Chápu, jestli je pro někoho lepší, sledovat pole podle hustoty siločar. Mě se to nelíbí z toho důvodu, že když pak chceš pole nějak dál analyzovat, třeba v něm počítat síly nebo vůbec zjišťovat výsledné pole třeba více magnetů, pak jsi nahraný a pokud je mi známo, s hustotou siločar toho moc nesvedeš.. Proto upřednostňuju ty intenzity, ale je to samozřejmě individuální.Ilem píše:OK, na hustotu siločar si hrát nebudeme, tvoje obrázky ji stejně nerespektují. Jen si myslím, že pro spoustu lidí je to názornější, než intenzita pole. Udělal jsem k tomu obrázek, kde si myslím, že je ten bod, který to roztočí. Ale musí být dostatečně blízko spodního magnetu. Podle mě to vznikne tím, že část pole prochází osou, ale u druhého pólu je intenzita pole procházejícího osou menší. Zde podle mě vzniká ta nerovnováha, pokud tam nějaká je. Ne na tom rameni, jak jsi naznačil.
A už se přestaňte hádat, stejně se nedohádáte, dokud to někdo nezkusí. Já to nebudu, mám na práci jiné věci.
Ileme, omlouvám se, ale ten obrázek s "bodem nerovnováhy" mi asi někde unikl.. Vkládal jsi ho sem na vlákno? Byl bych za ten obrázek opravdu rád, protože si nejsem jistý, kde přesně myslíš, že ten bod je.
Jinak já jsem neříkal, že na tom vyklenutém drátku je jeden nějaký bod, který tvoří nerovnováhu. Myslel jsem to tak, že na drátu jsou oblasti, kde síla působí jakoby pro točení po směru hodinových ručiček a pak oblasti, kde vznikají síly pro točení proti směru hod. ručiček. Bohužel se taková situace musí vzít integrálně, proto jsem v tom svém elaborátu odvozoval ty šílené vztahy... Takže ne jeden bod, ale bilance sil po celé dráze drátu dává nenulový výsledek. Samozřejmě, místem s nejvýraznějším "kladným" silovým účinkem je prostor mezi středovým a bočním magnetem, kde je pole opravdu hodně silné a navíc siločáry procházejí téměř ideálně kolmo na proud v drátu, takže síla tu vzniká oproti ostatním místům větší. Takže tohle místo - úsek drátu - mezi středovým a bočním magnetem bychom mohli nazývat nejdůležitější oblastí pro získání nerovnováhy.
)
