Fórum U Pramene

1. Kdyby kterýkoliv jedinec měl kyselinu v žaludku, jak ty píšeš na nule, zemřel by, protože by mu absolutně nefungovalo trávení a trávicí enzymy by těžko dokázali nenatrávenou potravu dále zpracovávat, protože pokud se potrava v žaludku aspoň trochu nezpracuje kyselinou, vyjde z těla něco hodně podobné tomu, co se pozřelo a to jak barvou, tak množstvím. Takže tohle je nesmysl, ale to, že té kyseliny má mnoho lidí nedostatek je realita.

2. Mám takový dojem, že jsem někde četl, ale už si to přesně nepamatuji, že zárodky parazitů jsou dokonce tak odolné, že přežijí i působení kyseliny v žaludku a trávicí enzymy je reaktivují a díky tomu se začnou pak v organismu hostitele činit, tak si vyber jak to vlastně je
Ale v zásadě lze souhlasit s tím, že dostatek trávicí kyseliny výrazně redukuje průnik mikroorganismů do zažívání a odtud pak do dalších orgánů. Samozřejmě plísně a jiné mikroorganismy se často dostávají do těla i dýchací soustavou a ne pouze trávicí.

3. Nesouhlasím také, že pouze optimální hodnota HCl v žaludku, automaticky znamená správnou hodnotu pH organismu, můžeš mi dát nějaký odkaz, kde jsi to četl, nebo něco, co by tvé tvrzení nějak podpořilo? Dle mě to nemá jednoznačnou souvislost s kyselinou jako takovou, ale se stravovacími návyky. Změř opakovaně pH někomu, kdo se stravuje jako vegan a někomu, kdo jí běžným způsobem.

4. Vidíš to, ty tvrdíš že nádory můžou vytvářet pouze parazité a já tvrdím, že zrovna tak plísně a viry.

5. Dle tebe tedy platí jednoznačně, dostatek HCl = silný IS?
Přečti si něco o tom, jak funguje IS. Pokud v těle jsou tzv. imunitní díry, kdy prostě imunita nevidí škodlivé mikroorganismy, může být sebesilnější, ale je to stejně k ničemu. Je to stejné, jako chtít aby po zuby ozbrojení vojáci šli do útoku se zavázanýma očima Prostě tak jednoduché to opravdu není.

Už jsi narazila na některého jedince, který se vyléčil užívání jedlé sody?

Pokud odpovím na otázku určenou někomu jiném, tak z jedlé sody přímo ne, ale při dosažení správného pH v těle jinými prostředky, pak jednoznačně ANO.
Ale nemám námitek, aby každý jedinec používal s časovým odstupem obojí.

A ještě něco pro inspiraci:
Bakterie – vyžadují slabě kyselé až slabě alkalické pH.
Kvasinky – preferují kyselé prostředí.
Plísně – tolerují velmi široké rozmezí pH

Každý mikrobní druh se může rozmnožovat pouze v určitém rozmezí pH. Pro optimální růst většiny kvasinek je toto rozmezí v kyselé oblasti (4,2 - 4,5) a již slabě alkalické prostředí (cca 7,5) zastavuje jejich růst.

A tohle je velmi důležitá informace:
V nepufrovaném prostředí si však kvasinky velmi brzy upravují pH směrem k optimální hodnotě. Vnější pH ovlivňuje i regulační procesy metabolizmu či dokonce odolnost buněk ke zvýšeným teplotám.

Takže pokud se pH v těle dostane na hodnoty, které jsou pro mikroorganismy klíčové, začne jejich nekontrolovatelné množení (mnohokrát ověřeno). Tím dojde k rapidnímu zhoršování problémů. Mé zkušebností u vícero lidí přímo korespondují s tím, co tady uvedla Hanka, jak se ji problémy začali výrazně zhoršovat, stejně tak se zkušenostmi J. Zajíčka a stejně tak to koresponduje s tím, co o tom píše dnešní věda.

Craft píše:1. Kdyby kterýkoliv jedinec měl kyselinu v žaludku, jak ty píšeš na nule, zemřel by, protože by mu absolutně nefungovalo trávení a trávicí enzymy by těžko dokázali nenatrávenou potravu dále zpracovávat, protože pokud se potrava v žaludku aspoň trochu nezpracuje kyselinou, vyjde z těla něco hodně podobné tomu, co se pozřelo a to jak barvou, tak množstvím. Takže tohle je nesmysl, ale to, že té kyseliny má mnoho lidí nedostatek je realita.

"Na nule", to je obrazně, lépe řečeno na minimu. Dříve jsem měl stavy, že jsem měl jídlo v žaludku ještě 8 hodin po tom, co jsem ho jedl. Mohu tedy tvrdit, že pokud žaludek má málo trávicí kyseliny, netráví a celý proces je zastavený, dál to nejde.

