Mentální Ozdrava

Léčebné postupy.
Odpovědět
ceskymo
Starší člen
Příspěvky: 187
Registrován: úte 30 dub 2013 23:34
Bydliště: momentalne kdekoli
Dal: 283 poděkování
Dostal: 155 poděkování

Re: Mentální Ozdrava

Příspěvek od ceskymo »

No, nevim, Slavku... to da 78,5 drepu za minutu... nee, ze by to nebylo mozny, kdyby byl milej Paddy vyrobenej z gumy, ale nak o tomdle vykonu dooost pochybuju... to spis fandim tobe s tim postupnym pribejvanim!
:good: :pivko:


Kdo se chce zblaznit, musi mit nejdriv rozum
Každý den ráno sněz žábu a nic horšího už te nepotká
Uživatelský avatar
Slavek Krepelka
Zasloužilý člen
Příspěvky: 6292
Registrován: ned 07 bře 2010 3:35
Bydliště: Ottawa, Canada, dočas. Praha
Dal: 2432 poděkování
Dostal: 3249 poděkování

Re: Mentální Ozdrava

Příspěvek od Slavek Krepelka »

ceskymo píše:No, nevim, Slavku... to da 78,5 drepu za minutu..
No, to je něco málo přes jeden dřep za vteřinu. Zkus si ho, jak dlouho Ti bude trvat. S Quinnesovou knihou rekordů si může být člověk celkem dost jistý, specielně u přítomných rekordů, tedy v historicky známé době, že sedí. Hlídaj si to. Až někdy uvidíš skutečný borce na kole, řekněme triathlon, nebo Tour de France, pochopíš, že to možný je. :D Jinak dík za podporu.

Na jinou notu, něco na jasnozřivost a tudíž Komissarova.

Učit se to sám je šichta, ale jde to. Do převčerejška jsem se po původních celkem úspěších nemohl přehrábnout přes pouze nesmírně černě mlhavé "hádání" přes masku. Převčírem na mně asi po dvou hodinách čučení přes masku na žlutý papír přišlo klimbání a najednou mi na zlomek vteřiny naskočil obrázek papíru, rukou a snad i okolí. Bylo to moc krátké, nestačil jsem zaregistrovat okolí, ale černé nebylo. Papír a ruce téměř v perfektních barvách i velikosti a vzdálenosti a přímo přede mnou. Čumím pouze přímo, ne šejdrem jako chlapec v ukázkách. Mám pocit, že to mohla odstartovat alfa, ale nevím. Zmizelo to v okamžiku, kdy jsem se celý napružil a rozjelo se mi nadšením myšlení. Pokračoval jsem ještě asi 10 minut, znova blejskanec a ještě kratší a pak už jsem to zabalil.

Osobně považuji jaksi stranový náhled krz masku za zlozvyk. Ono se nám děje to, že i třeba auru vidíme zpočátku spíše periferní vizí. Z toho mi taky leze to, že se vidění krze masku projeví nejdříve opět periferně, někde mimo hlavní zamíření očí. Pokud se s tím člověk spokojí, vypěstuje si blbý zvyk. Totéž se podle mne děje se špatným odhadem perspektivy. Člověk si to musí vědomě vycvičit, aby věci i takhle viděl přesně tak, jako očima a tam, kam jimi míří. http://tn.nova.cz/zpravy/tv-archiv/na-v ... -trik.html To mi přišlo od spolužačky a dá se zde chytit, že dívenka vidí stejně jako očima a chlapec stranou a poněkud zkresleně. Takže je dobré se nenaučit pajdat, i když to možná bude stát víc úsilí.

Včera večer jsem čučel na žlutý přes masku u kompu asi hodinu a nic moc se nedělo, kromě neobyčejně vágních vjemů. Že se mi poněkud klížily oči, šel jsem dát :smoke: a do postele. Tam jsem opět čučel snad další půl hodiny na žlutý papír přes masku a neviděl jsem už vůbec nic. Usoudil jsem, že na mně mý podvědomí začíná kašlat pro mou nespokojenost s tím, co mi nabízí a že stejně vím, na jaký papír čučím. S maskou na očích jsem přiložil žlutý ke štůsku deseti archů v pěti barvách, vše po slepu pěkně promíchal a jeden papír vybral a zase čučel.

Po asi deseti minutách mi už naskočil dostatečně jasně na to, abych si dovolil ho prohlásit za červený. Jukl jsem a :good: byl. Dal jsem ho stranou a našmatal další a čučel. Asi po minutě jsem ho prohlásil za zelený a :bad: nebyl. Opět červený. Že už jsem si ošmatal tohle dřív, došlo mi, že jsem byl netrpělivý a že se mi dostalo typického zůstatkového zkreslení barvy. Podívejte se na červenou, pak zavřete oči a uvidíte, co tím míním, kdo si to teda nepamatuje ze školy.

