Předpovídáček - E-Cat

[Slavek Krepelka]

Tak mne napadlo,...

Seeding. Ahoj, Slávek.

P.S. Vyhrklo to ze mne v english Dopovat trochou mědí, podobně jako je nutné nějak započít krystalizaci nasyceného, ba i přesyceného roztoku. Ty atomy konec konců jsou zase jenom krystaly.

[E_man]

Defkalion http://defkalion-energy.com/technology/ přichází se zajímavými informacemi o jeho verzi studené fůze viz jeho Technical Specifications of Hyperion http://aromapress.com/~defkalio/wp-cont ... -Sheet.pdf
Presentation during NI Week, Austin Texas, August 2012 http://aromapress.com/~defkalio/wp-cont ... ristos.pdf
a Scientific Paper submitted ICCF – 17, Daejeong South Korea, August 2012 http://aromapress.com/~defkalio/wp-cont ... -Paper.pdf

Na obrázku níže se pokouším udělat druhý návrh jádra Nikl-vodíkového pokusného reaktorku, jak mi vycházi z realně sehnatelného materiálu u nás.
Tady mám zatím velkou neznámou, jak vyprodukovat tlakový vodík. Nabízí se jednak reakci hliníku v roztoku NaOH systémem "před použitím zatřepát", nebo což by se mi líbilo více, působením elektrického výboje na hliník v destilované vodě. Tady se ale bojím, jestli mi nebude přece jen při tom výboji unikat i kyslík. Co na to vodikáři s hliníkem?

[maroš]

Eman popíš aqko má to fungovať, čo je to Vn jadro. neviem prečo máš tú topnú špirálu tak ďaleko to by ti nič nezohriala. ináč ja BLP moc neverím. mňa ale zaujalo niečo iné je to na nete. ad.1 nikel dobre emituje elektróny keď je žeravý a je v elektrickom poli. ad.2 ion H- sa musí vytvoriť ak bude sa nachádzať tam kde je prebytok elektrónov, resp. musí sa na atóm vodíka dostať elektrón. ak by bol v póroch práškového niklu tak by mohol na seba naviazať jeden elektrón. predstavme si žeby sme v niklovom atóme odsali časť elektrónov. vznikol by ion Ni+. fyzicky sú tie iony stlačené a majú rozdielné potanciály, tzn. že by sa mali pritiahnúť. tým by nastal veľký rozkmit atómov (molekúl. kedy by to mohlo nastať. niklový prášok by bol natlakovaný s vodíkom a tvoril by ektródu ako na kondenzátore. druhá elektróda by bola obyčajná. medzi nimi by bolo dielektrikum. rozžhavili by sme niklovú elektródu nejakou špirálou proste niečim aby nikel mohol emitovať elektróny. aby ich mohol emitovať musel by mať záporný potenciál. tam by mohol vzniknúť H-. pri prepólovaníby sa časť elektrónov odčerpala s elektronového obalu niklu a vznikol by nejaký ion Ni+. mohli by sa teoreticky coulombové sily rušiť.jeden elektrón by mal ostať v obale druhý bysa mal odsať a protón by sa mal pripojiť. k jadru. ale museli by byť aj elektrónové záchyty aby sa tvorili neutróny, len potom by keď sa vytvorí ďalší tak musí jeden elektrón sa zachytiť v jadre a vznikúť neutrón. toto nemám z vlastnej hlavy ale dvaja vedci hovorili na webe. ale problém by bol ten že by bolo vysoké gama. nie som fyzik ale elektrotechnik a zaujíma ma čosi čo sa týka jadier atómov, veľa som sa na fórach naučil (na internetových článkoch, tiež k tomu potrebuješ vedieť trochu viac s matematiky. Ešte by som doplnil tú niklovú katódu musíš mať obalenú v medi lebo dobre odvádza teplo a je dobrý prechodový odpor na nikel. okrem toho je dobrý vodič. a tú musíš chladiť. nerozumiem tomu reaktoru čo si nakreslil. bol by som rád keby si mi ho popísal. ja neviem či by mi to nejak fungovalo, len som trochu rozmýšľal, je to zaujímavá téma. bol by som rád keby si mi odpísal.

