Geopolymery

Praktické poznatky a projekty uživatelů tohoto fóra.
Uživatelský avatar
poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2418 poděkování

Re: No to je náhoda

Příspěvek od poota »

Novák píše:Ty geopolymery používají běžně kameníci na opravy soch a náhrobků.Několik jich okolo mne bydlí,vyslídím co se dá.
Kolem restaurování kamene jsem už trochu čuchal, ale jako pojivo se většinou používají umělé pryskyřice, o pravých geopolymerech ani zmínka, ale třeba to jenom tutlají.
Zdravím - poota


Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe
Uživatelský avatar
Merlin
Zasloužilý člen
Příspěvky: 1764
Registrován: sob 21 říj 2006 0:32
Bydliště: Severní Morava
Dostal: 54 poděkování
Kontaktovat uživatele:

geopolymery

Příspěvek od Merlin »

V některém z WM magazínů je obsáhlý článek, v němž dva Francouzi dokladují, že vápencové bloky pyramid v Gize nepocházejí z lomu, ale jedná se o geopolymer - v podstatě tedy beton... Lze si snadno představit řetěz nosičů vynášejících únosné dávky "betonu" nahoru na pyramidu, kde jej vlévají do bednění. To také vysvětluje nesmyslně malé spáry mezi bloky, a chybějící stopy opracování přiléhajících stěn. Ve vzorku jednoho z kamenů na úpatí byly dokonce nalezeny lidské vlasy - odůvodněno "pozdějšími opravami", nicméně - domnělá malta použitá k opravě se v ničem neliší od zbytku bloku.. V článku je popsán i celý postup přípravy geopolymeru, z nějž vzniká vápenec, k nerozeznání podobný přírodnímu.


The hardest part of being a teacher is not teaching what I know but knowing what not to teach.
-----------------------------------------------------
Uživatelský avatar
Merlin
Zasloužilý člen
Příspěvky: 1764
Registrován: sob 21 říj 2006 0:32
Bydliště: Severní Morava
Dostal: 54 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Geopolymery

Příspěvek od Merlin »

Našel jsem to.

Betonová Gíza

Byly kamenné bloky vyřezávány z přirozeného vápence, nebo vyrobeny metodou odlévaného betonu? Nová studie popisuje překvapivá fakta o konstrukci pyramid.

Jakým způsobem stavěli Egypťané pyramidy?

Starověcí Egypťané nepřesouvali obrovské kamenné bloky z lomů, ale pyramidy budovali odléváním „betonu“ do bloků až na samotné stavbě. Potvrdila to nová francouzsko-americká studie.

Podle archeologů a historiků těžili stavbaři kamenné bloky v nedalekých lomech a dopravovali je po obrovských rampách postupně až na vrchol pyramidy. Generace školáků na celém světě si představovaly a představují obrovské skupiny egyptských otroků, kteří lámali a opracovávali kámen, dopravovali bloky na stavbu kde je vláčeli až na její vrchol. Velká pyramida sestává z 2,5 miliónu bloků, z nichž většina má hmotnost 2 tuny. Po jednom by je mohlo přesouvat minimálně 60 mužů. Některé bloky v pyramidě jsou však až sedmdesátitunové a nebyly zabudovány u základny, ale ve výšce 40 metrů. Takovým blokem by muselo pohybovat na dva tisíce mužů…

Teorii o umělém původu vápencových bloků představil světu koncem sedmdesátých let francouzský lékárník Joseph Davidovits. Podle něj byly kvádry na stavbu pyramid vyrobeny ze směsi vápence, jílu, kaustifikované sody a vody. K výrobě takové sody je zapotřebí reakce natronu (uhličitan sodný) a hašeného vápna. Takto lze získat sodu, která reaguje s jílem. Vznikne tak čistý vápenec a hydrosodalit (nerost ze skupiny foidů, případně zeolitů).

Chemický vzorec 1
Si2O5, Al2(OH)4 + 2NaOH -> Na2O.2SiO2.Al2O3.nH2O
kaolinit + soda -> hydrosodalit

Chemický vzorec 2
Na2CO3 + Ca(OH)2 -> 2NaOH + CaCO3
uhličitan sodný (egyptský natron) + hašené vápno -> hydroxid sodný + vápenec

Shrnutí chemického vzorce pojiva reaglomerovaného kamene
jíl + natron + vápno -> foid + vápenec (tedy přírodní kámen)

Takto vyrobený umělý kámen je výsledkem geopolymerizace. Vzniknou tak nerosty: vápenec a hydratovaný živec (foidu), které lze jen ztěžka rozeznat od přírodních usazenin.
Joseph Davidovits během deseti dní dokázal vyrobit dva mnohatunové umělé bloky. Takové, jaké byly použity při stavbě Velké pyramidy v Gíze.
Podrobný popis výroby umělých vápencových bloků je popsán ve WM magazínu č. 44 (viz také http://www.davidovits.info/). Egyptologové tehdy novou teorii odmítli jako „nepřijatelnou a málo pravděpodobnou“.

