Psychické příčiny nemocí a jejich odstraňování.

[hanka]

12) Hypotenze (nízký krevní tlak)
O hypotenzi hovoříme, když je hodnota systolického tlaku nižší než 90 mm rtuti a diastolického nižší než 60 mm rtuti. Jak už bylo řečeno v předchozích bodech, je v takových případech vliv duše na tělo slabý, a to se projevuje tak, že člověk přizpůsobuje svůj život potřebám ostatních, zanedbává své vlastní vnitřní nároky.
Lidé s těmito potížemi potřebují povzbudit k tomu aby svedli svou energii dolů do země a šli pevně svou cestou.

13) Impotence
Vnější pohlavní orgány jako penis nebo klitoris jsou také ovládány základní čakrou. Mohou být stimulovány, aniž by došlo k uvolnění v partnerském vztahu a aktivují ohnivou energii ze spodní části páteře. S touto energií se často setkáváme v útlém dětství, dlouho předtím, než se začnou uplatňovat sekundární pohlavní znaky.
Sexuální akt však není jediným prostředkem, jak probudit „hada" dřímajícího v základní čakře, což vrcholí orgasmem v korunní čakře; mnoho zážitků přinese podobné vzedmutí energie, pokud člověk dovolí sám sobě těšit se ze života.
K impotenci dochází buď tehdy, když jsou pocity pod příliš silnou kontrolou nebo když je úroveň sebehodnocení tak nízká, že to vede také k selhání. Čím častěji člověk selhává, tím více předpokládá, že zase selže.
Ve vztahu k potvrzení mužnosti se klade na sexuální akt tak velký důraz, že není divu, že v dnešním soutěživém světě impotence přibývá. Pokud sebehodnocení závisí na sexuálním aktu, pak to ukazuje, jak je člověk zoufalý. Ocenění sebe sama na všech úrovních a schopnost připustit si svou nedokonalost pomáhá lidem si vytvořit vyváženější pohled na své výkony. Nikdo nám nemůže dodat pocit vlastní hodnoty...ten vychází pouze z nás.

14) Vaginismus
Je to stav, kdy je vaginální svalstvo tak sevřené, že nelze uskutečnit sexuální styk nebo ho to alespoň velmi znepříjemní. Tato porucha má různé příčiny, ale mezi nejobvyklejši patří sexuální zneužívání v dětství nebo v dospívání. Prožitek minulé bezmocnosti způsobuje, že žena později uplatní veškerou svou sílu, kterou disponuje, aby uzavřela místo vstupu. Zneužívání se projevuje také v oblasti křížové a krční čakry a souvisí se strachem se vyjádřit a pocitem viny za to, co se stalo. V mnoha případech se ženy chrání tím, že potlačí sexuální potřeby a v pánevní oblasti dojde ke snížení aktivity. Ženy s těmito problémy potřebují odbornou pomoc a ohleduplného partnera, který sám cítí jistotu a je schopen nechat energii sexuálního aktu rovnoměrně rozdělit mezi oba účastníky.

15) Vrozené deformace chodidel
Chodidla jsou místem, kde se duch setkává s hmotou. Když vidíme někoho, kdo má vybočená chodidla (koňskou nohu) nebo vysoký nárt, většinou pak zjistíme, že jsme se potkali s velice citlivou duší, která si není jistá tím, zda chce přijít na tuto zem. Většinou má strach a obavy, což se projevuje už během porodu dlouhým a obtížným průběhem, problémy s dýcháním nebo přenášením. Nechuť se narodit může v prvních letech života vystřídat období protestu s projevy jako je křik, záchvaty vzteku nebo tělesné potíže. Děti s těmito problémy potřebují pevné, ale láskyplné vedení s povzbuzováním, aby pokračovaly ve své cestě. Většinou až po svém 28. roce (první návrat Saturna) dovolí energii duše, aby vstoupila do těla a zanechala stopu na povrchu země.

[hanka]

Jak harmonizovat základní čakru

1) Nebuďte natolik pyšní a snažící se vše kontrolovat, abyste ztratili schopnost si připustit nějaký problém. Uvědomte si, že to, co se vám nelíbí u jiných lidí, je odraz vaši vlastní vnitřní bytosti, která se na sebe snaží upozornit

2) Odložte osten, který vás stále popichuje, že nejste dost dokonalí... přestaňte si znepříjemňovat život. Mějte sami sebe rádi.

3) Buďte rádi, že nejste dokonalí a děláte chyby. Dokonalost není vyvážený stav. Vyváženosti dosáhnete, když přijmete své dokonalé i nedokonalé stránky.

4) Uvědomte si svou jedinečnost. Z tohoto poznání vyplývá, že není žádný důvod se s někým poměřovat a soutěžit. Duše sama bude udržovat potřebný tlak, který je třeba, abyste šli kupředu.

5) Vybírejte si pro volný čas sporty, kde není cílem dosáhnout určitého výkonu za určitou časovou jednotku jako např. přeplavat 20x bazén za 10 minut. Stanovte si buďto vzdálenost nebo čas, ale ne obojí najednou.

6) Učiňte vlastní rozhodnutí, že budete žít na této zemi a těšit se ze života. To neznamená, že život bude vždy snadný, ale lépe se s tím vypořádáte s plnou podporou duše než když jste částečně mimo tělo.

7) Vhodné „uzemňující" aktivity jsou práce na zahrádce, v kuchyni, výroba keramiky, umělecká tvorba nebo procházky. Když je to možné, postavte se na zem bosýma nohama a pociťte energii země, jak vás přitahuje do středu této planety.

Pořiďte si nějaký oděv pokrývající oblast základní čakry, t. j. boty, kalhoty, ponožky, sukni nebo kalhotky, v červené barvě. Nezapomeňte však, že příliš mnoho červené barvy vvtváří v oblasti základní čakry velké množství energie a proto ji v případě, ze jste dobře svázaní se zemi, střídejte s tmavšími odstíny červené nebo s jinými barvami.

9) Opřete se o strom a prociťte energii stromu, který je tu na zemi už třeba několik tisíc let. Představte si, že vaše nohy jsou kořeny takového stromu, vrostlé hluboko do země, a vaše hlava a ruce se vztahují za světlem. Tímto cvičením aktivujete základní i korunní čakru.

10) Udělejte něco zábavného a dovolte svému vnitřnímu dítěti si hrát. Opět je nejvhodnější, když taková aktivita zahrnuje zemi nebo vodu, ale může to být cokoli, na co jste už zapomněli a co jste odložili ve snaze „být dokonalí".

11) Postavte se pevně na zem s lehce ohnutými koleny a řekněte: „Mám zde na zemi své jedinečné místo, a proto cítím jistotu a bezpečí.

[1220]

Ale energie, která prochází člověkem je jedna a je jedinečná všeobsahující pro pobyt zde i jinde. Může se zdát, že je každý člověk jiný a že předchozí tvrzení je falešné. Podle projevu je každý člověk skutečně jiný, je to ale dáno množstvím této energie pro které je vodivost každého člověka různá./ ba i vodivost všeho okolního/ Harmonizace je důležitá pro zvýšení vodivosti člověka pro energii.
Zdánlivě složitou problematiku čaker řeší dnes mnoho lidí, kteří zůstávali donedávna v skrytu.
Některým mým známým pomohla se kvalitně znovuobjevit Iva Adamcová.
Její přednášky jsou kvalitní a je jich 6.


