frekvencia opravujúca poškodenú DNA

[sano]

zvuková frekvencia opravujúca poškodenú DNA

http://www.livevideo.com/media/playvide ... DF1FEE083E

[Craft_logout]

Taky je to ještě frekvence 731Hz a 732Hz.

Nakonec to najdeš i v CAFL

[Ondřej]

S 528Hz jsem si už taky hrál. Rezonuje se srdeční čakrou, takže to sedí.
Co je CAFL?

[chiq]

Consolidated Annotated Frequency List

[Merlin]

Consolidated Annotated Frequency List

CZ

[Palo]

Měl bych prosím dotaz... Jak se má správně aplikovat konkrétní zvuk?

Stačí to do sluchátek nebo je nutné na reprobedny (mít prostě zvuk kolem sebe)? Jak moc to má být nahlas? Co když to budu do sebe ládovat elektronicky - tzn. místo repro elektřina - elektrody na tělo? Popř. na jakou část těla, pokud to není nesmysl?

Zajímá mě to... Rád zkouším vše možné...

[sano]

Paľo, podľa mojich laických odhadov, paraziti sa hubia pri styku s danou frekvenciou. To znamená, je treba nájsť také spôsoby pri ktorých paraziti budú čo najviac ovplyvnení frekvenciou. Nechám to na tvoju úvahu.

Pri zvuku, ktorý má pôsobiť na celé a to v prípade tejto frekvencie je potrebné, lebo buňky s poškodenou DNA sa nevyskytujú´napr. len v krvi, ale v celom tele, je potrebné nájsť taký spôsob prerezonovania celého tela, aby daná frekvencia pôsobila aj vo vnútri tela. Teda aj v oblastiach, ktoré sú dobre chránené proti pôsobeniu zvonku, napr. mozog. Možno si to niekto so skúsenosťami z reprákmi prečíta.

sano hľadajúci

[Palo]

Paľo, podľa mojich laických odhadov, paraziti sa hubia pri styku s danou frekvenciou. To znamená, je treba nájsť také spôsoby pri ktorých paraziti budú čo najviac ovplyvnení frekvenciou. Nechám to na tvoju úvahu.

Ok, díky, pochopil jsem.

[milda]

Výborná věc. Už si s tím hraju.

Díky za info a námět.

[Nso ci]

Prosím zasvätených o radu,

keď som klikla na odkaz, tak zvuk fungoval. Po zatvorení som chcela znovu otvoriť a už mi zvuk nejde. Niečo som pokazila ?
A ešte sa chcem spýtať, pretože vôbec tomu nerozumiem - čo znamenajú tie čísla pri jednotlivých chorobách (ak to správne pomenúvam) v tom dokumente CAFL? Znamená to možnosť nejak nastavovať danú číselnú frekvenciu po tom, čo otvorím ten odkaz od sana? Snáď sa mi nebudete príliš smiať.

[poota]

... keď som klikla na odkaz, tak zvuk fungoval. Po zatvorení som chcela znovu otvoriť a už mi zvuk nejde. Niečo som pokazila? ..

Možná sis vypnula zvuk, buď ve svém počítači a nebo na panelu videa.
Ovládá se to většinou u ikonky reproduktoru (takovej ležící hrneček se širokým trychtýřem) a bývá u něj posuvník na štíhlém klínu. Třeba je to tím

Zdravím - poota

[Nso ci]

Vďaka za rýchlu reakciu, musela som vypnúť som zvuk v PC...

[milda]

Narazil jsem na videjko, které léčí poškozenou DNA. Je to obdobné, jako tady bylo léčení zvukem, ale ještě je to umocňuje zrakový vjem.

Chtěl jsem to sem nahrát v AVI, ale nějak se to nedaří, takže si to můžete pustit-stahnout tady:

[pay]

No nevím, mně taky přestal úplně jít zvuk z repro i když zapojím sluchátka do počítače a s níčím jsem nehýbal jen kliknul na ten odkaz a stáhnul generátor od Ondřeje asi je tam vir.

[Slavek Krepelka]

S 528Hz jsem si už taky hrál. Rezonuje se srdeční čakrou, takže to sedí.
Co je CAFL?