[maroš]

Tak nejako som si to predstavoval ja. http://www.22passi.it/downloads/EP2368252B1%5B1%5D.pdf Neviem či to je skutočne uskutočniteľné, (reálne. K tomu by sa mohol vyjadriť Slávek Krepelka. Ďakujem vopred za prípadné odpovede.

[E_man]

Eman popíš aqko má to fungovať, čo je to Vn jadro. neviem prečo máš tú topnú špirálu tak ďaleko to by ti nič nezohriala.

No já se do móc velkých teorií pouštět nemůžu, není to můj obor. Ale kdo dokáže v současné době vůbec podát solidní teorii?
Mně osobně je hodně blízká teorie "Pravděpodobného mechanismu studené fůze Ni/H" (Hydrogen/Nickel cold fusion probable mechanism) viz http://www.journal-of-nuclear-physics.com/?p=338&cpage .
A pak mne dost inspirovál příběh pana Piantelliho, jak jej popisuje Steven B. Krivit ve svém článku "12. Deuterium and Palladium Not Required" na webu http://newenergytimes.com/v2/news/2008/ ... shtml#dpnr
Já samozřejmě vím prdlačky, jak to může ve skutečnosti fungovat, ale z toho co jsem si přečetl, tak docházím k závěru, že klíčovým spouštěcím mechanismem je
1. teplota
2. tlak vodíku
3. ?? neznámý katalyzátor" ?? viz Rossi nebo Defkalion
No a já bych to zkoušel s tím tlakem, teplotou a nejrůznějším elektromagnetickým působením.
Do toho jádra bych pouštěl rychlé vysokonapěťové pulsy, takže ten nanoprášek by byl v izolované vrstvě elektrického pole mezi vnitřním jádrem a vnějším pláštěm, tvořeným současně magnetizačním vinutím. Magnetizační vinutí by zase mohlo krátkými intenzivními magnetickými impulsama vytvářet podélné magnetické řízky a tím cvičit s těmi ionty, elektróny a atomy, a ještě bych měl v záloze možnost pouště krátké napěťové záblesky přímo do toho niklového nanošmejdu pomocí krajních elektrod ale tak, abych ten prášek ve kterém by to "jen jiskřilo" neroztavil.
Při tom množství proměnných (teplota, tlak, mag.pole, elektrické pole, příčný proud) a jejich zmena velikosti by to bez řízení rychlým procesůrkem vůbec asi nešlo. Ale to by v tom byl čert, abych nějaký ten atom niklu neproměnil na měď při nějaké vhodné konstelaci parametrů.
Vzdálenost toho topného vinutí od nanoprášku by tak moc by vadit nemusela. Směrem dovnitř se teplo nemá kam ztratit, takže hlavní ztráty jsou směrem k vnějšímu plášti a musím je kompenzovat výkonem spirály. V případě, že by se reakce Ni/H "chytla", tak stopnu ohřev spirály. Ale v poslení době uvažuju dát vytápěcí spirálu přímo do jádra současně jako VN elektrodu. Vytápět ji z dostatečně galvanicky izolovaného zdroje by zase tak velký problém nebyl.

K té Tvoji teori se vyjádřit neumím, to bys musel za atomovýma fyzikama a hlavně ani nevím, jak ji reálně zkonstruovat.
Já se snažím vyjít z pokusu, které pravděpodobně ůspěšně udělali Piantelli a Rossi. Paládiu a deutériu se z pochopitelných důvodů vyhýbám.

[maroš]