Takže znova. Papíry po slepu do štosu, zamíchat a deset minut první, aj jsem si rukama objížděl hrany, to totiž pomůže, protože přechod mezi matnou barvou archu a černým pozadím je výrazněji vnímán než plocha papíru a ošmatávání napoví, kam se soustředit. První papír jsem po několika minutách dostatečně, i když zdaleka ne jasně, viděl jako oranžový, tož jsem ho za oranžový prohlásil a juknul. :good: Odložil, vzal další a tentokrát tomu dal dost času, snad zase 10 minut a lezl mi zeleno-modrý, ale víc na straně modré, takže jsem ho prohlásil za modrý a juknul. :good: Další papír opět po nějakých deseti minutách zeleno-modrý, ale spíš na straně zelené, tož jsem ho prohlásil za zelený :bad: Byl mrcha zase modrý. Zato sem ale začal vnímat flekatost cejchy místo černého pozadí. To už jsem toho nechal, zhasl a zalehl, protože ta doba, než se člověk rozkouká, je dlouhá. Zauvažoval jsem jak si pomoc, abych nemusel jukat, přičemž jsem :zzz:

Zelená a modrá v odstínech, které používám, je při umělém světle blbě k rozeznání aj očima. Dokonce jsem se přistihl při tomhle papírování jen se zavřenýma očima, že jsem je rozeznal po slepu a měl potom problém je rozeznat očima, dokud jsem si je nedal k sobě. Poučení z toho plyne, že to má člověk trénovat při hodně dobrém světle, jak také tvrdí Mark. Možná to půjde eventuelně i po tmě, ale nesmírně pochybuju, že ještě půjde o jakési vidění, anžto se mi podařilo konečně zjistit o co jde u barev a jaký je rozdíl mezi energií fotonu a barvami. Každé je totiž úplně jiné zvíře, i když jedno na druhé má nesmírný vliv. Ale to už je vyšší dívčí a nepatří to sem.

Nicméně, řešení jednochlapového cvičení bez jukání jsem vykoumal. Štípnu barvy děrovacíma kleštičkama. Jednu nechám jak je a další barvy štípnu každou svým počtem direk v jedné kratší hraně, kde se ho nebudu dotýkat při vybírání atd. Tím pádem si barvu budu moc po "vidění" dohmatat a tím zkontrolovat.

S laskavým pozdravem, Slávek.


Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.
Uživatelský avatar
Slavek Krepelka
Zasloužilý člen
Příspěvky: 6292
Registrován: ned 07 bře 2010 3:35
Bydliště: Ottawa, Canada, dočas. Praha
Dal: 2432 poděkování
Dostal: 3249 poděkování

Re: Mentální Ozdrava

Příspěvek od Slavek Krepelka »

Slavek Krepelka píše: ... Štípnu barvy děrovacíma kleštičkama. ..
Vzaly kdysi kdesi za své, ale spáchal jsem to 3 rannou děrovačkou. Protože mně žena vyhnala z obýváku, že prý bude gruntovat a že je to prý důležitější, vezl jsem do postele, protože v ložnici netopím a venku -15, tak aby mi nebyla ziminka. Udělal jsem 4 série (z pěti barevných párů jako obvykle a to přes masku).

1) 3 z deseti :good:
2) 2 z deseti :good:
3) 3 z devíti :good: nějak jsem minul poslední arch
4) 4 z deseti :good:

S laskavým podravem, Slávek.


Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.
Uživatelský avatar
Slavek Krepelka
Zasloužilý člen
Příspěvky: 6292
Registrován: ned 07 bře 2010 3:35
Bydliště: Ottawa, Canada, dočas. Praha
Dal: 2432 poděkování
Dostal: 3249 poděkování

Komissarov pozdrav z Ruska

Příspěvek od Slavek Krepelka »



Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.
Uživatelský avatar
Slavek Krepelka
Zasloužilý člen
Příspěvky: 6292
Registrován: ned 07 bře 2010 3:35
Bydliště: Ottawa, Canada, dočas. Praha
Dal: 2432 poděkování
Dostal: 3249 poděkování

Re: Komissarov

Příspěvek od Slavek Krepelka »

Žádný jasný vidiny, jenom jak to se mnou postupuje. Dnes do začátku cvičení první papír fajn, pak už na draka. Zato ale celkem vnímám ruku. Vypadá to jako hra stínů rentgenového snímku bez kostí, ale jsem schopen vidět jak rukou točím, nebo přejíždím přes pole vidění, nebo vrtím palcem po papíru či přejíždím rukou po hraně papíru, jak jsem se již zmínil.

Papír jako takový vidím už celkem vždy celkem dobře rozeznatelně. Poněkud svítí z černě pozadí, ale barvy jsou většinou bídně určitelné a podvědomí mi je furt jaksi střídá, ne nezbytně přes celý papír jednotně, spíš v nejasně barevných vlnách, které papír přejíždí, ale jak kdy. Taky jsem jaksi dnes s konečnou platností vypozoroval, že pokud dám pozorovaný barevný papír stranou, často mi zůstává jeho barva a často i obrys před očima. Pokud ano, je barva zatím sto procentně nepravdivá.