Craft píše:2. Mám takový dojem, že jsem někde četl, ale už si to přesně nepamatuji, že zárodky parazitů jsou dokonce tak odolné, že přežijí i působení kyseliny v žaludku a trávicí enzymy je reaktivují a díky tomu se začnou pak v organismu hostitele činit, tak si vyber jak to vlastně je
Ale v zásadě lze souhlasit s tím, že dostatek trávicí kyseliny výrazně redukuje průnik mikroorganismů do zažívání a odtud pak do dalších orgánů. Samozřejmě plísně a jiné mikroorganismy se často dostávají do těla i dýchací soustavou a ne pouze trávicí.

To je celkem možné, zaslechl jsem, že např. svalovec je imunní vůči trávicí kyselině. Pokud je reaktivují trávicí enzymy (a ne chlorovodíková), pak by bylo lepší doplňovat HCl bez enzymů (Betain HCL)...
Souhlasím, že plísně jdou do organizmu také dýcháním.

Craft píše:3. Nesouhlasím také, že pouze optimální hodnota HCl v žaludku, automaticky znamená správnou hodnotu pH organismu, můžeš mi dát nějaký odkaz, kde jsi to četl, nebo něco, co by tvé tvrzení nějak podpořilo? Dle mě to nemá jednoznačnou souvislost s kyselinou jako takovou, ale se stravovacími návyky. Změř opakovaně pH někomu, kdo se stravuje jako vegan a někomu, kdo jí běžným způsobem.

Netvrdím, že právné množství HCl v žaludku znamená vyrovnané pH organizmu. Tvrdím, že dostatek HCl ve výsledku způsobuje vylučování nežádoucích látek z organizmu. Kde, jak a kolik se těch "toxinů" tvoří, to je samozřejmě otázka.

Craft píše:4. Vidíš to, ty tvrdíš že nádory můžou vytvářet pouze parazité a já tvrdím, že zrovna tak plísně a viry.

Netvrdím, že pouze parazité, tvrdím, že cizopasníci jsou přítomni v naprosté většině případů rakoviny. Sám jsem někde psal, že rakovinu způsobují jakékoliv hromadění toxinů v těle (zdroj toxinů různý).

Craft píše:5. Dle tebe tedy platí jednoznačně, dostatek HCl = silný IS?
Přečti si něco o tom, jak funguje IS. Pokud v těle jsou tzv. imunitní díry, kdy prostě imunita nevidí škodlivé mikroorganismy, může být sebesilnější, ale je to stejně k ničemu. Je to stejné, jako chtít aby po zuby ozbrojení vojáci šli do útoku se zavázanýma očima Prostě tak jednoduché to opravdu není.

Dostatek HCl je základ pro předpoklad normalizování imunity. Normalizování ještě neznamená, že ve chvíli, kdybys měl mít chřipku, angínu nebo něco jiného, nemocný nebudeš. Nemocný budeš, ale při správné hladině HCl v žaludku nebude nemoc trvat 10 dní, ale třeba jen 6.
Těm dírám říkáme autoimunita, ikdyž název zřejmě správný není. Autoimunitu zřejmě způsobují cizopasníci - zřejmě je to jejich ochrana, aby nedošlo k jejich likvidaci.

Craft píše:

Už jsi narazila na některého jedince, který se vyléčil užívání jedlé sody?

Pokud odpovím na otázku určenou někomu jiném, tak z jedlé sody přímo ne, ale při dosažení správného pH v těle jinými prostředky, pak jednoznačně ANO.
Ale nemám námitek, aby každý jedinec používal s časovým odstupem obojí.

Začínám mít názor, že jsou pro člověka důležité specifické soli, mimochodem často obsažené v homeopatikách. Např. Glauberova sůl, Epsomská sůl jsou běžná homeopatika a my to chlemcáme často oproti homeopatikám v koňských dávkách. NEVĚŘÍM, že odkyselující směs odkyselí organizmus, věřím, že odkyselující směs je zajímavým doplněním některých minerálů, bežně se nevyskytujícím v naší potravě. Tohle si hodlám co nejdříve ověřit - jak jinak, než na sobě.

Craft píše:A ještě něco pro inspiraci:
Bakterie – vyžadují slabě kyselé až slabě alkalické pH.
Kvasinky – preferují kyselé prostředí.
Plísně – tolerují velmi široké rozmezí pH

To je dobré vědět

Craft píše:Každý mikrobní druh se může rozmnožovat pouze v určitém rozmezí pH. Pro optimální růst většiny kvasinek je toto rozmezí v kyselé oblasti (4,2 - 4,5) a již slabě alkalické prostředí (cca 7,5) zastavuje jejich růst.

A tohle je velmi důležitá informace:
V nepufrovaném prostředí si však kvasinky velmi brzy upravují pH směrem k optimální hodnotě. Vnější pH ovlivňuje i regulační procesy metabolizmu či dokonce odolnost buněk ke zvýšeným teplotám.