Užijte si je

[hanka]

...Podle projevu je každý člověk skutečně jiný, je to ale dáno množstvím této energie pro které je vodivost každého člověka různá./ ba i vodivost všeho okolního/ Harmonizace je důležitá pro zvýšení vodivosti člověka pro energii.
..

Přesně to je záměrem těchto článků - abychom s jejich pomocí dokázali rozpoznat ty nevodivé čakry a zapracovali na jejich harmonizaci.

[hanka]

2 - KŘÍŽOVÁ (SAKRÁLNÍ) ČAKRA

Stavba vaječníků a varlat
U plodu vznikají varlata nebo vaječníky v podbřišku; varlata pak před narozením sestupují do šourku. K produkci spermií je totiž nutná nižší teplota, než je v těle.
Ezotericky se éterické spojení s varlaty vytváří během těhotenství, a proto vychází z křížové čakry, ačkoli po narození se varlata nacházejí v oblasti základní čakry.

Funkce pohlavních žláz
Jádro mužské buňky obsahuje chromozom XY a ženské buňky chromozom XX. To způsobuje základní anatomické a funkční odlišnosti mužského a ženského jedince.
V době puberty začnou u dívek vaječníky produkovat pohlavní hormony estrogen a progesteron. U chlapců produkují varlata testosteron. Tyto hormony ovlivňují anatomii, fyziologii i psychiku a dochází tak k vývoji druhotných pohlavních znaků.

Vztah mezi duchovním a fyzickým tvořením
Vajíčka ve vaječnicích a spermie ve varlatech představuji zárodky zaručující další pokračování lidského pokolení. Z tohoto pohledu lze říct, že vajíčko a spermie jsou nositeli tvořivé životní síly uložené do hmoty.
Během sexuálního styku se uvolní ze základní čakry energie spojená s duchem a vstoupí do hmoty. Toto vzájemné působení mezi duchem (otcem) a hmotou (matkou) vede ke stvoření syna (duše), jejímž konečným cílem je zaručit pokračování života. Dochází k tomu vždy, když na sebe působí dva opačné póly, t. j.duch a hmota, muž a žena, převládající a ustupující, jin a jang. Vytvoří se nový celek, který v sobě zahrnuje podstatu původních částí, ale nová forma je přitom na vyšší úrovni vědomí. V tom tkví podstata všech vztahů, t. j. naším úkolem je nejen se najít, ale prostřednictvím tohoto vztahu vytvořit něco, co přerůstá pouhý součet původních částí. A tak původní zdroj života neustále roste a dokazuje, že vše v tomto vesmíru je neustále v pohybu.
Po oplodnění vajíčka spermií (symbolizující duchovní interakci) se vytvoří jedna buněčná zygota. Během několika minut se zygota rozdělí a vytvoří vícebuněčnou formaci. Tento proces symbolizuje dělení původní duše.
U člověka trvá těhotenství devět měsíců, během nichž se prohlubuje vztah mezi duchem a hmotou. Mezi oběma těmito póly se vytvoří spojení fungující jako prostředek komunikace. Toto spojení je nezbytné pro tok životní energie a bez něj nastává smrt. Slova jako „komunikace, komunita' pocházejí ze stejného kořene a mají význam „podílet se rovným dílem na něčem." K nalezení rovnocennosti v nějakém vztahu je třeba sebeúcty a úcty k partnerovi. A to je duchovní aspekt křížové čakry.
Při narození je těsné spojení se Zdrojem přerušeno, ale vzájemná součinnost ducha a hmoty je již do podstaty člověka hluboce vepsána. A tak člověk následuje tento hlas a jde po cestě směrem k sebeuvědomění, aby nalezl části sebe sama, které nejsou dosud plně projeveny. Vede k tomu cesta přes vztahy s ostatními na této planetě a poznání, že nám druzí lidé slouží jako zrcadlo, v němž vidíme sami sebe. Někdy jsme s tím, co vidíme, spokojení, ale jsou chvíle, kdy se pravdě vyhýbáme.

Vztahy
Všechny významné vztahy v našem životě jsou klíčem k odhalení skrytých částí nás samotných. Celistvost a zdraví dosáhneme tím, že si tyto části naší bytosti uvědomíme, přijmeme je a budeme je milovat.
Nemůžeme nalézt vše, co hledáme, u jednoho člověka, protože jediné místo, kde je ukryta naše nevyjádřená stránka, je uvnitř nás samotných.
Každý z nás má svou „ideální spřízněnou duši", která je s námi totožná a byla stvořena s naší duší ve stejný okamžik. Ale potkat svou spřízněnou duši je velmi vzácné, protože by bylo naprostým plýtváním cenných zdrojů, aby dva lidé dělali na stejném místě zcela stejnou práci. Žít s takovým duchovním dvojčetem by vedlo k zastavení růstu.
Pravděpodobnější je, že cítíme blízkost s někým, kdo jeze stejného "okruhu duší", což znamená, že nás spojuje společný cíl, kterého máme na zemi dosáhnout. Je běžné, že nacházíme něco z nás u mnoha lidí.

[hanka]

Vztahy mezi lidmi jsou různého typu a stupně blízkosti:

a) Se svojí rodinou jsme spojeni krevním poutem a tyto vztahy bývají nejpevnější, i když můžeme být rozdílní.

b) Cítíme silnou spřízněnost k osobě, se kterou jsme se potkali během minulých životů a nedokončili jsme svůj spojn ý úkol. Z vnějšího pohledu můžeme mít jen málo společného, ale působí tu přitažlivá síla, které nelze odporovat.

c) Je nám dobře s lidmi, se kterými nás spojují na vědomé úrovni stejné názory. Potvrzují náš hodnotový systém a poskytují nám pocit bezpečí a jistoty.

Něco společně sdíleného je nutné pro komunikaci v jakémkoli vztahu. Nemusí se přitom jednat o pozitivní společný zájem, protože dva lidi může spojovat i to, že se vzájemně nesnášejí. Takové spojení je může připoutat těsněji než pouta lásky.

d) Důvod, proč s některými lidmi špatně vycházíme, může být na nevědomé úrovni. To, co nás rozčiluje u ostatních, je často i v nás. Je důležité se dívat na svět jako na učebnu. Každý člověk pro nás má určitou zprávu, která nám má pomoci na naší duchovní cestě.
Příklad:
Rozčiluje mě agresivní jednání mého nadřízeného. Cítím se vedle něj malá a bezvýznamná. Kritizuje mě před ostatními. Chtěla bych mu říct, co si myslím, ale necítím se na to dost silná. Můj nadřízený vyjadřuje prostřednictvím agresivního chování svou vlastí nejistotu. Moje nejistota mně zabraňuje jednat. Oba máme nevyváženou základní čakru, což se projevuje nedostatkem vnitřní síly.

e) Problematický vztah míváme k někomu, kdo vyjadřuje něco, co je pro nás obtížné.
Např. dívka, která se rozpláče při sebemenších potížích a říká si tak o soucit, jde na nervy schopnému silnému typu člověka, který by ve skrytu duše také stál o pozornost ostatních, ale bojí se odhalit svou zranitelnost. Takový vztah nás má něčemu naučit.

f) Jiným případem je, když nás přitahuje osoba, která má vlastnosti nebo postoje, které obdivujeme. Ve většině případů nám to ukazuje, že stejná vlastnost je i uvnitř nás samotných - jen vědět, kam se podívat.

g) Přitahují nás jedinci opačného pohlaví, kteří mají rysy představující naše vlastní „skryté pohlaví". My všichni jsme muži i ženy nehledě na vnější vzhled, a hledáme tedy svou „druhou půlku", a často to vede k navázání partnerství.
Duše je bezpohlavní a k tomuto stavu směřujeme i my: nikoli potlačením maskulinity nebo femininity, ale skrze jejich vzájemné spojení, aby se vytvořila nová, obě části zahrnující forma.

h) Často nás přitahuje někdo, kdo uspokojuje oblasti našeho života, ve kterých cítíme určitý nedostatek. To vede k tomu, že si vezmeme někoho, kdo má peníze, inteligenci nebo širokou rodinu - něco, co v našem životě chybí. Také můžeme hledat někoho, kdo je silný a můžeme se o něj opřít. Nebo si můžeme vybrat člověka s duchovními zájmy, které nám chybí.