Každopádně mi ale na druhé straně už stačí čučet jen pár vteřin a "rentgenové" stíny vidím, stejně jako papír. Tohle se teď dost rapidně zlepšilo. Nicméně se stále potřebuju orientovat pomocí hmatu, kde papír je, jinak mi občas ujíždí v poli vize stranou a sem tam se mění jeho proporce a tím i vzdálenost. Fakt mi to připomíná malé dítě, které se učí chodit, učí se odhadnout vzdálenosti, držet rovnováhu, koordinovat svalstvo včetně interpretace jeho momentálních stresů a polohy atp.

Osobně zde vidím tři různé věci a mohu jen doufat, že se nemýlím, ale není to zas až tak podstatné.

a) Rozeznání světelnosti a kontrastů světelnosti a to skutečně očima, i když to vyžaduje přeprogramování interpretace vjemu někde snad v mozku.
b) Rozeznání barev, a mám pocit že jde o skutečné opět o vnímání očima, nikoliv však světla, ale pouze barev. Ta (a) světelnost může však být i toto.
c) Eventuelně vnímání celou aurou a tím na veliké vzdálenosti stejně jako na krátké, například rozpoznávání karet, čtení na dálku, vnímání něčích záměrů atd.

Jenže dítěti taky nikdo nevysvětluje, jak se vědecky naučit chodit. Prostě mu někdo pomůže, někdy taky ne, nebo jenom zeď které se přidrží, a naučí se bez vysvětlování a každé bez vyjímky, pokud je zdravé. Vidí totiž, že se tak pohybujou dospěláci a chce se dospělákem stát, protože má pocit, že je to nějak výhodné a normální a je po čem toužit.

S laskavým pozdravem, Slávek.


Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.
LenkaX
Zasloužilý člen
Příspěvky: 355
Registrován: pon 23 led 2012 13:55
Dal: 141 poděkování
Dostal: 305 poděkování

Re: Mentální Ozdrava

Příspěvek od LenkaX »

Slávečku,prosím prosím z čeho jsi vycházel a nebo dle jakého návodu to cvičíš ? taky jsem viděla to pána z Ruska jak ukazoval výsledky s dětmi, ale můžeš to nějak stručně popsat a nebo dát odkaz ? Díky Lenka


Změň sebe sama a změníš svět :-)
Uživatelský avatar
Slavek Krepelka
Zasloužilý člen
Příspěvky: 6292
Registrován: ned 07 bře 2010 3:35
Bydliště: Ottawa, Canada, dočas. Praha
Dal: 2432 poděkování
Dostal: 3249 poděkování

Re: Mentální Ozdrava

Příspěvek od Slavek Krepelka »

LenkaX píše:Slávečku,prosím prosím z čeho jsi vycházel ...
V podstatě z těch ukázek, jak to jde a pak jsem hold zkoušel, jak to tu popisuju. Předpoklad je věřit, nebo vědět, že to jde, a píle. Ze začátku jen přes zavřená víčka, pak už přes masku. Není dobrý to cvičit, když je člověk utahaný. Jinak mám silný pocit, téměř jistotu, že pomůže sedět denně hodinu na Godzile. Neptej se proč, to by byl román, ale řekněme, že jde o náboj v krvinkách a krevním systému, který se přenáší i do tkání a hodně pomůže právě proti únavě a dalším. Něco dnes došlo a docvaklo, že jsem si promluvil s odborníky na lidskou elektriku. Schrasti si barevný papíry, to by se snad dalo hned, tady to maj v kdejaký "Narpě" a objednej masku, není to bůhví jak drahý, Ebay a snad i Amazon. Možná je slabá šance, že by se nechala schrastit v nějaký cestovní kanceláři. Trpělivost.

Doplněno:

OK, nějak tu svou činnost shrnu, snad to pomůže.

a) První týden jsem masky nemaje dělal jen 2 x 5 barev, žlutá, zelená, modrá, červená a oranžová, takže deset archů, pouze se zavřenýma očima. Poslepu jsem je bral, odhadl každý ach, juknul na něj a odložil stranou buďto nastojato coby trefu, nebo naležato coby netrefu.
b) Poté došla maska a zkusil jsem ji dlouhým čučením do poněkud barevné tmy. Nic se nedělo, tož jsem vzal tři barvy jednu po druhé a u každé jsem, juknul a pak čučel. Chce si to vyzkoušet. Pomohlo to pak s odhadováním mého desatera, ale nic dalšího se nestalo.
c) Pak jsem na jednu barvu čučel přes masku a čučel a čučel, až se mi po dlouhé době začaly objevovat hrany, zkreslená barva, černé stíny rukou v těsné blízkosti archu a na archu a jakási aura od rukou. Pak přišlo i probleskování celého archu relativně dost jasně. To mi nesmírně dodalo kuráž.