Takže pokud se pH v těle dostane na hodnoty, které jsou pro mikroorganismy klíčové, začne jejich nekontrolovatelné množení (mnohokrát ověřeno). Tím dojde k rapidnímu zhoršování problémů. Mé zkušebností u vícero lidí přímo korespondují s tím, co tady uvedla Hanka, jak se ji problémy začali výrazně zhoršovat, stejně tak se zkušenostmi J. Zajíčka a stejně tak to koresponduje s tím, co o tom píše dnešní věda.

To tak klidně být může. Klíčem k řešení bude zřejmě měření skutečného pH v organizmu, nikoliv nicneříkající měření pH moči.

Ne Palo, mícháš dva pojmy v jeden.
Autoimunita je případ, kdy IS napadá tělu vlastní tkáně nebo přímo orgán (orgány).
Tzv. "Imunitní díry" je zase případ, kdy IS ony mikroorganismy vůbec nevidí, tj. pro něj vůbec neexistují, čili je přehlíží a žádné autoimunitní ani jiné rekace IS tady také nevznikají. Ono je to sice všechno daleko složitější, ale i takto to lze velmi zjednodušeně napsat.

Začínám mít názor, že jsou pro člověka důležité specifické soli, mimochodem často obsažené v homeopatikách. Např. Glauberova sůl, Epsomská sůl jsou běžná homeopatika a my to chlemcáme často oproti homeopatikám v koňských dávkách. NEVĚŘÍM, že odkyselující směs odkyselí organizmus, věřím, že odkyselující směs je zajímavým doplněním některých minerálů, bežně se nevyskytujícím v naší potravě. Tohle si hodlám co nejdříve ověřit - jak jinak, než na sobě.

Homeopatikem může být přece cokoliv, co je vyrobeno dle zásad homeopatie, tj. mnohočetným ředěním, čímž vznikají různé potence. Takže určitě jsou homeopatika i ze soli, třeba obyčejné kuchyňské soli, stejně tak z různých minerálů, ale i přímo z organického materiálu. Nosičem u homeopatik je nejčastěji cukr, u informatik i obyčejná voda, líh nebo fyziologický roztok.
Už jsi asi taky zapomněl, co jsem psal o zásadité (živé) vodě. Tady žádné soli nejsou, leda tak stopové množství minerálů, pokud voda neprošla reverzní osmózou.
U alkalické vody to funguje spolehlivě do několika hodin po užití stejně, jako by jsi požil sodu nebo odkyselující směs. Prostě budešli do těla cpát kyselinotvorné potraviny, bude tělo překyseleno a pokud zásadité, bude mít alkalické hodnoty, to je přece jasné jako facka a množství HCl v žaludku na toto nemá žádný vliv. Jen se zeptej prababiček, jak často měli maso. Většinou jenom v neděli. Dnes se tím cpe každý i několikrát denně. Tak čemu se pak každý diví

Klidně se můžeš držet i měření pH v moči, zas tak velký rozdíl dle toho, co se píše tady až tak není. Nejpřesnější je samozřejmě měření pH krve, ale na tohle žádné domácí měřiče, které by to změřili z několika kapek krve asi neexistují, obdobně jako u glukometru.

Hodím tady něco velmi zajímavého, aspoň z mého úhlu pohledu.

pH:
Hodnota pH vyjadřuje koncentraci vodíkových iontů v prostředí, tj. míru kyselosti nebo zásaditosti nějaké látky. Pro vyjádření míry kyselosti se používá stupnice pH od 0-14, hodnota pH 7,0 odpovídá z chemického hlediska neutrálnímu bodu. Potraviny s hodnotou pH nižší než 7,0 jsou kyselé, s pH nad 7,0 zásadité. Koncentrace vodíkových iontů v prostředí silně ovlivňuje růst mikroorganismů, jejich biochemickou činnost a také jejich odolnost k působení dalších vlivů, např. záhřevu. Každý mikrobní druh se může rozmnožovat pouze v určitém rozmezí pH. Mikroorganismy se zpravidla mohou množit pouze při pH v rozmezí 4,5-8,0. Bakteriím nejlépe „svědčí“ prostředí s optimální hodnotou pH od 5,0-7,0; u plísní a kvasinek je rozsah širší. Z hlediska zpracování a bezpečnosti potravin se pH 4,5 považuje za kritickou hodnotu, neboť při hodnotách nižších než pH 4,5 je inhibován růst Clostridium botulinum, nebezpečné bakterie produkující botulotoxin. Některé mikroorganismy se mohou rozmnožovat i při hodnotách pH nižších než 3,0 (např. bakterie mléčného kvašení). pH prostředí ovlivňuje také odolnost mikroorganismů k vyšším teplotám, jež se u vegetativních buněk i spór snižuje s nárůstem odchylky pH prostředí od pH optimálního pro růst daného mikroorganismu. Spóry patogenních bakterií nemohou vyklíčit v kyselém prostředí, tj. v kyselých potravinách (např. v zelenině v kyselém nálevu, kompotech, ovocných šťávách), proto se tyto potraviny se sterilizují teplotami do 100° C (obvykle při teplotách 70—100° C). Pozornost je však nutné věnovat konzervování málo kyselých potravin (např. masa), u kterých hrozí nebezpečí množení patogenních sporulujících mikroorganismů, např. sterilaci rybích konzerv je nutno provádět v autoklávech při teplotě 121° C, která má působit ve středu konzervy nejméně 20 min.