Jak řekl Prorok (podle Chalíla Džibrána), když hovořil o manželství:
„Dejte své srdce, ale ne proto, abyste jej vzájemně vlastnili.“.

Mnoho soužití má symbiotickou povahu, vzájemně se doplňující, kdy každý přináší to, co druhému chybí. Bohužel toto příjemné uspořádání života může způsobit stagnaci růstu duše, jelikož nepřináší potřebu usilovat o své sebeuvědomění.
Po smrti partnera pak může být člověk neschopný žít bez pomoci své „druhé poloviny". Zármutek pak může u opuštěného partnera vést k předčasné smrti, doslova k tomu, že mu pukne srdce žalem. Někdy smrt druha přiměje pozůstalého partnera začít žít svůj vlastní život v souladu se svou vnitřní podstatou a objevit sílu, o které by nikdy nevěřil, že ji má.
Ideální vztah je založen na lásce, úctě a upřímnosti, kdy oba partneři jsou schopni zůstat sami sebou a tak dosáhnout jednoty.
"Neboť jen ruce života mohou držet vaše srdce. A stůjte spolu, ale ne příliš blízko sebe:Neboť sloupy chrámu nejsou vedle sebe, A dub a cypřiš nevyrostou ve stínu toho druhého. "

[hanka]

Duchovní aspekt: sebeúcta
Sebeúcta znamená udělat místo vlastní tvořivé síle a umožnit tak jednotu ducha a hmoty. Bez toho nemůžeme růst a vede to k zášti vůči těm, o kterých předpokládáme, že nám bráni ve vývoji naší vlastní vnitřní podstaty.
Rozšířeným problémem společnosti je zneužívání, ať už emoční, sexuální nebo tělesné. Vychází z nedostatku úcty k potřebám druhého člověka, ale podstatou je nedostatek úcty k sobě samému. Tento kruh je možné přetnout jen vybudováním vyšší úrovně vnitřní sebeúcty splňující potřeby duše a ne vyhovující jen osobnosti. Pro dítě je obtížné toho dosáhnout, a proto potřebuje lásku, podporu a vedení lidí, kteří se nesnaží vyhovět jen vlastním potřebám. Křehká rovnováha mezi vzájemnou závislostí a nezávislostí, což je cílem každého vztahu, záleží na poznání, úctě a lásce vyslané k duchovní podstatě obou partnerů. Jedním z nejdůležitějších prostředků, jak si udržet vzájemnou úctu je komunikace. Bez ní je vztah odsouzen k zániku.
Může to sice znamenat, že se partneři rozejdou, ale mohou z ní mít oboustranný užitek, pokud dojdou ke vzájemné shodě.

Analogie
V Arktidě žili dva dikobrazi. Byla tam zima a tak se rozhodli, že se k sobě trochu přitulí, aby se zahřáli. Když popošli trochu blíž, popíchali se vzájemně svými bodlinami. Tak se zase vzdálili a byla jim zima. Přiblížili se a bolelo je to. Trvalo dlouhou dobu, než nalezli tu správnou vzdálenost
Blízko natolik, aby se zahřáli, ale ne tak těsně, aby si působili bolest.

Emoce
Křížová čakra je spojena s prostorem a jeho ohraničením. Matčina děloha poskytuje teplo a všemožnou podporu a má zároveň schopnost se zvětšovat, aby se přizpůsobila růstu dítěte. Tato flexibilita v rámci určitého omezení je podstatná pro každý partnerský vztah. Příliš málo prostoru znemožňuje vývoj; partner, který si tak počíná, bývá neodbytný, majetnický a závislý. Skrytým problémem je v takovém případě nejistota a nízké sebehodnocení. Vlastní hodnotu člověk často přímo odvozuje z partnerského vztahu.
Lze to pozorovat v manželství, ve vztahu rodičů k dětem i mezi přáteli. Závislost dusí růst obou partnerů a může partnerství rozbít. To pak vede často k pocitu ublíženosti a opuštěnosti a ke strachu navázat další vztah. V takové situaci se projeví opačný pól, tedy nechuť se nějak v partnerství zavazovat, silná touha po nezávislosti a rozhodnutí se už nikdy nenechat zranit. Stejně jako dikobrazi, kteří hledali dlouhou dobu tu správnou vzdálenost, můžeme i my strávit mnoho životů tím, že se učíme, jak plně pečovat o svou vlastní podstatu a přitom respektovat a uznávat potřeby druhých.
Křížová a krční čakra jsou vzájemně propojeny, protože mají obě vztah ke tvořivosti. Krční čakra se často úspěšně využívá ve snaze uvolnit bloky v křížové čakře. Projevuje se to např. tak, že žena neustále sekýruje svého muže, aby ji pomohl s domácími pracemi a pak se zaměří i na dospívajícího syna, jehož pokoj popisuje jako „veřejnou skládku odpadků". Veškeré to sekýrování je podle ní prováděno v dobrém úmyslu, ale ve svých důsledcích vede k potlačení vývoje. Pokud člověk věnuje něčemu takovému 90% své pozornosti, zbývá jen 10% na odezvu partnerů. Pokud sekýrující žena omezí svou aktivitu na 50%, dovolí svému muži přijít s nějakou nabídkou. Podobně když ponechá svému dospívajícímu synovi možnost vlastního rozhodování, buďto si uklidí nebo se nechá úplně zavalit hromadou oblečení, časopisů, neumytých talířků a šálků atd.! Neustálé poštěkávání není komunikace... je jednostranná a potlačuje vývoj. Buďto něco udělejte nebo situaci přijměte. Nejlepší partnerské vztahy jsou ty, kde oba dávají 100% a oba 100% dostávají... 50% a 50% je taky dobrý začátek!
Sekýrováním ostatních a trávením času snahou ostatní změnit se často připravujeme o možnost vlastního růstu, což patří do oblasti krční čakry. Napřed musíme změnit sami sebe a pak doufat, že se změní i ostatní.
Pupeční šňůra je velmi silným poutem mezi rodiči a dětmi. Pokud láska procházející pupeční šňůrou je bezpodmínečná, pak je toto spojení čisté. Ale pokud je toto pouto (láska) svázáno s podmínkami, pak může být přerušeno dřivé, než se vytvoří nové. Takové oddělení může být mnohem těžší než odstřihnutí fyzické pupeční šňůry během porodu. Negativní podmínky drží vztah pevně pohromadě. Patří sem třeba pocity viny, strach z osamělosti, strach, že nebudu milován a strach z odmítnuti. jenže pouta tohoto typu nakonec partnerství udusí, protože oddělí oba účastníky od životní energie, kterou potřebují-
Opravdová láska dává druhému svobodu. Každý je sám za sebe a dává nepodmíněnou lásku a podporu.

