Větrná elektrárna (levně)

[Akord]

Vert1, mám nastavený úhel asi 12 stupňu, chtelo by to méne, ale vyjel jsem z optima kvuli rozbehu, mám pevné listy. Vrtule umím i počítat, takže je mi jasné o jakých úhlech je reč.
Na jedné exkurzi v rakousku pri tech 2MW vetrácích ríkali, že se listy pri vichrici nastavují do praporu (jako krídlo letadla pri letu) a rotor se zabrzdí. Duvod je zmenšení ohybové síly na list. Jak nad tím ale premýšlím, tak je to taky dosti choulostivá vec, protože pri určité turbulenci muže nabývat vztlak na krídlo značných hodnot, tak nevím, kde je optimum rešení tohoto problému. Moc velký výber není, buď značná axiální síla na vrtuli a ohyb listu, nebo značný moment na rotor a v dusledku opet ohyb listu.

Moment, ješte sem zkusím najít ten link na alt:
Treba tady: http://www.upramene.cz/forum/viewtopic. ... c&start=30
Thecure udelal slušnou sumarizaci, ale po drobném nedorozumení sám nekam odešel.
Neco se rešilo tady:http://www.upramene.cz/forum/viewtopic. ... &start=420
ale koncepce se odvíjí nekde až od strany kolem 25. Rešili to Yokotashi a Jans.
Možná je ješte neco, podle toho, oč jde.

[VERT1]

Ahoj tak ten nákres alternátoru za něho dík ,teda za adresu.To je podobné jak mám já ,jenom já mám jenom jeden rotor.Motat (navíjet )se bude tří fázově .

S těma listy je opravdu problém .Já jsem zprvu taky odklápěl listy (na větší úhel)tak aby se zmenšila plocha listu .Byl tam problém skoku ,rotor běžel 400ot/min.(otáčky jsou přibližné jenom aby se to dalo představit)listy mají snahu se rovnat ve směru otáčení rotoru.A závaží na listu pořád má snahu list tlačit zpět a až závaží zvýší několikanásobně váhu(odstředivou silou)
List byl vytrhnut ze svého směru a rotor se okamžitě zastavil .Závaží se vrátilo na své místo a
Hned se rotor rozběhl na 400ot/min, rotor neustále cykloval (400ot/min.-0ot/min.a zas opačně 0-400).Tak jsem začal rovnat listy opačně 15° rozběh ,12° nižší až střední otáčky ,
Kolem 5°maximální otáčky a potom plynule závaží přetlačilo list až k 0°a rotor se zpomalil ,ale okamžitě závaží (při zpomalení)ztrácí váhu a list se sám přizpůsobil na nejhladší prořezávání větru (úhel náběhu).Nevýhoda je opravdu tlak na rotor.
Ale gyroskopický efekt dává zabrat i v případě vyklopení rotoru z větru kormidlem.
A dá se spojit dvě regulace dohromady ,naklápění listu a kormidlo (v případě vichřice).
Má regulace vydržela i vichřici ,mnohdy jsou horší poryvy větru.

[Akord]

Dobrý zpusob jak rešit tu regulaci natáčením listu je zavedení jejich natočení od čelního odporu nejaké plochy kolem ocasu pres dutý hrídel. Tedy bez odstredivé regulace, nebo jen s částečnou. Toto zajistí potlačení tech zákmitu. Bylo to i v dávném časopise USS, jen tam ten alternátor není moc dobrý, jeho údaje jsou značne zkreslené. Je videt, že ses s tím pohrál.
Prípadne pošli nákres toho altu, mužu Ti to trochu zoponovat. Pokud máš rotor pouze jeden, tak ta druhá strana nesmí být magneticky neuzavrena, jinak je to škoda práce, a výsledek horší, než s tím autoalternátorem. Uzavrení musí být s trafo nebo dynamoplechy, orientované pouze ve smeru siločar, siločáry nesmí jít kolmo na plochu trafoplechu. Celková vzduchová mezera i s vinutím se tu rozebírala a smí být nejvýše polovina tloušťky neodymu. Pozor na značnou axiální sílu pri montáži, bez stahováku, nebo závitové tyče velké riziko.