Celé generace egyptologů se mýlily

Ještě donedávna bylo pro geology těžké rozlišit přírodní a uměle vyrobený vápenec. Při zběžném pohledu nelze rozeznat, zda jde o usazeninu starou miliony let nebo hmotu vyrobenou člověkem.
Davidovitsovy teorie se chopil profesor Michel Barsoum z Univerzity v Dexelu. Během výzkumu probíhajícího téměř pět let prováděl různé zkoušky materiálů použitých při stavbě pyramid. Poprvé zde použil rastrovací elektronový mikroskop (SEM). Naměřené hodnoty srovnával s usazeninovým vápencem. Na vzorcích zjistil „stopy rychlé chemické reakce, která není v přírodě běžná“. Výzkum prokázal fakt, že pyramidy v Gíze sestávají ze dvou druhů kamene – přírodního a umělého.

Podrobný rozbor vnitřních a vnějších kamenů použitých při stavbě pyramidy potvrdil, že 95 – 97 % těchto bloků bylo původně vyrobeno z rozředěné vápenné hmoty (betonu). Mnohatunové bloky mají vysoký obsah vody neobvyklý pro suchý přirozený vápenec, který se nachází na Gízské plošině. Jejich atomy navíc nejsou uspořádány podle regulérního schématu. Takové vlastnosti nenajdeme u žádného usazeninového – přírodního vápence.
Do výzkumu se zapojil i postgraduální student Aaron Sakulich, který ve vzorcích objevil přítomnost oxidu křemičitého. Tento fakt už jen potvrzuje, že bloky nejsou z přírodního kamenného vápence.

Starověká technologie litého umělého vápence použitého při stavbě pyramid je natolik dokonalá, že po celých 4500 let nebylo možné rozeznat přírodní originál od uměle vyrobeného kamene. Generace egyptologů a geologů se prostě mýlily a dnes jen ztěžka přijímají nová fakta. Zdá se, že nové závěry odborného výzkumu ke změně pohledu na způsob stavby pyramid archeologům nestačí, a proto odborníkům položme otázku: „Jak je možné, že mnohatunové bloky jsou tak perfektně opracované a vyrovnané aniž by mezi nimi propadl lidský vlas? Proč se nenašlo ani jediné, pravděpodobně měděné dláto, kterými otesávali milióny tun kamene?“
Výzkum profesora Barsouma sice nevysvětluje všechny otázky kolem stavby pyramid, nabízí však řešení hlavního problému, a to jaký způsobem byly přesouvány mnohatunové bloky na vrchol stavby. Podle něj nebyly kameny na stavbu složitě dopravovány, ale odlévány do připraveného bednění vždy na nejvyšší úrovni stavby. Měkký vápenec byl těžen na vlhkých jižních pláních Gízské plošiny a rozmělňován v bazénech vodou z Nilu. Zavlhlou směs dopravovali dělníci do připraveného dřevěného bednění. To vysvětluje přesnost osazení a dokonalost spár mezi nimi. Toho bylo možné docílit pouze technologií postupného „betonování“ kvádrů.
Teorii „litého betonu“ potvrzují i zjištěné rozdíly v hustotě pyramidových kvádrů, která je v jejich dolní části vyšší. V horní části je hmota naopak řidší a mnohdy plná vzduchových bublin.

Stále však zůstává nevyřešeno, jak starověcí Egypťané dopravili a vyzvedli 70 tun těžké žulové desky zabudované do středu Velké pyramidy. Oponenti nové teorie rovněž poukazují na různé tvary použitých kamenů, což podle nich potvrzuje, že nemohly být odlévány do bednění. K výrobě „betonu“ by bylo zapotřebí velkého množství vápence a dřeva, což se jim zdá zbytečné a nákladné. Staří Egypťané podle nich disponovali obrovskou armádou pracovních sil, schopnou manipulovat s jakýmikoli kameny...
Spor mezi klasickými egyptology a zastánci nové teorie výstavby pyramid je současné době na mrtvém bodě. Pro další výzkum je potřebné větší množství vzorků kamene z pyramid, a to egyptské úřady nechtějí povolit.