Změna rolí
V minulých padesáti letech se dramaticky proměnily role žen a mužů. Obě světové války prověřily, že ženy jsou schopny pracovat stejně dobře jako muži. Dnes ženy pracují z finančních důvodů i z potřeby naplnit své představy.
Podobně je dnes stále více mužů, kteří na sebe berou odpovědnost za výchovu dětí a zůstávají s nimi doma. Tento trend dokládá rovnost obou pohlaví a potřebu uvědomit si a přijmout ženskou stránku přítomnou v každém muži a mužské vlastnosti v každé ženě.
Se zvyšováním počtu neúplných rodin jsme svědky toho, že role živitele a pečovatele se spojuje v jedné osobě. To může být důležitým krokem směrem k androgynnímu, oboupohlavnímu stavu, pokud energie vedoucí k tomuto stavu, přichází z úrovně duše.
V lidském vědomí dochází k obrovské proměně tím, že se ženy učí být energické a logické a muži používají svou intuici a city. To přirozeně vyústí ve splynutí obou oblastí. Po letech kladení si podmínek není vůbec snadné opustit starý způsob jednání a nevyhnutelně dochází k odporu vůči takové změně, ať už ze strany společnosti nebo jednotlivců.

[hanka]

Řeč těla

Zde je rozhodující oblast nad křížovou čakrou. Představuje schopnost tvořit a mít prostor pro tvoření. Někdy je tu nechuť k tvoření vedoucí k touze po vlastnění, což vede k nadýmání nebo zvýšenému ukládání tuku v oblasti nad podbřiškem. U žen to bývá strach posunout svou tvořivost od tvoření dětí k tvoření něčeho vycházejícího z jejich vlastního já. Mnoho žen jsou prostě jen něčí dcery, něčí matky a něčí manželky. Být jen sama sebou může být ohrožující a proto se drží toho, co je vyzkoušené.
U mužů se touha něco vlastnit projevuje v oblasti rodiny nebo majetku. A tento odpor se často projeví ve fyzickém těle jako nemoc.
V dnešní době tato změna zašla někdy tak daleko, že mnoho výkonných pracujících žen ztrácí kontakt se svou ženskou stránkou a pro mnoho citlivých mužů je velmi obtížné se zapojit do mužsky orientované společnosti. Jako u každého výkyvu, nakonec se i v otázce rolí dosáhne rovnováhy. Přechodné období bude daleko snadnější, když se naučíme přijímat všechny své stránky se stejnou důležitostí.
Nerovnováha v křížové čakře je často spojena s tendenci „být silný", což vede k pocitům nepatričnosti, t. j. „nejsem dost chlap" nebo „nejsem dobrá manželka nebo matka".
Tyto pocity jsou většinou založeny na obecně sdílených představách, jak má dokonalý muž nebo žena vypadat. Naštěstí se časy rychle mění, i když „mužští šovinisté" a „hospodyňky" jsou stále skrytí uvnitř nás a potřebují být uznáni a oceněni, než konečně zmizí.
Položení rukou na oblast podbřišku může být buď dodržováním společenské etikety nebo výrazem strachu z citového zranění nebo odmítnutí. Tyto věci je třeba mít na paměti, když jednáme s někým, jehož řeč těla má vztah k oblasti křížové čakry. Takový člověk potřebuje bezpečný prostor spojený s nepodmíněnou láskou, aby se mohl plně projevit.

Příklady nemocí souvisejících s křížovou čakrou:

1) Dráždivý tračník
Jde o velmi rozšířený stav. Postihuje obě pohlaví, ale je častější u žen. Střeva sama o sobě jsou v dobrém stavu, ale problém je ve špatné koordinaci nervového systému v této oblasti. Po určitém podnětu se střeva dostávají do křeče, což se projevuje bolestí podbřišku, nadýmáním a zácpou, a pak uvolněním stolice a plynatostí. To vede k narušení vnitřního prostředí střev a může to způsobit zvýšený výskyt určitých mikrobů jako je např. „kandida" nebo přecitlivělost na určité potraviny. Tyto následné potíže vyžadují léčení, ale je třeba vzít do úvahy i možnou psychologickou a duchovní příčinu potíží.
Problém je v tom, že si člověk přeje nezávislost (uvolněni), ale přitom zůstává emočně závislý (sevření). Často to pozorujeme tehdy, když je vztah mezi dítětem a rodičem nevyjasněný, např. při návštěvě nevlastní matky nebo když dítě odchází z domu. Lidé trpící těmito potížemi bývají často starostliví a svědomití, se sklonem nechávat si své pocity za všech okolností pro sebe. Starají se spíše o potřeby jiných, než aby sami požádali o to, co potřebují. Jejich vnitřní nelibost ale často způsobí, že se v nich doslova „všechno sevře" a dochází ke křečím.
Nakonec se lidé tohoto typu musí rozhodnout, že nebudou přizpůsobovat své chování pocitům ostatních lidi ale že budou jednat z pozice své vlastní sebeúcty. Prostřednictvím krční čakry se naučí vyjádřit své potřeby a pocity a uvědomí si, že nenesou odpovědnost za reakce svého okolí.

2) Problémy ženského rozmnožovacího ústrojí

Menstruační cyklus
Pod toto označení se zařazují různé potíže a je třeba posuzovat každou odděleně. Hlavní charakteristikou je však souvislost s tvořivou energií života, jak bude dále řečeno. Menstruační cyklus probíhá podle vzoru tvořivého procesu, přičemž první část cyklu symbolizuje energii proudící do ducha (vajíčko) a druhá část, poté, co dojde k ovulaci,
symbolizuje přijetí vajíčka hmotou (děloha). Když nedojde k oplodnění, vajíčko a děložní sliznice se vyloučí (menstruace) a tato „smrt" umožňuje, aby došlo k novému zrození, když dozraje další vajíčko. Každý cyklus ochraňuje a obohacuje životní sílu zvýšením energie v křížové čakře.

A) Premenstruální syndrom
se projevuje podrážděností, těžkopádností, chutí na určitá jídla, přáním být sama, plačtivostí, napětím prsou, nadýmáním a souvisí s nerovnováhou v druhé části cyklu. I když je to totiž čas vyhrazený na přípravu hnízda, v dnešním moderním světě je pro takové ženské záležitosti jen málo času, což vede k narušení identity a frustraci. Je to však opravdu určité odlišné období, kdy by se mělo místo pojídání sladkostí, aby se potlačily ženské potřeby, věnovat více času péči a komunikaci s vlastní senzitivitou.