Od té doby cvičím povětšinou pouze s maskou a čučím, experimentuju už i s těma rukama, ale sem tam si dám i desatero se zavřenýma očima. To se kupodivu výsledkama zatím zhoršuje. Na straně druhé mi podle zaostření očí a tím soustředění už daří zahlídnout velice matně opěradlo židle, pokud sedím a mám na ní hozené nohy, jak krz arch kterékoliv barvy, tak bez archu v cestě, a to přes masku. Dále ty ruce, ale už i vzorované rukávy svetru, stejně tak jako svetr na hrudi těsně pod krkem. Včera se mi večer dokonce oproti předešlým zkušenostem poněkud osvítily ruce, tedy vnímám je už ne nezbytně jako černé stíny, ale začíná to mít barvu světlejší, přibližně lidské kůže. Záleží to na tom, jestli se dívám na ruku proti barevnému archu s tím, že chci rozeznat jeho barvu, protože to pozorováním ruky před archem jde zatím nějak líp chytit. Pak je jen černým stínem. Pokud ale soustředím pozornost na tu ruku, začne se objevovat světlá, jako skutečná ruka očima.

Chce to nějak začít, pracovat na tom a i experimentovat, jak člověka zrovna napadne. On si s tím mozeček eventuelně poradí. Hlacně to moc nelámat přes koleno a nesnažit se mozku moc říkat, i když trochu anu, třeba tím jukáním na známou barvu, co chci vidět. On to ví z denní praxe. Jsem si docela jistý, že podvědomí se učí interpretovat vjemy k mému uspokojení.

S laskavým pozdravem, Slávek.


Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.
vrabco
Stálý člen
Příspěvky: 42
Registrován: pát 22 črc 2011 6:54
Bydliště: Martin
Dal: 128 poděkování
Dostal: 52 poděkování

Re: Mentální Ozdrava

Příspěvek od vrabco »

Slavek Krepelka píše: Jsem teď mluvil s P. Veselým a aj o Norbekovi. Vypadlo z něj, že si nějaká známá známé léčila oči Norbekovými cviky rok a nic moc to nepomohlo. Kdyby přesně o tomhle Norbekov nepsal, mohl bych si myslet, že po jeho metodě nic není. Je absolutně důležité knihu přečíst a to třeba desetkrát a vychytat si podstatné informace. Norbekov dává 6 až 8 dní na dvě dioptrie. Při 365 dnech do roka jde o :shock: 90 vyléčených dioptrií. Jesliže si tedy někdo jeho metodou léčil oči rok a bez výsledku, je jasné, že dotyčná osoba sice měla neuvěřitelnou vytrvalost, ale místo mozku třešňovou pecku.




LenkaX
Zasloužilý člen
Příspěvky: 355
Registrován: pon 23 led 2012 13:55
Dal: 141 poděkování
Dostal: 305 poděkování

Re: Mentální Ozdrava

Příspěvek od LenkaX »

Slavek Krepelka píše: objednej masku, není to bůhví jak drahý, Ebay a snad i Amazon. Možná je slabá šance, že by se nechala schrastit v nějaký cestovní kanceláři.

S laskavým pozdravem, Slávek.
Děkuji, mám otázku k té masce.Zřejmě jde o to 100% zaclonit jakékoliv světlo.Mám doma tachyonizovanou masku ,co prodává jedna firma z USA.Tachyonizaci mi známý ,co to umí zrušil , ale mohla by třeba posloužit.Je na gumičku jako lyžařské brýle ,celá černá a po obvodu má molitan na odstínění světla :-)
Ted mám dotaz k metodě . Co se tím vlastně docílí ? Je to otevření vnitřního zraku a jasnovidnosti ? K čemu ji , pokud se zdokonalíš ,budeš používat ? možná naivní dotazy ale ptám se na záměr .Díky Lenka


Změň sebe sama a změníš svět :-)
Uživatelský avatar
Slavek Krepelka
Zasloužilý člen
Příspěvky: 6292
Registrován: ned 07 bře 2010 3:35
Bydliště: Ottawa, Canada, dočas. Praha
Dal: 2432 poděkování
Dostal: 3249 poděkování

Re: Mentální Ozdrava

Příspěvek od Slavek Krepelka »

LenkaX píše: ... Mám doma tachyonizovanou masku ...
Ona poslouží jakákoliv maska. Pomůže ale, pokud v ní může mít člověk aj otevřené oči. Už jsem si ověřil, že to vidění není skutečně očima a to právě díky tomuhle. Taky to asi míň rozptyluje, pokud má člověk oční víčka volná.
LenkaX píše: ... Co se tím vlastně docílí ? ... ale ptám se na záměr.
Jaký jsi měla záměr, když jsi se učila chodit? Co s tím budu všecko dělat nemám ještě ani moc tušení. V prvé řadě se ale určitě rozhlédnu, abych měl šanci vědět, na čem jako člověk a my lidé skutečně jsem a jsme. Dál se :laugh: uvidí nejen co s tím, ale také kudy a kam. Řekněme, že jde o vykročení do neznámé krajiny, o dobrodružství, které se z mého života jaksi vypařilo. Bez něj je to na rakev.