No ja mám taký scenár. môžme mať vodíkové atómi v niklovom prášku. Nikel pri zohriatí emituje elektróny pomerne dobre a vodík môže zachytiť emitovaný elektrón. Vytvorí sa nám ion H- a ten môže pritiahnúť Ni+ ktorý sa vytvoril emitovaním elektrónu. pri náraze sú H- by mali coulombovské sily veľmi veľké. ak by bol obyčajný elektrónový záchyt tak by sa vytvoril neutrón s protónu v jadre a následne by bol beta- rozpad s jedného elektrónu. ostal by potom obyčajný vodík pri jadre atómu Ni+. ten by mohol zachytiť atóm H lebo H- už odovzdal elektrón. následne jadro ktorému by odpadol protón (premenil sa na neutrón mohol neutrálny atóm H. to popisuje aj ten patent. reaktor by som vytvoril tak ako tá rúrka čo má rossi a vnútry by bol ten natlakovaný prášok. tú rúrku by som vytvoril s takého materiálu ako na hrncoch pre ohrev na indukčnom šporáku. začal by som nahrievať trúbku tak ako nahrieva hrniec na indukčnom šporáku. až by nastala reakcia tak by sa musel indukčný ohrev spomaliť a chladiť rúrku nejakým médiom (vodou. tam vlastne by sme dostali tú energiu. niečo také je tam popísané ale neviem to celkom dobre preložiť. ale aspoň pochopiť sa to dá. neviem ale ako to bude s radiaciou. Teraz som dostal vysvetlenie od jedného chemika ten hovorí že "každý čo robil tlakové hydrogenizácie v niklovom katalizátore vie že sa vytvára pomerne veľa tepla aj napriek tomu že sa vytvára atomáry vodík s molekulárneho." takže to som vastne popisoval aj ja zohriať nikel tým sa stlačí vodík a začne nastávať teplo ktoré je treba odviesť. takže skutočne to bude asi pravda len neviem či tam bude aj premena na vyšší prvok.

[E_man]

No ja mám taký scenár. môžme mať vodíkové atómi v niklovom prášku. Nikel pri zohriatí emituje elektróny pomerne dobre a vodík môže zachytiť emitovaný elektrón. Vytvorí sa nám ion H- a ten môže pritiahnúť Ni+ ktorý sa vytvoril emitovaním elektrónu.

Hmm, tady vysvětluješ ten iont H-, kterému jsem v tom Pianteliho patentu nerozuměl. Podle Pianteliho pak tento minusový iont H- je schopen postupně nahrazovat elektróny na stále nižších a nižších dráhach, až se dostane na nejnižší a některým se podaří překonat coulombovskou bariéru a fůzujou s jádrem.

...reaktor by som vytvoril tak ako tá rúrka čo má rossi a vnútry by bol ten natlakovaný prášok...

Co myslíš tím "natlakovaný prášek.."? To jako slisovaný za studena?, nebo natlakovaný vodíkem(pod tlakem molekulárního vodíku?

...Teraz som dostal vysvetlenie od jedného chemika ten hovorí že "každý čo robil tlakové hydrogenizácie v niklovom katalizátore vie že sa vytvára pomerne veľa tepla aj napriek tomu že sa vytvára atomáry vodík s molekulárneho"....

Ten nárust teploty při natlakování vzorku vodíkem opravdu všichni při svých niklových pokusech zaznamenali, ale tam ještě ta reakce snad ani nenastávala. Teprve až po mnohahodinovém, či několikadenním zahřívání to začlo "něco" dělát.
Jak popisuje Piantelli v tom článku B.Krivita (http://newenergytimes.com/v2/news/2008/ ... shtml#dpnr ), tak tam to dokonce začalo nekontrolovaně narůstat snad až ke 1400°C. Tak si říkám, jestli to nechytilo reakci proto, že se vzrůstem teploty stoupnul tlak vodíku a se vzrůstem tlaku se zvětšilo množstvi reagujících atomů - čili klasická kladná zpětná vazba.
Proti tomu indukčnímu ohřevu bych snad nic neměl, ale bál bych se, aby se zbytečně brzo nenarušila krystalická struktůra těch nanočástic. Když budeš vzorek zahřívat zevntř a teplotu měřit vně, mohla by lokálně na některých místech té nanostruktůry stoupnout teplota až k mezi porušení jejich struktůry. Na druhé straně indukční ohřev by mohl také pěkně cvičit s těma nanočásticema a pomáhat nastartovat reakci.

...tú rúrku by som vytvoril s takého materiálu ako na hrncoch pre ohrev na indukčnom šporáku. začal by som nahrievať trúbku tak ako nahrieva hrniec na indukčnom šporáku. až by nastala reakcia tak by sa musel indukčný ohrev spomaliť a chladiť rúrku nejakým médiom (vodou. tam vlastne by sme dostali tú energiu. niečo také je tam popísané ale neviem to celkom dobre preložiť. ale aspoň pochopiť sa to dá. neviem ale ako to bude s radiaciou.....