Oxidoredukční potenciál, tzv. ORP
Každé prostředí vykazuje určitý redoxní potenciál daný přítomností oxidačních a redukčních činidel. Silné oxidační látky (kyslík, peroxidy) vytvářejí pozitivní oxidoredukční potenciál, kdežto silně redukující látky (železnaté ionty, vodík) vedou k jeho negativním hodnotám. Mikroorganizmy se značně liší svým vztahem ke kyslíku. Aerobní mikroorganizmy vyžadují přítomnost rozpuštěného kyslíku, a tedy pozitivní redox potenciál, kdežto na anaerobní mikroorganizmy působí kyslík a pozitivní oxidačně redukční potenciál škodlivě, v některých případech až letálně (smrtelně).

Redoxní potenciál Eh. Každé prostředí obsahuje redukční činidla.
Silná oxidační činidla vytvářejí pozitivní + Eh, nejdůležitější oxidační činidla jsou O2, NO3-, Fe3+ a peroxidy.
Silná redukční činidla vytvářejí pozitivní – Eh, redukční činidla např.: ionty Fe a H Hodnoty se počítají v [mV].
Redoxní potenciál Eh mikroorganismů dělíme podle vztahu ke kyslíku O2.
Aerobní +Eh, což je většina bakterií a plísní
Anaerobní -Eh -př. kvasinky, některé plísně a bakterie (Clostridium).
Pro některé anaerobní mikroorg. může kyslík působit letálně, ohrožují potraviny v konzervách (nevyžadují O2).

Jednoduše řečeno zásaditá (živá) voda má záporné (-) ORP a kyselá (mrtvá) voda zase kladné (+) ORP. Takže i původně obyčejná voda upravená elektrolýzou může mikroorganismy díky rozdílnému ORP likvidovat. Takže to není pouze o pH vody, ale také o ORP vody

A schválně ať si teď každý, kdo si toto přečetl až sem odpoví, v jakém prostředí se nejvíce daří mikroorganismům a jaké pH těla tak velmi nahrává vzniku nádorových onemocnění?

Craft píše:Ne Palo, mícháš dva pojmy v jeden.
Autoimunita je případ, kdy IS napadá tělu vlastní tkáně nebo přímo orgán (orgány).
Tzv. "Imunitní díry" je zase případ, kdy IS ony mikroorganismy vůbec nevidí, tj. pro něj vůbec neexistují, čili je přehlíží a žádné autoimunitní ani jiné rekace IS tady také nevznikají. Ono je to sice všechno daleko složitější, ale i takto to lze velmi zjednodušeně napsat.

Ok, budu také používat pojem "Imunitní díra"

Craft píše:Homeopatikem může být přece cokoliv, co je vyrobeno dle zásad homeopatie, tj. mnohočetným ředěním, čímž vznikají různé potence. Takže určitě jsou homeopatika i ze soli, třeba obyčejné kuchyňské soli, stejně tak z různých minerálů, ale i přímo z organického materiálu. Nosičem u homeopatik je nejčastěji cukr, u informatik i obyčejná voda, líh nebo fyziologický roztok.

Homeopatii prakticky nic nevím, to je snad jasný... Stejně by mě zajímalo, kde se vezme a jak se aplikuje ta informace, ikdyž tím nosičem je tedy sůl a cukr (antiperle) Proč to musí být pokaždé jiný nosič - jiná sůl?
Tyhle informace mi zatím chybí...

Craft píše:Už jsi asi taky zapomněl, co jsem psal o zásadité (živé) vodě. Tady žádné soli nejsou, leda tak stopové množství minerálů, pokud voda neprošla reverzní osmózou.

S čím se nesetkám, s tím nemám zkušenosti a nejsem schopen nasávat informace o tom... Zatím jsi mi ještě neodepsal na SZ a nejsem sám, komu jsi neodepsal...

Craft píše:U alkalické vody to funguje spolehlivě do několika hodin po užití stejně, jako by jsi požil sodu nebo odkyselující směs. Prostě budešli do těla cpát kyselinotvorné potraviny, bude tělo překyseleno a pokud zásadité, bude mít alkalické hodnoty, to je přece jasné jako facka a množství HCl v žaludku na toto nemá žádný vliv.

Pokud zásadité, ála odkyselující směs, pak rezolutně nesouhlasím. To je přeci jasné jako facka , že to zreaguje s chlorovodicí. Důkaz? Brkanec. A když není, není dostatek HCl a v žaludku to nějakou dobu bude tvrdnout...
To bys si tu odkyselující směs musel píchat do žíly, abys to dostal dál jak do žaludku! Nechceš to zkusit?
Pokud zásadovnorné, pak je to něco jiného, ty být nutně zásadité nemusí...