B) Potíže s menstruačním krvácením
Když je menstruace příliš slabá nebo silná, ukazuje to na nevyváženost ženské složky. Může to být způsobeno prožitými traumaty, zvláště pokud zasahovaly oblast sebeúcty.

a) Menoragie (silné menstruační krvácení)
symbolizuje slzy zklamání, když je ženské části upřen její tvořivý projev. Je důležité navázat kontakt se svou vnitřní ženskou podstatou a pečovat o ni a uvědomit si její krásu.

b) Amenorea (vynechání menstruace)
může nastat z mnoha důvodů, ať už morfologických nebo hormonálních. U některých žen dochází k vynechání menstruace v období stresu, kdy jsou nadstavbové tělesné funkce vyřazeny sympatickým nervovým systémem.
V jiných případech k tomu dochází spolu s jinými projevy, které symbolizují vysokou hladinu mužských hormonů v krvi, t. j. zvýšené ochlupení, přibývání na váze a změny hlasu. Tyto ženy ztrácejí své spojení s ženskou stránkou, protože je to ve světě, v kterém žijí, negativně hodnoceno. Je třeba je povzbudit a pomoci jim se naučit, jak vyjádřit své ženství a vážit si jej.
Amenorea je také příznakem mentální anorexie, což je problém zasahující do oblasti více čaker a budeme o něm hovořit v kapitole o krční čakře.

[hanka]

C) Děložní fybroid (nádor)
V děloze dochází k nárůstu děložní svaloviny a vytvoří se kruhový útvar. Fibroidy mohou dosáhnout značné velikosti, než jsou objeveny a většina žen ve fertilním věku má obvykle jeden nebo více fíbroidů. Výskyt děložní svaloviny je způsoben napětím, které není uvolněno. Děloha je místem péče a růstu a popisované potíže jsou běžné u žen, které pečují o růst ostatních s výjimkou své vlastní potřeby rozvoje.
Otázkou, který většinou vyvolá citovou reakci je - „A kdo pečuje o vás?"
Reakcí je vyslovená lítost a touha udělat si v životě čas i na vlastní potřeby a zvláště na potřeby své vnitřní podstaty
Pokud se nám nedostává péče v našem vnějším světě, je třeba, abychom se obrátili dovnitř a naučili se sami o sebe pečovat.
Výskyt fíbroidů dává příležitost se oprostit od závazků které nejsou nutné a pohlížet na dělohu symbolicky jako na prostor obklopený tím, co dává teplo a péči. V čínské medicíně se lítost dává do souvislosti s energetickými meridiány jater, která by se měla také léčit.

D) Cysty na vaječníkách
Jakákoli cysta představuje zranění nebo bolest, která nebyla zpracována. Tekutina v cystě symbolizuje slzy. Cysty na vaječníkách mají různou velikost a mohou být benigni i maligní. Většinou rostou nenápadně a jsou doprovázeny neurčitými příznaky, které se mohou objevovat u mnoha jiných nemocí.
Pokud se cysta vytvoří v oblasti tvořivé životní síly, napovídá to, že došlo k něčemu, co brání jejímu projevu. Je běžné, že mnoho žen, u kterých vznikne cysta, bylo někdy zneužíváno, ať už citově nebo tělesně. Mají pocit, že jejich přání nejsou respektována a cítí se bezmocné. Proto je velmi důležité jim opět vrátit jejich sílu a sebeúctu a zpracovat stará zranění a bolesti.

Endometrióza
U této poruchy se endometrium (děložní sliznice) objevuje mimo dělohu, nejčastěji v pánvi, především v oblasti mezi vaječníky a vejcovody. To znamená, že během každé menstruace dochází v této oblasti také ke krvácení a způsobuje to bolesti a srůsty. Není známo, proč k tomu dochází, ale z psychologického pohledu je zjevné, že mnoho takto postižených žen mělo nedostatečnou sexuální výchovu, především negativně zaměřenou a líčí menstruaci jako „těžký ženský úděl".
Naštěstí je dnes pozitivnější přístup k informacím ohledně menstruačního cyklu. Ale dokud nebudou ženy samy sebe plně uznávat, bude tento problém stále přetrvávat. Těhotenství často způsobí, že nemoc na mnoho let ustoupí, což potvrzuje předpoklad, že když ženy používají své tělo k účelům, pro které je určeno, odstraní se tak negativní představy.

3) Problémy mužského rozmnožovacího ústrojí

A) Nemoci varlat
Nejrozšířenější potíží jsou tumory varlat. Stejně jako u vaječníků, i varlata obsahují životní sílu, v níž má začátek veškerý život. Jestliže je z jakéhokoli důvodu blokována, pak její vzedmutí může vést ke změnám na buněčné úrovni. Jsou muži, kteří se za své sexuální aktivity stydí a za několik měsíců se u nich objeví rakovina varlat.
Jak už bylo řečeno, musí být rovnováha mezi úctou a láskou k druhým a úctou a láskou k sobě.

B) Nemoci prostaty
V prostatě se vytváří kapalina a potřebné živiny pro transport spermií. Lze říct, že to odpovídá vyživujícímu prostředí dělohy.
Zbytnění prostaty, ať už benigní nebo maligní, souvisí s pocitem zanedbávání v útlém dětství, což si může člověk později vynahrazovat sexuálním stykem. Protože však chybí základní pocit bezpečí, zanechává to v nás pocit prázdnoty a chladu. Schopnost dovolit si prožit vášeň vyžaduje, abychom se vzdali některých svých vnitřních bariér.
60% šedesátiletých mužů má kvůli zvětšení prostaty problémy s močením a současná medicína ještě stále příčinu těchto potíží neobjevila.

[hanka]

Cvičení na harmonizaci křížové čakry

1) Rozhodněte se respektovat sami sebe. To znamená vytýčit si určité hranice, ale dát si prostor pro svobodné vyjádření.

2) Uvědomte si, že součástí této úcty je schopnost volit si svou roli v každém partnerském vztahu.

3) Naučte se komunikovat, což znamená jak mluvit, tak naslouchat (zapojit krční čakru). Směřujte k nalezení kompromisu nebo společného východiska, z kterého může mít partnerský vztah užitek.

4) Když prožíváte partnerské problémy, tiše se posaďte a představte si stanovisko svého partnera. Pak namalujte mezi vámi trojúhelník s třetím vrcholem stejně vzdáleným od vás i partnera. Dovolte energii vašich vyšších já vstoupit do tohoto bodu. Vyšší já stojí nad osobností a může komunikovat věcněji.
Požádejte vyšší já svého partnera, co od vás potřebuje. Řekněte mu, co vy potřebujete. Zkuste najít vzájemně vyhovující řešení vašeho problému. Pokud takové řešení nelze nalézt, přijměte to a prostřednictvím vašeho vyššího já požádejte duchovní energie, které pečují o vašeho partnera, aby se k němu přiblížily a pomohly mu, protože vy nemůžete ve vztahu zůstat. Zabalte je do „růžového láskyplného obalu" a nechte jej odejít.
Toto cvičení využívá některé prvky používané při oddělení pout mezi lidmi, která jsou svazující, a je doporučován každému, kdo má nějaký problém v oblasti křížové čakry.
(„Cutting the Ties that Bind" od Phyllis Krystal).

5) Abyste aktivovali v této oblasti více energie, používejte oranžovou barvu. Modrou barvu symbolizující krční čakru lze také využít k tomu, abyste snadněji vyjadřovali pocity náležející do oblasti křížové čakry.

6) Použijte svou vizualizaci a představte si lidi nebo zvířata, kteří představují Vaši mužskou a ženskou stránku. Pozorujte jejich vlastnosti a to, co vám říkají. Najděte společný motiv, který by mohl být symbolizován třetí osobou nebo zvířetem. Uvědomte si jejich klady.

