Aktuálně: Probíhá přechod na novou verzi fóra. Postupně bude upravován vzhled a funkčnost fóra. Nahlaste prosím nalezené chyby...

Termoelektrický jev – přeměna tepla na el. proud

Vše o alternativních zdrojích energie.

Moderátor: Rival

Odpovědět
Palo
Zasloužilý člen
Příspěvky: 4206
Registrován: úte 08 srp 2006 18:01
Bydliště: Brno
Dal: 41 poděkování
Dostal: 451 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Termoelektrický jev – přeměna tepla na el. proud

Příspěvek od Palo »

Seebeckův jev, Peltierovy články a další...

...pokračování z "Fotovoltaika" :)

Máte k tomu někdo co říct? Efektivnost - součástky, parametry, dostupnost...


Nemáme žádnou vládu, jen nepostižitelnou mafii.
Co si můžeš ověřit, si ověř. Ulhaných byznysmanů jsou hromady.
Edgar
Zasloužilý člen
Příspěvky: 201
Registrován: stř 29 lis 2006 18:10
Bydliště: Brno
Dal: 2 poděkování
Dostal: 24 poděkování
Kontaktovat uživatele:

peltiery

Příspěvek od Edgar »

Co k tomu říci.. účinnost mizerná, cena vysoká, poruchovost vysoká... Pracuji s nimi každodenně.


Ještě u elektrotechnickýho vesla, ňákou dobu moh by sedět Tesla.
xzzzx
Zasloužilý člen
Příspěvky: 285
Registrován: stř 14 bře 2007 10:52
Bydliště: Valtice
Dostal: 1 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: peltiery

Příspěvek od xzzzx »

Edgar píše:Co k tomu říci.. účinnost mizerná, cena vysoká, poruchovost vysoká... Pracuji s nimi každodenně.
Cau Edgare,
Netreba zacinat tema negativne. :enaughty:
Oba dva druhy zarizeni jsou ze strasne kratko zivotnosti a vydrzi asi 20 a vice let. 8)
pro zajimavost:
http://technet.idnes.cz/co-delaji-nejsl ... vesmir_vse
Vytazek:
Termoelektrické generátory zvolna degradují: příkon po startu byl 475 W, koncem roku 1995 byl 341 W (resp. 345 W), koncem roku 2000 byl 315 W (resp. 317 W), v létě 2006 asi 290 W (resp. 291 W), takže při postupném odpojování přístrojů po roce 2016 by měla „šťáva“ vystačit nejméně do roku 2020. Slabý rádiový signál „majáku“ by měl být registrovatelný do roku 2025. Definitivní konec představuje zřejmě doba, kdy sluneční čidlo přestane rozlišovat Slunce od ostatních hvězd, tedy kolem roku 2030...
naokraj: vyletel r. 1977 cca.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Radioizoto ... r%C3%A1tor
a jeste jeden dobrej:
http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2007011917

Pokud se pletu opravte mne.


Svět zboř! Já budu stát.
Palo
Zasloužilý člen
Příspěvky: 4206
Registrován: úte 08 srp 2006 18:01
Bydliště: Brno
Dal: 41 poděkování
Dostal: 451 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Seebeck

Příspěvek od Palo »

Seebeckův jev je popsaný zde:

http://www.converter.cz/tabulky/seebeck.htm

Akorát tomu prostě nechápu...

To jako mám dva dráty (vodiče) třeba měděný, a ty, když je budu mít spojený (jak to oni poznají, že jsou spojený?) a jeden spoj budu zahřívat, tak se mi tam někde bude indukovat proud? A kde ho budu odebírat nebo měřit? V bodě A a B?


Nemáme žádnou vládu, jen nepostižitelnou mafii.
Co si můžeš ověřit, si ověř. Ulhaných byznysmanů jsou hromady.
xzzzx
Zasloužilý člen
Příspěvky: 285
Registrován: stř 14 bře 2007 10:52
Bydliště: Valtice
Dostal: 1 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: Seebeck

Příspěvek od xzzzx »

Palo píše:Seebeckův jev je popsaný zde:

http://www.converter.cz/tabulky/seebeck.htm

Akorát tomu prostě nechápu...