Craft píše:Jen se zeptej prababiček, jak často měli maso. Většinou jenom v neděli. Dnes se tím cpe každý i několikrát denně. Tak čemu se pak každý diví

To je mi jasný...

Craft píše:Klidně se můžeš držet i měření pH v moči, zas tak velký rozdíl dle toho, co se píše tady až tak není. Nejpřesnější je samozřejmě měření pH krve, ale na tohle žádné domácí měřiče, které by to změřili z několika kapek krve asi neexistují, obdobně jako u glukometru.

No jo, ale jak přijdeš na to, že při dodávání HCl do těla při snížení pH moči odchází z těla nežádoucí kyseliny a ne kyselina chlorovodíková (a nebo naopak)? V tomhle případě je měření pH úplně zbytečné...

Craft píše:Jednoduše řečeno zásaditá (živá) voda má záporné (-) ORP a kyselá (mrtvá) voda zase kladné (+) ORP. Takže i původně obyčejná voda upravená elektrolýzou může mikroorganismy díky rozdílnému ORP likvidovat. Takže to není pouze o pH vody, ale také o ORP vody

A schválně ať si teď každý, kdo si toto přečetl až sem odpoví, v jakém prostředí se nejvíce daří mikroorganismům a jaké pH těla tak velmi nahrává vzniku nádorových onemocnění?

Víme, jaké prostředí je u rakoviny, proto dodávám pochopitelně HCl pro vyloučení nežádoucích kyselin

Nosič v homeopatii je něco, co přechovává "nese" informaci, čili v homeopatii většinou ty kuličky cukru, ale používají se i jiné nosiče. Ta kuchyňská sůl byla již myšlena jako "informace", protože sůl se jako nosič nepoužívá. Sám ale všechny ty nosiče neznám. Je to stejné jako si třeba chceš uložit své data na nějaké záznamové médium (CD, HD, Flash a jiné). Pokud se nosič zničí, data se ztratí nebo mohou být znehodnocena působením vnějších vlivů. Někdo sice i homeopatika řadí mezi informatika, ale tady je zásadní rozdíl v jejich výrobě. Homeopatikum, jak jsem psal vzniká silným ředěním původní látky, která může být jak anorganického, tak organického původu. Informatika vznikají zase nahráním informace (frekvencí) do nosiče jako je nejčastěji voda, líh nebo třeba přímo nějaký bylinný výtažek v lihu. V principu oboje přechovává nějakou informaci, ale způsob vytvoření té informace je tady rozdílný. Nicméně oboje má za úkol tuto informaci předat našemu organismu.

Zatím jsi mi ještě neodepsal na SZ a nejsem sám, komu jsi neodepsal...

Jde o to, že času pro soukromé aktivity mám dosti málo a pokud už chci něčím přispět, tak ať to je ku prospěchu všem, kterým se to chce číst a není to pouze v něčí SZ, to je celé

Ano, předpokládám, že zásaditá směs bude zřejmě nějak reagovat už v žaludku, díky těm příměsem které obsahuje, ale čistá voda asi nějak citelně ne, i když bude mít vyšší pH než je neutrální, čili 7 a prostě pouze pomalu proteče dále. Samozřejmě je nesmysl pít i obyčejnou vodu při jídle, neboť se tím ředí množství vznikající HCl v žaludku, proto by se mělo pít minimálně 15 min. před jídelm, ale to není nic nového.

Dle mě dodaná HCl díky svému nízkému pH udělá spíše to, že napomůže likvidaci plísní a jiných mikroorganismů v žaludku a zažívacím ústrojí, které tam mnohdy přežívají a tím nastartuje lepší proces štepení a vstřebávání živin z potravy, ale tohle je pouze moje domněnka. Třeba u MMS 2, tam už je situace jiná, protože kyselinu chlornou přímo využívá IS. Pokud znáš osobně nějaký případ někoho, kdo se pomocí HCl dostal do alkalických hodnot organismu, rád jej uvítám. Ale co zatím mám zkušenosti, tak u nikoho k tomu ani po delší době braní HCl nedošlo, ale při užívání zásadité vody docházelo k rapidnímu zlepšení stavu organismu a problémy postupně začali polevovat nebo úplně miznout. Toliko mé vlastní zkušenosti.

No jo, ale jak přijdeš na to, že při dodávání HCl do těla při snížení pH moči odchází z těla nežádoucí kyseliny a ne kyselina chlorovodíková (a nebo naopak)? V tomhle případě je měření pH úplně zbytečné...