7) Přijímejte a oceňujte svou mužskou i ženskou stránku. Dovolte vnitřnímu dítěti ve vás, aby si hrálo. Starejte se a uctívejte ženu ve vás vonnými oleji, koupelí, vůněmi, oblečením atd.; dovolte síle muže ve vás se projevit.

8 ) Chápejte křížovou čakru jako dělohu pro tvořivost duše.

[hanka]

3 – ČAKRA SOLAR PLEXU

umístění: nadbřišek, pod žebry
duchovní aspekt: sebeocenění, vědomí vlastní hodnoty
základní potřeba: ocenění vlastních potřeb
emoce: hněv, lítost, zbytečnost, vina
žlázy s vnitřní sekrecí: slinivka
tělesné orgány: játra, slezina, žaludek, tenké střevo
barva: žlutá


Stavba slinivky
Slinivka se nachází pod žaludkem v ohybu dvanácterníku. Játra a žlučník leží vedle její horní části v pravém hypochondriu; slezina je u její dolní části v levém hypochondriu.

Funkce slinivky
Slinivka je jak žlázou s vnitřní sekrecí, která produkuje inzulín, glukagon a somatostatin, tak žlázou s vnější sekrecí, která vylučuje trávicí enzymy. Inzulín je nezbytný pro vstřebání glukózy do buněk, kde se využívá jako zdroj energie pro většinu procesů, které tam probíhají. Inzulín také umožňuje uložení glukózy do jater a valů v podobě glykogenu. V období zátěže se glukóza uvolní do krevního oběhu působením adrenalinu a kortizolu. Tyto hormony mají tedy opačnou funkci než inzulín.

Síla přitažlivosti
Srdeční čakra a solar plexus jsou centra přání reagující na energie, které přicházejí z astrálního nebo emočního téla. Dokud je hlavním cílem našeho života naplnění potřeb osobnosti, prochází srdeční čakrou jen minimální energie
a větší část míří dolů do solar plexu. Když však dojde k rozvoji vědomí duše, vzrůstá energie procházející srdeční čakrou a snižuje se v nižších čakrách. Solar plexus funguje jako slunce; přitahuje k sobě vše, co je třeba k dokončení procesu tvoření, který začal v oblasti základní a křížové čakry. Když se „vše potřebné" shromáždí, dojde k transformaci a nasměrování energie tak, aby bylo dosaženo cílů osobnosti. Na úrovni tělesného procesu se to nazývá asimilací. Slunce vysílá elektromagnetické záření, které dává světlo a teplo; světlo je přitažlivá síla, zatímco teplo funguje jako transformátor. Glukóza jako zdroj energie je podstatná pro vytvoření transformační kapacity ve fyzickém těle. To nám umožňuje přežít, obnovovat se a tedy i růst.

Sídlo emocí
Přání osobnosti se uspokojují přeměnou energie myšlenky do emocí a jejich projevem. Emoce slouží jako magnet, který k sobě přitahuje vše, co si přejeme: cítíme se šťastní - přitahujeme štěstí.
Bohužel jsou přání osobnosti často spojená s očekáváním a podmínkami a i když jsou některé splněné, musíme se přizpůsobit i okolnostem, které nejsou tak ideální, např.: „Jsem šťastný, jenom když neprší" může vést k dlouhým obdobím rozlady, zvláště když si představíme typické anglické počasí! Vyjádřeni našeho přání bez podmínek nám dovolí se těšit ze života v jeho plnosti a žít zcela v přitomnosti, tedy "Jsem šťastný"!
Lze tedy říct, že solar plexus je sídlem emocí. Je to oblast, v niž se nachází ego (s malým „e") a souvisí se silou osobnosti neboli vědomím vlastní ceny.
Mnoho duchovních společenství věnuje velké úsilí snaze porazit ego a zcela se ho zbavit. Ale síla, která proti němu bojuje, není nic jiného, než ego samo v podobě osobnosti a brzy je jasné, že takový boj je zcela zbytečný. Ego prostě potřebujeme. Je to nástroj pro přání duše. Naše ego nám dovoluje kráčet po naší cestě pevně a s důvěrou. Bez něj bychom byli tak zbytečně skromní, že bychom promarnili drahocennou inkarnaci.
Solar plexus je zdrojem podmíněné lásky, zatímco v srdci sídlí nepodmíněná láska. Osobnost si klade podmínky, aby si udržela svůj vliv. Pokud přistupujeme k osobnosti jako k potřebné a užitečné, snadněji se podřídí vedení duše, než když ji chceme zničit. Pak přestává svazovat lásku podmínkami a začne důvěřovat ve vyšší sílu.

[luci]

Téma je velmi přínosné
Těším se na pokračování

[hanka]

Duchovní aspekt: vlastní hodnota

Vědomí vlastní hodnoty je schopnost ocenit sebe sama jen za to, že jsme takoví, jací jsme. Další stádium vztahující se k srdeční čakře, je naučit se sama sebe milovat. Oba tyto aspekty spolu úzce souvisí, avšak cesta k lásce musí projít nejdříve oceněním vlastní hodnoty. V našem bipolárním světě vychází vnitřní sebeocenění z hodnocení našeho vnějšího okolí které brzy ztrácí svou důležitost. To neznamená, že se nemůžeme radovat z ocenění nebo pozornosti, ale nejsme na nich závislí v otázce našeho vnitřního hodnocení. Nejdříve tedy potřebujeme prožít vnější ohodnocení, což je hlavním obsahem každého sebekratšího rozhovoru:
Jak se máte? Co děláte? Kde pracujete? Jste ženatý? Máte děti?" atd.
Identita je založena na vnějších znacích, vnějším hodnocení. Osobnost potřebuje posílit vědomí vlastní ceny, a proto k sobě přitahuje to, co uspokojuje její potřeby. To znamená, že hledáme ocenění, pozornost, obdiv a jsme se svým výkonem spokojeni jen tehdy, pokud se nám dostane z vnějšího světa kladné odezvy.
Cílem osobnosti je získat důvěru v sebe sama bez závislosti na kladné odezvě okolí. To není sobectví ani sebestřednost, ale plné přijetí nás samých s prožitkem vnitřního ocenění. Odmítat to, co jsme, znamená odmítat našeho stvořitele. Jakmile dosáhneme tohoto cíle, je naším dalším úkolem si uvědomit přání duše a přesunout přitahující sílu z potřeb osobnosti na potřeby duše. Při této přeměně dochází k přesunu energie ze solar plexu do srdeční čakry.
Na své cestě se setkáváme na astrální úrovni vztahující se k sebehodnocení s oběma póly. Jedním pólem je člověk, který se snaží každému vyhovět. Jeho identita je zcela závislá na tom, do jaké míry ostatní potěší a jak ho ostatní potřebují. Na druhém pólu je „sobec", který se jeví jako velmi sebejistý a soběstačný. Ve skutečnosti ale není žádné oddělení, jen dva body v jednom ohnisku. Oba typy mají nízké sebehodnocení, ale jeden z nich to lépe skrývá.
Když pracujeme na úrovni solar plexu, můžeme přecházet z jednoho extrému do druhého nebo být trvale v jednom a bát se ukázat svou druhou skrytou stránku. Přinejmenším si můžeme uvědomit, že naši skrytou stránku znají všichni kromě nás, a že navzdory tomu nás mají rádi. Člověk, který se snaží všem vyhovět, se děsí představy, že by se zachoval sobecky, ale jak už bylo řečeno, jeho neustálá potřeba pozornosti, ujišťování a lásky vede ke stavu, kdy se stává příliš zaměřený sám na sebe a může být lehce manipulovatelný.

