Aktuálně: Probíhá přechod na novou verzi fóra. Postupně bude upravován vzhled a funkčnost fóra. Nahlaste prosím nalezené chyby...

Teslův transformátor

Vše o alternativních zdrojích energie.

Moderátor: Rival

Odpovědět
Jozi

Příspěvek od Jozi »

Aha vidim No stahol som vsetky vytlacil a prestudujem o pre trosicka lepsu predstavu. Nepreklada ale aj dalsie pateny ? tesla ich mal desiatky co sa tykali tychto veci a aj ja mam spustu v PC v anglicine.


Eter
Starší člen
Příspěvky: 149
Registrován: čtv 20 lis 2008 11:59

Teslov Transformator_Meyer

Příspěvek od Eter »



Jozi

Příspěvek od Jozi »

Ach vidim ze o je pekne spracovane a ma na konci aj nejaky obvod. Sakramenska robota ze ja neviem po anglicky. Boze tolko veci by som uz pokukal na tom nete. No OK staval to niekto ?


Akord
Zasloužilý člen
Příspěvky: 3133
Registrován: stř 24 led 2007 0:52
Dal: 5 poděkování
Dostal: 28 poděkování

Příspěvek od Akord »

Matfej píše:Zdravim. Vyzhadzal tu niekto z teslovho patentu na transformator ? V nom je nakresleny obrazok v ktorom sekundar je naspodku rozsireny a az hore sa zuzuje. A pozna tu niekto ploche teslove bifilarne cievku ? Tie maju zvlastnu vlasnost ze ich kapacitna energia je Nna2/4 krat vecsia ako pri kalsickej cievke.
Nemôžem si pomôcť, ale väčšina všetkých rád z patentov sú vyložene zlé rady, smerujúce k potlačeniu želaného efektu. Cievka má mať naopak čo najmenšiu parazitnú kapacitu, a energia v akejkoľvek kapacite týkajúcej sa cievky má byť čo najnižšia. Tesla nemohol získať rezonanciu na žiadnej bifilárnej cievke, pretože by naopak musel mať indukčný VN kondenzátor. Ide o zavádzanie do slepej uličky. Sú známe viaceríé spôsoby zamerané na potlačenie parazitnej kapacity indukčnosti. Najednodušší z nich je vinutie na valec s nízkou permitivitou a určitá medzera medzi závitmi. Rozšírenie naspodku súvisí skor s vhodnou väzbou na primár, aj keď väčšia plocha má vhodne väčšiu kapacitu, ale k VN koncu, a nie k okolitým závitom. Kapacitná energia je preto lokalizovaná nie medzi tými širšími závitmi, ale medzi pár vonkajšími závitmi s väčším priemerom a VN koncom. Túto prakticky elektródu VN kondu možno nahradiť aj nejakou kovovou sieťkou, neuzavretou do závita nakrátko, a samotnú cievku robiť s najmenšou parazitnou kapacitou.


Matfej

Příspěvek od Matfej »

Aha zaujimave Ja som vzdy vychadzal z toho ze sam Tesal sa snazil kapacitu ani ne ze zvisova o ne ale proste ju nejak vyuzit abo co. A ne potlacit. Prestavam tomu rozumiet uplne :-)


poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2416 poděkování

Matfej

Příspěvek od poota »

... Prestavam tomu rozumiet uplne :-)
konečně jsi se dostal na začátek cesty - poota


anonymní

Příspěvek od anonymní »

Částečně se přidávám se k akordovy, dle teslova patentu cívky pro elektromagnety, může kapacita mezi závity vyrušit vlastní indukčnost, cívkou pak projde sice více energie, ale bude rezonovat sama i bez přiadné kapacity, (vrch cívky proti zemi) a tedy předpokládám že díky tomu bude kmiteočet sekundáru težko naladitelný na kmitoČet primaru.