Zemní cementy – technologie budoucnosti

Můžeme využít 4500 let starou technologii? Odpověď je zdá se velmi jednoduchá. Základní suroviny pro výrobu „umělého kamene“ (zemního cementu) – vápenec a rozsivkové zeminy – jsou dostupné kdekoliv na světě. Použití umělého kamene by vedlo k minimalizaci stavebních nákladů a zvýšilo životnost stavby. Tato technologie je také mnohem šetrnější k životnímu prostředí, než současná produkce stavebních hmot. Při výrobě portlandského cementu je například vypouštěno do ovzduší 6 miliard tun kysličníku uhličitého ročně!
Další výzkum 4500 let staré technologie se tedy netýká jen minulosti, jde o budoucnost.

Irtisenova stéla C14 z muzea v Louvre je autobiografií sochaře Irtisena, žijícího za vlády jednoho z faraonů XI. dynastie, Mentuhotepa, (2000 př.n.l.). Popisuje techniku výroby soch ze syntetických kamenů (z „odlévaného kamene“).
Stéla hladu vytesaná do skály na ostrůvku Sáhel u Asuánu. Text hovoří o architektu Imhotepovi, staviteli první pyramidy v Sakkáře. 650 hieroglyfů popisuje buďto skály a nerosty, anebo postup jejich transformace. Ve sloupci 12 se dočteme: „Pomocí těchto látek (nerostů) byla postavena [...] královská hrobka (pyramida)“. Ve sloupcích 18 až 20 dává bůh Chnum Džoserovi nerosty potřebné k stavbě těchto posvátných staveb. Seznam se vůbec nezmiňuje o tradičních tvrdých a kompaktních stavebních kamenech, jako je vápenec (inr-hedž), monumentální pískovec (inr-rwdt) nebo asuánská žula (mat). Při studiu textu konstatujme, že logicky nelze postavit pyramidu nebo chrám pouze z nerostů – jedině tehdy, jsou-li použity k výrobě pojiva z reaglomerovaného kamene.

Článek byl otištěn v čísle 74


The hardest part of being a teacher is not teaching what I know but knowing what not to teach.
-----------------------------------------------------
Uživatelský avatar
poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2418 poděkování

Něco málo z praxe

Příspěvek od poota »

Jak jsem zmínil, zakoupil jsem kaolin - protože prodavač netušil, co je metakaolinit a inteligentnější výraz nenasadil ani při dotazu, jestli je ten kaolin pálený, tak jsem ho raději "přepálil", tedy část a na pánvičce, protože trouba je jenom do 250ti stupňů. Na kolik jsem se dostal, netuším, ale pro klid svědomí mi to stačí. Nepřipaluje se to, a smrdí to mnohem míň, než jsem čekal, a mnohem víc, než bylo mé drahé polovici milé.
V další fázi jsem se jal rozpouštět hydroxid sodný v sodném vodním skle. Čekal jsem, že se to bude výrazně zahřívat, ale hřeje to jenom velmi málo. Toho hydroxidu objemově asi tak 1/3 vodního skla, pak už se to rozpoštělo dost neochotně. Přidal jsem kaolinitu tolik, aby vzniklo dost těžko míchatelné těsto a nechal asi 6 hodin v klidu. Část jsem oddělil na vyzkoušení, jak to bude vypadat samotné, přilil jsem vodu a rozmíchal na řídkou kaši. Od té doby to tuhne v kelímku.
Zbytek jsem nalil do formy, dosypal asi trojnásobným množstvím kvalitního jemného křemenného písečku (za kvalitu ručí Karel - díky), a nalil vody asi tolik, aby se to dalo rozmíchat na trochu hustší kaši. Po zhruba osmi hodinách, kdy byl povrch ještě vláčný, ale vypadalo to, že už něco unese, jsem vložil mosaznou plochou dvojitou spirálu a trochu zapracoval pod povrch. Že by to mohlo fungovat posléze i jako orgonit. Současný stav je zachycen na fotodokumentaci, kterou přikládám.
Teorie praví, že po 24 hodinách možno odformovávat. Zatím to vypadá, že by snad i bylo lze, ale asi pro jistotu počkám déle. O tom, že by to šlo z forem vyklopit, si nedělám žádné iluze, spíš počítám, že to bude "odlévání do zmršené formy" :D .
O dalším průběhu budu informovat.

Zdravím - poota
P.S. Antikon, tedy nátěr a tmel na základě geopolymerů, prodává firma Framar
http://www.framar.cz/kontaktyKraslice.asp
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.


Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe
Uživatelský avatar
poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2418 poděkování

Pokračování "něco mála"

Příspěvek od poota »

Snad že suroviny nebyly čisté tak, jak by měly být, snad že jejich poměr nebyl správně dodržen, snad že planety nejsou v té správné konjunkci - daří se, daří, ale málo. :(

Tedy ne že by se nedařilo vůbec, ale tvrdnutí neprobíhá zdaleka tak rychle, jak by dle teorie mělo. Mimo jiné na to pomalé tvrdnutí může mít vliv i menší než optimální množství vody (má být 15%), které ovlivňuje i nejvyšší dosažitelnou pevnost a dobu jejího dosažení. ;)

Takže:
- po 36ti hodinách od vmísení vody je hmota konzistence spíše rosolovité a povrch "lepí", neboli na dotek se k prstu radostně přichytí
- po 48mi hodinách se "rosolovitost" již projevuje jen nepatrně a povrch nelepí, je jakoby suchý, leč přece jen měkký

Prostým neozbrojeným zrakem se od posledního zaznamenaného vzezření žádného rozdílu uznamenat nedaří, pročež jsem od optického záznamu aktuálního vzhledu sledovaných objektů prozatím upustil.

Zdravím - poota


Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe
Uživatelský avatar
Merlin
Zasloužilý člen
Příspěvky: 1764
Registrován: sob 21 říj 2006 0:32
Bydliště: Severní Morava
Dostal: 54 poděkování
Kontaktovat uživatele:

....

Příspěvek od Merlin »

Jako bych sem ty dva návody ani nedal... viz výše.
Ingredience se do hmoty mísí postupně, každá vyvolává jinou reakci. Jejich smísení předem nemusí dodat správný výsledek - reakce je pak asi jiná.


The hardest part of being a teacher is not teaching what I know but knowing what not to teach.
-----------------------------------------------------
Uživatelský avatar
poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2418 poděkování

Re: ....

Příspěvek od poota »

Merlin píše:Jako bych sem ty dva návody ani nedal... viz výše.
Ingredience se do hmoty mísí postupně, každá vyvolává jinou reakci. Jejich smísení předem nemusí dodat správný výsledek - reakce je pak asi jiná.
Omlouvám se, že jsem se nedržel Tvých návodů, zřejmě mi nějak unikly. Proto jsem použil jiný návod, který jsem měl k dispozici a postupoval podle něj - ostatně jsem tento postup předem avizoval, aniž bych se na to dočkal nějakých reakcí. Pokud je čas a chuť, proč nevyzkoušet různé postupy?
Ostatně i v návodu na použití Antikonu se jedná také pouze o suchou směs, do které se lije pouze jediná kapalina a posléze voda, takže mi to zase jako příliš hrubá chyba nepřipadá. Nicméně uvidíme.

Zdravím - poota


Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe
Uživatelský avatar
Merlin
Zasloužilý člen
Příspěvky: 1764
Registrován: sob 21 říj 2006 0:32
Bydliště: Severní Morava
Dostal: 54 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Geopolymer

Příspěvek od Merlin »

To nejsou "moje" návody, to jsou egyptské návody!! Tohle používal Imhotep. Je to vyzkoušené a funkční. Ohledně geopolymerů v Česku - zabývá se tím jedno výzkumné pracoviště už hodně let. Někde na webu je o tom docela dobrý odborný článek. Přišli na hodně zajímavá složení.
Ostatně, strejda Google o tom ví docela dost ;)

http://www.google.cz/search?q=Geopolyme ... =firefox-a


The hardest part of being a teacher is not teaching what I know but knowing what not to teach.
-----------------------------------------------------
Uživatelský avatar
Merlin
Zasloužilý člen
Příspěvky: 1764
Registrován: sob 21 říj 2006 0:32
Bydliště: Severní Morava
Dostal: 54 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: ....

Příspěvek od Merlin »

poota píše:se jedná také pouze o suchou směs, do které se lije pouze jediná kapalina a posléze voda...
Jistěže, ale použité chemikálie jsou vmíšeny v práškové formě a reagují současně přímo s bází, nejen samy se sebou. Tak nějak jsem to myslel.


The hardest part of being a teacher is not teaching what I know but knowing what not to teach.
-----------------------------------------------------
Uživatelský avatar
poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2418 poděkování

Re: ....

Příspěvek od poota »

Merlin píše:Jistěže, ale použité chemikálie jsou vmíšeny v práškové formě a reagují současně přímo s bází, nejen samy se sebou. Tak nějak jsem to myslel.
Chápu, ale zatím tápu.