Manipulace má vztah ke všem třem dominantním čakrám (základní, solar plexu a krční), kde je hlavním tématem kontrola. Většinou je manipulace nenápadná, prováděná zdvořile a většinou k ní dochází na emoční úrovni.
„Nikdo se na mě nepřijde podívat" - poté, co rodina chodí na návštěvy dvakrát denně.
„Já vím, že to se mnou není zajímavé, že máš daleko zábavnější známé".
„Neboj se, trvá mi to sice čtyři hodiny, než si udělám něco k jídlu, ale chápu, že práce je přednější".
„Byla jsem strachy úplně nemocná: celý den jsi mi nezavolal!" A když se syn zeptá, proč mu tedy nezavolala sama, typická odpověď je: „Nechtěla jsem tě obtěžovat".
Všechny tyto výroky se stínem emočního vydírání dělají z mluvčího mučedníka, což je velmi obvyklé pro oblast solar plexu a zaručuje to vyvolání pocitu viny u příjemce, pokud má sám v oblasti solar plexu něco nedořešeného.
Mučedník říká: „Abych měl ve společnosti nějakou cenu, musím trpět". „Nesmím si stěžovat", což často odráží hluboce zakořeněné rodinné náboženské představy typu: „Jsme zde, abychom trpěli, ne abychom se bavili". „Kříž" je málokdy odložen a následuje naprosté zděšení, pokud někdo nabídne, že mučedníkovi ulehčí jeho břímě a naloží si ho na chvíli sám.

Prvotním přáním tohoto typu lidí je pečovat o druhé. Je to obdivuhodná snaha a mnoho z nás se o to snaží. Ale když je naše identita a sebehodnocení závislé jen na tom, jestli nás ostatní potřebují, pak je péče zatížena různými podmínkami a může to negativně ovlivnit i její kvalitu. Dávat a přijímat nepodmíněnou lásku není snadné. I když dáváme ze srdce, není jednoduché oprostit dar, který nabízíme, od jakéhokoli očekávání.
Terapeut se klienta, který přichází na další návštěvu, obvykle ptá, jak se mu daří. Pokud má nízké sebehodnocení, pak odpověď, že to není lepší, příliš sebedůvěru nezvedne. Okamžitá myšlenka bývá: „Je to jeho vina. Měl dělat, co jsem mu řekl". A následují další: „Věděl jsem, že se nezmění. Řeknu mu, aby sem už nechodil". Nebo: „Tak dobrá. Zavřu svou praxi a budu si v klidu meditovat!"
Je to totéž jako v rodině, když chceme, aby nám někdo pochválil naši práci nebo nás ujistil, jak nás miluje. Odpověď málokdy zvýší důvěru a většinou je to ještě horší, protože se člověk stydí, že se vůbec zeptal.
„Sluší mi to?" směrem k unavenému a přepracovanému muži. „No jo, vždycky ti to sluší. Bude už ta večeře?" Tak upozorňujeme na dluhy, které je třeba splatit. Je to jako bychom ve chvíli dávání nahodili rybářský prut a chytli příjemce za háček, který ho má upozornit, že i když na jedné straně jde o dárek, na druhé straně je ale třeba něco zaplatit.
„Po tom všem, co jsem pro tebe udělala, se mnou budeš takhle jednat?"
„Nikdy mi nepoděkovali za dárek, který jsem jim poslala ... někteří lidé opravdu nemají žádné vychování."
„Já jsem jim vždycky pomohla - a kde jsou teď, když je potřebuji?"
Je velmi obtížné vysvětlit takovému pečovatelsky zaměřenému člověku, že nemá žádné právo něco očekávat. Pokud něco očekáváme, znamená to, že je naše dávání spojeno s určitými podmínkami. Takový háček má za následek zášť a vztek z marného očekávání. Bohužel člověk, který chce být stále milován, se bojí dát najevo své negativní pocity z obavy, že by to vedlo ke scénám nebo to rozbilo rodinu. Skutečnost, že spolu členové rodiny nemluví nebo se častují jízlivými či posměšnými poznámkami, problém nijak neřeší. V mysli roste vztek a negativně ovlivňuje úroveň prováděné péče.

[hanka]

Příklad Dcera chodí navštěvovat svou nepohyblivou matku spíš z povinnosti než z vlastní potřeby. Zlobí se na ní, když není připravená na vycházku a bouchá přitom kolečkovou židlí po schodech dolů. Na konci návštěvy je stará paní vyčerpaná a dcera otrávená. Z takové návštěvy nemá nikdo užitek. Byla vykonaná ze špatných důvodů, a proto také špatně dopadla. Opět je řešením komunikace. Pokud však byla nedostatečná už léta, není snadné najednou ten balvan odvalit. V této fázi se hraje hra na oběť a pronásledovatele. Obě účastnice se cítí jako oběť a žádná není ochotná přerušit kruh a „zachránit" situaci.

Jediným řešením je připustit si své pocity a rozhodnout se, co chci opravdu nabídnout. Pak se může situace začít měnit. Možná tam budou nějaké slzy nebo vztek, ale mělo by se o tom mluvit, a ne to využívat jako prostředku, jak na toho druhého zaútočit. Spíše tedy „mám vztek" než „rozčiluješ mě". Nikdo nám totiž nic nepůsobí, pokud se my sami nerozhodneme hrát roli oběti. Je to neschopností říci „ne" ze strachu z odmítnutí, a ta vede k stále se opakujícímu typu chování, kdy chceme každému vyhovět. „Nechci nechat druhé na holičkách" (i když se to nehodí a jsem unavená). Takže to udělám, ale ne vždy s pozitivním naladěním. Někteří lidé tak skončí jako rohožka u dveří s minimální sebeúctou, což je následek nízkého sebehodnocení a přehnané snahy každému vyhovět. Ve chvíli, kdy řeknou „ne", se jejich okolí zděsí: „Jak to, že nám najednou nepomůže, když nám dvacet let vždy se vším pomohla?"
Pečovatel je vystaven pocitu viny, což většinou nevydrží a vrátí se ke své roli. Pokud ale nepodlehne, najde se pro roli pečovatele za chvíli jiná osoba a na toho původního se brzy zapomene. To je také jedna z obav lidí pečovatelského typu, že by mohl někdo jiný vykonávat jejich práci stejně dobře jako oni. Potřebují být nepostradatelní, a proto přecházejí veškeré nemoci nebo nevolnosti. Takový člověk na otázku jak se má, odpoví vždy, že dobře, i když ho něco bolí nebo trápí. Jsou to svědomití pracovníci a „hodní chlapečci a holčičky".
Role pečovatele nás může dovést k problému vzájemné závislosti, kdy nás závislost na poskytování péče přivede do kontaktu s lidmi, kteří jsou závislí na prostředcích zvyšujících sebehodnocení jako je alkohol, gambling (patologické
hráčství) nebo drogy. Pečovatel vždy věří, že se jednoho dne jeho partner změní a snaží se o něj starat ještě lépe. Rozbití tohoto stereotypu vyžaduje odvahu a pochopení, že situaci nelze takto ovlivnit.

