Gravitační všehochuť

[Ilem]

Chvilku jsem si taky nevěděll, proč by to nemělo fungovat, ale pak mi došlo, v čem je zakopaný pes. Rychlost v dolní úvrati zdaleka nebude odpovídat rychlosti volného pádu, protože potenciální energie té věci se rozdělí na dvě složky kinetické energie. Jedna složka je kinetická energie tělesa letícího rovnoměrným přímočarým pohybem a druhá složka - ta větší - je setrvačná kinetická energie rotujícího tělesa. Při pohybu tělesa po dráze pak bude docházet k tomu, že obě složky se budou v každé půlce dráhy doplňovat a odčerpávat v jiném poměru, ale výsledná energie zůstává. (takže i dosažená výška)
Pro anonymní hnidopichy- zanedbávám ztráty. A že v tomto uspořádání nebudou malé. Musel by se zajistit plynulý přechod z jednoho průměru na druhý, což je technicky možné.
Asi by to byl hezký pokus, ale nemám na něj čas.

[hapalainen]

Mk = síla x rameno. Je sice hezké, že to přeskočí na větší průměr, ale síla jde do kopru. Je to jako kdybych si myslel, že když si vezmu dvakrát delší hokejku, tak budu mít rychlejší ten gumovej vdolek.

[lectuer]

zkusíme se vrátit k tématu. Lectuer kde jsíí?
Mám drontí pocit, že by mohlo fungovat tohle, viz příloha.
Teda, já vím že třeba nebude, ale zase na druhou stranu funguje pro to několik výpočtů, především tento:
Pád: je urychlován 9,81 m/s2, na nakloněné rovině to bude příslušným způsobem míň (nějaký kosínus úhlu, ale zkrátíme to na koeficient k, resp. jeho průměrnou hodnotu na dráze. Pokud předmět padá 10 vteřin, bude urychlen o rychlost 9,81 * k * 10 vteřin. Tato rychlost se naakumujuje do obvodové rychlosti. Setrvačník bude těžký, hlavně jeho obvod.
Výstup: je zpomalován opět 9,81 m/s2, opět *prům.koef. k. Pokud setrvačník najede na širší obvod a stoupá tedy rychleji než klesal, měl by být na původní výšce daleko dřív. Tedy gravitace, která nabíjí předměty rychlostí směrem dolů rovnoměrně za vteřinu, na něj stihne působit míň dlouho. Když házím lopatou uhlí nahoru, tak taky se s tím moc pomalu nepárám, neužívám si každý centimetr výstupu. Pro gymnasty je nejvyšší silový výkon udělat výmyk pomalu, než rychle, a vzpěrači taky nadhazují břemena rázy, nikoli po centimetrech.
Jediné, co mě teď napadlo, že by to mohlo narušit, je ta samotná setrvačnost... s roztočeným předmětem může být horší, "jiná" manipulace Neutral .
Tak, co bude to fungovat? Help Neutral

Ahojky Gabča
Nebude
Výmik hore ide rýchlo pretože meníš dĺžku ramena. Dole mrskneš nohami na veľkej páke väčšou silou, přitáhneš sa na hrazde, zmenšia sa polomer, zvýši sa rýchlosť, zmenší sa sila. Tá sila nemá nič spoločné s vyťahovaním hore, ale iba dostať tvoje ťažisko čo najbližšie k osi rotácie. Tvoj dojem je taký, že hore nepotrebuješ toľko sily ako dole. Krasokorčuliarka dá ruky k sebe a točí sa rýchlejšie. Veľkosť sily je len na prekonanie odstredivej sily paží k telu. Tak isto je to s ostatnými. Nič nezískáš, nič nestratíš v ideálnom prostredí. Kinetická energia z gravitácie sa spotrebuje na cestu nahor. Nezáleží jestli zrýchľuje, spomaľuje, má veľkú silu, má malú silu. Energiu nezískáš a účinnosť nikdy nebude 100 percent. S výkonom motorov som ťa nechala sama lebo som ti dávno hovorila že tak vo všeobecnosti sa to neupravuje.

[Gabča]

Ahojky,
víte... Lectuer, Hapalainen, Tuco i Jim, to já přece vím, tak stupid přeci jen nejsem.. to je přece strašně naivní, abych si to takhle myslela (že to vyběhne výš protože se to zrychlí a jinak všechno zůstane..) .. to bych byla jako dítě v mateřský školce. Už jsem sem nechtěla obtěžovat příspěvky, ale vy jste mi dali... tak jen naposled ať tu nejsem za úplnýho trotla (ikdyž ... ).
Je tam zkrátka jinej fígl, ikdyž ten ... myslím taky nefunguje. Je tam jeden vedlejší produkt toho, že to tam vyběhne rychleji... s=1/2 * t2 * g. Víte co? Já se už nebudu dále ztrapňovat, jen ještě dodám, proč si myslím, že to nebude fungovat .. protože roztočený setvačník klesá pomaleji než by klesal neroztočený, a tedy to je (aspoň pro mě) hrob tohoto nápadu. Děkuju Ilemovi

Mimo téma (offtopic)

P.S
Doufám, že jste si užili koncert á la Havel v telce i proslov tak jako já... (sorry ale musím se svěřit, je to silnější nž já ) Havel právě všechny opět předběhl na celé čáře, strčil do kapsy všechny ty naše politiky, připomněl všem chytrákům, o čem vlastně oni sami mluví ač netuší podstatu. To byl koncert koncertů, proslov proslovů, shrnutí všech shrnutí. Všechny vlivy na všechno zahrnuty do jedné myšlenky .. to umí jen ON.