Pokud by byla trubička vodivá, tak by se samozřejmě při indukčním ohřevu zahřívala ta vodivá trubička a ohřívala by prášek uvnitř. Nic proti tomu, ale je to komplikovanější způsob ohřevu než např kanthalovou spirálkou či drátem.
Zbavil bych se ale možnosti působit na ten nanomateriál nějak jinák, než jen teplem a tlakem něvadž by byl odstíněn tou trubičkou. Té radiace se snad ani tak bát nemusíme. Podle informací ze všech pokusů zatím nikde radiace nepřekročila nebezpečnou mez. Navíc by to mohlo jít i levně měřít, jak to ukazuje nadšenec na YT
Jen co mi kamarád přinese zbytek thórivé elektrody, tak to zkusím.

Z toho našeho teoretizování tak ještě udělát závěr. Já bych to viděl na "zvednout prdel" a něco zkusit!
Zdraví E_man.

[maroš]

vodík H- vzniká pri keď je vodík v plynnom skupenstve alebo plazme kde je prebytok elektrónov. Nikel dobre emituje elektróny keď je zohriatý a vodík bude v plynnom skupenstve alebo v plazme a bude tam mať prebytok elektrónov, nikel vplyvom emitovania lektrónov bude Ni+.

zle som sa vyjadril okolo toho natlakovania. ide o to že v niklovom prášku je vodík pod tlakom medzi kryštálmi niklu.

pri tom náraste teplot vzniká tá reakcia ale vzápetí zhasla. osobne si myslím že ten nikel treba zohrievať stále na miernú úroveň aby sa neprušovala reakcia. zrejme bude ťažko znovu zapalovat pretože ten nanoprášok môže byť už zle rozložený a celá mriežka niklu poškodená. celí ten fór by mal spočívať v tom že iony Ni+ a H- sa silne priťahujú lebo majú opačné elektrické náboje a môže nastať reakcia.

ten niklový prášok by musel byť celý obalený meďou lebo meď jeď dobrý vodič tepla a je paramagnetická, skratovala by indukčné prúdy ktoré by boli škodlivé a zároveň by odvádzala teplo.

Ja osobne mám obmedzené možnosti nejakých pokusov na to ale to by bolo treba prenechať nejakým chemikom. ten chemik čo som ho spomínal chce niektoré veci robiť. ale v čechách je dosť nadšencov ktorý sa tomu venujú dokonca som raz narazil na ich stránku.
Zdraví maroš


Citovat celý příspěvek, když odpovídáš přímo pod ním, je zvěrstvo a navíc je to i zbytečné, protože to stejně smažu - poo.

omlúvam sa za tú citáciu príspevku celkom mi to ešte nejde nejak mi to blbne pri citáciách.

[maroš]

Ešte som zabudol dodať, my musíme neustále dodávať určitú energiu niklovému (zohrievať ho po celu dobu reakcie, ináč by reakcia zhasla. Ale zohrievanie je miernejšie a niekedy by sme ho museli prerušiť aby nevzniklo prehriatie. Pri dostatočnom schladení sa znova obnoví ohrev to by vlastne bol princíp vypnutia. prestaneme zohrievať ale neprestaneme chladiť. Po chvíli keď sa prášok dostatočne ochladí zhasne reakcia. len neodoprúčal by som to vypínať často pokiaľ by bolo možné nevypínať vôbec. To by bol vlastne proces vypnutia, keby sme prestali ohrievať a pokračovali v chladení až by proces niklel prestal emitovať elektróny. ale neodporúčal by som to často.

Skús sa spojiť s niekym čo podobný pokus robil, u vás by to bolo možné.

ešte raz ahoj

[maroš]

Mně osobně je hodně blízká teorie "Pravděpodobného mechanismu studené fůze Ni/H" (Hydrogen/Nickel cold fusion probable mechanism) viz http://www.journal-of-nuclear-physics.com/?p=338&cpage .

To je vlastne ten spôsob ionov H- a pritiahnutie niklovým jadrom, vodík odoberie elektrón s atómu niklu a tým vzniká veľké sily na pritiahnutie ionu H-.