S laskavým pozdravem, Slávek.


Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.
LenkaX
Zasloužilý člen
Příspěvky: 355
Registrován: pon 23 led 2012 13:55
Dal: 141 poděkování
Dostal: 305 poděkování

Re: Mentální Ozdrava

Příspěvek od LenkaX »

Aha už asi chápu.Je to o tom vyzkoušet, že nemáme ty hranice jak je nám předkládáno.Že těch 93% nevyužité kapacity mozku je využitelné třeba tímto směrem.Dostat se z krabice omezení ven -)Je to velmi zajímavé , to musím souhlasit :-)Dětem to jde ,ještě nejsou zcela v té krabici :-)


Změň sebe sama a změníš svět :-)
Uživatelský avatar
Slavek Krepelka
Zasloužilý člen
Příspěvky: 6292
Registrován: ned 07 bře 2010 3:35
Bydliště: Ottawa, Canada, dočas. Praha
Dal: 2432 poděkování
Dostal: 3249 poděkování

Re: Mentální Ozdrava

Příspěvek od Slavek Krepelka »

LenkaX píše:Aha už asi chápu. ....
:good: :spirit: :bye: Slávek.


Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.
kachna
Zasloužilý člen
Příspěvky: 288
Registrován: sob 01 pro 2012 21:13
Bydliště: Praha-východ
Dal: 419 poděkování
Dostal: 437 poděkování

Re: Mentální Ozdrava

Příspěvek od kachna »

Trošku z jiného soudku, ale líbilo se mi to, tak to sem dávám. Třeba to někomu taky prospěje? :)


Tak ať se daří!
kachna


Nepotřebuješ věřit každé myšlence, která tě napadne!
Uživatelský avatar
Slavek Krepelka
Zasloužilý člen
Příspěvky: 6292
Registrován: ned 07 bře 2010 3:35
Bydliště: Ottawa, Canada, dočas. Praha
Dal: 2432 poděkování
Dostal: 3249 poděkování

Rob Williams pro neanglící

Příspěvek od Slavek Krepelka »

Přeprogramování podvědomí metodou Roberta Williamse.

Celá uváděcí verze

Vzhledem k tomu, že ta videa mizí a znova se objevují v různých formátech, uvedu zde minuty demonstrací jak svalového testu, tak procedury ukládání do podvědomí platné pro tutpo verzi, ale eventuelně může být nutné jít do jiných videí téhož. Zde poslouží za majáky dámy, na kterých Rob Williams předvádí své techniky. Dáma v červeném je pouze demonstrací metody kineziologického dvoučlověčího testu. Dáma v modrém je demonstrací přeprogramování/uložení nové informace do podvědomí.

Dáma v červeném (čas 0.30.30)

První je třeba si zjistit, zda nám správně pracuje testování svalového napětí. Jde o kineziologický test, které si je třeba dohledat řekněme na Youtubišti v případě, že nám nevyhovuje Williamsův, nebo můj. Osobně mi vyhovuje jednočlověčí test, kdy natáhnu ukazovák pravé zavřené ruky a tlačím na něj shora ukazovákem levé ruky. Zde je třeba si vychytat tlak na pravý ukazovák na něčem nepochybném. Základní podmínkou je, aby se člověk vědomě odnaučil sám sobě plácat nepravdy a výroky bez emocionálního zapojení. Jde zhruba o deset procent lidí, kteří tohle dovedou. U devadesáti procent lidí funguje svalový test bez problému rovnou. Jednou z podmínek je se s hlavou vztyčenou dívat při testu do podlahy, jako když panna klopí studem zraky. Jde o zpětnou vazbu zapojení naší přirozené emocionální složky. Není třeba při testování stát, ale je třeba vždy držet hlavu vzhůru, jako v pozoru, a klopit oči.

Nejjednodušším testem je použití nějaké samozřejmosti, například výroku: “Jsem (moje jméno, například Slávek)”, což dává jednak správné jméno a jednak pravdivé mužské pohlaví. Sval ruky, nohy, prstu, podle vlastního uvážení jak budeme testovat, reaguje na pravdivost (či spíše naše přesvědčení) podvědomého výroku odporem na vnější nátlak, jako by byly svaly zamčeny. Vyžaduje znatelně větší nátlak než výrok, který považujeme podvědomě za nepravdivý. Dalším testem je nepravdivý výrok (opět v případě, že mé jméno je skutečně Slávek a jsem si jistý, že jsem chlapeček): “Jsem (například) Jaruška”, což je v takovém případě dvojnásobně nepravdivý výrok, jednak použitím nepravdivého jména a jednak použitím nepravdivého pohlaví.

