Fórum U Pramene

buky píše: No právě, nevím jestli to nebude důvod na zrušení pohybu krabice.

tak si to sestav a odzkoušej. Ahoj, Slávek.

No nemám jinou starost.
Dal jsem to sem aby reč nestála, trochu potrápit šedou kůru mozkovou a nemám známost, že by takové zařízení fungovalo a pak si myslím, že je to proti fyzikálním zákonům.

buky píše:No právě, nevím jestli to nebude důvod na zrušení pohybu krabice.

O podobném zařízení jsme se tu před drahným časem dohadovali ve vlákně o kyvadlech.

Zdravím - poota

Trochu jinak.
Pustím po šikmé dráze dve v průmieru stejná tělesa ale o různé hmotnosti. Ťežší kroužek přejde stejnou dráhu za kratší čas, to znamená, že šikmou dráhu přejde dřív jako lechčí kroužek (mám to odskoušeno)
Jak je to možné, když platí a = g ?

buky píše:Trochu jinak.

Není nad blbej pokus. Vyluč z toho tření a budeš nejspíš doma. Ahoj, Slávek.

Prosímtě Slavku, pokus jsem provedl na kovové podložce, plechu a tělesa byly dvě ložiska, kde jednému jsem vytlouk vnitřek.
Chceš mi namluvit, že menší zrychlení lechčího kroužků je v důsledku většího odporu kutálejícího, odvalovacího odporu?

buky píše:Prosímtě Slavku, pokus jsem provedl na kovové podložce, plechu a tělesa byly dvě ložiska, kde jednému jsem vytlouk vnitřek.

Ok, to není tření, ale rozdíl v tom, jak se který profil dokáže za danných okolností, tedy náklonu podložky rychle roztočit. Pořád je to blbý pokus. Ty tělesa musejí mít na tenhle druh pokusnictví naprosto stejné geometrické parametry. Materiály by měly být různé.

Poslední, o kom vím, kdo se tím zabýval, a vzalo mu to pokusnictví v té době přes rok, byl Prof. Efraim Fischbach, Purdue Universita, West Lafayette, Indiana, USA, někde kolem roku 1998. Udělal si aj výlet do Pissy, kde zopakoval Galilea v šikmé věži s koulemi ze železa, nějakého "hadího" dřeva a ještě nějakým jiným materiálem, snad sklem, nebo mědí, a vycházelo to taky trochu jinak, ale podlaha dřevěná a definitivně problém rozdílů tření, nemluvě o vzduchu. Pak nadělal spoustu svislých ve vakuu s kdejakým materiálem a opět nepatrné rozdíly. Například dřevo padá o nějakou tu snad desetitisícinu vteřiny na několik metrů výšky ve vakuu rychleji než železo. Na to konto se snaží vyzkoumat a dokázat, že navrch čtyř současně uznávaných sil, slabé, silné, elektromagnetické a gravitační existuje ještě nějaká pátá.

pro angličtící:
http://books.google.ca/books?id=fqx5-t_ ... on&f=false

Slávek.

V případě, že se jedná o kutálení tělesa po šikmé podložce, uplatňuje se kromě posuvného pohybu také otáčivý. Výsledná energie je tedy součet pohybové energie dopředného pohybu a rotačního pohybu. Zde se tedy uplatňuje kromě hmotnosti také moment setrvačnosti.
Jestliže z ložiska odstraníte vnitřek, snížíte výrazně jeho hmotnost, ale moment setrvačnosti méně. Proto se kutálí pomaleji, protože poměr hmotnost/moment setrvačnosti je nižší.

buky píše:.. dvě ložiska, kde jednému jsem vytlouk vnitřek.

Měl by ses na to dívat jako na dva různě "kvalitní" setrvačníky. To lehčí ložisko je paradoxně jako setrvačník kvalitnější, protože má svoji hmotu soustředěnou na obvodu. Kvalitnější setrvačník do sebe naakumuluje větší energii, ovšem na úkor rychlosti. Pokud by dráha plynule přecházela do vodorovné, tak by se také dokutálel dál. Rozdíl by byl markantnější, kdyby měla obě tělesa stejnou váhu, přičemž jedno by byl plný kotouč z lehčího materiálu a druhé jenom kovová obruč.

Zdravím - poota

poota píše:

buky píše:.. dvě ložiska, kde jednému jsem vytlouk vnitřek.

To lehčí ložisko je paradoxně jako setrvačník kvalitnější, protože má svoji hmotu soustředěnou na obvodu. Kvalitnější setrvačník do sebe naakumuluje větší energii, ovšem na úkor rychlosti. Pokud by dráha plynule přecházela do vodorovné, tak by se také dokutálel dál.
Zdravím - poota

Souhlasím, že ťežší setrvačník po stejné dráze naakumuluje větší "energii " a tím pádem bude jeho dojezd na vodorovné podložce delší.
Od momentu puštění má těžší těleso zryhlení větší. Skoušel jsem i ložisko 35 mm v průměru a nekolikanásobnou ťežší remenici o průměru 130 mm. Ten samej výsledek.

Ja si myslím, že jde o něco jiného.

buky píše: Souhlasím, že ťežší setrvačník po stejné dráze naakumuluje větší "energii " ..

Nerozumíme si v tom, že Ty mluvíš o váze setrvačníku a já o jeho kvalitě.
Abych Ti to vysvětlil - budeš mít dva stejně tlusté kotouče o stejném průměru a stejné váze.
Jeden bude mít železný střed a kolem něj zbytek až k obvodu třeba z pěnového polystyrénu. Druhý bude mít železný obvod a střed vyplněný pěnovým polystyrénem.
Oba kotouče budou mít úplně stejnou váhu a rozměry, takže se budou lišit jenom tím, jak kvalitní to jsou setrvačníky.
Už si rozumíme?

Zdravím - poota

Poota - bavíte se o odstředivé síle, kde jsou vztahy mezi váhou, průměrem a obvodovou rychlostí. Těžiště budou mít oba tvé příklady pochopitelně ve stejném místě, ale rozložení váhy mezi středem a obvodem je jiné. V případě setrvačníku se (podle mne) sčítají odstředivé síly všech bodů setrvačníku a je jasné, že když bude více hmoty k obvodu, pak bude více bodů s větší obvodovou rychlostí a tudíž součet odstředivé síly všech bodů bude větší. Ale to ty víš a říkáš vlastně to samé, jen jinak vyjádřené slovem kvalita.
PS: slovo "bod" je jen pro názornost.

Pokud jde o dva stejné setrvačníky ale různe konstrukce, jsem ještě neskoušel.
Proč ale podstatně větší zrychlení má ťežší setrvačník, když platí a = g ?

buky píše:Proč ale podstatně větší zrychlení má ťežší setrvačník, když platí a = g ?

Tvoje písmenka mi nic neříkají, zkus je nahradit tím, co mají zastupovat
Jestliže budou Tvoje tělesa padat volným pádem, pak je to podle nějakých vzorečků.
Pokud se pohybují po šikmých plochách a navíc se po nich odvalují, pak pro ně platí jiné vzorečky, které budou mnohem složitější.

Zdravím - poota

Ale no tak.
Ak budou dvě různě těžká tělesa padat volným pádem, tak nepotřebuju vědet jejich hmotnost, postačuje a = g, resp. postačuje vědet velikost gravitačního zrychlení planety.

Pokud jde o zrychlení těles po šikmé dráze, tak máš pravdu a tu rovnici jsem vyděl a akorát se mi zatočila hlava. Rozpor ale nastal, že prej na hmotnosti nezáleží ale na geometrickém tvaru tělesa. Prax mi však ukázala něco jiného.