To jako mám dva dráty (vodiče) třeba měděný, a ty, když je budu mít spojený (jak to oni poznají, že jsou spojený?) a jeden spoj budu zahřívat, tak se mi tam někde bude indukovat proud? A kde ho budu odebírat nebo měřit? V bodě A a B?
tady je to lepe videt.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Termoelektrick%C3%BD_jev


Svět zboř! Já budu stát.
Palo
Zasloužilý člen
Příspěvky: 4206
Registrován: úte 08 srp 2006 18:01
Bydliště: Brno
Dal: 41 poděkování
Dostal: 451 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: Seebeck

Příspěvek od Palo »

xzzzx píše:tady je to lepe videt.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Termoelektrick%C3%BD_jev
Pochopil jsem to tak, že musím mít dva vodiče, z různých materiálů (viz asi nějaká tabulka)... V místech, kde jsou spojené, je v jednom spoji zahřívám a v druhém ochlazuji. Jeden ze vodičů přeruším, abych mohl odebírat napětí.

** Je to správně? **


Nemáme žádnou vládu, jen nepostižitelnou mafii.
Co si můžeš ověřit, si ověř. Ulhaných byznysmanů jsou hromady.
Palo
Zasloužilý člen
Příspěvky: 4206
Registrován: úte 08 srp 2006 18:01
Bydliště: Brno
Dal: 41 poděkování
Dostal: 451 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: Seebeck

Příspěvek od Palo »



Nemáme žádnou vládu, jen nepostižitelnou mafii.
Co si můžeš ověřit, si ověř. Ulhaných byznysmanů jsou hromady.
xzzzx
Zasloužilý člen
Příspěvky: 285
Registrován: stř 14 bře 2007 10:52
Bydliště: Valtice
Dostal: 1 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: Seebeck

Příspěvek od xzzzx »

Palo mrkni na tohle!!!
http://moon.felk.cvut.cz/~pjv/Jak/_phys/f577/start.html
Pohrej si stim appletem dole na strance! ;)


Svět zboř! Já budu stát.
jeff
Zasloužilý člen
Příspěvky: 1140
Registrován: pon 28 lis 2005 1:25
Bydliště: Praha
Dal: 33 poděkování
Dostal: 95 poděkování
Kontaktovat uživatele:

termočlánky

Příspěvek od jeff »

jako nejlepší z tabulky se jeví NiCr-CuNi, ch-ko, při maximální teplotě 890 stupňů je schopen vytvořit potenciál 60mV, to je pro napětí 6V třeba 100ks zapojených sériově. Jaký ale proud jsou schopné tyto články dodávat řekněme na 1mm2 plochy spoje?

Jeff


tom

Re: termočlánky

Příspěvek od tom »

jeff píše:jako nejlepší z tabulky se jeví NiCr-CuNi, ch-ko, při maximální teplotě 890 stupňů je schopen vytvořit potenciál 60mV, to je pro napětí 6V třeba 100ks zapojených sériově. Jaký ale proud jsou schopné tyto články dodávat řekněme na 1mm2 plochy spoje?

Jeff
Proud zdroje (termočlánku) se dá spočítat z jeho vnitřního odporu. Závisí tedy na použitém materiálu, průřezu a délky termočlánku.
V jedné knize jsem četl že se termočlánek používal (možná ještě používá) v některých plynových topidlech kde hlídaly hoření věčného plamínku a hlavního plamene. Pokud plamen zhasnul tak termočlánek přestal vyrábět proud a elektomagnetický ventil plynu se zastavil. Termočlánek v tomto topidle dává velmi malé napětí, ale hodně velký proud kterým dokáže ovládat elektomagnetický ventil.


Akord
Zasloužilý člen
Příspěvky: 3133
Registrován: stř 24 led 2007 0:52
Dal: 5 poděkování
Dostal: 28 poděkování

záťaž termočlánku

Příspěvek od Akord »

Presne tak. Dodávam, že najviac výkonu termočlánok dodá, ak sa odpor záťaže zhruba rovná odporu termočlánku. To treba mať na mysli pri počítaní toho maximálneho prúdu.
Teda treba odpor termočlánku rátať 2x, nie ako do skratu.
Takže prud=napatie/(2xodportermočlánku) . Asi 10x väčšie napätie a hlavne účinnosť
má polovodičový termočlánok, kompromisne CuNi(konštantán)/ZnSb, alebo
rôzne novšie typy, záleží o ktorú oblasť teplôt ide. Už som na fóre niečo o termočlánkoch písal, účinnosť kovových je tak bežne maximálne 0.2 percenta, polovodičových zhruba asi 2 až 10 percent, podľa teploty a technologickej náročnosti.


tom

Re: záťaž termočlánku

Příspěvek od tom »