Jozi

Příspěvek od Jozi »

Precital som si preklady teslovych patentov ktore su u na fore a musim povedat ze bifilarna cievka je vlastne k nicomu. Ok odvraciam od nej pozornots. eraz ma zaujima jeden velmi dolezity a nikde nekomentovany fakt o teslovom transformatore. Ak chceme dosiahnut najvyssie napatie potrebujeme -udajne - drot o dlzke 1/4 vlnovej dlzky elektromagnetickeho ziarenia cievky. Tzn. ak mam cievku s rez. f 500 kHz potrebujem drat dlzky 1/4 vlny s rychlostou zavislou od prosredia -med - a frekvencie. Tym sa - a tym si niesom isty a je to zaroven otazkou - vytvori na konci vynutia kmitna napatia a vystupne napatie bude vyssie ako pri inych dlzkach cievky. Neratajme teraz dlzku vyboja a to ze je vodivy. Je to tak nejak ?
A inak z toho co som precital nemam zatial pocit zeby sa pokusal obmedzit rezonanciu. V patente ktory som tu stiahol v cestine -Systém prenosu elektrické energie - popisuje prave zariadenie na vyvaranie VVN s primarom sekundarom ale nehovori nic o tomz e to musi byt budene nejak specialne. No eda netvrdi ani to ze to je rezonancia to je fakt ale zda sa ze je.


Anonym1

TC

Příspěvek od Anonym1 »

A ty si myslíš že Teslove patenty na VE su verejne prístupne?


Akord
Zasloužilý člen
Příspěvky: 3133
Registrován: stř 24 led 2007 0:52
Dal: 5 poděkování
Dostal: 28 poděkování

Příspěvek od Akord »

Dĺžka lambda/4 je významná v prípade vertikálnej antény. V prípade cievky samotná táto dĺžka nehrá žiadnu úlohu. Dĺžka však môže mať význam z hľadiska vhodnej impedancie rezonančného obvodu, to ale opäť vedie skôr na pomer L/C, než na samotnú dĺžku. Drôt navinutý do cievky má iné vlastnosti z hľadiska vedenia, než priamy drôt.

Parazitné medzizávitové kapacity základnú rezonanciu cievky s vonkajším vzduchovým alebo iným kondenzátorom základnú rezonanciu vždy zhoršujú. Napríklad pre VN trafá v TV sa používa aj rezonancia na určitú harmonickú, to je ale iný prípad a tiež sa tak nedeje cez parazitnú kapacitu. Parazitná kapacita máva spravidla aj väčšie straty, než dobre mienený kond.


Jozi

Příspěvek od Jozi »

Aha to je pravda. Ale aky by mal dovod zdvoraznovat prave tuto dlzku ? Ved pri rezonancii by mala byt impedancia minimalna ak ci tak. A vznik stojateho vlnenia je predsa mozny aj v cievke. Ci nie ?


Jozi

Příspěvek od Jozi »

A nevrdim ze vsetky patenty su verejne ale treba vychadzat z toho co je dostupne si myslim. A nie basnit o niecom co je zevraj skryte niekde v archyvoch CIA.


Jozi

Příspěvek od Jozi »

No kazdopadne si myslim ze ak naviniem sekundar ktory bude mat prave vhodnu dlzku nic tym nepokazim. Chyba mi len jediny parameer do vzorcov a o je rychlos vlnenia v medi. Kolko to je kms-1 ?


Akord
Zasloužilý člen
Příspěvky: 3133
Registrován: stř 24 led 2007 0:52
Dal: 5 poděkování
Dostal: 28 poděkování

Příspěvek od Akord »

Jozi píše:Chyba mi len jediny parameer do vzorcov a o je rychlos vlnenia v medi. Kolko to je kms-1 ?
V cievke neexistuje stojaté vlnenie. Rýchlosť šírenia vlny v medi sa na tento účel nedá použiť a predstavuje nezmysel. Útlm takej vlny je po pár mm prakticky stopercentný. Rýchlosť šírenia vlny po vodiči je daná parametrami vodiča ako vedenia, čo je hlavne pomer indukčnosti a kapacity na jednotku dĺžky. Keďže ide o cievku, tak to nie je prípad vedenia a opäť je úloha nereálna spolu s prípadnými výsledkami. Žiadne také prípadné vzorce neviem, že existujú, kde vystupuje rýchlosť vlny v Cu. Vlnová impedancia vákua alebo vzduchu je asi 377 ohmov, a teda nanajvýš by malo zmysel zistiť, či je vhodná na získanie efektov charakteristická impedancia rezonančného obvodu pod, nad, alebo zhruba v tejto hodnote. Táto impedancia má hodnotu odmocniny z pomeru L/C.


Jozi

Příspěvek od Jozi »

Aha tak kaslem na o potom :-) DIki za objasnenie.


Odpovědět

Zpět na „Jak na to...“