Kurňa, musí to ze mně ven.
Pokud jde o akustické vlny, výška tónu stejného zdroje zvuku a tím podle vědátorů frekvence zvuku, se mění s každým prostředím. Výška tónu se mění při přechodu ze vzduchu do vody, je to jiné se slanou vodou a sladkou vodou, mění se při přechodu z jednoho plynu do druhého plynu atd. I když bych moc nedal za to, že to není frekvence, ale vlnová délka. Proč? Nedokážu si představit, že stejný zvuk, vlna za vlnou, tedy série impulsů, může jaksi přicházet k detektoru v jiné periodě, než ve které je produkovaná zdrojem. To by bylo jako střílet z kulometu 20 koulí za minutu a strefovat se do mlází, třeba i po urychlení koulí magnetickým polem frekvencí 50 koulí za minutu. Ty koule se jaksi nemohou někde množit.

Mění se však výška tónu a změna výšky tónu je závislá na rychlosti šíření zvuku v prostředí. Pokud se dá, a já to budu směle tvrdit, učinit závěr, že impulsy zvuku nemohou přicházet k detektoru v kratších, či delších intervalech (frekvence), než v jakých jsou produkované zdrojem, je výška zvuku daná vlnovou délkou, nikoliv frekvencí. Ta délka se samozřejmě mění s frekvencí řekněme v homogenním prostředí, třeba ve vzduchu, ale nemůže se měnit s frekvencí při přechodu prostředími.

Vždy jsem měl problém spolknout, že frekvence mlátí v uchu kusem kosti "kladívkem" o kouda kůže "bubínek" a že to je to jedinné, co dává charakteristiku slyšeného zvuku a vůbec je příčinou našeho slyšení. Argument, že protržený bubínek způsobí hluchotu a tím pádem je jasné, že jde o mechanismus slyšení je stejně pitomý jako tvrzení, že ulomení svíček na automotoru způsobí, že auto nejede a tudíž hybná síla auta je daná svícemi.

Já slyším, jako snad všichni lidi, i barvy zvuku, třeba rozeznám housle od hoboje, nebo ženu od domovnice, a pro ty už není v tom mlácení kladívkem o bubínek místo, protože jedno kladívko nemůže mechanicky mlátit do bubínku tak, aby vyjádřilo poskládané harmonie zvuku, které jsou někdy nazývány právě barvou zvuku. To tomu kusu kosti setrvačnost absolutně nemůže dovolit.

Pokud však lze odvodit, a mně to tak vychází, že máme parametr frekvence, ke kterému se přidávají proměnlivé parametry vlnové délky (při stejné frekvenci), dá se s tím dělat spousta věcí. Jenže to potom mají biologofyzici starost, jak vysvětlit funkci ucha a jednotnou rychlost zvuku.

To jsem se ale trochu pozapoměl. Co mi z toho leze vzhledem k zapování je, že asi také půjde nejen o frekvence, ale i o různé vlnové délky stejných frekvencí, což mne překopne do starého Egypta k nalezeným úžasným sbírkám akustických nástrojů. Podívám-li se pak do světa světla, najednou by z toho taky lezl princip barev. Jenže by z toho vylezl prosťáček Einštajn s jeho svatou trojčlenkou vlnová délka, frekvence a rychlost, kterou jsem stejně dávno odsoudil k trestu smrti, protože se nezabývá ani vlnovou výškou.

Takže vrátě se k zaprování, tedy elektrickému, zase asi nepůjde jenom o frekvence, ale i o nějaké vlnové délky při stejných frekvencích, což by byla jaksi "barva" impulsů v zemi elektřiny v různých prostředích při stejné frekvenci. Samozřejmě, čert ví jak je to potom s teoretickými rychlostmi vlnění jakéhokoliv druhu. Pozorný, nikoliv pozorovatel, ale naslouchatel, by se mohl pozastavit například nad tím, že píšťala parní mašiny, stojící v nádraží, zní hlouběji ze vzdálenosti 3km, naslouchatel seďa na zadku, než ze vzdálenosti 300m, naslouchatel opět seďa na zadku. O tom se taktně mlčí a akustické počítače frekvence to samozřejmě nemají šanci chytit a vědci obdaření hudebním hluchem, nebo nepozorností, spoléhaje se na svá udělátka a takto měřa, nám dokazují na svých specializovaných a teorii závislých, tím pádem nedostatečných instrumentech, že jde o stejnou výšku tónu. Ono tam tedy něco malinko stejně bude, díky zrychlování vln v homogenním prosředí, i na tom počítači frekvence, ale to se dá svést na "odchylky" instrumentu.

Takže, elektronadanní, co vy na to? Je šance, že se něco takového děje u elektriky?

Ahoj, Slávek.

P.S. Omlouvám se, těžko rozepisovat do specializovaných vláken, ty souvislosti by asi těžko někdo chytal.