Snažíš se mi snad nějak taktně naznačit, že vhodnějším postupem je smísit metakaolinit s rozdrceným hydroxidem sodným, poté vmísit vodní sodné sklo, nechat "uzrát" a potom přidat plnivo, třeba křemenný písek, aktivovat vodou a nalít do formy? Tenhle postup by se mi asi líbil víc, než rozpouštět ten hydroxid ve vodním skle - jde to dost blbě.
Taky se ještě nabízí použít to "vodní sklo" taky rovnou v prášku, místo roztoku s vodou, tedy jestli to jde. To by bylo potom docela fajnové - směs a čistá voda.
A ještě - to vodní sklo je vlastně pálený či tavený křemenný písek, který se pak rozpouští ve vodě - možná by se to dalo ještě nějak zjednodušit. (?)

Zdravím - poota


Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe
Uživatelský avatar
Merlin
Zasloužilý člen
Příspěvky: 1764
Registrován: sob 21 říj 2006 0:32
Bydliště: Severní Morava
Dostal: 54 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Křemičitan sodný

Příspěvek od Merlin »



The hardest part of being a teacher is not teaching what I know but knowing what not to teach.
-----------------------------------------------------
Uživatelský avatar
poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2418 poděkování

Antikon

Příspěvek od poota »

Z informací na internetu se mi zdálo být možné koupit Antikon i u prodejce nátěrových hmot "Framar" a také v tomto smyslu jsem přispěl.
Všem, které jsem tímto uvedl v omyl, se hluboce omlouvám, neboť se jedná pouze o neaktualizovanou webovou stránku se silně zastaralými údaji.
V žádné prodejně Framaru Antikon již několik let nemají, neodebírají ho a zřejmě ani nikdy nebudou!

Nicméně na stránkách výrobce je možné si mailem Antikon objednat v balení po 2kg a 40kg, v barvě šedé či poněkud dražší bílé (188,- Kč/2 kg + 125,- Kč poštovné). Dodávají takořka obratem.

Zdravím - poota


Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe
Uživatelský avatar
poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2418 poděkování

Opět geopolymer v praxi

Příspěvek od poota »

Zmíněný geopolymer, mnou pracně ukuchtěný, trvdnout odmítající jsem nevyhodil, jak by se snad z delšího odmlčení mohlo soudit, ale trpělivě jsem čekal, zda přece jenom časem neztvrdne. Šlo to sice podstatně pomaleji, než jsem očekával, nicméně usoudil jsem, že doba dozrála a kdysi v květnu počatý kus jsem se rozhodl odformovat. To se ukázalo být sice proveditelné, nicméně vzhledem k nedostatečně pečlivému separování formy přece jen poněkud předčasné. Soudržnost geopolymeru se ukázala býti nižší, než přilnavost ku formě, pročež vzniklý orgonit postrádá dokonalých tvarů.
I přesto dokládá jak možnost zalévání předmětů do kamene, tak i snadného vytváření reliéfů, najmě pak negativních.
Těsně po odformování byl geopolymer na původně skrytých plochách jakoby vlhký a připomínal spíše formířský písek, také jeho barva byla více do okrova. Po vyschnutí během asi dvou dnů již dosáhl fotografií zachyceného vzhledu. Na omak vzbuzuje pocit někde mezi betonem a kamenem, pevnost se mi nechce zkoušet, ale nedrolí se.

Zdravím - poota
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.


Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe
felda
Zasloužilý člen
Příspěvky: 285
Registrován: čtv 22 čer 2006 21:04
Bydliště: Všenory
Dal: 94 poděkování
Dostal: 175 poděkování

Re: Pyramidy

Příspěvek od felda »

možná jsem objevil já ameriku-jak objevují ameriku - http://www.novinky.cz/veda-skoly/252246 ... mentu.html

Příspěvek jsem přesunul - poo.


felda
Freealp
Nový člen
Příspěvky: 2
Registrován: sob 09 úno 2013 11:48

Re: Geopolymery

Příspěvek od Freealp »

O využití geopolymerů jako zdroje volnéenergie či orgonitu jsem neuvažoval. :-))
Ale jeho potencinál ve stavebnictví obvzláště v ČR, kde je obrovská surovinová základna je obrovský. Náhrada vysokopevnostních betonů, požární odolnost, odolnost proti povětrnostním vlivům, kyselým dešťům nebo solím určitě posune geopolymery do popředí zájmů. Jako první se, vzhledem k lokalizaci zdrojů, uplatní v "malé prefabrikaci. T.j. venkovní dlažby, obrubníky a drobná architektura.
Chemie geopolymerů je napohled celkem složitá. Ne však nezvládnutelná a pro praktické použití vcelku zanedbatelná starost. Odborných článků je na netu dost.

Zdar vašemu úsilí.:-)


Odpovědět

Zpět na „Lidé sobě“