Dalším testem je několikanásobné opakování si slova “ANO”, na který normálně reaguje sval uzamknutím a tím větším odporem vnějšímu fyzickému nátlaku (řekněme levého prstu shora na natažený ukazovák pravé ruky). Poté otestujeme tím, že si několikrát zopakujeme slovo “NE”, načež sval normálně reaguje povolením vnějšímu nátlaku. Tlak (řekněme na natažený ukazovák) stačí relativně mírný a jak jen to jde vždy stejný. Postupem času se tento test stává velmi výrazným i u těch, u koho je zpočátku nevýrazný. Zde platí (podle mého zjisštění) další zásada. Sval reaguje již v momentě, kdy byl výrok pomyšlen, relativně dlouho před tím, než byl vyřčen. Pokud člověk pomyslí od pomyšlení na výrok, ale před, během a po vyřčení výroku na cokoliv jiného, reaguje svalové napětí na poslední myšlenku a výsledek můžeme interpretovat mylně. Tuto metodu je nutné si dobře nacvičit, než se člověk pustí do přeorávání svého podvědomí. Jinak se nikam nemůžeme dopracovat. Naopak se můžeme připravit o možnost použití této vynikající a snadné techniky manipulace vlastního podvědomí.
Pokud jsme tedy zvládli kineziologické testování, můžeme se pustit do další fáze, a to upravování si vlastního podvědomí.

Robert Williams tvrdí, že podvědomí nebere budoucí čas. Není to pravda!!! Podvědomí nebere neurčitý budoucí čas. Pokud si vštěpujeme například výrok: “Uzdravím se”, podvědomí ho sice bez problem přijme, ale nemaje časových údajů, do ničeho se nepustí. Reaguje leností přesně tak, jak nám to vysvětluje Norbekov. Dopadá to stejně, jakao když nadřízený řekne podřízeným, “Uklidíme ve skladu”. Nikdo nehne prstem, dokud není specifikováno kdo a kdy, nebo do kdy. Je tedy nutné si budoucí výrok nějakým způsobem časově nastavit.

Stejně tak podvědomí téměř nikdy nebere přítomný čas, který nepochybně odporuje skutečnosti. Řekneme-li si v případě, že jsme naprosto jasně nemocní, výrok : “Jsem zdravý”, odmítne ho už vědomí a s ním i podvědomí a v rámci funkčnosti kineziologického testu, který je založený ne nezbytně na skutečné pravdivosti, ale definitivně na přijaté pravdivosti, není možné tento výrok uložit do podvědomí, aniž bychom si nezbořili funkčnost kineziologického testu. Začali jsme si vědomě lhát.

I pro to používá Robert Willams v demonstraci výroky, které jsou sice zadány v přítomném čase, ale přímo nekolidují se známou pravdou, například: “Zasloužím si být zdravý”. Svým skutečným významem takový výrok říká podvědomí, nikoliv, že jsem zdravý, ale že tímto od této chvíle začne můj stav spět k mému idálu, který si zasloužím. Je zde ale možný zárdhel, o kterém Rob Williams určitě ví, ale v danné presentaci se jím nemohl časově zabývat. K tomu slouží jeho jeho placené přednášky. Otestoval jsem si to ale na sobě, protože jsem na to narazil.

V podvědomí máme nasázené hromady konfliktních programů, které nám mohou zabránit, aby výrok “Zasloužím si být zdravý” měl jakýkoliv efekt. Za tímto výrokem totiž nutně musí být jedna ze dvou možností.

a) V databance našich přesvědčení (pravd) není nic, co by našemu podvědomí stálo v cestě začít vykonávat naše uzdravení. Pak bude výrok: “Zasloužím si být zdravý” fungovat jak je a náš zdravotní stav se začne lepšit. Otázkou však stale je, co vědomě a podvědomě považujeme za (být zdravý). pokud tím budeme mínit, že nás nebude nic bolet a píchat, můžeme si velice zavařit rozbitím funkce kontrolních systémů. Tady velice opatrně.

b) V našem podvědomí je zabudováno, že naše tělo není schopné se samo vyléčit, že k tomu nutně potřebujeme nějakého nápovědu, či nějaké berličky. V tom případě je třeba přeprogramovat toto přesvědčení, například výrokem: “Jsem schopen se sám uzdravit”. Je velice snadné si kineziologickým testem zjistit, zda se takový konfliktní program v našem podvědomí nachází, pokud si skutečně dobře promyslíme předem, čeho chceme dosáhnout a kde se mohou vyskytovat úskalí v podobě konfliktních, podvědomých programů a jak a na co se ptát.