Proč zbytečné, tím spíše můžeš dokázat, že tvá teorie je správná, když se ji tak držíš. Pokud by se dle tebe vyčistilo tělo pomocí HCl od kyselin, mělo by pak již produkovat pouze moč o zásaditých hodnotách, což jinak než průběžným měřením pH moči nezjistíš. Takže směle do měření

Craft píše:Dle mě dodaná HCl udělá spíše to, že napomůže likvidaci plísní a jiným mikroorganismům v žaludku a zažívacím ústrojí, které tam mnohdy přežívají a to právě díky svému nízkému pH, a tím nastartuje lepší proces štepení a vstřebávání živin z potravy, ale tohle je pouze moje domněnka. Třeba u MMS 2, tam už je situace jiná, protože kyselinu chlornou přímo využívá IS. Pokud znáš osobně nějaký případ někoho, kdo se pomocí HCl dostal do alkalických hodnot organismu, rád jej uvítám. Ale co zatím mám zkušenosti, tak u nikoho k tomu ani po delší době braní HCl nedošlo, ale při užívání zásadité vody docházelo k rapidnímu zlepšení stavu organismu a problémy postupně začali polevovat nebo úplně miznout. Toliko mé vlastní zkušenosti.

HCl neumí plísně, resp. na plísně žádná sláva. Na plísně chlordioxid... Jak mi vysvětlíš, že HCl pomáhá na dnu? Přesněji řečeno, jak je možné, že klouby na nohách přestávají bolet? Jak mi vysvětlíš, že lidem s rakovinou nemusí ti, co se o ně starají, po 4 dnech užívání Betainu HCL pomáhat chodit na záchod? Placebo? Hodně silný... Evidentně s tím nemáš moc praxe...

Craft píše:Proč zbytečné, tím spíše můžeš dokázat, že tvá teorie je správná, když se ji tak držíš. Pokud by se dle tebe vyčistilo tělo pomocí HCl od kyselin, mělo by pak již produkovat pouze moč o zásaditých hodnotách, což jinak než průběžným měřením pH moči nezjistíš. Takže směle do měření

Ano, užíváním HCl klesne na nějakou blíže neurčenou dobu pH moči a po nějaké době je správná i při dalším užíváním HCl, tak to funguje, jen u každýho se to pH začne spravovat v jinou dobu, v závislosti na zamoření organizmu... Samozřejmě, pokud se nezbaví nezvaných hostů nebo neupraví životosprávu, tak to zase bude po nějaké době klesat, když se přestane užívat HCl.

Můžeš tady Palo popsat, jak konkrétně vysoké dávky (HCl nebo betainu) byly v tebou uvedených případech použity?

Nechci se ale hádat, od toho toto fórum není. Ty máš svoje zkušenosti, já zase svoje.

Nicméně u onemocnění Dna je toto dáváno do spojitosti se špatným metabolismem souvisejícího právě s TRÁVENÍM, čili organizmus lidí trpících dnou neprodukuje dostatečné množství trávicího enzymu urikázy, který oxiduje relativně nerozpustnou kyselinu močovou na vysoce rozpustnou látku. To jen tak pod čarou...

neoanthropus:
Není zač, od toho přece tohle fórum je

Craft píše:Můžeš tady Palo popsat, jak konkrétně vysoké dávky (HCl nebo betainu) byly v tebou uvedených případech použity?

Nechci se ale hádat, od toho toto fórum není. Ty máš svoje zkušenosti, já zase svoje.

Nicméně u onemocnění Dna je toto dáváno do spojitosti se špatným metabolismem souvisejícího právě s TRÁVENÍM, čili organizmus lidí trpících dnou neprodukuje dostatečné množství trávicího enzymu urikázy, který oxiduje relativně nerozpustnou kyselinu močovou na vysoce rozpustnou látku. To jen tak pod čarou...

Dávkování tableta před jídlem, tableta po jídle, tableta mezi jídly. V případě 3 jídel denně jde o 8 tablet denně, po pár dnech se ubírá. Po nějaké době se nasazuje chlordioxid... A pak zase po nějaké době se nasazují antihelmintika. Pokud je diagnostika, postupuje se podle diagnostiky...

S tím popisem nemohu z hlediska svých zkušeností souhlasit, předpokládám, že jsi to vyčetl v nějaké chytré knížce I u jiných informací u nemocí se popisují nesmysly, na to už jsme si zvykli... Někdo napíše nějakej nesmysl a všichni to považují za jedinou pravdu na světě... Lidskej faktor je sviňa

Craft píše: Proč zbytečné, tím spíše můžeš dokázat, že tvá teorie je správná, když se ji tak držíš. Pokud by se dle tebe vyčistilo tělo pomocí HCl od kyselin, mělo by pak již produkovat pouze moč o zásaditých hodnotách, což jinak než průběžným měřením pH moči nezjistíš. Takže směle do měření

Nazdar Crafte a Palo,

Tohle celé je nedorozumění a opomenutí podstaty původního tvrzení. Dostatek HCl v žaludku zabraňuje tvoření nevítaných kyselin fermentací, hlavně mléčné, tím, že obsah žaludku dostatečně sterilizuje, i když u lidí nikoliv kompletně.(1) To neznamená, že takto působí i v těle, a už vůbec to neznamená, že nutně nějak ničí jiné kyseliny. Nicméně rakovina, která je založena svou funkcí na fermentačním cyklu http://sk.wikipedia.org/wiki/Warburgova_hypot%C3%A9za a ne na oxidačním (Krebs), asi taky dělá své. V momentě, kdy se buňky stanou anaerobic, produkují nežádoucí kyseliny a HCl podle všeho, včetně klinických zkušeností, dokáže anaerobické organismy, kam se svým změněným metabolismem řadí alespoň podle Warburga i rakovinné buňky, "sterilizovat". Klinické výsledky HCl injekcí a infůzí to celkem jasně a jednoznačně potvrzují.