[E_man]

Tak dneska Rossi oznámil, že zkoušky toho vysokoteplotního reaktoru skončily úspěšně, ale že není oprávněn zveřejňovat data o proběhlé zkoušce. Ty by měly být uveřejněny někdy v dubnu tou nezávislou komisi a říká mimo jiné:

...I MET THE 11 PROFESSORS AND EXPERTS THAT MADE THE TESTS AND THEY WERE VERY POSITIVE. ONE OF THEM TOLD ME ” WE GOT EVIDENCE THAT THE ‘ EFFECT’ IS REAL BEYOND ANY REASONABLE DOUBT” ...
....“What we have seen is too important, must absolutely be published” .....

Tedy volně přeloženo, že těch 11 profesorů a expertů testovací komise je přesvědčeno o fungujícím efektu nade všechny pochybnosti....
..."Co jsme viděli je tak důležité, že to rozhodně musí být publikováno". .....
viz: http://www.e-catworld.com/2013/03/rossi ... -positive/

Pochybuju ale, že se v dubnu něco dozvíme o tajemném katalyzátoru. Tak uvidíme.

[maroš]

Ten nárust teploty při natlakování vzorku vodíkem opravdu všichni při svých niklových pokusech zaznamenali, ale tam ještě ta reakce snad ani nenastávala. Teprve až po mnohahodinovém, či několikadenním zahřívání to začlo "něco" dělát.
Jak popisuje Piantelli v tom článku B.Krivita (http://newenergytimes.com/v2/news/2008/ ... shtml#dpnr ), tak tam to dokonce začalo nekontrolovaně narůstat snad až ke 1400°C. Tak si říkám, jestli to nechytilo reakci proto, že se vzrůstem teploty stoupnul tlak vodíku a se vzrůstem tlaku se zvětšilo množstvi reagujících atomů - čili klasická kladná zpětná vazba. jedná sa o tlakovú hydrogenizáciu.

Mohol by si sa Slávek Krepelka k tomu vyjadriť a čo si myslíš o tom patente http://lenr-canr.org/acrobat/PiantelliSmethodforp.pdf k tomu si mal aj nejaké kladné stanovisko.

[Slavek Krepelka]

... Mohol by si sa Slávek Krepelka k tomu vyjadriť ...

Co na tom není jasné? Stačí poněkud obohacený vodík, ať už deuteriem, nebo tritiem no a nadělat některý z těch prachů, asi nikl. Reakce záleží na dost věcech, které nejsou přesně specifikované, což je u patentů běžné. Je třeba se s tím potrápit jako se s tím trápili oni. Pracuje to celkem s jakoukoliv velikostí clustrů, ale že to fachá jen na jejich povrchu, čím je jemnější prach, tím víc je muziky. Příprava je velmi komplexní, jednak dostat ze sintrované tyčky jiné plyny a pak trvá dlouho nasycení vodíkem. Dále je třeba proces nastartovat nějakým šokem. Mluvěj jak o mechanickém, tak magnetickém a mluvě o magnetickém, možná by se to dalo popostrkovat VF pořád, ale čert ví. Podle mne je to velice náročný projekt, ale někdo taky může mít kliku, zauvažovat trochu jinak než vynálezci a na něco dojt, co věc velice usnadní.

S laskavým pozdravem, Slávek

[django1]

..... by to mohlo jít i levně měřít, jak to ukazuje nadšenec na YT
Jen co mi kamarád přinese zbytek thórivé elektrody, tak to zkusím. .

Thorium netřeba

stačí SS VN výboj v žárovce s prasklým vláknem. Otázka je, jak to nakalibrovat a co vlastně měříš.

Praktické info - BC237B prodává Farnell. Dva kusy za 4 Kč plus pošta 150 mi přišlo uvalené. Nahradil jsem je BC 547 a funguje. Detekuje i nasvícené ručičky od hodinek ( na nejnižší rozsah )

p.s. - no, dík za tip na hračku. Tak třeba žárovka nic, ale úsporka září jak o dušu ( přeháním, ale něco to ukazuje, rozhodně víc než ručičky od hodinek )

[A(&F)]

... a když si to přiděláš do ohniska satelitní paraboly (podobně jako se to dělalo s WiFi "plechovkovejma anténama" **), tak získáš i možnost měření na dálku ... ...


(zdroj: http://www.linuxexpres.cz/praxe/vyrobte ... -svou-wifi )

[hr]
** ... jinak takhle vypadal "kostelecký set" pro výrobu "WiFi plechovkové antény" ... ...


(zdroj: http://www.marigold.cz/item/kostelecky- ... -wifishopu )