Zde je velice důležité si take uvědomit, že ne vždy chápeme výrok doslovně, ale že naše velice rychlé myšlenkové pochody hledají za doslovným významem další významy a myšlenky a časo nachází další programy, naše přijaté představy. Pokud si zadáme výrok: “Uzdravím se”, který je časově neurčitý, ale chápeme ho tak, že se tak stane v dohledné době, řekněme během půl roku, je de fakto časově omezený a tím platný v našem vědomí a tak take vstoupí do podvědomí. Na druhéstraně, pokud si zadáme výrok: “Uzdravím se do půl roku”, ale bez podvědomé jistoty, že jsme toho sami schopni, nemusí to tak dopadnout. Mysl je velice rozmarná záležitost, jak podotýká Rob Willians, má svou vlastní mysl. Je třeba si ji velice hlídat a nepřipustit bezděčné přeprogramování . Velice pomůže si formulovat výroky tak, aby doslovně vyjadřovaly naše chápání: “co tím chtěl básník říci”, jinak si můžeme nechtěně naprogramovat do podvědomí pěkné blbiny.

Problémem je fakt, že si podvědomí upravujeme vědomě i bezděky. To, že jsme si ho dnes poopravovali ještě neznamená, že je to napořád, pokud si do podvědomí nenaprogramujeme, že už nikdy vice nepřijmeme jakékoliv další informace. Jenže to je cesta do hrobu, nikoliv cesta k osobnímu rozvoji. Je tedy třeba si hlídat, co přijmeme a co ne a popřípadě občas zkontrolovat, zda jsme si nepustili do podvědomí něco, co nás přivedlo opět do podvědomé konfliktní situace.

Cose týče zdraví, dá se použít úžasná berlička, která je podobná berličce tří prstů Silvovy metody. Zadáme-li do podvědomí výrok, že nás něco uzdraví, například mátový čaj, výrokem: "Budu-li pít denně tři šálky máty peprné, vyléčim se ze všech svých neduhů”, nakukáme si, že nás vyléčí máta peprná a pokud ji budeme skutečně pít denně v danném množství, vyzdravíme se z čehokoliv pokud si nenecháme tuto víru něčím v podvědomí přeprogramovat během kůry.

Dáma v modrém (čas 0.57.30)

Přeprogramování podle Roba Williamse je velice jednoduché a rychlé.

a) Pořádně si namyslíme výrok s tím, jak ho chápeme, a zapamatujeme si ho tak.

b) Otestujeme výrok svalovou technikou a může se stát, že nám odpoví pozitivně. Pak není třeba dál nic řešit a měnit. Pokud odpoví negativně, postupujeme dál.

c) První použijeme otázku: “Je to bezpečné a v pořádku se s tímto problémem nyní vyrovnat?” Williams to používá proto, že do nikoho nevidí a snaží se s podvědomím pacientů domluvit, ne je překopat podle případně neuvážených přání pacientů. Z téhož důvodu pokračuje další otázkou:

d) “Jsou nyní všechny mé systémy připraveny se s mým úkolem vypořádat za použití nové instrukce?” (Osobně c a d nedělám, protože jsem si sám před sebou zodpovědný za své činy a dávám si moc majzla, abych si do podvědomí nešoupl něco, co by se mi mohlo vrátit zpět jako boomerang. Je na uvážení každého, zda bude bod c a d sám používat.)

e) Pokud na ní ještě nesedíme, sedneme si na židli.

f) Překřížíme nohy pravou přes levou a bez řečí si zkusíme kineziologický odpor svalu (u mě prstu pravé ruky). Překřížíme levou přes pravou a opět provedem stejný test. Rozdíl může být dost malý a pokud, je třeba si na několikrát vychytat překřížení se silnějším svalovým odporem a nohy pak v této poloze ponechat.

g) Při dvoučlověčím natáhne testovanmá osoba obě ruce před sebe a překříží levá přes pravou a pak pravá přes levou a druhá osoba tlačí. (Na překřížení rukou jsem si musel coby svépomocný jedinec najít řešení, které Williams neudává. Optám se prstíčku pravé ruky: ”Levá nahoře?”. Buďto povolí, nebo ne. Dostává se tak jednoznačné odpovědi ANO/NE a podle toho se člověk zařídí. Pokud prstíček povolí, pravá ruka nahoře. pokud nepovolí, levá ruka nahoře.

h) Zkřížené ruce si propojíme prsty (čas 1.03.20) a složíme do klína. Ta překřížení májí ten význam, že naše aura není běžně takto překřížená. Změnou v její struktuře přijímáme naše příkazy podvědomí daleko lépe, než v běžné, nepřekřížené konfiguraci těla.

i) Vyřkneme svůj výrok a začneme v mysli volat “do tmy”, svolávat všechny námitky, které se nám jen v mysli mohou objevit. V této poloze pak s nimi můžeme logicky argumentovat, ukřičet je až daj pokoj a použít cokoliv na jejich umlčení. Eventuelně se nám nějak uleví, obvykle během 2-5 minut, což je znamení, že je dílo téměř dokonáno.