Nějaké ty organické složité kyseliny ale HCl nutně taky nějak mění a dá se říci že neutralizuje alespoň z hlediska jejich akutní jedovatosti. Potvrzení se dá najít v použití HCl jako universálního séra proti jedovatým bodnutím a uštknutím podle Beszeditze, viz HCL-základní fakta.

V konečném důsledku by tedy při závažném onemocnění alespoň rakovinou měla HCl v krvi, nikoliv vyreagovaná v žaludku, kyselost organismu snižovat. Teď mi snacha vyšťourala ( začíná jí to vrtat v hlavě) něco ortodoxního o použití HCl infúzí proti alkalóze. Touto metodou mudři srážejí akutní vysoké PH krve. Je to velice drsné.
http://www.globalrph.com/hydrochloric_acid_dilution.htm (dost obtížná odborná anglina).

Pro přehled:
Ferguson 1/1500 = 0.067% medical concentrace, standartní dávka 10 ml 1/1500 IV, celková dávka 0.115 metrické kapky 37% HCl
Concentrace se pohybovala od 1/3000 test ovací dávka 10ml IV do 30ml 1/1500 IV pohotovodtní dávka a concentrace až 1/500 IM ve vyjimečných případech.

Slavek užíval Ferguson 1/150 = 0.664% medical concentrace
průměrná dávka 3ml do svalu (IM) během cca 2 let zhruba 2x týdně bez permanentního poškození, ale definitivně s přechodným poškozením svalu.celková dávka 0.345 metrické kapky 37% HCl

Současná medicína
IV 0.1N = 0.952% medical concentrace
až jeden litr během 4-6 hodin
celková dávka 8.2ml slovy osum celých dva mililitrů 37% HCl = teoreticky 164 metrických kapek, ale prakticky je to víc.
Nejvyšší koncentrace infúze IV 0.2N = 1.832% medical concentrace

IV = Vnitrožilní
IM = Do svalu

Takže, jak moc je vlastně HCl do krve a v jaké koncentraci vlastně nebezpečná? Z toho odborného popisu vyplývá, že to MuDři rvou do pacošů na hranici únosnosti s poznámkami o nebezpečí odumírání žíly, vnitřního krvácení a rozkladu krve. Proč?

(1) Zde bych se pozastavil nad trávením asi všech masožravců, definitivně psů. Psi produkují podstatně více HCl v žaludku, a udržují v něm 2.5x vyšší koncentraci než zdravý člověk. Koncentrace HCl v žaludku psa je už dostatečně vysoká na to jednak sterilizovat veškerou potravu a jednak rozbít všechny obsažené živočišné bílkoviny. Cpeme-li psa komerčním žrádlem, obsahujícím škroboviny, mouku, dokonce i zeleninu a vůbec nemasná plnidla (jak se to tady inzeruje "vědeckou stravu"), tato plnidla nemohou projít procesem alespoň částečné fermentace jako v lidském žaludku a postupují do střeva nesprávně (pro psa) ztrávena. Pak se milovnící psů a nejspíše i koček diví, že jim miláčkové chcípaj na rakoviny a kdo ví co dalšího a veterináři si mastěj kapsy spolu s potravinářským průmyslem.

S laskavým pozdravem, Slávek.

Díky Slávku za konečně nějaké rozumné objasnění kolem HCl, tohle beru a dáva to smysl

Nicméně ta myšlenka u alkalózy mě už napadla (případ mého kamaráda), že by se v tomto případě dalo používat dlouhodobě HCl, protože v případě, že záměrně konzumoval okyselující nápoje, tak pH kleslo na správné hodnoty a v jeho případě měl od bakterií v urinogenitálním traktu klid, jinak se to stále mělo tendenci vracet a nic pořádně nepomáhalo, právě díky vysokému pH moči, které očividně podporovalo množení těchto bakterií.

Jinak Palo, ne vše co je napsáno v odborné literatůře, kterou ty už z principu odmítáš je automaticky špatně

Taková zajímavost:
Kamarád coby detox. poradce vyměřil postupem času velmi zajímavou věc a to tu, že mnohé mikroorganismy dokážou úmyslně blokovat produkci některých důležitých látek pro tělo, které by je buď odmaskovali pro IS, nebo vedli k jejich vyhlazení. Dokonce to může vyvolávat i vznik některých alergických reakcí i na jídlo. Nicméně o tom, že mikroorgismy dokážou ovlivňovat organismus hostitele, již před časem běžel i nějaký dokumet. Že by další náhodná shoda mezi vědou a alternativou?

Slavek Krepelka píše:Nazdar Crafte a Palo...

