Tvrdíš, že ke stlačování odpuzů, je potřeba jiná energie, než k odtrhování přitahů?
V čem se liší? Možná jen v průběhu od minima do maxima a obráceně, ale jinak jsou to ekvivalenty.
Prosím, přesvědč mě

To bude nad mé síly, specielně u člověka, který si neláme hlavu ani s velice zásadním rozdílem mezi sílou a energií. Proveď si pokousek jak navrženo a přesvědčíš se sám. Já za Tebe čurat nemůžu a nehodlám.Magneto píše: ... Prosím, přesvědč mě)
Slávku, matiku to nebije. Pokud v tomto případě pozoruješ rozdíl v nutnosti síly, vysvětlení by tu mělo být celkem snadné. Když štosuješ stylem SJ-JS-SJ-JS, jednotlivá magnetická pole jdou proti sobě a mají snahu se navzájem oslabovat. To může viditelně zmenšit velikost potřebné síly ke zmáčknutí na doraz.Slavek Krepelka píše:... naskládat pár magnetů JS-SJ-JS-SJ a zmáčknout na doraz, kolik na to potřebuješ síly. Pak si je naštosuj SJ-SJ-SJ-SJ a zkus rozškubnout. Ani se nesnaž použít neodymy. Pokus bije veškerou matiku.
Vztah pro tohle jsem už dříve odvodil a umístil to do vlákna Matematické nástroje v praxi (25. 49. příspěvek)poota píše:... Přidáváním dalších magnetů se ten "deficit" zvětšuje a mám dojem, že se můžeme dostat do situace, kdy přidáním dalšího, třeba tisícího magnetu se už síla vůbec nezvětší.
Samozřejmě že i tohle by matematika dokázala spočítat - ale musela by na to vytvořit správný vzorec. ...
Úžasné a jednoduché!Magneto píše:No a pro Pootu je tu rozhřešení: x-tý přírůstek složených magnetů je vždy jednou x-tinou předchozího magnetu: Takže druhý představuje 1/2, třetí 1/3, čtvrtý 1/4 ald. A že ten vzorec nebyl ani nijak složitý...
A dobře děláš. Kdo se pídil ví, že stejný materiál permanentního magnetu má největší přitažlivost když je zhruba krychlový, tedy jak široký, tak tlustý. To platí i pro štosy SJ-SJ-SJ placatých magnetů. Pokud si vezmeme placaté magnety řekněme 10mm x10mm plochu pólu a 1mm tlusté, síla štosu významně narůstá po křivce až do tloušťky štosu cca 10mm. Pak se už nárůst stává celkem bezvýznamným. Na první pohled to vypadá, že ten nárůst jde po nějaké geometrické řadě, ale to záleží nejen na tom, kolik je přidaných magnetů a také jak tlustých.poota píše: ... Jenom se zdráhám uvěřit tomu, že i skutečně přesné![]()
Je to pěkně vysvětlené, aby byla pochopena podstata tohoto "přičítání". A právě o to asi Magnetovi šlo. Ale jinak pro výpočty by to úplně použitelné nebylo. Právě proto jsem na tuhle věc před časem nasadil mocný nástroj jménem diferenciální počet a odvodil jsem vztah, kde lze počítat přímo s délkou štosu.poota píše:Úžasné a jednoduché!Magneto píše:No a pro Pootu je tu rozhřešení: x-tý přírůstek složených magnetů je vždy jednou x-tinou předchozího magnetu: Takže druhý představuje 1/2, třetí 1/3, čtvrtý 1/4 ald. A že ten vzorec nebyl ani nijak složitý...
Jenom se zdráhám uvěřit tomu, že i skutečně přesné...
Záleží na úhlu pohledu a na technickém provedení - někde se to projevit může, jinde nepatrně. Obecně ale platí to, co jsem psal. Odpudivě orientované magnety mají celkově snahu si navzájem pole oslabovat. U přítažných magnetů je naopak pole vzájemně posilováno. Slávek pak může vnímat znatelně menší nutnost síly při zmáčknutí nadoraz, než při snaze odpojit přitažlivé magnety.Magneto píše:Schválně - 1 odpuz versus 1 přitah - kdyby v sobě odpudivá interakce nějak z principu nesla oslabování, tak by přitah na celé čáře vyhrál. Ale v praxi to tak není, pánové. ...
Jestli tomu správně rozumím, tak nezáleží na tom kolik těch magnetů je, ale na tom, jak daleko jsou od sebe oba póly, čímž míním magneticky aktivní konce.adam.benda píše:.. odvodil jsem vztah, kde lze počítat přímo z délkou štosu.
Trochu složitější to je, ale pro zachování relativně zdravého mozku stačí i tenhle pohled. Takže ano, jak daleko jsou od sebe póly, a nebo ještě jinak... ...kolik je tam hmoty od jednoho konce ke druhému.poota píše:Jestli tomu správně rozumím, tak nezáleží na tom kolik těch magnetů je, ale na tom, jak daleko jsou od sebe oba póly, čímž míním magneticky aktivní konce. ...
I u podkovy jde o to, kolik hmoty magnetu tam je (a jak blízko je tato hmota vyšetřovanému místu). Rovný tyčový magnet jsem vypředkovával jen kvůli tomu, že se mi to relativně dobře počítá. U podkovy by to bylo početně horší. Přesto ale jde pořád o to jedno ... o množství a blízkost hmoty magnetu (s ohledem ještě na směr magnetizace, samozřejmě).poota píše:Ale už se tu rovnou vynořuje fenomén podkovovitého magnetu, u kterého taky předpokládám závislost jeho "síly" na celkové délce materiálu, přičemž póly může mít docela blízko u sebe a taky třeba i "zkratované", což se doporučuje "aby neslábnul". ...
O tom vůbec nepochybuji, ale zase mě to nutí dumat o tom, z čeho vlastně to jeho štěstí pramení - mám dojem, že hlavně z toho, že si to uzavírání může dělat jenom tak pro sebe a v soukromí, aniž by to navenek nějak projevovalo nějakým aktivním polem, tedy bez namáhavého siločmárání - že by to bylo tak?adam.benda píše: A pokud by se mohlo uzavírat přes druhou podkovu, bude doslova šťastné.