V současnosti existuje mnoho svépomocných skupin pro závislé, protože se jedná o velmi rozšířený problém. Pečování o druhé je kladně hodnocené a proto dosud na seznamu závislostí chybí. Všichni jsme do určitého stupně na něčem závislí - na alkoholu, hraní, drogách, práci, pečování atd.; to, zda člověk potřebuje pomoc, se vyjadřuje stupněm závislosti. Není však bohužel snadné být objektivní v případě vlastní závislosti.
Pokud jsme dychtiví ostatním pomáhat, máme solar plexus široce otevřený a nasává jako houba veškerou energii, která je v naší blízkosti. Lidé tohoto typu jsou často na sklonku dne vyčerpaní, protože jednak nasbírali různou pozitivní i negativní energii a jednak se na nich přiživují „energetičtí upíři". U pečovatelských profesí je běžné, že se klient cítí po sezení výborně a terapeut je vyčerpaný. Jedním z důvodů, proč se schovat za psací stůl nebo do bílého pláště, je snaha ochránit se před únikem energie ze solar plexu.
Čím je člověk pod větším tlakem, tím víc se snaží pomáhat a k tím většímu vyčerpání to nakonec vede. Nakonec dojde k syndromu vyhoření, prázdnotě, což se týká krční i základní čakry. V takovém případě je třeba naopak poskytnout péči vyčerpanému pečovateli, a to může, spolu s uzdravujícím působením času, napravit způsobené škody.
Pečovatel bývá velmi citlivý na poznámky okolí a může se stát i paranoidní v tom smyslu, že jeho myšlenky přináležejí ostatním. Přání vyhovět může vést k chování typu chameleona, kdy se citlivosti solar plexu využívá pro zjištění, co si druhý člověk přeje. Je to nebezpečná lira, protože může vest k naprosté ztrátě sebe sama. Mnoho lidí podvědomě hraje tuto hru a ocitají se tak zcela mimo kontakt se svou vlastní vnitřní pravdou. Citlivost vzhledem k druhým lidem vede k neschopnosti se vystavit prostředí, které není energeticky vyrovnané. Dochází k tomu např. u lidí s rozvinutými parapsychologickými schopnostmi, kteří používají solar plexus jako anténu pro přijímání jemných energií. Velmi špatně snášejí, když jsou v nestabilním prostředí nebo když sedí vedle někoho, kdo je energeticky nevyrovnaný. Tito lidé se musí naučit, jak se ochránit nebo jak si toto centrum uzavřít a raději se spolehnout na svou intuici pomocí srdeční a korunní čakry, než na své „břišní" pocity ze solar plexu.
Na druhé straně spektra jsou lidé, kteří se jeví jako sobci, vždy zabezpečující především vlastní potřeby. Je to získaná vlastnost, vybudovaná během mnoha let pocitů nepatřičnosti a nízké sebedůvěry. V mnoha případech napomáhá ke zvednutí sebedůvěry alkohol a stává se součástí každodenního programu.
Je velmi obtížné zbourat hradby, které jsme si postavili abychom ochránili zranitelné vnitřní jádro. Lze toho dosáhnout jen zvýšením vnitřní důvěry, takže se pak cítíme natolik bezpečně, že odstraníme zdi vlastníma rukama. Ten, kdo skutečně věří ve svou vlastní cenu, to nemusí každému vykládat. Tito lidé vystupují otevřeně a objektivně. Potřeba se vychloubat nebo si dělat reklamu odhaluje nemocnou sebedůvěru toužící po opětovném ujišťováni a podpoře.

Nízké sebehodnocení znamená, že je obtížné požádat o pomoc nebo o splnění svého přání. Taková žádost odhaluje nějakou nedostatečnost nebo slabost, a proto je třeba si takové věci nechat pro sebe. Lidé tohoto typu si nikdy nestěžují: raději snášejí jakýkoli typ zneužívání, než aby „zranili ostatní".Někdy mají na sobě obrovské břemeno, které odhodlaně snášejí, místo aby se postavili proti těm, kteří je utlačují. Vyhýbají se konfliktu za jakoukoli cenu a snaží se udržet klid a mír. Nakonec dojde k vnitřnímu duševnímu boji mezi snahou pečovat a pocitem, že ho ostatní využívají:
„Hrozně mě zlobí, ale nechci mu nic říct, protože je tak náladový".
„Vadí mi, jakým způsobem mě využívá, ale nechci ji rozčílit".
Pokud se pečovatel neodhodlá promluvit a riskovat konflikt, situace se nezmění. Ve většině případů není reakce nebo konflikt o nic horší než původní patová situace. Lidé s nízkým sebehodnocením bývají dobrými posluchači. Naslouchají, ale sami nemluví, protože mají pocit, že nemají co říct; nechtějí ostatní obtěžovat a mají strach, že je nebude nikdo poslouchat. Když však dostanou prostor se projevit, nejsou k zastavení a pokračují bez ohledu na ostatní. Nyní je na jejich posluchačích, aby zaujali pozici odrážející jejich vlastní sebedůvěru, kde si stanoví hranice, kolik času a energie jsou v této situaci ochotni určitému člověku věnovat. Není neobvyklé, že se taková situace mnohokrát zopakuje a že nový posluchač je vždy ujištěn, že je jediný, komu je možné věřit, což může samozřejmě bolavé, nedostatečné ego také pozvednout.

[milnem]

Je lepší být blbcem, ale živým, zdravým a šťastným,než chytrákem.......Nádherné myšlenky od nádherného člověka.
Norbekov je skvělý člověk a velikán.Mám ho v knihovně na záchodě mezi biblí,pomologií a milotickým hospodářem....

Přišla mně pozvánka,třeba se bude někomu hodit:

Vzhledem k vašemu zajmu o knihy vydané naším nakladatelstvím v sérii Knihovna Dr. Norbekova dovolujeme si vás pozvat na jednodenní seminář a / anebo na devítidenní kurz Šance – zdravý život bez léků a lékařů, který je sestaveny v duchu těchto knih.

Cílem kurzu je nastartovat mechanizmus seberegulace organizmu a naučit se předcházet vzniku zdravotních problémů anebo řešit je samostatně, bez léků a lékařů. Kurz Šance je ucelený systém, který se skládá z komplexu cvičení na zlepšení celkového stavu organizmu a psychiky, očních cvičení, ozdravujících meditací a afirmací, tematických besed a odborných doporučení a rad. Přistup ke každému účastníku je velice individuální.

Kurz Šance se bude konat v Praze 21. – 29. dubna 2012.

Prvním dnem devítidenního kurzu a jeho nedílnou součástí je samostatný celodenní seminář, který se koná 21.4. (sobota) od 10:00 do 18:00.

Můžete se přihlásit a zúčastnit pouze jednodenního semináře 21. dubna.

Vedoucí kurzu - PhDr. Lýdia Tolčinskaja, absolventka moskevské statní pedagogické univerzity, žáčka M. Norbekova s mnoholetou praxí, autorka knihy Šance - zdravý život bez léků.


Podrobné informace o rozvrhu kurzu, podmínkách účasti a platbách naleznete v pozvánce na kurz v příloze k tomuto mailu, a také na stránce http://www.lott.cz/sance_kurzy.html