[Tuco]

VERT1, koukám, že jsi své elektrárně už věnoval hodně a máš kupu praktických zkušeností. Určitě bys ale nechybil, kdybys je podchytil víc teoreticky, umožní ti to jít víc do hloubky a s poznatky, které máš, pro tebe bude příslušná literatura i dobře stravitelná. Je fakt, že knížek přímo o vrtulích není moc (v MZK jsem našel dvě), úplné základy jsou taky v jako kapitoly v knihách o pohonech letadel. Ždímat účinnost z generátoru je určitě potřeba, ale to samé se musí udělat i s vrtulí.

[VERT1]

Bohužel v tu dobu kdy se stavěla VE jak jsem psal neměl jsem internet a informace sehnat byl problém ,ale zápal pro věc byl větší.I v dnešní době se těžko shání ,pokud si každý představí ,že vběhneš do diskuze třeba o VE která běží už dva roky .Je fakt problém všechno sežvýkat a pokud se na něco zeptáš co šlo třeba před rokem ,spousta lidí se na tě dívá jak na blázna .
Jo ohledně té teorie máš pravdu ,ale když to nevyzkoušíš tak to třeba ani nepochopíš mnohdy.Já například dlouho nemohl pochopit co je magnetický hluk .Svojí první VE jsem ani neregistroval že by hlučela až jsem změnil pólové nadstavce a zjistil že je slyšet jenom svistot rotoru(listů) když nabíhají na regulované (než listy samy začnou přibrzdovat) otáčky.
A na večer když bylo ticho a rotor se točil 80ot/min. tak VE byla nehlučná.
Ty zákmity jsou dány odstředivou silou závaží a dokáží držet rotor v nejlepších a nejvyšších otáčkách rotoru v daném větru.Po určitou mez a jakmile list překročí náběhový úhel 5°-3°od roviny rotoru začne naopak rotor brzdit .Tohle se neděje nekontrolovaně ,ale čím větší závaží(dokáže přetlačit list k 0°) tím menší otáčky rotoru a naopak.Tohle ovšem ovlivní tvar listu ne sice drasticky ,ale přesto dost aby rotor nezvládal roztáčet generátor v nízkém větříku(když se třepotá jenom listí).

[Akord]

Já například dlouho nemohl pochopit co je magnetický hluk .

To já taky pochopil až na nekolikrát. Proto ani nemají být alternátory jednofázové, ale nejméne 2, nebo 3. Jsou pak i další omezení.

[VERT1]

No právě a takových skoro drobností je v téhle problematice mnoho.A nedá se říct pokud máš jednu z mnoha součástek (komponentů) perfektní ,že jsi vyhrál.Ne ne, máš vrtuli (rotor) super a generátor průměrný .Tak celá sestava je průměrná .To samé platí o generátoru, ten je třeba super ,ale rotor nic moc ,máš výsledek podobný .U VE je jedna nevýhoda a to vítr,můžeš mít rotor super, generátor super ,ale jak máš špatné stanoviště ,máš zase jenom průměr a někdy i hůř.Jo to u vody je jiná tam to spočítáš na 99% přesně, to je dané.
A proto já preferuji psát zdánlivé maličkosti ,někomu mohou pomoci .
Já jsem například svařil poslední díl stožáru ze dvou trubek a co se nestalo po pěti letech mě VE spadla díky únavovému lomu.Jelikož svár byl v místě mírného kmitání teleskopu (trubky).Teď vím radši připlatit a dát trubku v kuse .To se nechci omlouvat .Teleskop jsem dvakrát do roka kontroloval.

[lajos]

Správní ochotníci amatéři na dvoulisté vrtule jsou rogaláři. Dělají to v podstatě na koleně ale s pěknými výsledky

[VERT1]

Pánové jednu věc doporučuji ze své zkušenosti všem co chtějí nebo budou stavět VE.A to skombinovat VE a FVE .
Dnes u nás svítí slunce ,je nádherně .Panel mám 40W a dneska nefouká přesto do auto bat. teče 2,2A/14V.
Doporučuji všem kombinaci .I když je panel drahý v kombinaci s VE se krásně doplňují a efekt je úžasný .Pokud jsem nevyzkoušel moc jsem nevěděl a nevěřil co a jak.A už jsem kdesi vidělo takové sestavy VE+FVE.

[Yokotashi]

Rotor je vysoustruzeny. Ted uz jenom slepit loctite 603 (ma mit 22.5 N/mm^2 pri styku ocel-ocel a nejmene 3/4 toho pri styku ocel-hlinik), profrezovat, osadit magnety ...

Jsem zvedav na to, jakou to bude mit ucinnost.

