loni někde v srpnu a dost mne zaujalo(to vlákno s Mimovym vyvíječem), že jsem si ho prošel. Trvalo mi to snad měsíc než jsem ho prošel. Vpodstatě se chlapci těšili jak budou vyrábět levně vodík rozkladem částečně na hlinikových elektrodach(Anoda hliník, katoda nerez). No a Mim to nějak vylepšil o vysokonapěťové řízky pouštěné do anody. Mně o tom chybí pak přesné sumární informace, ale nakonec snad došli k závěru že ten nadbytek vodíku vzniká oxidaci hliníku a že musejí dost často měnit hlinikové elektrody, které měly dost velkou spotřebu materiálu.
Jenom přímí účastnici by se mohli k tomu lépe vyjádřit, hodně Ilem jestli nás slyší, dost bych na něj dál a samozřejmě názor samotného Mima.
Mime slyšíš nás?
Ještě mě v tom vlákně o "Efektivni elektrolýze" zaujalo pár poznámek, kvůli kterým jsem se k tomu chtěl vrátit.
Byla to poznámka La o nějakém zpětném "kopu", který se zasloužil o poslání součástek tuším do "polovodičového nebe",
poznámka Merlina, který popisoval pro mne nelogickou indukční vlastnost vody (jak mu roztavila součástky),
a hlavně Ilem, kterému to snad vyhodilo jistič až na úrovní ulice, nebo snad sídliště.
To jsou praktické věci, ke kterým jsem se chtěl vrátit a znovu to zkoumat.