Hezký večír Drontea

[lectuer]

Vybehne rýchlejšie ako hovoríš. Rýchlost na úkor sily a opačne ako som to československy popísala. V tom je ten fígeľ čo
si mala na mysli. Ilem povedal to isté čo ja tak zachovaj rozvahu. Viem že nie si najívna ale vo výkonoch motora to tak
vyzeralo keď si pritakala ***** ospravedlňujem sa tebe

[poota]

...Tak, co bude to fungovat? |

Nerad beru iluzi Dronteám, ale opravdu nebude. Síla zde působí na rameni a točivý, či jak se za mých časů výstižněji říkalo, kroutivý moment je dán právě vynásobením síly a délky ramene. Při rozjezdu je rameno kratší, tudíž i získávaný moment menší. Při dojezdu se poměr obrací - jestliže zanedbáme ztráty, tak tentýž moment nám působí na delším rameni, čímž je na jeho konci úměrně menší síla. Rozdíl otáček mezi dolů a nahoru to určitě nezachrání.
Omlouvám se za zlomyslnost přírody - poota

[lectuer]

Ona vie že nie aj keď bol dotaz ::Tak, co bude to fungovat? Help Neutral
zabudla som doplniť pre Gábinu že roztočený zotrvačník môže nahor aj sám, ale musí byť na ramene. Bizarné vozítka
takto fungujú ako detské hráčky, bez motora, s kývajúcím sa zotrvačníkom na ramene roztočeným štartovacím špagátom jazdia do kopca pomocou iné ďalšie sily naozaj už vymyslené Ozubené koleso na horskej dráhe z obrázka sa správá ako prevodovka Dobrú noc

[Gabča]

Byl to jen pokus o využití přírodního jevu:
předmět shozený ze 2 metrů má před dopadem rychlost 6,27 m/s. Shodím to z dalších dvou metrů, mám dalších 6,27 m/s. "Dohromady" asi 12,5.
Avšak předmět shozený rovnou z těch 4 metrů má před dopadem jen 8,86 m/s (ev. rychlý návrat nahoru výhozem). Tak nic no

[1220]

Petře
Ale za humornější přístup
konečně
K.

[Ilem]

motor má válce, z nichž tlačí vždycky na střídačku jeden. Při optimálních otáčkách, plácneme třeba kolem 2000-2500, ten jeden píst přímočaře roztlačí (to je jedno že přerušovaně, na střídačku, a že by mohl při jiných otáčkách víc nebo míň - to už bude zase ta křivka), tak ten jeden píst más sílu, že by roztlačil tunu za 20 sec na rychlost 100 km/h. A když bude řidič v autě s tímto motorem řadit tak nějak normálně, s citem, bude udržovat ty otáčky taky na těch 2000-2500, dostaneme se po všech přepočtech kroutících a točivých momentů, úhlů, výkonů kW, počtů převodovkových zubů nakonec stejně na to, že auto vlastně zrychluje pořád onu tunu stále na 100km/h za 20 vteřin? (pomineme-li ztráty).
Nebo je tam ještě něco jiného? Já už se s tím nějak poperu
Hezký den přeju

Gabčo, velmi, velmi zjednodušeně by se tak dalo uvažovat. Problém je právě v těch optimálních otáčkách. Pokud by byly v tebou udávaném pásmu, muselo by být tolik převodových stupňů, abys po přeřazení byla opět v tomto optimálním pásmu. Předpokládám, že předpokládáš průměrnou sílu na píst během pracovního zdvihu. Navíc neuvažuješ dobu potřebnou k přeřazení. Určitým řešením by mohla být převodovka se spojitě proměnným převodem. Pokud by se ji podařilo vyrobit dostatečně účinnou a s dostatečnou životností.

[Ilem]

Variátor s ozubenými koly a tedy i nízkými ztrátami je sice poměrně jednoduše řešitelný

Tohle mě zajímá. Nějak si neumím představit plynulou změnu počtu zubů. Mohl bys k tomu něco bližšího? prosím.

[spaceball]

Ozubené variátory - zahlídl jsem to na Wiki (nejsem si jistý)

Video:
http://cs.autolexicon.net/articles/multitronic

[Gabča]

Variátor s ozubenými koly a tedy i nízkými ztrátami je sice poměrně jednoduše řešitelný

Tohle mě zajímá. Nějak si neumím představit plynulou změnu počtu zubů. Mohl bys k tomu něco bližšího? prosím.

Třeba šnek?

[jvj56]

Ozubené variátory - zahlídl jsem to na Wiki (nejsem si jistý)

Video:
http://cs.autolexicon.net/articles/multitronic

Sice nejsem strojař, ale toto je podle mýho klasický variator.
Zuby tam sice jsou ale nevím zda se to tak nazývá.

[1220]

Sice nejsem strojař, ale toto je podle mýho klasický variator.
Zuby tam sice jsou ale nevím zda se to tak nazývá.

Je to variátor, přidal jsem bod. Mívala to auta DAF
No ale na jednoduché ozkoušení by to magnetický jo jo mělo stačit, tedy pokud by magnetické kužely běžely po větším obvodu- stoupající část by měla být užší.
Tady přebytek nebude, hezká hračka pro dítě ano.

K.
PS:
http://www.vedeckahracka.sk/vedhracky/vh-video-1.html
je typ na demostrační video mag joja je třeba k tomu stáhnout program
další je fyzika gyroskopu
http://kdf.mff.cuni.cz/veletrh/sbornik/ ... ubova.html
přeju příjemné bádání