---
Pak mam druhy rotorek - ctyri matky M16 na zavitove tyci, na tom poxydem nalepene magnety z harddisku (ve starych HDD jsou ctyri normalni, v novych dva a oba maji na stejne strane i severni i jizni pol - bacha na to) a omotane skelnou tkaninou. K tomu stator z motorove pily (na plechach). Az na to dam loziska, tak to namerim. Zajima me pomer ucinnosti mezi drahym soustruzenym a frezovanym rotorem a vyrobkem z odpadku.

Uplne k nicemu to nebude - kdyz se to roztoci 12V motorkem z ventilatoru, tak by to mohlo udelat dost energie na dobijeno nitebooka v aute ... mozna.

---
Jak delate ploche generatory? Jde mi konkretne o magnety. Treba na supermagnete.de vychazeji bezkonkurencne nejlepe (objem*produkt/cena) magnety 15x15x50. Kdyz je naskladam tak, aby na vnitrni kruznici byly tesne u sebe, tak na vnejsi budou mezery. Jenoze doskladat to z malych magnetu bude nejmene 2x drazsi - stoji to za ty penize a praci?

Vzhledem k tomu, ze budu potrebovat relativne nizke napeti a bude tam vice rotoru i statoru, uvazoval jsem nad tim, ze bych to navinul plechem misto dratem. Ze bych dosahl vyssiho cinitele plneni. Umim koupit plech CuZn05, ale to je k nicemu. Da se koupit plech z elektrovodne medi? Dalsi problem je, jak prekrizit vinuti. Plech jde prelozit do praveho uhlu, ale tim uz se tam nevejde dalsi, pokud to nevyboci dal (coz by mohlo - tam uz magnety nejsou. Nebo jsou lepsi draty s obdelnikovym prurezem?

Do stavby se nebudu poustet driv, nez bude zmereny ten prvni generator, zatim jenom sbiram informace.

[Akord]

1.Rotor je vysoustruzeny. Ted uz jenom slepit loctite 603 (ma mit 22.5 N/mm^2 pri styku ocel-ocel a nejmene 3/4 toho pri styku ocel-hlinik), profrezovat, osadit magnety ...Jsem zvedav na to, jakou to bude mit ucinnost.
2. Jak delate ploche generatory? Jde mi konkretne o magnety. Treba na supermagnete.de vychazeji bezkonkurencne nejlepe (objem*produkt/cena) magnety 15x15x50. Kdyz je naskladam tak, aby na vnitrni kruznici byly tesne u sebe, tak na vnejsi budou mezery. Jenoze doskladat to z malych magnetu bude nejmene 2x drazsi - stoji to za ty penize a praci?
3. Vzhledem k tomu, ze budu potrebovat relativne nizke napeti a bude tam vice rotoru i statoru, uvazoval jsem nad tim, ze bych to navinul plechem misto dratem. Ze bych dosahl vyssiho cinitele plneni. Umim koupit plech CuZn05, ale to je k nicemu. Da se koupit plech z elektrovodne medi? Dalsi problem je, jak prekrizit vinuti. Plech jde prelozit do praveho uhlu, ale tim uz se tam nevejde dalsi, pokud to nevyboci dal (coz by mohlo - tam uz magnety nejsou. Nebo jsou lepsi draty s obdelnikovym prurezem?

1. Pokud je vše aspoň zhruba v porádku, účinnost by pri 250/min mela presáhnout 80 procent. Slabší místo konstrukce je nutnost dohlédnout na dobré vlepení prípadne zajištení magnetu(je možno provést zaklepáním bližší hrany) pokud by príliš vylétly otáčky (pres 2000/min)
2. Pres internet jsem neprodal jediný magnet, ani nevycházím vstríc zákazníkum, protože kupuji magnety z Číny pro vlastní potrebu, ale mám natolik osvedčený kontakt, že nikdo levneji neprodává. Mávám však vetšinou tak 2 vytipované druhy a pokud objednávám nové, tak minimum za asi 5 tisíc. Pokud mi délkove nesedí, tak je lámu jako sklo. Pokud by se našel vhodný konsenzus, umím poskytnout magnety osobne levneji, než kterákoli firma. Podmínka je vyhovující a zmerená, nebo podobne osvedčená konstrukce. Zní to divne, ale dívám se na výsledek a ne na provizi z magnetu, neživí me to. Nerad se chovám neekologicky a nemám chuť dávat magnety, kam nejsou proste treba, stejne to pak delá antireklamu
3. Hlavní problém není plnení drážky, ale krížení mimo drážky. Plech, nebo čtvercový prurez mají více zásadních nevýhod, než výhod. Tlustý drát je potreba nahradit vícepramenným tenčím, o prumeru jednoho drátu kolem 1mm. Klidne i 10 drátu paralelne-soubežne. Je potreba odhadnout délku, a udelat si vícenásobný vodič predem. Navíc má takové rešení významne menší skinefekt. Z hlediska vírivých proudu je taky úplný nesmysl použití plechu orientovaného plochou na kolmou indukci. Nemá taky žádnou cenu pokoušet se o neelektrovodné materiály, protože výsledek je pak horší, než s elektrovodným hliníkem. Nic lepší, než elektrovodná smaltovaná kruhová Cu na tento účel zatím není.