Slavku na tieto staré známe veci v tomto tebou prezentovanom príspevku stači k pochopeniu poctaty naozaj len trošku pozorovať život okolo seba a netreba k tomu ani vedcov ani MuDrlantov. Viď jedna z tých jednoduchších veci odpozorovaných žo života okolo nás:

neoanthropus píše:Npr. kvasinky (candida) ktoré nato aby sa mohli množiť (v tomto štádiu nie su pre náš organizmus "škodná") potrebujú prostredie s kyslíkom a nato aby mohli rásť a popritom produkovať svoje toxiny (škodiť) potrebujú prostredie bez kyslíka.

Už som to tu niekde písal (nechce sa mi to hladať), že HCl v krvi nie je tá istá kyselina ako HCl v žaludku (nehovorím o jej chemickom zložení ale o jej tvorbe v organizme) a to platí nie len o nej ale aj o iných kyselinách tj. i o kyseline mliečnej. Tá ktoru človek skonzumuje alebo sa vytvorý bakteriami & pliesňami počas trávenia nie je tá istá (i tu nehovorím o jej chemickom zložení) ako kyselina ktorá vzniká v tkanivách a bunkách pri metabolických procesoch. Tú ktorú skonzumujeme alebo vznikne pri tráveni sa v traviacom trakte len minimálne ak vôbec vstrebáva do organizmu - odchádza z tela stolicou zveča ako jej sol na rozdiel od téj čo vzniká metabolizmom, tá odchádza z tela močom. Sprav si malý pokus, nahoď si tak na týždeň dietu so surovou kyslou kapustou alebo "kvašákmi". Obe tieto potraviny sa doslova topia v kyseline mliečnej. S výsledkami merania pH moču alebo jeho zloženia budeš velmi prekvapený, stačí len chcieť. Sú to dva samostatné a oddelené svety v nás kde "pupočnou šnúrov" medzi nimi je práve tá mikroflora v tráviacom trakte. Platí tu tak ako konieckoncou v celej prírode jednoduchá rovnica: "Podporíš si tu prospešnú mikrofloru podporiš si tým i imunitu, rozhádžeš si tu prospešnú mikrofloru rozhádžeš si tým i imunitu". Psa by som do toho valmi nemotal, má nie len inú chemiu krvi, svalov i kostí ale aj diametrálne odlišný metabolizmus ako mi ludia. Nie je omylom prírody že sa pes nepotí tak ako mi alebo že ho i občasná konzumácia solenej (NaCl) stravy na rozdiel od nás dokáže bez večích problémov aj zabiť. N

Ačkoliv se lze domnívat, že HCl vzniká ve tkáních jako produkt metabolismu chloridů a chlorinovaných organických sloučenin, protože chlor ze strávené stravy musí jednak do tkání přijít, ale také z nich musí odcházet a protože obsah HCl v moči je relativně nepatrný, je pozoruhodné, že ve vlákně "Žaludeční trávící kyselina" tvrdí tento charakter, který je zde v součastné době tolerován pod nickem Neoanthropus, pravý opak tím, že že napadá ústní užívání HCl jako příčinu zastírání bolesti v těle jako takovém, tedy tvrzením, že HCl užívaná ústně se do těla vstřebává a tím působi jako analgetika. Opět nezbývá než tento koment považovat za úmyslné zavádění. 11.3.2012 SDK

neoanthropus píše:Už som to tu niekde písal (nechce sa mi to hladať), že HCl v krvi nie je tá istá kyselina ako HCl v žaludku (nehovorím o jej chemickom zložení ale o jej tvorbe v organizme) a to platí nie len o nej ale aj o iných kyselinách tj. i o kyseline mliečnej.....

Celkově s tím tvým povídáním nemám problém, dokonce ani s tou mléčnou vznikající metabolickými procesy mimo trávící ústrojí. Problém mám s HCl mimo žaludek. Ať jsem hledal jak jsem hledal, nenašel jsem nic, co by nasvědčovalo, že HCl je v těle mimo žaludek byť i jen přítomna, ani v krvi, neřkuli produkována nějakými žlázami. Pokud tedy na takovou informaci nenarazím a neocením jako důvěryhodnou, nezbývá mi, než setrvat v bludu a považovat žaludeční produkci za tu jedinnou. S přihlédnutím k tomu, že HCl dodaná s výživou dokáže nesmírně urychlit vstřebávání živin a chemikálií ze žaludku, což mám vyzkoušené a potvrzené sám na sobě a jiným, mi indikuje, že Cl se do krevního oběhu dostává především s chloridy, pokud ne i přímo ze žaludku jako HCl a že štěpení chloridů ve tkáních HCl zase uvolňuje. Pokud se mýlím, fajn, nicméně lepší informaci, která by mi vyhovovala s přihlédnutím k tomu, co nějak vím, zatím nemám. Tvé tvrzení samo o sobě za dobrou informaci považovat při nejlepší vůli nehodlám.

Ahoj, Slávek.