Osobně se mi osvědčila tato metoda na neurčité protesty jako je “nevěřím”, se kterými se blbě argumentuje. Představím si v mysli deset pánů v černém obleku do latě v soudní síni s tím, že první nevěřím začne vycházet z úst prvního pána v černém vlevo. Na to mu řeknu, že je mi úplně buřt, na co věří on, že to není z mý hlavy a že to mám naučené od takových lotrů jako je on. Okamžitě zmlkne, ale může se ozvat další s tímtéž. Skoncuju s ním stejně rychle jako s prvním. Nejdál jsem se zatím dostal ke třetímu, zbytek už se nevzmohl na žádný odpor, načež to soudce “odklepne” a jdem dom.

j) Poté nohy i ruce rozpleteme, dáme je proti sobě s roztaženými prsty a špičkami prstů jedné ruky proti druhé ruce se prsty dotýkáme. Takhle je podržíme cca 30 vteřin, čímž podle Williamse s konečnou platností uložíme (save) nový, či přepsaný program v podvědomí.

k) Znovu otestujeme jak naše svaly reagují na náš výrok. Může se prý stát, že podvědomí výrok nevezme na poprvé a pak je třeba procedůru opakovat. (Já to zatím neměl ani jednou zapotřebí)

Tady máte ode mne ještě krásný tahák, který vám usnadní programování, který se dá touto metodou vrazit do podvědomí: “Mé podvědomí napoprvé přijímá vše, co si takto ukládám.”
Slovo “takto” představuje tuto metodu ve vaší mysli a není třeba to doslova uvádět ve výroku.

Osobně doporučuji všem, kdy by si takto chtěli pomoct, se vypořádat nejdříve se svými mindráky a pak se teprve zabývat dalšími problemy.

Mám mindrák, například: “Jsem škaredý(á)”. Zpětnou psychologickou vazbou následuje zbytečnost na sebe dbát. Vypadám čím dál tím víc jak strašák do zelí, což mi pozvrzuje zrcadlo, kterému se mi občas nepodaří vyhnout. Lidi si za mými zády ať již skutečně, či doměle šuškaj: "Ten je ale škaredej" a zcela vědecky se mi objektivně potvrzuje můj mindrák opakovanou zkušeností, ať již skutečnou, či domělou. Přitom za tu neoblomnou zkušenost můžu poděkovat jen své vlastní představě o sobě samém, mému mindráku. Jak vidno, má škaredost je jen mým dílem, které není ničím jiným, než nmičivým projevem mé vlastní lenosti na sebe dbát. Totéž se děje s neúspěšností atd. Přitom je třeba se jen trochu přičnit.

Takové mindráky nám doslova a do písmene otravují život a pak je přetěžké se kurýrovat a cokoliv udělat.

S laskavým pozdravem, Slávek.


Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.
kachna
Zasloužilý člen
Příspěvky: 288
Registrován: sob 01 pro 2012 21:13
Bydliště: Praha-východ
Dal: 419 poděkování
Dostal: 437 poděkování

Re: Rob Williams pro neanglící

Příspěvek od kachna »

Slavek Krepelka píše:... Osobně mi vyhovuje jednočlověčí test, kdy natáhnu ukazovák pravé zavřené ruky a tlačím na něj shora ukazovákem levé ruky....
Robert Williams tvrdí, že podvědomí nebere budoucí čas. Není to pravda!!! ...Na překřížení rukou jsem si musel coby svépomocný jedinec najít řešení, které Williams neudává. Optám se prstíčku pravé ruky: ”Levá nahoře?”. Buďto povolí, nebo ne. Dostává se tak jednoznačné odpovědi ANO/NE a podle toho se člověk zařídí. ... Představím si v mysli deset pánů v černém obleku do latě v soudní síni s tím...
Tady máte ode mne ještě krásný tahák, který vám usnadní programování, který se dá touto metodou vrazit do podvědomí...doporučuji všem, kdy by si takto chtěli pomoct, se vypořádat nejdříve se svými mindráky a pak se teprve zabývat dalšími problemy....
Tohle je nádhera - Williams zdokonalený Slávkem! Nedělám si legraci, mám z toho náramnou radost, něco jako "zlaté české ručičky", tady spíš "zlatý český koumák". No, nenaučili nás to nadarmo, že nemáme brát vše tak, jak je nám podáváno, ale promyslet, vyzkoušet, pozměnit, vylepšit... Velké díky, Slávku, že ses podělil!
Ještě k tomu, jak člověk pozná, že už je uloženo : u mě to funguje tak, že se najednou začnu napřimovat a sedím krásně rovně, začnu být spokojená a usmívám se. :) Každý to budeme mít jinak, bylo by zajímavé psát sem, jak.
kachna


Nepotřebuješ věřit každé myšlence, která tě napadne!
Odpovědět

Zpět na „Léčba těla i ducha“