[yokotashi]

Akord:

1. doufam, ze se to podari. 80% z autoalternatoru by bylo peknych. Hlavne by me zajimalo, jak rychle to bude klesat s otackami.

Lepit to budu timhle: http://www.supermagnete.de/cze/more_pic ... le_id=M-15 vypada to dost odolne, vydrzi to do 100degC (magnety do 80 degC). Zaklepani bych se bal - ty magnety jsou krehke a navic ty poly budou lepene (sice ten loctite 603 ma mit nejakych 18-22 MPa), takze to omotam sklem a zaliju do epoxydu.

Premyslim, jestli staci dat mezi vinuti a plechy obycejny papir misto prespanu (ktery jednak nemam a druhak je tlustsi).

2. to jsou magnety, ktere vypadaji, jako vysek mezikruzi, nebo normalne ploche?
Co jsem o tom materialu cetl, tak je krehky, ale s vlhkosti a vzdusnym kyslikem jde do haje. Lepite nejak misto zlomu?

O magnety a navrh konstrukce bych zajem mel, jen co si nabiju hubu na tom alternatoru :-).

3. Skinefekt jsem opomel. Takze tahle moznost pada. Neelektrovodny material jsem pouzit nechtel, to by to dopadlo ... Vodice se ctvercovym, nebo obdelnikovym prurezem tedy nejsou dobry napad?

Diky

[VERT1]

Chlapi nebylo by možno sem hodit nějaké fotky .Při popisování co děláte se trochu ztrácím , teda pokud to není tajné.

[Akord]

Yokotashi, s jedným segmentem statoru težko, ale Ty tuším deláš se dvema, tak, tam by to mohlo jít. Na lepení je vhodnejší obyčejný rídký sekunďák superglue, lépe nadifunduje do spár, než tehle loctite, pokud loctite, tak nejridší. Zahreju to asi na 50 stupňu v troube a tím to hned zatuhne. Pokud zaklepat, tak pres nejaký mezipredmet, s tou krehkostí to není tak hrozné, zlom omaluju obvykle taky sekunďákem, lakem, epoxidem, to co je poruce. Myslel jsem zaklepat jemne hranu pólu, aby magnet nemohl vylézt, ne klepnout magnet. 20MPa na lepení pólu je dosti na hranici, mohou tam vzniknout odstredive i vetší tahy. Není nad 2 imbusy, ať už nerez, nebo ne -s mírne odvrtaným koncem. Není problém chlup zavrtat i do hrídele. Teoreticky by to s tím omotáním jít mohlo, ale mnohé lepy pri zvýšené teplote tečou, a ta odstredivá síla je značná, neveril bych tomu z dlouhodobé blbuvzdornosti. Jednoznačne prešpan, nebo ten skelný ekvivalent, papír je taková mizérie, možná snad tenká lepenka. Vždyť ty tloušťky jsou pod 0.1mm. 4hranný prurez je hezká teorie, kdo prinutí drát pri navíjení, aby se neotáčel včetne problému s hranama pri krížení? To se na to vubec nehodí. Vinout prumerem 1mm a drátu naskládar paralelne tolik, kolik je treba na daný proud, aby vyšla hustota do 4A/mm2.

[Gusto]

Veterná elektráreň funguje bez vetra ? Veterná iba pre dotácie. Viď videa a popis.
My sa tu snažíme o rôzne hučiacodymiace mašiny a pritom sa komerčne už predáva zariadenie VE kamuflované za alternatívu. Vraj.

Ak je niekto v okolí preverte to a dajte vedieť.

... to by bolo 30 kW bez vetra.