Akord píše:Presne tak. Dodávam, že najviac výkonu termočlánok dodá, ak sa odpor záťaže zhruba rovná odporu termočlánku. To treba mať na mysli pri počítaní toho maximálneho prúdu.
Teda treba odpor termočlánku rátať 2x, nie ako do skratu.
Takže prud=napatie/(2xodportermočlánku) . Asi 10x väčšie napätie a hlavne účinnosť
má polovodičový termočlánok, kompromisne CuNi(konštantán)/ZnSb, alebo
rôzne novšie typy, záleží o ktorú oblasť teplôt ide. Už som na fóre niečo o termočlánkoch písal, účinnosť kovových je tak bežne maximálne 0.2 percenta, polovodičových zhruba asi 2 až 10 percent, podľa teploty a technologickej náročnosti.
Polovodičový termočlánek se mi nepodařilo najít, co to je? Termistor to být nemůže ten mění svůj odpor v závisloti na teplotě a jinou podobnou součástku neznám, nebo to je Peltierův článek?


wh173
Starší člen
Příspěvky: 101
Registrován: stř 01 lis 2006 10:05
Bydliště:
Dostal: 1 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: záťaž termočlánku

Příspěvek od wh173 »

tom píše:
Akord píše:Presne tak. Dodávam, že najviac výkonu termočlánok dodá, ak sa odpor záťaže zhruba rovná odporu termočlánku. To treba mať na mysli pri počítaní toho maximálneho prúdu.
Teda treba odpor termočlánku rátať 2x, nie ako do skratu.
Takže prud=napatie/(2xodportermočlánku) . Asi 10x väčšie napätie a hlavne účinnosť
má polovodičový termočlánok, kompromisne CuNi(konštantán)/ZnSb, alebo
rôzne novšie typy, záleží o ktorú oblasť teplôt ide. Už som na fóre niečo o termočlánkoch písal, účinnosť kovových je tak bežne maximálne 0.2 percenta, polovodičových zhruba asi 2 až 10 percent, podľa teploty a technologickej náročnosti.
Polovodičový termočlánek se mi nepodařilo najít, co to je? Termistor to být nemůže ten mění svůj odpor v závisloti na teplotě a jinou podobnou součástku neznám, nebo to je Peltierův článek?
presne, peltieruv clanek je polovodic! ;)


Who told you, you could do this like that?
Návštěvník

Re: záťaž termočlánku

Příspěvek od Návštěvník »

wh173 píše: presne, peltieruv clanek je polovodic! ;)
To já vím, ale nevím jestli tím polovodičovým termočlánkem myslel Peltierův článek nebo něco jiného. Ani se mi nepodařilo vypátrat jestli Peltierův článek může fungovat jako zdroj el. enegie.
Kolik energie dá potom Peltierův článek z autochladničky s parametry které odhaduji na 12V, 30W při rozdílu teplot 20C, když na něm vytvořím rozdíl teplot 20C? Těch 12V, 30W zněj asi nedostanu že?


Akord
Zasloužilý člen
Příspěvky: 3133
Registrován: stř 24 led 2007 0:52
Dal: 5 poděkování
Dostal: 28 poděkování

strojek v chladiči

Příspěvek od Akord »

Aj tak je v tom chaos. Keď žil Peltier, ešte polovodičové termočlánky neboli.
Ale dnes sa po ňom volajú, lebo pracoval na termočlánkoch.
Akýkoľvek (aj polovodičový) termočlánok môže ohrievať a chladiť (podľa smeru prúdu),
a tiež vyrábať elektrinu. Ide len o to, s akou účinnosťou v jednotlivých prípadoch.
V GM-electronic predávali za pár sto Kč peltierove články na chladenie procesorov v PC.
Skúšal som to, ale samozrejme ak článok znesie 30W, tak ich väčšinou nevie vyrobiť.
Už si presne nepamätám, či som z toho dostal aspoň pár wattov, ale naštvali ma, lebo
som čakal väčšiu účinnosť, keďže podobné seriózne polovodičové mali cez 5 percent.
Problém je v tom, že neznesú príliš nad 100 stupňov, aj v tom, že je ťažké priviesť
pomerne značný tepelný výkon do malej plochy. Keď si niekto myslí, že mu k tomu bude
stačiť medený, alebo hliníkový chladič, tak by som ho upozornil, aby spozornel.
Na chladenie ešte, ale článok je pomerne vodivý, a mal som problém aj s veľkým hliníkovým blokom, aby som zaistil na článku patričný rozdiel teplôt. Ak by náhodou niekto chcel
pripomenúť blok striebra, a že už tepelne vodivejšie materiály neexistujú, tak aj keď materiály nie, existujú tepelné rúry(hot pipe), ktoré sú ekvivalentne schopné preniesť podstatne viac tepla, než meď.


Odpovědět

Zpět na „Jak na to...“