Efektivní elektrolýza

[jeff]

Koncový zesilovač by měl mít výkon alespoň 100W sinus do 4Ohmů, symetrické napájení a rovnou frekvenční charakteristiku alespoň do 50kHz, na tom závisí přesnost měření, ne každý zesilovač je shopen odevzdat alespoň 60% výkonu při tak vysoké frekvenci, aby signál nebyl zkreslený.

Jeff

[lajos]

Jo, mám doma rúčo skreslené jednoduché schema, myslím že bylo také v hodně starém RK(modré), s operákem+komplement výk. tranz. a symetrické napájení. Výkoňáci jsou buzeny z odporů zapojených v sérií s napájením operáku, bylo vyzkoušeno-myslím že do 100k to šlo, zdá se mi že jsem tam měl darlingtony KD607/617.

[martinq]

Nepoužívám na testy rovnoběžné elektrody, jedna je kolmo ke stolu a druhá je v úhlu +- 45° dole je 2mm od druhé elektrody a nahoře 100 mm, změřit kapacitu "vody" je asi problém, možná se vám povede vybudit požadovaný efekt v určité vzdálenosti elektrod.

Lajos: ze zp20 jde jen asi 1.6 V a 60mA nemělo by z toho jít větší napětí ? Jak mohu připíchnout (a kam) vyšší napětí než 12 V ? Uvažoval jsem o 200V na 20mA - 120mA

All: kdo může prodat (do 2000Kč) zapůjčit funkční osciloskop ? Popřípadě umíte někdo zapojit paralelní či seriový či usb port počítače tak aby šel použít jako jednoduchý a funkční osciloskop ? Co by na to bylo vše potřeba ? Prodává se USB osciloskop cca 35000 Kč, šel by postavit na koleně ? Jestli ano za kolik ?

Mistral piš věcně, dost to tady tapetuješ a děláš nepřehledné !!! Být správce tak ti nevěcné příspěvky zcenzuruju (vymáznu).


All: kdo umíte velmi dobře rusky ?

[sano]

Martinq a ostatný, nie som technik, ale napadla ma taká hlúpa myšlienka. Nemohla by sa zmerať kapacita vyvíjača bez vody len so vzduchom ako izolátorom?
2.Nie je náhodou kondenzátor na povrchu potiahnutý nejakou nevodivou látkou. Máte vyvíjač, keď meriate jeho kapacitu, takisto potiahnutý nejakým izolantom. Možno je to hlúposť, ale dávam to pre istotu do pľacu.

ˇKe´d sme v chirane robili pokusy s rozbíjaním žlčníkových kameňov, tak sme použili ako zdroj rázovej vlny výboj vo vode.Voda sa po výboji zakalila bublinkami plynu, ktorý nám vtedy vlastne vadil v opakovaní ´dalšieho výboja. Už vtedy niekto prišiel s myšlienkou stupňovitého napätia a prúdu. osvedčilo sa to, ale prijalo sa iné riešenie. Stupňovité napätie a prúd nám vtedy pomohlo zvýšiť frekvenciu výbojov. Viac neviem. Odborníci sú už v nedohľadne. Tím sa pred rokmi rozpadol.

[sano]

Martinq, trochu viem, s technickou ruštinou bude možno problém, ale kedysi som bol dobrý.
sano

[vonLichtverden]

Já si myslím, že vyměnit vodu za vzduch by asi význam nemělo. Vzduch má jinou elektrickou pevnost, jinou permitivitu a !HLAVNĚ! voda se většinou chová naprosto opačně, než ostatní sloučeniny. Všimnul už si taky někdo? Při pohledu to fyzikálních tabulek(H2, H20) vodík vždy vystupuje výrazně z řady.
Zajímalo by mě trochu víc, o tom experimentu s rozbíjením žlučových šutráků.
Obecně řečeno, stejně si myslím, že se to VN musí použít. Neví někdo, kde sehnat toroid jádro, abych mohl replikovat ty meyerovy aparáty?

[lajos]

Co tím myslíš"vystupuje z řady", prosím vysvětlit jsem elektrikář.
Ferity (toroidy) se schánějí blbě-vyhledat na netu nejbližšího prodejce. V prodejnách elektroniky mají jen některé druhy a velikosti, prostě bez výběru.
S tou konstrukcí kondenzátoru nění zas tolik co vymýšlet, dvě souběžné kovové desky s dielektrikem(izolací)-vzduch,papír a ta mrcha voda která se chová jinak. Ten výpočet kond. a problémy s ním, jsem uváděl dříve v tomto tématu, budou vám tam trochu chybět příspěvky od elabs.

[vonLichtverden]

Vystupuje z řady. To je jako, že má vždycky výrazně odlišné vlastnosti, než ostatní prvky. Měrná tepelná kapacita.... Je třeba mrknout se jenom do obyč matfyz tabulek základní školy. Voda je prostě to samé co vodík.
Zkuste někdo vypočítat ten deskový kondenzátor na papír. Mám desky 170x40 mm a tloušťka dielektrika je 4mm. Schválně jestli vám vyjde stejná blbost jako mě.

[vonLichtverden]

Mimochodem, já sem taky původně silnoproudař.

[sano]

myslím si, že že izolant ako izolant, ak to nejde s vodou, tak so vzduchom by sa mohli nájsť približné hodnoty. Ostatné vlastnosti vody by tu nemali hrať veľkú úlohu.
sano

[lajos]

15pF se vzduchem a 1,2nF s vodou.

[vonLichtverden]

Takze mé výpočty jsou v pořádku. Kapacita s vodou mě taky kolem 1nF. Zádrhel nastal v měření, u kterého všla kapacita úplně jinak. Tak čemu věřit? Asi výpočtům.
A ohledně té kapacity kondíku s vodou a vzduchem. Ten rozdíl v kapacitách mě napovídá, že by nebylo vhodné zaměňovat vodu za vzduch. Rychlost zvuku ve vzduchu je jiná než ve vodě, tudíž bude jiná i vlnová délka při stejných frekvencích tzn. se vzduchem bude rezonance úplně někde jinde.

[lajos]

Teď nedávno jsem četl nevím kde, že rychlost zvuku ve vodě je o dost vyšší než ve vzduchu.

[vonLichtverden]

Ale to je základ pánové. Rychlost ve vodě je rychlejší protože molekuly vody jsou naskládané blíž k sobě než ve vzduchu. Čím hustší materiál to je tím je rychlost šíření zvuku větší. Samozřejmě bude jiná ryclost v páře, nebo v ledu. Naopak čím je prostředí, kterým se zvuk šíří, řídší, tím dýl bude trvat šíření zvuku. Ve vakuu se rezonance nešíří.

[sano]

Takže to bola blbosť., Hrá pri tom rolu izolácia nádoby od okolia? Myslím nejaký náter, ten som videl u Milanového vyvíjača.
Ináč priateľ skeptik mi povedal že existuje rezonancia plošná a priestorová. Tým chcel povedať, že ke´d ich v diskusii nerozlišujeme ,tak nemáme šancu uspieť. On ich rozlišuje, a k ničomu nedospel.
sano